Příprava a betonování desky

Ahoj, ze svépomocí.cz jsem čerpal mnoho informací, tak musím taky přispět svojí troškou do mlýna. O tom, jak postupovat a jaké technologie zvolit, je tu celá řada článků a příspěvků. Já jsem svůj příspěvek pojal trochu jinak.  Níže bych se rád podělil o moje chyby, přešlapy nebo rozhodnutí, které bych dělal jinak. Takže podrobný návod zde určitě nenajdete.

Stavím dům 16x9 m a k tomu garáž 10x6 m. Pardubický kraj, poblíž okresního města. Vše dělám sám. Stavba základu mi zabrala dva měsíce po práci a o víkendech. Nebudu popisovat detaily, které jsou tu rozebrány mnohokrát, spíše se podělím o rozpočet, který může někoho zajímat v současné době narůstajících cen.

Od posledního textu předchozího článku uběhl jen víkend, ale za pátek a sobotu se zase se stavbou pohnulo, a tak jsem se rozhodl přidat další text a ač tento příspěvek zveřejním až po zalití desky, tak text píšu průběžně (snad to půjde).V pátek po práci jsem šel rovnou na zahradu, táta měl celý den dovolenou a tak na zahradě upravoval terén uvnitř základů, když jsem se dostal z práce (sice jsem na Homeoffice, ale stejně se nedostanu od počítače dřív než ve 4 hodiny, často i později) šel jsem srovnávat další kus terénu, bohužel světlo ubývá v tu chvíli hrozně rychle a tak během hodiny už nebylo pořádně vidět, za šera jsme s tátou ještě udělali terénní úpravy na druhý den. To spočívalo v tom že jeden betonový panel který nám zbyl z cesty jsme položili s použitím bagru těsně vedle základů, tak aby se pomocí něj dalo s bagrem dostat materiál co nejvíce dovnitř. Přeci nebudeme štěrk dovezený nákladním autem kolečkovat nebo nejhůře házet lopatou. Na to máme jiný způsob, nákladní auto odsype nějaký štěrk do přední lžíce bagru a tím se odveze do základů, zde se použije půjčený bagřík na rozhrnutí.Poslední co jsem v pátek provedl bylo uložení kousku drenážní trubky do míst kde mí podle základů teče voda z deště, tuto trubku jsem zasypal štěrkem a svedl pomocí hadice do dešťového přepadu a "trativodu".Druhý den v 5 hodin z postele a hurá za Bráchou, S ním a nákladním autem jsme jeli pro kari-sítě do DEK, byli jsme tam chvíli před otevíračkou, no pracovník z nás byl nadšený, brzo ráno, zima a hned první zakázka bylo 28 kari-sítí, ale co kari-sítě jsme měli a domu, doma složit, a brácha vyrazil pro štěrk, já mezitím s tátou startoval bagr, v té zimě se mu nechtělo. Než jsme vše připravili brácha byl zpět se 4t štěrku, složit do základů, rozhrabat a uhutnit, při další otočce nákladního auta jsem s táto protáhnul infrastrukturu dovnitř základů.Další auto štěrku a část z něj šla na jednu stranu základů a druhá část šla na druhou stranu základů. Než jsme toto roztahali a trochu urovnali bylo poledne = šlo se na oběd. Po Obědě brácha dojel pro třetí náklaďák štěrku a my s tátou doprotáhli infrastrukturu a zafixovali v místě budoucího výstupu. Tím jsme mohli začít zasypávat a hutnit prostup dovnitř domu. Dokončili jsem zarovnání štěrku a dokončili hutněním. Celou dobu jsem průběžně kontroloval výšku štěrku oproti výšce budoucího betonu pomocí samonivelačního laseru a nivelační latě, rozdíl přes celou plochu domu je něco kolem 2cm, někde jsem měl o 1cm víc štěrku a někde o 1cm méně.V neděli jsem znovu proběhl celou desku několikrát pomocí vibrační desky, a večer jsem s tátou opravil jeden kanalizační výstup (použili jsme špatné koleno, a tak jsem tam dávali správné). V tuto chvíli zbývá jen ... (ono toho bude víc)

Polystyren jsem zavrhl hned a pěnové sklo si získalo moje sympatie. Cena k poměru užitné hodnoty mi přišla vyšší, ale po licitování ceny a využitím polských dovavatelů jsme se dostali na rozumnou cenu. Původní plán udělat desku na klíč padl, když začal být problém s dodavately desek na pěnoskle, buď se stavebním firmám do toho nechtělo, nebo byli extra drazí. K rozhodnutí tuto fázi udělat svépomocí padlo ve chvíli, kdy se vydání povolení nepochopitelně odkládalo. Nakonec jsem rád, že jsem se na to s tchánem, švagrem a ženou vrhl a za cca 4 víkendy bylo hotovo.Co se týká náročnosti výstavby na pěnovém skle, myslím, že je to dokonce pro svépomocnou stavbu příjemější, než na pásech. Když bych chtěl tuto stavbu udělat ekonomičtější, klidně bych šel do 20cm pěnoskla a poté zateplil více podlahu. Výkop byl domluven, zapůčen nivelační laser a šlo se na to. Skladba byla velmi jednoduchá. 15cm kamenivo 32-63, geotextilie, 50cm pěnového skla ve dvou vrstvách po 25cm, geotextilie, folie 0,2mm, armování a betonová deska 25cm. Během dopoledne byla shrnuta ornice, a poté se začlo kopat do hloubky na správnou úroveň. Celkově se šlo v některých místech do hloubky cca 90cm pod rostný terén. Následující den se po obvodu výkopu se udělalo uzemnění a drenáž a vzhledem k podloží jsme nachystali výkop kam jsme oddrenážování odvedli a rozhodli se čekat co se s vodou bude v průběhu času dít. Bohužel se nic nedělo a voda se ani v teplých dnech nevsakovala. Následně se zasypala spodní vrstva desky kamenivem a uhutnili 250kg deskou - padlo celkem cca 40t. a objednalo se pěnové sklo z A-glass. Během čekání na pěnové sklo jsme udělali kanalizaci, položili geotextilii na polovinu plochy.Cca za 4 dny A-glass dovezlo sklo a začala se urovnávat první vrstva. S tou nebyl problém a hotovo bylo za cca 1 den včetně uhutnění 3mi přejezdy 80kg deskou. Následující den, se zahájílo navážení na druhou vrstvu, kdy jsme využili pásového dopravníku a tentokrát přišly na řadu naše ruce a dokonce se přidala i manželka. Část desky se vzhledem k nedostatku skla první víkend nedodělala, ale následující týden se práce dokončila. Při poptávce armování jsem narazil na firmu, kterou jsem měl v hledáčku na monolitický a strop, po osobní schůzce a vzhledem k tomu, že se blížily Vánoce jsem využil nabídky a desku mi vyarmovali a vylili za 3 dny. Tím zkončila první fáze a začalo se plánovat zdění.

Než se pustíme do samotného betonování, vyjasníme si některé pojmy. Konkrétně používání pojmu „základová deska“ v případě, kdy se vlastně o základovou desku nejedná. Jak to tedy vlastně je?Základová vrstva je konstrukční vrstva, která nese samotný dům, jeho obvodové stěny. Nyní se bude jednat o zakládání na základových pásech. To, co budeme následně betonovat, není v pravém smyslu základová deska, ale vyrovnávací nebo roznášecí konstrukční vrstva pro stavbu podlah. Stěny jsou v tomto případě neseny základovými pásy a podezdívkou. Jelikož je ale tato konstrukce součástí základového systému, budeme ji i nadále nazývat základovou deskou.Před započetím provádění takovéto základové desky je důležité mít dokonale zhutněný podklad, minimalizované sedání a nachystané vyztužení. Výztuž by měl navrhnout projektant. Musí zohlednit rozteče jednotlivých polí, sedání a pohyby terénu a minimalizace smrštění desky, protože v této konstrukci se dilatace neprovádí.

Tento systém desky byl pro mě do doby, kdy se mi dostala projektová dokumentace do ruky absolutní neznámá. Do té doby jsem znal jen desky klasické, s hutněním podložím uvnitř desky a maximálně jsem slyšel něco o pěnoskle. V kostce o tom to systému: ,,Základový systém ELEGOHOUSE je řešení, které eliminuje většinu nevýhod zmíněných postupů pro stavbu základových desek. Inovativní systémové řešení využívá kombinaci osvědčeného zakládání na pásech s horní samonosnou betonovou deskou, která je navržena podobně jako stropní konstrukce – není tedy závislá na provedení a stabilitě hutněného podsypu. Desku tvoří nosníky a masivní polystyrenové vložky. Ty slouží jednak jako tepelná izolace pod deskou a zároveň fungují jako ztracené bednění při betonáži. Tím, že je tepelná izolace nedílnou součástí konstrukce a pevně k ní přiléhá, aniž by však byla vystavena tlaku celé stavby, je dosaženo vysoké spolehlivosti a účinnosti." zdroj: www.tzb-info.cz Něco o systému už vím, ale to je jen teorie, praxe je vždycky horší. Na internetu jsem tedy hledal více informací o tom, jak desku svépomocí vystavět, ale moc se nedařilo. Shlédl jsem několik videí, ale ty mi sice na některé otázky odpověděli, jiné zase přinesli. Jedna z věcí, která mě zarazila bylo, že ve videu jsem viděl dřevěné hranoly uvnitř desky. Asi nějaké podpěry si říkám. Otázka je, kde a jak je vystavět. Tu jsem nikde nedočetl. Pokud jste nyní ve stejné fázi jako byl já, myslím, že můj článek Vám rázem pomůže vše vysvětlit. Teď tedy už k samotné realizaci.

První den v tomto stavebním týdnu nás čekalo odvětrání podloží pod základovou deskou. Je to totiž povinné pro všechny rodinné domy využívající podlahové vytápění. V projektové dokumentaci je pro tuto etapu i samostatný výkres, kde jsou zakresleny rozměry a pozice drenážních hadic a místo vyústění větracího systému nad desku. Odtud bude pak v běžném kanalizačím potrubí vyvedeno až na střechu. Podle výkresu jsem si nahrubo rozměřil umístění drenážních hadic. Ve ztraceném bednění, kudy budou hadice procházet, jsem vyznačil místa, jež je nutno vybourat. Škoda, že jsem již při betonování ZB odsud neodstranil beton. Nemusel bych se dnes zdržovat bouráním. Po vybourání potřebných otvorů jsem si na desku přinesl 50m klubko drenážní hadice o průměru 100 mm. Odbočky jsem dělal z T kusu kanalizačního KG potrubí o průměru 110 mm a spoje přelepuji páskou, aby hadice nevypadávala. Nařezal jsem potřebné kusy drenážní hadice a postupně začal s aplikací. Celá vrstva desky bude vysypaná štěrkem do výšky 250 mm.

Bagrista vykopal a my cca týden začišťovali a měřili. Vzhledem k půdě, která je samý šutr, to byl očistec. V pátek 22.5. přijely 4 mixy a začala celodenní dřina. Měli jsme štěstí na počasí, bylo nádherně a druhý den začalo pršet... nádhera... Mezitím v sobotu 23.5. jsme dovezli dvě 1000l nádrže na vodu a usadili na plechovou boudu svod. 27.5. jsme rozměřili ztracené bednění. 29.5. jsme rozjeli míchačku a začali betonovat ztracené bednění. Do středu každé místnosti nasypat hlínu a zadusat žábou. Na to nám bagrista nasypal dovezený štěrk...znovu udusat žábou a nosili jsme kari sítě...vázání se mi zdálo nekonečný. Nezapomínali jsme je podkládat kameny, aby se to pak všechno hezky provázalo. Zbývalo nařezat, přivrtat a laserem vyměřit ztracené bednění kolem. Do poslední chvíle jsme nevěděli, zda betonování neodvoláme, protože opravdu hodně pršelo a pršet mělo, ale nejsme žádná béčka, takže jsme koupili pláštěnky a šlo se ráno 19.6. na věc. Kosa déšť...lopaty, hrábě, vibrační lišta, která nám ušetřila minimálně polovinu času. Bohužel na kousek nevyšel(viz fotka), ale ten jsme dobetonovali ručně...klasicky namíchali v kolečkách (asi 6 koleček). Jako bonus nám chlap z betonárky shodil veřejné osvětlení...

Půjčili jsme si malý bagřík a šlo se na to. Při hrabání základů proběhlo vše, jak mělo, a já začal věřit, že stavba domu nebude zas až tak špatný nápad. Že to bylo mylné tvrzení, si přečtete v nějakých dalších článcích. :-)    Samozřejmě jsme nejdřív stáhli skrývku (pěknou zeminu). Základové pásy se hrabaly 60 cm široké a 80 cm do hloubky. Do vykopaných pásů se položily zemnící pásy a trubka, kterou se vše ostatní povede do domu.

Na podbetonování si míchám beton sám v míchačce, vylívat budu později betonem z betonárky. Nebetonuji celou plochu pod bedněním, pouze dva pásy, aby mi tvárnice držela směr a výšku. Po vyzdění je potřeba vykopat drážky pro kanalizaci, elektriku a vodu. To není pěkná práce, když mám půdu samý kámen. Kameny rozendám po ploše pod deskou.

V rámci možností jsem chtěl vše provádět svépomocí a tomu byl uzpůsoben i projekt - obyčejný, podkrovní, nepodsklepený dům bez balkónu a arkýřů. Projekt s dovolením přeskočím - nemyslím si, že by se jednalo o nějak zvlášť záživnou část.

Nakonec jsem se rozhodl pro štěrk. Celkem to spolykalo 115 tun DK 0-32. Naštěstí materiál i bagrista s bobkem přijeli včas. Bagrista mi to rovnou po vrstvách požehlil žehličkou, takže jedna práce hotová. Bagrem se rovnou vykopala drážka pro napojení kanalizace. Bohužel, díky předchozí mystifikaci ze strany VAKu nebyl spád do desky, takže jsem musel v ZB vybourat průchod pro kanalizaci o jednu řadu výš. Jeden den jsem položil vnitřní kanalizaci, podsypal pískem, uhutníl, zasypal z vrchu. Dále se vývod z desky otočil směrem nahoru, napustil vodou a po rysku se nalila voda. Do druhého dne hladina neklesla, takže zkouška těsnosti dopadla dobře. Následně se napojil odpad do revizní šachty, zapískoval, opatrně uhutnil a zahrabal. Vývody z desky jsem opatřil zátkami (aby tam třeba děti něco nevhodily). Spád mi všude vychází 3 cm na 1 m. Hlavní řad jsem nechal 160 a vývody nahoru 110. Průchody, ať už chrániček nebo odpadů skrz desku, jsem zapěnil studniční PUR pěnou.

Se starostou obce jsem se domluvill, že mi cestu zasypou recyklátem, ať se zpevní a dá se použít. Ve stavebninách jsem si objednal kari sítě a OSB desky na šalunk a v sobotu 28.3.2020 jsme společně s otcem a kamarádem udělali bednění kolem desky dle výšky, kterou jsem měl vyznačenou. Práce šla ze začátku špatně, ale jakmile jsme udělali první stěnu, pochytili jsme, jak to máme dělat, aby to šlo dobře, rychle a hlavně, aby to bylo pevné. První stěna nám zabrala skoro 2 hodiny, pak zbývající 3 stěny už byli za 2 hodinky hotové. Potom jsme na desku rozmístili kari sítě s oky 10x10 a drátem 8 mm. Tady tohle byla moje chyba, jelikož jsem špatně udělal objednávku. V projektu mám kari sítě 15x15 a drát 6 mm. No co už, bude to pevnější. Sítě jsem pokládal přes tři oka přes sebe.

Vjezd, který budeme mít společný, byl příliš úzký pro průjezd jakékoliv stavební techniky. Naštěstí se nám povedlo domluvit se s ochotným sousedem na odbagrování přebytečné zeminy a tím jsme si přístup na naši stavbu značně usnadnili. Zároveň nám povolil na jeho odbagrované polovině uskladnit přebytečný materiál.