Zateplení podkroví

Zpátky k sádroši - s absolvencí tohoto kurzu a přečtenou příručkou sádrokartonáře jsem nyní pořídil sádrokartonový šroubovák s podavačem šroubů od Bosche. Rovněž nejlepší investice jakou jsem mohl udělat. Pro můj dům se sedlovou střechou mě čekaly 4 velké místnosti, chodba a záchod. Nejdříve bylo potřeba sehnat materiál - drobnej jsem navozil autem a desky (v projektu mám všude RBI - zelené) a vatu jsem si nechal přivézt. Rolí vaty bylo na základ nějakých 30 kousků, a tak jsem se zapotil u nošení nahoru do patra. Desky rozměru 1,25x2m jsme nosili ve dvou, to se v jednom nedalo, hlavně kvůli vytáčení se po schodech nahoru, a tak pomohl kámoš. Vata v jedné místnosti, desky v druhé. Obě plné. Do toho jsem si vyrobil z fošen, co mi zbyly z půdy, festovní přenosný ponk, aby byla nějaká pracovní plocha. Vatu jsem zvolil Ursa Pureone s lambdou 34. Cenově to bylo srovnatelné s Isover 33, ale tam byla dražší a komplikovanější doprava. Musím říct, že DEK mě několikrát zklamal v rychlosti přípravy cenových nabídek. Čekal jsem na ní 3 dny a pak jsem to koupil radši v Prodoma. Do vodorovné části jsem měl podle projektu 18cm vaty mezi kleštiny a 10cm pod kleštiny. Díky tomu, že jsem příčky vyzdíval, jsem se rozhodl dát 10cm vaty navíc pod horní hranu příčky. Do šikmé části střechy jsem dával 18cm mezi krokve a 10cm pod ně.

Po omítkách jsem dal stavbě zhruba 2-3 týdny odpočinout na vyvětrání největší vlhkosti. Následně jsem se pustil do izolace střechy. Zvažoval jsem i variantu foukané izolace, ale cena a nemalé úspory za realizaci svépomocí zvítězila. S předstihem jsem měl nakoupenu izolaci KNAUF Unifit 035. Kladl jsem mezi krokve na tloušťku vždy o 2cm menší než byla krokev (16cm v 2.NP a 20cm v 1.NP) + křížem pod sádrokartonové závěsy do celkové tloušťky izolace 30cm. Co Vám budu povídat, práce nepříjemná, respirátory nezbytné, ale zvládlo se za nějaké 2 týdny komplet. Sádrokartonové rastry jsem si nechal připravit od sádrokartonáře. Měl na to laser, techniku, sám bych na tom strávil mládí. Rastry jsme dělali dvojí, aby se pod první dala provlíknout vata, pak se nalepila parozábrana a pod ni se dal druhý (snížený rastr) pro finální strop. Ne každý to tak musí dělat, ale u mě je to komplikovanější z pohledu výšek, šikmin, apod. Po tom, co jsem celé dny šplhal pod střechou jsem práci vyměnil za nekonečné klečení na kolenou. Objednal jsem podlahový polystyren EPS100. Skladbu jsem vypočítal na křížem 5+8cm, tam, kde bude dlažba 5+7cm. První vrstvu jsem se rozhodl po načtení zkušeností jiných stavebníků pokládat do cementového mléka z pytlů lepidla. Vyrovnával jsem tak zejména nerovnosti z přeložení IPY. Následovala dilatační páska a položení druhé vrstvy křížem. Nejhorší bylo vyřezávat všechny trubky, vypodkládat, atd..Člověk pak zjistí, že s vyjímkou asi 2 místností si dal trubky skoro všude. Veškeré škvíry jsem vyplňoval pěnou na EPS. Pokládka EPS svépomocí nám s ženou zabrala asi 14 dní. Nakonec jsme položili fólii a vše důkladně zalepili. Ve dvou na trubky kritických místnostech (technická a WC), jsem se rozhodl namísto EPS vylít místnosti ekostyrenem. Čili jedna sobotní brigádka a bylo vše připraveno pro vodaře. Ti do místností s ekostyrenem a v 1.NP položili systémové desky 1cm pro vodovodní podlahovky, zbytek se standardně kotvil do EPS. V 2.NP jsem trochu bojoval s výškama. Z projektu tam měla být 10cm skladba, tak jsem dal 1cm EPS, 1cm systémovky, ale i tak trubky co byly po zemi vylézaly a po vylití mi taky lehce vadí. Snad se to zbrousí, nebo vyřeším ještě nivelačkou. Vodařům stačily nějaké 2 dny a já mohl slavnostně volat betonáře. Velké finále bylo naplánováno na 17.5., velký kamion s anhydridem nacouval před dům, chlapíci zalepili částečně okna, vyměřili finální rysky, položili přechodové lišty. S výškou jsem šel 7mm pod hranu HS portálu. Vyšlo to v průměru na 6cm potěru. Vylito bylo za cca 3h. Nyní se již můžeme konečně procházet po podlaze. Je to krásný pocit a opět obrovský posun naší stavby. Ať se daří!

K dispozici máme omezené množství tištěných katalogů, proto si o ně co nejdříve napište na webu https://akce.svepomoci.cz/. Po jednoduché registraci Vám katalog přijde přímo domů. Na webu si také můžete stáhnout elektronickou verzi. Nechybí ani další elektronické verze katalogů DEK voda, topení, plyn, DEK elektro, DEK nářadí a příslušenství.

 Výběr stropní izolace byla pro mě celkem oříšek. Hledal jsem různé možnosti, na které mi chodily různé nabídky.

1) Klasická komprimovaná vata v rolích která se na sraz dává k sobě, a přes sebe křížem minimálně ve 2 vrstvách aby se zabránilo průniku tepla ve spojích.  Výhoda : Cena Nevýhoda : Pracnost, manipulace, velká pravděpodobnost chyb i přes snahu svépomocného stavebníka, u vazníkového krovu velký prořez, který se teoreticky dá "naházet" na položenou vatu a tím trošku vylepšit pocit, že je tam toho víc.  2) Stříkaná pěna alias honosně nazvaná "chytrá izolace".  Výhody: Rychlost aplikace Nevýhody : Cena, chemie nad hlavou, při natrefení na špatnou firmu a levné pěny velká pravděpodobnost zamoření smradem celého domu (zkušenost kamaráda kdy i po měsíci od aplikace byl v domě cítit puch uměliny), systém který není ověřený léty jen labolatorně. Vznik dutin při přerušeném stříkání a čekání na expanzi pěny. 3) Foukaná čedičová izolace pro kterou jsem se nakonec rozhodl.  Výhoda : Léty prověřený materiál, rychlost aplikace ( u mě cca 3h celý dům), bez dutin, materiál má relativně velkou objemovou hmostnost (u mě 17.6kg/m2) což je skvělé jak z izolačního tak hlavně z akustického hlediska, deklarované 5% slehnutí ověřeno u známého - sedí, provedení bez tepelných mostů a dutin, vata se slehne tzn i kdyby tam nějaká dutina byla, časem zmizí.  Nevýhody : Cena, ovšem v porovnání s výhodami je to zanedbatelné, Pokud člověk započte mraky hodin práce se skládáním vaty ručně, teoretické tepelné mosty, nevyplatí se to dělat ručně. Tu energii věnujte činostem kde se ušetří opravdu hodně peněz - hrubá stavba.  Foukané izolace je také mnoho a mnoho druhů, ale já měl jasno že pokud foukanou, tak jedině klasickou čedičovou, izolace která je léty provřená na milionech staveb po celém světě. Staré noviny nad hlavou nechci (Climatizer) a skelnou také ne, takže z mraky firem které nabízejí foukanou izolaci dopadli v ČR defakto jen 3. Rovnou prozradím že jsem vybral IP Polná.  s IP Polná jsem měl osobní zkušenost u známého kdy má již cca 6let zafoukáno, nemůže si vynachválit a i po pěti letech má pouze o 1-2cm z 30cm méně než po nafoukání, takže jejich deklarované maximální 5% slehnutí defakto sedí. Jejich obchoďák (p. Kubů) byl jediný který se sám nabídl že zajede na stavbu, prohlédl si strop, doporučil co ještě udělat, pochválil provedení parotěsu že to takhle poctivě už dlouho neviděl, a na místě udělal kalkulaci.  Dnešní realizace naprosto v pohodě, už dlouho jsem neměl na baráku firmu, se kterou nebyla vůbec žádná potíž. Co bylo domluveno to bylo nafoukáno, přesně tak jak mělo být a dle domluvy. Žádné "já to takhle dělám 20 let, to je OK šéfe... - klasická hláška řemeslníků"--- To že to dělá 20 let špatně, to je jiná... :) Ač to po přečtení smrdí reklamním článkem, není, jen jsem v čerstvé euforii z jedné etapy kdy jsem nemusel řešit vůbec žádný problém, a celá realizace byla domluvena, provedena - BEZ VÝHRAD...  Stavbě ZDAR :)

Tak jsem se od masivního dřeva, přes dřevostavbu, Ytong, VPC s izolací dostal až k Heluz 2in1 500mm. A výsledkem je naprostá spokojenost, další dům bude buď ze dřeva (neplést se dřevostavbou, to je dřevěný rám, spousta osb desek, vaty, fólií, a dalších plastových doplňků) nebo opět tato cihla. Z čeho se tedy stěna skládá a jak funguje: zevnitř vápeno-sádrová omítka(20mm), cihla(500mm), tepelně-izolační omítka(20mm), silikátová tenkovrstvá omítka(3mm). No a funguje to tak, že je to několik desítek tun pálené hlíny, která akumuluje teplo či chlad, pohlcuje či uvolňuje vlhkost, jde do ní vrtat a hlavně izoluje. 

Velké plochy se dělaly dobře a šly ukládat rychle, nejhorší práce byla v rozích domu, kde se vazníky snižují a kříží. Tam jsem si musel vatu naměřit, vyřezat a stočit do ruličky a proplazit se s ní na místo uložení mezi jednotlivými prvky. To bylo občas dost na budku, jelikož se nebylo po čem plazit, tak jsme využívali podlážky z lešení, které jsem si tři po půdě přesouval a ještě si pomáhal fošínkami, které tam zanechali dělníci po montáži krovu. Ze začátku jsme oblékli kombinézy a nasadili respirátory... no vydrželo nám to asi půl hodiny, než jsem udělal první skrčku na půdě a kombinéza se rozjela v rozkroku na dva díly :D přeci jen je zima a jsme nabalení jako pumpy, tak jsem chodil chvíli jak profesor v bílém plášti, až jsem to sundal a zahodil. To samé respirátory... sice ochránily před podrážděním v krku ale potila se v tom papula, tak jsme je už pak také nepoužívali. Holt jsme si trochu zakašlali. Uložení vaty v první vrstvě mi zabralo střídavě v jednom až dvou lidech asi tři dny práce. Vrchní vrstvu, která přijde křížem přes vazníky (60mm) jsem vytahal se švárou na půdu těch 16 rolí a rozmotám je tam až na podzim, nebo až bude čas. Zatím alespoň nepřekáží dole. Pak přišla na řadu spodní skladba (pod vazníky 2x100mm) myslel jsem, že to budu sázet křížem ale to byl takový očistec, že jsem to vzdal a raději pečlivě utemoval vzniklé mezery. Trvalo nám, než jsme s pomocníky přišli na dobrý systém. Nejprve jsem vázal jednu vrstvu sólo a pod ní další ale to bylo hodně časově náročné. Pak jsme přišli na způsob, jak ukládat vatu obě patra najednou. přeložili jsme pás stovky a rázem to byla dvoustovka, hodili jsme ho na hlavu a po žebříku vynesli na požadované místo a podvázali provázkem, který jsme měli připravený předvázaný na jedné straně roštu vždy a na druhé straně jen zavázali o lať. Takhle se to celkem dost urychlilo. Toto martýrium zabralo cca 7dní práce. Někdy v jednom, někdy ve dvou. Jak kdo mohl pomoci. Nakonec přišel na řadu záklop deskami OSB. Perodrážku jsme lepili PU lepidlem, které jsme vždy nanesli na pero a pak zasunuli do drážky a natloukli a zajistili vruty. Občas byly desky prohnuté a byla fuška zacvaknout pero do drážky, palička přes špalíček ale vždy pomohla. Zde musím říct, že vata, ač byla kvalitně špagáty našponovaná, se prověsila a pružila nám proti deskám... Udržet proto desku na správném místě, než ji druhý člověk přivrutoval byla velmi vysilující záležitost. Dnes se na to dívám tak, že bychom nesjpíš nejdřív přidělali desky a pak bych kladl všechny vrstvy vaty z půdy. Rozhodně by to bylo méně pracné. Montáž desek zabrala také asi 6-7 dní. U krajů bylo hodně řezání a provlékání nad příčkami bylo občas také umění. Poučení pro ostatní... nechte si poslední šár příček až po OSB deskách :) budete to mít snazší i při následné aplikaci pásek a nátěrech latexem. Před páskováním, jsme ještě použili stavbařský butylový tmel od Den Bravenu na umazání spár po obvodu zdiva a hlavičky vrutů. Jelikož bylo na stavbě chladno, tvrdnul několik dní. Proto si dejte pozor a aplikujte s dostatečným časovým předstihem a počítejte s dlouhým tvrdnutím v zimních měsících. Pásky na přelepní spojů jsme použili Airstop flex od isocellu. Na OSB-zeď jsme použili 100mm a na průběžné spáry 60mm šíři. S páskami se pracovalo velmi dobře. Drží jak klíště, jen na zdivo jsme po obvodu aplikovali ještě vrstvu flexi lepidla aby páska lépe chytla na rovnoměrném podkladu. Vždy jsme ji ještě uválečkovali plastovým válečkem od Illbrucku, který jsme objednali spolu s páskami. Ten však nevydržel ani do konce aplikace pásek. Tak jsem na něl tlačil aby přítlak pásky byl co nejlepší, až se rozletěl... Páskování zabralo i s taháním lepidla cca 3dny práce opět střídavě v jednom až dvou lidech. Potom jsme strop přetřeli dvakrát latexovým nátěrem, ikdyž bychom latex používat již nemuseli. Máme OSB třídy 4 od Eggeru a ty mají difuzní odpor >200 W/mK. Pro zlepšení parametrů jsme to ale posychrovali dvěma vrstvami Prolux LATEX Uni z Hornbachu. Spotřeba byla na 122m2 cca 50kg. Nyní jsme ve fázi, kdy nám vzduchaři instalovali odtahové (plastový ED Flex system) a přívodní (Sonoflex ohebné hlukově a tepelně izolované hadice) potrubí. Přívodní potrubí jsem musel v chodbě zredukovat pod překladem v nosné příčce na čtyřhran 200x50mm jelikož jsem ho tam dal jaksi navíc a snížil jsem si tím užitný prostor v podhledu. Tento detail ještě musím ošetřit kaučukovou izolací a bude to OK. V techncké místnosti je namontován sběrný odtahový box a za týden nás čekají rozvody voda, elektro, odpady. Na konec března máme objednané omítkáře, takže máme co dělat. Zatím nebyl čas pustit se do podbití a ani nepřeje počasí montáži boxů na žaluzie, tak snad už zima brzy skončí. Dorazily i půdní schody od rakouského výrobce Wippro, nyní studuji, jak je vlastně namontuji, což bude další maturita asi. Jakmile se zase pohneme, podělíme se o zkušenosti :) Stavbě zdar.

Dále už vypadá nadějně usazení nerez vnějšího komínu, opět usazení odborníky. Máme připravené nasávání pro krbovou vložku a teď už to bude jenom na odborníkovi to nějak poskládat, koukala jsem, že je to pěkná skládanka. Tak snad o víkendu. Také už jsme notně hejbly s latexovým nátěrem, v 1/3 už máme 3x natřeno, v sobotu, co dojdu z práce, tak se vrhneme na finiš. V Hornbachu jsme vybrali všechny kýble s latexem, museli nám objednat další, tak během dvou dnů dorazily a v celku mile překvapili s ochotou, tak pro ně palec nahoru. Chvála. Nějak máme velkou spotřebu, během odpoledne jsme vybrali cca 10kg barvy ve dvou lidech na 4místnosti. Teď k večeru mi hnedle ranila mrtvice, jelikož muž zjistil, že je špatně udělaný sokl a jeho napojení na všechna okna, takže hned žhavil telefon na stavební dozor a hned na to kluci koukli a udělala se náprava, no prej odříznout, fouknout tam pěnu a znova přetáhnout polyšem a zarovnat. Aby toho nebylo málo, tak 4týdny čekáme na dovoz zbytku černého polyše na zbytek dodělávek a dneska sice dovezli ale bílej, tak se nám to zase posunulo na neurčito. Škoda no, mohli jsme to už mít z jedné vody na čisto. Nic nemáme jednoduché. Ještě jsme pořešili napojení terasy a už to máme nějak vymyšlené.

Chlapci zbrousili polystyreny, a povedlo se jim ještě za příjemných teplot nanést perlinku. Počasí přálo a dodělaly se ještě dva prostupy skrz půdičku pro nasávání rekuperace. Foukaná izolace Klimatizer plus nakonec byla nafoukaná v průměrné tlouštce 60cm. Měli jsme v plánu ještě do konce roku ukotvit nerez komín na fasádu. Bohužel proběhla špatná domluva a kotvy skrz zdi se špatně zaměřily a byly příliš krátké. Tak se čeká na vyrobení delších. Tudíž naše historické Petry se stále neohřály. Počátkem ledna se při vhodných teplotách nanese finální fasáda, a uvnitř domu budeme protahovat kilometry kabelů. Tak snad už nebude další zádrhel :) Stavění zdar.

Jak řekl, tak bylo. Nachystal jsem ten hřeben a v domluvený den dojel přímo majitel (vše v jednom, rodinná firma) a jeden borec, co sedí v autě a pytle háže do mašinky. První den jsem byl na stavbě taky, měl jsem nějaké dodělávky, tak jsem to kontroloval. Musím říct, že provedení 1, velmi si dal záležet, aby byla celuloza všude v potřebném množství. Druhý den už jsem tam nebyl, volal mi, že se to protáhne do 3.dne. Tam jsem si byl zase zkontrolovat, jak to dělá v tom hřebeni. Pěkná poctivá práce.

Skladba střechy musí být vždy navržena s ohledem na požadovaný stav vnitřního prostředí. Požadavky na tepelnou ochranu jsou dané normami, které také řeší energetickou náročnost celé budovy. Při navrhování je potřebné pamatovat rovněž na mechanickou odolnost a stabilitu střešní konstrukce, ochranu vnitřního prostředí proti hluku přicházejícícho zvenku, ale i na požární bezpečnost. Odborník společnosti ROCKWOOL Pavel Matoušek přidává i další důležité faktory: "Kromě výběru správného typu izolace a krytiny je nutné zohlednit také sklon střechy, velikost a vzdálenost krokví nebo polohu domu v zástavbě." Správná tloušťka tepelné izolace a vhodné řešení konstrukčních detailů mají za cíl snížit tepelné ztráty. Velký vliv na tepelně-izolační vlastnosti střešní konstrukce má množství tepelných mostů a vazeb. Proto je důležité důkladné vyplnění prostoru mezi krokvemi izolací tak, aby nevznikly netěsnosti. Pro eliminaci tepelných mostů se doporučuje položit izolaci ve dvou nebo více vrstvách. Zde je potřeba dohlédnout na to, aby spoje mezi izolacemi byly překryté. Nejkritičtější místa jsou například přechody střechy na fasádní kontrukci, napojení střeśńího okna na střešní konstrukci a další prvky tvořící nosnou konstrukci střechy. Větraná vzduchová mezera je důležitou součástí šikmé střechy, zvláště u domů se zatepleným podkrovím. Vzduchovou mezerou odchází přebytečná vlhkost, která se tvoří na spodní straně střešní krytiny. Při realizaci vzduchové mezery je nutné počítat s vhodnou ochranou proti dešti i živočichům. Taktéž nesmí nic překážet proudění vzduchu. Je potřebné dbát na následující zásady: "Otvory při okapech i hřebeni musí být správně dimenzované, což určuje norma. Například, při sklonu střechy 25° až 45° musí mít vzduchová mezera minimálně 40 mm, pokud je délka vzduchové vrstvy menší jak 10 metrů a vzduchová mezera odvádí vodní páru nad střešní konstrukci," vysvětluje Pavel Matoušek. K rizikovým místům patří napojení šikmé střechy na fasádu. Je podstatné zaměřit se hlavně na to, aby izolace střechy byla napojená na izolaci fasády, případně ji překrývala. Stejně tak prostor mezi krokvemi a zdí musí být vyplněný izolací. Je nezbytné věnovat se také místům prostupu některých instalačních prvků. Komfortní bydlení a tepelnou pohodu v podkroví pomůže zabezpečit izolace ROCKWOOL. Kamenná vlna má výborné tepelně-izolační a akustické vlastnosti a navíc významně zvyšuje požární bezpečnost střechy domu.

Panely v domě jsou většinou uplně hladké, kromě pár které jen "skoro" hladké. Panel je totiž vždy z jedné strany odlitý do bednění, tedy perfektně hladký, a z druhé jen uhlazený hladítkem, tedy sice rovný, ale ne zcela hladký. Jako úpravu stěn jsem zvolil tenkovrstvou sádrovou stěrku. Zkusil jsem koupit dva pytle zkusmo od cemixu, ten je nejlevnější, a překvapivě slušně se s tím pracovalo, tak jsem objednal asi 30 pytlů.  Následovala uplně ta nejhorší práce na celé stavbě, kteru jsem dělal dohromady postupně víc než měsíc, a to vystěrkovat všechny stěny a stropy, což je ještě lepší než stěny. Rozmíchat tak akorát, to je to nejhorší, nanést na stěnu, a co nejlépe stáhnout do roviny. Co člověk nestáhne do roviny hladítkem, se pak dá přebrousit. namočit a vygletovat mi nějak nešlo, asi to neumím. Broušení na závěr je masakr pro plíce, i když máte respirátor. Nechtěl jsem si půjčovat brusku s odsáváním, protože jsem to dělal postupně několik týdnů, a byla to velká chyba. Takže jsem vždycky udělal jeden pokoj stěrky, pak mě to nebavilo, tak jsem začal dělat rošt pro SDK v podkroví, a zase to vystřídal a dělal sádrové stěrky, pak jsem pár dní sázel vatu do stropu (celkem 30cm dekwool ve dvou a třech vrstvách), a zase dodělával stěrky a rošty. Bylo to takové schizofrení období kdy jsem nevěděl co dřív, ale tak nějak jsem dělal všechno. Táta mi pak pomohl zaklopit stropy a šikminy SDK (do podkroví jsme dávali červený protipožární, asi zbytečně, do koupelny samozřejmě zelený). Zjistil že desku nad hlavu člověk sám nezvedne, natož aby jí přišrouboval, i ve dvou je to masakr. Mezitím na konci května nastoupila firma na zateplení domu. Byli to takoví svérázní čeští zedníci, dělali asi od 6 hod ráno, včetně vrtání, a končili po obědě. Nakonec ale spokojenost. Trochu špačkovali že ještě nikdy nezateplovali 18cm šedým polystyrenem, že jsem blázen, že 10cm stačí a tak podobně. Jenomže ten polystyren už nestojí skoro nic, oproti práci, lešení a dalšímu, tak proč šetřit zrovna tady, že? A to byla vlastně poslední firma která mi na stavbě něco dělala. Současně s nimi jsem využil lešení a dokončil okapové svody - před zateplením jsem navrtal závitovky a na chemii zalepil do zdí, stejně tak držáky hromosvodu, teď už se jen daly objímky svodů a trubky - pohoda také jsem konečně uhnal místní firmu a udělal přípojku k vodě a kanalizaci (odbočka na pozemek z řadu už byla připravená), takže mi i tekla voda, mohl jsem provizorně osadit WC a nechat odvézt mobilní toaletu. No prostě postupně jsem se propracoval k tomu že nahoře bylo možné i vymalovat a začít obkládat koupelnu. V přízemí jsem ještě dodělával stěrky na stěny a stropy, ale i tam se postupně finišovalo. S obkladáním koupelny jsem rozhodl že si poradím, už jsem to dělal, tak snad to zvládnu. Nemužu ale říct že zrovna to by mě bavilo, a teprve nyní po roce dokončuji detaily jako sokl okolo stěny a podobně. Brzo se překulil červen 2016 do července, a já mohl dát první koupání ve vaně, nebylo to špatné, osprchovat se po práci hned na stavbě, i když studenou vodou (bojler jsem ještě neměl pověšený). V podkroví už jsme s tátou udělali podlahy (laminát v ložnicích kvuli ceně, dlažba v hale a koupelně), a osadili dveře. Uvnitř to teď vypadalo tak že nahoře by se dalo bydlet, a dole byla ještě těžká stavba. Ale kvuli svému duševnímu zdraví jsem hrozně chtěl mít vršek hotový načisto, a mít ten pocit že už to brzo bude celé.  Dole jsem stále dodělával stěrky, a začal dělat koupelnu. Byl skoro konec července, a vše se chýlilo zdárně ke konci. Můj obdiv mají všichni co vydrží stavět dva roky a déle, to bych nedal, trpělivý jsem dost, ale jak na co :-) Příště o dokončení přízemí.

Než se pustíme do lepení izolace na stěny našeho cihlového pasivního domu, řekneme si něco o přípravě povrchu.  Karel Sedláček, zastupující značku ISOVER, doporučil důkladně očistit povrch zdi, na kterou budeme izolant lepit. V případě zdiva starého několik let, je nutné zkontrolovat povrch, a pokud je to nutné, stěny odmastit či omýt, aby se izolant lepil skutečně na nosný materiál a ne na prach, který se zde usadil. 

Na stropy jsem všude použil pérové rychlozávěsy s drátem se kterými se mě nejlépe dělají roviny. Na stěny jsem namontoval U profily  a na závěsy CD profily.  Hadicovou vodováhou jsem si udělal rovinu na zdech, nemohl jsem v tu dobu sehnat leaser, menší místnosti jsem oběhl z dvoumetrovou vodováhou. Když jsem měl rošty hotové, tak jsem si je ještě dle vodováhy dorovnal. CD profily jsem někde i spojoval spojkama abych zdělal zbytky. Na stropě jsem dělal dvojitý rošt. Na rošt jsem oboustrannou lepenkou rovnou přilepil Al folii a na to  začal šroubovat desky. Desky jsme šroubovali ve dvou a ty co jsme dávali na strop jsme drželi na hlavě. K finálnímu povrchu stropu jsem si koupil sádru od rigipsu do spár a pak tu finální. Zkusil jsem levnějí Rokotmel ale nebyl jsem spokojen a už jsem tuto sádru nepoužíval. Hrany, které byly řezané jsem tmelil a vyztužil skelnou páskou a to samé všechny opravy na desce. Hrany původní, která jsou snížené  jsem tmelil a vyztužil samolepící tkanou páskou. Na rohy jsem použil pružnou tvarovací rohovou pásku. Tmelil jsem dvakrát, spáry a pak finální vrstvu neboť jsem pak při malování používal na sádrokarton malbu se strukturovanou omítkou o stejné zrnitosti jako omítka na zdech a ta menší nerovnosti překreje. Na stropě kolem dokola stěn jsem nalepil polystyrénové lišty, které se přetírají malbou, abych nemusel stále akrylovat prasklinky kolem stropu a stropní lišty se mě na pohledech líbí, proto jsem to vyřešil tímto způsobem. Desky jsem kupoval v akci ze stavebnin Beránek, s názvem sponagips, vyráběné někde v Polsku. Protipožární desky, které jsem dával kolem komína a na půdu jsou stejně bílé a stejně silné jako obyč sádrokarton, akorát měl po straně značeno, že je to deska protipožární. Tak nevím,  ale připadá mě to, že to vyrábí všechno stejné jen to značí jak potřebují. Nakonec, kdybych neměl v požární zprávě předepsané protipožární desky, tak bych je vůbec nedával. Také jsem se od stavebního dozoru dozvěděl, že protipožární sádrokarton ale i dveře se zamozaviračem, které mám v garáži musí montovat odborná firma, která má na to autorizaci. Tak pozor na to co Vám projektant vymyslí za nesmysly do projektu, protože pak to nemůžete dělat svépomocí nebo musíte sehnat razítko firmy jako já.

Vytvořil jsem rošt ze střešních latí co mi zbyly ze střechy a přišrouboval je ve třech řadách kolem celého domu vždy na oba kraje a jednu na střed. Na tento rošt jsem pak přišrouboval 12mm OSB desky, které jsem koupil v rozměru 625x2500 pero drážka, což mi vyhovovalo jak šířkou, tak tím, že díky peru drážce se lépe usazovali na místo. Navíc cena v tomto rozměru byla nejpříznivější. Celé jsem to pak obehnal ještě proužkama nařezanýma na 12,5 cm, které seděly přesně pod okeničku a z jedné plotny jich vyšlo přesně 5. Podbití byla hračka podle toho, co mě čekalo následně. Na vatu jsem se netěšil od začátku stavby. Nejprve bylo nutné vymyslet, jak vatu budu ukládat, v jakých vrstvách a kam přijde parozábrana, aby měla co nejvyšší účinnost. Nakonec jsem se rozhodl pro pomocný rošt pod vazníky, čímž jsem dosáhl skladby 12 cm pod vazníky, 12 cm mezi vazníky a 12 - 14 cm přijde ještě nad vazníky. Pak přišla na řadu příprava. Na každý vazník jsem ze spodu po 30 cm přibill lepeňáky pro přichycení drátu a po 80 cm jsem šrouboval krokvové spojky, které budou držet pomocný rošt kolmo k vazníkům. Vzdálenost spojek 80 cm vyhovuje jak sádrokartonářům, tak tomu, že vata je v rolích po 120 cm, takže když dvě role seříznete na 80 cm, zůstanou Vám 2 role po 40 cm, což je dohromady zase 80 cm. No a pak už přišlo na řadu vatování. Vždy jsem kousek zadrátkoval, nasunul vatu a pak už drátkoval a drátkoval, dokud jsem se nedostal na konec. Jakmile byla jedna vrstva hotová, přišrouboval jsem na krovové spojky latě 6x4 cm, na kterých jsem měl již předbité lepeňáky pro další drát a zase vatoval a vatoval. V jednom se to dělá opravdu blbě, takže jsem měl vždy při ruce otce, tchána nebo ve většině případu ženu. :) Celkově jsem na dvě vrstvy spotřeboval 19,60 kg drátu 1,2 mm, což odpovídá asi 2,5 km. Vatu jsem použil Knauf TI140, která kupodivu ani moc neškrábala, a dokud nebyly na baráku okna a byl průvan, tak i neprášila. Jakmile se stavba uzavřela, práce s vatou byla mnohonásobně horší! Když se slavnostně ukončila vata, začal jsem s otcem natahovat parozábranu. Nejprve jsme ji tahali v celé délce domu, ale pak jsem si ji zkrátili na cca 5 m, aby se lépe vyrovnala. Parozábranu jsem sponkoval sponkovačkou k pomocnému roštu a vše pak důkladně přelepoval hliníkovou páskou. Spoje folií jsem taktéž přelepoval páskou a tmelil, ke zdi jsem ji tmelil do té doby, než jsem se rozhodl, že ji pořádně přitmelím až na omítku, protože nevím, jestli by na folii držela. Nyní je parozábrana natáhnutá po celé ploše domu i nad příčkami bez porušení a následný sádrokarton bude kotven přes závěsy do pomocného roštu, čímž vznikne mezera kolem 8 cm mezi sádrokartonem a parozábranou pro tahání káblů, prostoru pro bodovky atd. Navíc tím je zachována reflexní vlastnost parozábrany. V průběhu prací byla ještě nahrubo zhotovena půda.