Jak namíchat beton

Vše, co na stavbě k namíchání betonu potřebujeme, je míchačka, písek, štěrk, cement, voda a plastifikátor. Ptáte se, proč je plastifikátor potřeba, když dřív potřeba rozhodně nebyl? S postupujícím vývojem se totiž mění jak technologie celé stavby, tak i jednotlivých materiálů jako je například cement. Bylo by tedy velkou chybou míchat beton bez použití plastifikátoru.

Jako první je dobré dát do míchačky vodu, aby se trochu zvlhčila. Co se týká poměru ostatních ingrediencí, záleží vždy na typu betonu, pevnostní třídě a receptuře. Ta se mění v závislosti na typu cementu, kameniva atd. Takže univerzální recept na poměr ingrediencí říct nelze.

V dnešní době se vyrábí již několik desítek druhů cementu. Základní rozdělení je na čistý portlandský a směsný. Mění se v nich jednotlivé složky a jejich poměry.

Nejpoužívanějšími cementy jsou ty s označením 42,5 R, 32,5 R, případně 42,5 N, 32,5 N atd. Přičemž označení R značí, že se jedná o rychlý cement, N značí normální cement. Číslo udává pevnost po 28 dnech.

Pro svépomocné stavebníky je nejběžnější cement 32,5, protože jde o univerzální, směsný cement. Tyto cementy mají vyšší odolnost vůči chloridu, solím atd. Cement 42,5 je pak spíše pro profíky.

Pro výrobu betonu je ideální říční tříděný písek frakce 0-4 mm. Nejjemnější, tedy kopaný písek používáme jako přísadu do malt a omítek.

U štěrku saháme po frakci 4-16 mm nebo 8-16 mm.

Odpověď je jednoduchá. Ano, záleží. Je to v podstatě gró betonu. Matrice by měla být tvořena převážně kamenivem a cement by měl být pouze jako doplněk a lepidlo, které kamenivo spojí. Je to nejslabší článek betonu. To znamená, že čím máme lepší frakční složení kameniva, tím lepší bude výsledný beton. Odborně se to nazývá zrnitostní křivka, která má být plynulá. Toho ale samozřejmě svépomocný stavebník na stavbě nedosáhne.

Dále záleží na tom, zda máte kamenivo kulaté nebo těžené, které je ostrohranné. Každé se pak používá za jiným účelem. Pro konstrukční betony je lepší použít drcené kamenivo, které je ostrohranné. To se do sebe lépe zasekne a beton má lepší pevnost.

V ČR máme hodně lokalit s pískem, tím pádem je mezi pískem obrovský rozdíl. Může být jemný, ale je i s hrubšími zrny. Toto má vliv na to, zda a jak výsledný beton drží nebo nedrží vodu a jak je stabilní.

Může být i beton pískový. Pro beton například do zahradních obrubníků vůbec nepoužíváme kamenivo, ale jen písek a cement. Je ale třeba mít hodně hustou konzistenci, to znamená přimíchat co nejméně vody. Čím je jemnější směs a více vody, tím větší je smršťování. Bavíme o tzv. presbetonech, které jsou suché a lisují se. Dosahují vysoké pevnosti, nepraskají a mají výborné parametry.

Vodu používáme čistou ze studny či vodovodu a do míchačky ji dáváme vždy jako první ingredienci. Míchačku tak dobře promočíme.

Poté, co do míchačky dáme vodu, míchačku zapneme, aby se dobře promočila. Následně můžeme začít přidávat další ingredience.

Dnes jsme použili poměr 1 díl cementu : 5 dílů písku a kameniva. To si rozdělíme tak, že dáme 3 lopaty písku a 2 lopaty kameniva.

Poté, co do míchačky přidáme potřebné množství písku a kameniva, necháme směs promíchat. Následně můžeme přidat cement. Nakonec přichází na řadu plastifikátor. Na jednu naši míchačku použijeme přibližně 1 dl plastifikátoru.

Míchání betonu dnes je rozhodně jiné v porovnání s tím, jak se beton míchal za dob našich dědů, kdy se nepoužíval plastifikátor, vůbec ho neznali. Je to dáno tím, že dnes cement meleme na jemnější mletí, takže potřebujeme daleko víc vody na to, aby byl beton zpracovatelný. Cement potřebuje k hydrataci jen asi 25 % vody (vzhledem k váze cementu), což je ale málo a směs by byla příliš hustá a nedalo by se s ní pracovat. Proto vodu přidáváme. A plastifikátor nám pomáhá, abychom neměli té vody tolik.

Na 1 m³ betonu, kde máte 300 kg cementu, je potřeba cca 80 l vody. Ovšem reálně tam stavebník na stavbě dá 160-180 l vody, aby se mu se směsí dobře pracovalo. Takže jsme na cca 80-100 litrech vody, které jsou navíc a musí se odpařit. A tady nastává problém. Při odpařování vody totiž dochází ke smršťování a betony pak mají tendenci se kroutit a praskat.

Při míchání betonu rozlišujeme 3 jeho typy. Pro každý typ používáme jiný poměr vstupních surovin.

K namíchání 1 m³ základového betonu potřebujeme 250 kg cementu. Při přepočtu na lopaty je to cca 1 díl cementu, 2 díly písku, 3 díly štěrku a odpovídající množství vody.

Pro 1 m³ konstrukčního nosného betonu potřebujeme 350 kg cementu Přepočet na lopaty je pak 1 díl cementu, 2 díly písku, 2 díly štěrku a odpovídající množství vody.

A pro betonový potěr v množství 1 m³ potřebujeme 300 kg cementu. Přepočet na lopaty je 1 díl cementu, 4 díly písku a odpovídající množství vody.

• Příliš vysoká teplota – Betonáž při vysokých teplotách nebo betonáž s materiálem o vysoké teplotě. Například při betonování v létě, kdy je kamenivo rozpálené od sluníčka, nebo voda braná v létě z kádě atd. Vysoká teplota urychluje hydrataci a náběh pevnosti, kvůli čemuž pak beton během pár hodin praská.

• Suchý podklad při betonáži věnců – Pokud cihla nebo keramika není provlhčená, vysaje z betonu vodu a ten následně praská.

• Správná volba směsi pro interiér či exteriér – Nelze použít jeden beton na vše. V exteriéru jsou podmínky výrazně jiné než v interiéru, působí zde více vlhkost a mráz. Pro venkovní betony se používá mrazuvzdorný provzdušněný beton. Ten má ještě jednu přísadu, a to provzdušňovací. Ta vytvoří ve struktuře malé mikrobublinky, které vznikající led rozloží do mnoha malých dílků. Nevznikne tedy pnutí velkého kusu ledu, ale více malých krystalků. Tím pádem se beton neroztrhá.