Ztracené bednění

Ahoj, ze svépomocí.cz jsem čerpal mnoho informací, tak musím taky přispět svojí troškou do mlýna. O tom, jak postupovat a jaké technologie zvolit, je tu celá řada článků a příspěvků. Já jsem svůj příspěvek pojal trochu jinak.  Níže bych se rád podělil o moje chyby, přešlapy nebo rozhodnutí, které bych dělal jinak. Takže podrobný návod zde určitě nenajdete.

Musím se přiznat, že mi na psaní trochu spadl řemen, protože pořád jen zdím a to mě baví o dost víc. Zkusím ale povzpomínat, co se dle fotek dělo.Napřed jsme si dle niveláku na pasech našli nejvyšší pod a pak už jeli jen s vodováhou. V nejvyšším bodě a sušší směsí podbetonovalo první ztracenko a pak už se jelo. Roxory, co jsme dávali do pasů, vyšli dost pěkně, mimo asi dvou, co se museli ohýbat, byli všechny OK. Když se dávali, dával jsem je v rozestupu 25 první a pak 100 každej další. Vím, že by asi měly být v každým, ale myslím, že i tak to drží fest.Občas se nám stalo, že nám ztracenko přestalo sedět - tím myslím v rovině když před tím sedělo dobře, vůbec jsme netušili jako to, takže se občas bednění i několikrát předělávalo a musím říct, že pořád v předklonu a na kolenou, žádná sláva. Později - při zakládání zdiva - jsme zjistili, že jedna dvoumetrová vodováha měří jinak při každým otočení. Nechápu, jak je to možné, ale asi je.Po zdárném položení první řady, a že to nebylo tak jednoduchý, se šli vázat roxory. Položili jsme vždy dva vodorovné a překryvem mezi kusy cca 20 cm a pak se ještě provázaly rohy a to každý s každým - více na fotkách. Koupila se mechanická vazačka (díval jsem se i na půjčení na elektrickou, ale nemyslím si, že by se to pro svépomocníka vyplatilo) a šlo to jako po másle. Jedno upozornění, kupte si delší vázací drátky, i když 100 mm vypadá, že je dost, není. Jak bylo víc než 2 roxory, už to bylo hodně na těsno, nebo to nešlo vůbec.Před položením druhé řady (původně měla být jedna, ale bagrista koukl a říkal, že jsme moc nízko vůči terénu - a měl pravdu) se ještě přichystali prostupy pro kanalizaci uvnitř domu. Kanalizace se vedla v KG 110, takže mezi ztracenko se vyřezaly díry a umístila KG150, aby tam 110 pak šla v pohodě protáhnout.Druhá řada se jela stejně jen byla jednodušší, už se jen pokládala. Občas vnikla nějaká mezera, tu jsme vyplnili jen vložením kusu rozbitýho ztracenka - nebyl to dobrý nápad, protože při zalívání všechny tyhle kusy vypadly, takže doporučuji nějak lépe zabezpečit.A s přesnost není až tak úplně třeba +-2 cm je úplně v pohodě.

Tak první stavební den je za námi. Následovalo spočítání, kolik budu potřebovat lepidla ke zbytku stavby. Následně jsem objednal další závoz stavebního materiálu, skladbu auta jsem si domluvil tak, aby mi tam přijeli kostky na obvodovou zeď i překlady.Než mi přijel další materiál, ještě mi několikrát nasněžilo a zase se rozpustilo. Při závozu jsem si opět domluvil složení materiálu z přívěsu na obecním pozemku. Po odjezdu auta jsem se svým ještěrem jel uklízet ytong. Musím poznamenat, že to bylo mnohem lepší než s bagrem, jen jsem zjistil, kolik nerovností a děr skýtá těch 166m silnice, po kterém jsem musel jet. Shodou okolností jsem se potkal u palet s Petrem, po krátké diskuzi jsem se jej zeptal zda nemá ruční paleťák, a zda by mi ho mohl půjčit. No a díky tomu jsem večer s pomocí táty nastěhoval několik palet na základovou desku. Deska je moc vysoko na to, abych na ní mohl najet ještěrem a tak jsem ještěrem dal paletu na desku a táta ji na desce posunul paleťákem.

V sobotu ráno jsem s pomocí táty začal zdít první řadu zakládacích kostek. Čekal jsem tedy, že to bude jednodušší, ale šlo to. Na začátku jsem měl problém chytit správnou konzistenci zakládací malty, ale po několikáté "várce" se to podařilo a následně to šlo "samo". Poskládali jsme kostky do zakládací řady a srovnali pomocí vodováhy a provázku. Zde trochu odbočím a vložím sem svou radu pro další stavitele svépomocí (viz box níže). Po založení první zakládací řady jsme ji rychle přikrývali. Jak jinak - muselo začít pršet (alespoň, že nesněžilo - mě by už nepřekvapil sníh ani v červenci při pokládání panelů na strop :-/ ).

Tento systém desky byl pro mě do doby, kdy se mi dostala projektová dokumentace do ruky absolutní neznámá. Do té doby jsem znal jen desky klasické, s hutněním podložím uvnitř desky a maximálně jsem slyšel něco o pěnoskle. V kostce o tom to systému: ,,Základový systém ELEGOHOUSE je řešení, které eliminuje většinu nevýhod zmíněných postupů pro stavbu základových desek. Inovativní systémové řešení využívá kombinaci osvědčeného zakládání na pásech s horní samonosnou betonovou deskou, která je navržena podobně jako stropní konstrukce – není tedy závislá na provedení a stabilitě hutněného podsypu. Desku tvoří nosníky a masivní polystyrenové vložky. Ty slouží jednak jako tepelná izolace pod deskou a zároveň fungují jako ztracené bednění při betonáži. Tím, že je tepelná izolace nedílnou součástí konstrukce a pevně k ní přiléhá, aniž by však byla vystavena tlaku celé stavby, je dosaženo vysoké spolehlivosti a účinnosti." zdroj: www.tzb-info.cz Něco o systému už vím, ale to je jen teorie, praxe je vždycky horší. Na internetu jsem tedy hledal více informací o tom, jak desku svépomocí vystavět, ale moc se nedařilo. Shlédl jsem několik videí, ale ty mi sice na některé otázky odpověděli, jiné zase přinesli. Jedna z věcí, která mě zarazila bylo, že ve videu jsem viděl dřevěné hranoly uvnitř desky. Asi nějaké podpěry si říkám. Otázka je, kde a jak je vystavět. Tu jsem nikde nedočetl. Pokud jste nyní ve stejné fázi jako byl já, myslím, že můj článek Vám rázem pomůže vše vysvětlit. Teď tedy už k samotné realizaci.

Dnešní den nás čekalo zakládání první řady ztraceného bednění ve sklepě pod zahradním domkem. Před zakládáním bylo třeba dostat do sklepa potřebné tvárnice. Na 1 řadu vychází přibližně 1 paleta, na které je 40 tvárnic ZB DEK 30. Pro zakládání jsem si namíchal jedno kolečko betonu a postupně v kýblech nosil po žebříku do sklepa. Vystačil jsem si s jedním malým kýblem na celou jednu řadu tvárnic. Nejprve jsem založil všechny celé tvárnice a na konec jsem si nechal dořezy. Ty jsem nyní už dělal z kostek, které mají uvnitř dělicí příčku, aby se mi při betonování tvárnice nerozlomila.

V tento den jsme natáčeli reportáž o získání stavebního povolení na stavbu RD za současných podmínek. Naše reportáž byla ještě tentýž den odvysílána na ČT 1 v Událostech.

Pojďme si stručně projít jednotlivé stavební dny v týdnu od 18. 5. 2020 do 24. 5. 2020

Půjčili jsme si malý bagřík a šlo se na to. Při hrabání základů proběhlo vše, jak mělo, a já začal věřit, že stavba domu nebude zas až tak špatný nápad. Že to bylo mylné tvrzení, si přečtete v nějakých dalších článcích. :-)    Samozřejmě jsme nejdřív stáhli skrývku (pěknou zeminu). Základové pásy se hrabaly 60 cm široké a 80 cm do hloubky. Do vykopaných pásů se položily zemnící pásy a trubka, kterou se vše ostatní povede do domu.

Tu bylo ale nejdříve potřeba opravit, jelikož nebyla zcela funkční. Nejen, že je stará, navíc si před několika lety trošku “zaplavala”, jelikož se domem a zahrádkou prarodičů prohnala povodeň. Manžel s tchánem jsou ale naštěstí velice šikovní a tak si se závadou dokázali poradit. Po téměř dvou týdnech odpočinku, v rámci kterých proběhla naše svatba a svatební cesta, můžeme zpět do práce! Druhého července jsme začali s budováním ztraceného bednění. Jako úplně první bylo třeba zjistit, který roh je nejníž a s jak velkým výškovým rozdílem budeme pracovat. Po té se položiy všechny rohy. Zkontrolovali jsme délky protilehlých stran a úhlopříčky. A samozřejmě se opět používali naši oblíbení pomocníci - provázek a nivelační přístroj, ten jsme před zahájením stavby vyměnili za flašku rumu s naším známým zedníkem, který si kupoval nový. Jelikož byl na stavbě většinou jen manžel, občas jsem mu tak nějak pomáhala já, a mimo víkendy jsme chodili na stavbu jen po práci, rozhodli jsme se zakládat na sucho. Na těch pár hodin po práci by se skoro nevyplatilo rozdělávat maltu nebo snad vozit beton z betonárky.

Objednal se bagr na skrývku ornice. Vzhledem k tomu, že pod naším pozemkem je stoletá voda, nemůžeme mít vchod na úrovni zeminy a musí se zvednou výš o 750 mm. Skrývka ornice tudíž proběhla v co nejmenší hloubce a  někde jsme téměř nic nehrabali. Vzhledem k nerovnostem na pozemku byla skrývka ornice v jedné části v hloubce 30 cm a na druhé straně 0 cm. Poté se pozval geodet, který nám změřil přesnou výšku stoleté vody a doporučil hloubku základových pasů na 800 mm a šíři na 500 mm. Opět přijel bagr a vybagroval nám základové pasy. 7.7. 2019 - Položili jsme zemnící pásek, položili prostupy na odpady a elekřinu a další týden přijeli z betonárky vylít základové pasy. Objednali jsme ztracené bednení a na založení rohů jsme si pozvali odborníka. 20. 7. 2019 - zakládání rohů trvalo zhruba 3 - 4 hodiny. Tři řady ztraceného bednění nám ve dvou lidech a s občasnou výpomocí trvaly 3 víkendy a několik večerů po práci. :) 7. 9. 2019 - betonáž ztraceného bednění 9. 9. 2019 - navežení kameniva a písku a příprava trubek na odpad a vodu. 17. 9. 2019 - položené a hotové odpady 21. 9. 2019 - dovážka štěrku a během dne bylo hotovo a připraveno na pokládku kari sítí. Další týden jsme se pustili do extruďáku a měli jsme připraveno na vylití. 23. 10. 2019 - vylitá základová deska a pozval se bagrista na vybagrování jímky. Pak už jsme jen položili trubky a zarovnali terén. Během listopadu se objednal Ytong, který máme složený na desce. Dále jsme si zařídili střechu a okna. Začít stavět máme v plánu zase v průběhu února.

S tímhle řešením jsme se do té doby nesetkali a samotné nás překvapilo. Když se ale začalo kopat, pochopili jsme. Odhrnout všechnu hlínu naráz a pak ji z místa stavby odvozit (pro zajištění dostatečného manipulačního prostoru), by na našem svažitém pozemku zkrátka nešlo. Protože velká část zeminy měla přijít zpět do prostor terasy ze ztraceného bednění, ukázala se tahle volba jako šťastná. Terasa o rozloze 83 m2 je zasazena do svahu s úhlem sklonu 12°. Takto svažitému pozemku zhruba odpovídá 21% stoupání = převýšení 21 m na každých 100 m. Jenže v místě samotné stavby to bylo ještě víc. Celý prostor terasy vybudované ze ztraceného bednění se zavozil vykopanou zeminou a zhutnil se. Betonáž základové desky terasy proběhla 8. července 2019. Díky našim svědomitým a opravdu precizním zedníkům si můžeme užívat nádherný výhled, který nám tahle plocha poskytla. Původně jsme se s manželem domnívali, že si hrubou stavbu postavíme sami. Vlastníma rukama. Obavy byly velké, ale těšení a nadšení též. Studovali jsme všemožné materiály, sjížděli stavební videa na YouTube, četli chytré knížky. Nakonec vše dopadlo jinak. Vlastní práce si na domě užijeme ještě dost, ale nebude to na hrubé stavbě. Z časových i logistických důvodů řešíme stavební práce zatím subdodavatelsky. A jsme spokojení. Dosud velmi (snad to tak bude i nadále). Zcela otevřeně musím připustit, že bez našeho stavbyvedoucího a zkušeného stavebního dozoru bychom my, jako laici, nedokázali dost dobře posoudit některá úskalí projektové dokumentace a rýsující se problémy vyřešit včas (potřeba hlubších základových pasů, chybné výškové umístění garáže a řady dalších). Ani tak se bohužel nepodařilo zavčas podchytit úplně vše, což nás stálo (a v budoucnu ještě nejspíš bude stát) další finance. Ale o tom až příště. Více si můžete přečíst na našem blogu bydlimeulesa.cz

Voda, kanalizace, elektřina na okraji pozemku. Pozemek byl plný náletů a než se vůbec začaly dělat terénní úpravy, tak jsme ho dvakrát "odlesňovali". Byla to upocená ruční práce. Obec nám vyšla vstříc a na nálety nám přistavili kontejner - bezplatně. A také si ho pak plný a našlapaný odvezli. Když už jsme nevydrželi s nervy během čekání na stavební povolení, tak jsme v dubnu 2019 začali bagrovat. Terénní úpravy byly nečakně rozsáhlé. Odvezli jsme cca 50 sklápěček zeminy a další jsme si nechali na pozemku na potom. Po hrubých úpravách jsme začali dolaďovat přesnější tvary. Hrábli jsme do pasů, které nám před tím vytyčil geodet vzhledem k tomu, že to máme ve svahu. Vyhloubily se pasy - velký pásový bagr strávil na pozemku 3 dny - celkem cca 24 hodin. Hurá, máme pasy a jdeme na věci, které budou v nich. Prostupy, zemnící pásek a jelikož jsme se rozhodli vylívat na dvakrát, tak i bednění. Vše v jednom až dvou lidech. Pasy - dolní část jsme vylili a padlo do nich 44 m3 betonu. Strašný!  Druhý den se začalo odbědňovat. Opět jsem objednal geodeta, aby nám nastřílel rohy pro založení ZB - založili jsme hlavní opěrnou zeď. Tady se ukázalo jako dobré si to po něm projít s pásmem. Projektant mu poslal špatná čísla a jeden roh byl "mimo". Zároveň probíhala příprava horní části základů, které jsou "schodovité" do svahu. Dům není podsklepený, v dolní části bude garáž a na svahu pak samotný dům - bungalov. Základy jsou částečna společné. Opět se dotáhl zemnící pásek, prostupy a šalování na "schodovité" základy. Pak už jsme čekali na příjezd Tatry s betonem, jelikož ta jediná se do svahu vyškrábe. Padly 3 mixy, takže 18 m3 betonu. Beton byl hustší, aby se nevylily schody, a o to těžší s ním byla práce. Podařilo se a druhý den následovalo opět odbednění - základové pasy hotové. Poté jsme pokračovali v zakládání dolní části základů (garáž). Geodet opět zaměřil a vyznačil doby na horní části pasů. Pokračovali jsme a připravovali dolní část na vylití základové desky garáže.

Na založení stavby využil stavebník Karel služby bezplatného založení rohů první řady tvárnic profesionálem z Ytongu. 

Blbá dostupnost a ne zrovna ideální terén znamenají, že už u bagrování základů se potvrdilo to, že ta naše stavba bude fakt zážitek. Místy to u nás totiž je sám kámen, takže některé pasáže musel Petr brát bouracím kladivem po kouscích a nebyl to žádný med. Do připravených pasů pak přišel zemnící pásek, který se podložil kameny a jeho vývody se natáhly nahoru: 4 na svody ze střechy, 1 do domovního rozvaděče a poslední do eletroměrové skříně.