Vnitřní omítky

Když jsme stáli před volbou jaké budou vnitřní omítky, tak jsme byli nakloněni klasickým štukovým omítkám, ale vzhledem k možnosti zapůjčení stroje na strojní omítky a přítomnost šikovných a zkušených pomocníků nás přesvědčilo k aplikaci strojních sádrových omítek.Před samotným omítáním bylo nutné zajistit prostor pro postavení zásobníku (sila) s materiálem, připojení na vodu a dostatečný elektrický příkon 380V s minimálním jističem 32A.

Realizaci omítek předcházelo několik poptávek na různé firmy na cenu realizace buď sádrových, nebo vápenocementových strojních omítek. Cenovky se víceméně nelišily a všechny byly okolo 250 – 300 Kč/m2. Cena omítek stropů byla ještě o cca 50 Kč/m2 dražší. Na celý dům to vychází něco přes 200 000 Kč. Omítky svépomocí vyšly cca na 30000 Kč (materiál + nářadí) = cca 5 palet materiálu. Čas strávený realizací nepočítám.Výhody strojních omítek jsou nesporné – kvalita a velká rychlost provedení. Samozřejmě záleží na firmě, ale když je za týden hotová omítka v celém domě, je to pěkný pohled. Vyšší cena je daná nutností zaplatit větší množství zručných dělníků, použití omítacího stroje, pronájem sila atd. A firmy z něčeho chtějí samozřejmě žít.

Jednou z předností vnitřních vápenocementových omítek Ytong, které byly vyvinuty ve spolupráci s Vápenkou Vitošov speciálně pro tvárnice Ytong a Silka, je skutečnost, že zlepšují tepelněizolační vlastnosti stěn. Navíc dovolují stěnám dýchat, odstraňují vlhkost ze stavby a snižují riziko vzniku plísní. Při práci s nimi oceníte i snadné zpracování, vysokou vydatnost a pevnost.

Další krátké video ze stavby shrnující postup stavby domuSamotným částem videa se samozřejmě věnují a budou věnovat jednotlivé články. Toto video berte jako takové obecné shrnutí.Samozřejmě, že veškeré články, videa atd. naleznete na mé stránce www.mylms.cz, na mém YouTube kanálu a Instagramu. Dále i na mém profilu zde na Svépomoci.cz

Lepidlo i štuk jsme si mohli užít až za ušima – i v uších. Nečekaly nás žádné strojní ani stříkané omítky, ale lžíce, hladítko a metla. Naši „kluci“ jsou prostě ze staré (dobré) školy, a tak jsem se mohla naučit zas něco nového.Příběh našich omítek jde ruku v ruce s příběhem COVIDu, a tak jsme tuhle akci absolvovali na jaře v rouškách a s lehkým stresem o materiál, protože byli zavřené stavebniny a nakupoval jen ten, kdo má IČO.Moje pozice přípravářky zahrnuje: být všude a hned, donést tu správnou věc ještě než se vůbec vysloví, mít vždy připravené lepidlo, mít vždy připravenou perlinku, nosit kafe, nosit vodu a běda, jak něco není – jasně, trochu přeháním.Materiál:Perlinku jsme použili s okem 4,3×4,3, nakoupili jsme 5 balíků (275m2), které jsme stříhali na stejně dlouhé pruhy přes celou výšku zdi a pár nám jich zbylo. Lepidlo jsme přikupovali a celkem jsme ho měli 30 balíků po 25 kilech. Vybrali jsme weber 700 – chlapi si to pochvalovali, já nemám srovnání, ale míchalo se mi dobře (haha). Štuk jsme vybrali Hasit 160, taky si ho pánové pochvalovali, měli jsme ho namočený několik týdnů dopředu.Celkem nás tenhle materiál vyšel na 26.100 Kč (na těch cca 275m2) – byla to dřina, tahat, hladit, točit, zarovnávat a všechno dokola, ale z mého pohledu, jsme si užili i trochu zábavy a dobře si popovídali. Kromě míchací metly nebyl jiný rámus, a tak jsme se konečně slyšeli. Ve 4-7 lidech jsme s tím strávili 4 víkendy.A jestli to zvládne ženská? Je to náročný na ruce, ale určitě ano, když ví, jak na to. A pozor na štuk, dost vysušuje ruce (jakože fakt nepříjemně), ale gumové rukavice to zachrání.

2. Na rozích i v koutech vytvoříme slabou vrstvu sádrového tmelu Rifino Top, případně pastového tmelu ProMix Mega.

Na úplný začátek je asi dobré připomenout, proč právě kvalita vzduchu v interiéru je pro lidský organismus tolik důležitá. Odpověď je v tomto případě velmi jednoduchá: protože téměř 90 % svého času trávíme v uzavřených prostorách a kvalita vzduchu v interiéru tak velmi ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví. Dáme-li do vzájemného protikladu pobyt ve vydýchané místnosti za zvukového doprovodu ventilátoru osobního počítače či klimatizační jednotky a dýchání čerstvého vzduchu podbarveného šuměním vody přírodního vodopádu, bude asi volba v setrvání na zvoleném místě zcela jasná. „V přírodě velmi vnímáme mnohem příjemnější dýchání, které se následně projevuje na naší klidné mysli. Dochází totiž k celkovému okysličení lidského organismu. Málokdo však ví, že onoho efektu zdravého dýchání je dosaženo množstvím záporně nabitých částic vzduchu,“ vysvětluje Ing. Tomáš Korecký, Ph.D., produktový manažer společnosti Baumit, a dodává: „Právě ty se nejvíce vyskytují ve volné přírodě a jejich celkové množství je znásobeno například v blízkosti již zmíněných vodopádů, v lese, v jeskyních či po vydatné bouřce.“  Největším nepřítelem těchto pro organismus tolik potřebných záporně nabitých iontů jsou právě syntetické materiály v místnosti nebo přístroje rušící elektrické pole (obrazovky, monitory, klimatizace a další zařízení). Naproti tomu doslova léčebný účinek záporných iontů prokázali ve své studii pánové Erwin Neher a Bert Sakmann, kteří za předloženou studii s názvem „Funkce iontových kanálů v buňkách“ získali v roce 1991 Nobelovu cenu v oblasti fyziologie a medicíny. Pozitivní vliv záporně nabitých částic vzduchu se potvrzuje i při léčbě dětských pacientů s dýchacími potížemi například v Císařské jeskyni v Moravském krasu. V Česku se řadí k oblastem s vysokým výskytem záporných iontů také Beskydy - okolí Třinecka a Jablunkova. A právě snaha o maximální zvýšení koncentrace záporně nabitých částic v prostředí interiéru stojí také za novým výrobním programem Baumit Ionit, který aktuálně představuje dva základní produkty - vysoce paropropustnou minerální barvu Baumit IonitColor a také minerální stěrku Baumit IonitSpachtel.

V tuto chvíli pracujeme na dokončení podkroví - sádrokartonové profily, zateplení vata ve dvou vrstvách 20+16 cm, parozábrana s AL odrazovou vrstvou.

Náš dům (kamarády přezdívaný bunkrem či krytem) je postavený ze systému Izoblok. Mimo jiné se vyznačuje hrubou strukturou povrchu.

Vnější tepelněizolační omítka zvyšuje tepelněizolační vlastnosti stěn a napomáhá odstraňovat vlhkost ze stavby. Snižuje riziko vzniku plísní na povrchu stěn i uvnitř konstrukce a zrychluje finální úpravy. Vnitřní tepelněizolační omítka umožní díky své zrnitosti 0,5 mm vytvářet velmi hladké povrchy. Je mimořádně prodyšná (faktor difuzního odporu μ ≤7) a urychluje tak vysychání stavby. Její tepelný odpor λ10 s hodnotou 0, 13 W/m.K zvyšuje tepelněizolační vlastnosti stěny i celkovou tepelnou pohodu. Vyniká také velkou vydatností, malou spotřebou a jednoduchou aplikací bez penetrace. Vnitřní stěrka, vyztužená vlákny, umožní vytvářet mimořádně hladké povrchy a pro docílení extra hladkého efektu je možná finální úprava broušením. Je rovněž vysoce prodyšná, s hydrofilní schopností – pohlcuje vodní páru a tím reguluje vzdušnou vlhkost. Díky alkalickému složení znemožňuje rozvoj plísní a řas. Další výhodou je, že je snadno opravitelná po poškození či úpravách interiéru. Aplikace je velmi jednoduchá – stěrku není potřeba vyztužovat tkaninou.

Jak to probíhá na stavbě?

Překryjí jakoukoli nerovnost povrchu a z každé místnosti udělají originál. Zajímavě vypadají dvojúrovňové podhledy se zapuštěným nepřímým osvětlením (světlo z podhledu umístěného níže směřuje vzhůru a odráží se od podhledu umístěného výše). Ať již zvolíte jakékoli řešení podhledů, klenot každé místnosti z něj udělá právě vhodně zabudovaný světelný prvek. Co se materiálu týče, podhledy se nejčastěji vytvářejí ze sádrokartonu, ale využít je možné i jiné produkty.

Topení hotové, v pondělí přijedou podlahy, zateplení a omítky jsou v procesu, sadrokartonař také skoro na cestě. Dlaždičky již naskladněné na pozemku. Už nám jen zbývá objednat podlahy (budou masivní jasanové), nakoupit barvy a vše dotáhnout do konce. Největší výzvou pro nás budou přípojky, ale pokud nám bude vše přát jako doteď, bude to snad bez obtíží. Už jsme se i zbavili stavební suti a hned to vypadá prostornejsi! Posílám fotky po vyklizení a návrhy našich koupelen ve sketch-upu. Vše jsme navrhovali sami. Mějte se krásné a brzy zase nashledanou! PS: Plánujeme se nastěhovat do Vánoc! Náš FB: Cesta do vlastního

Před omítkami ale bylo potřeba ještě udělat prostupy zdí pro digestoř, 2x větrání špajzky a pro kamínka (přívod vzduchu a komín). Neměl jsem k dispozici jádrovou vrtačku, abych prostupy jednoduše vykrojil, a ani jsem si ji nechtěl někde shánět, takže jsem si půjčil v době elektrikářských prací od elektrikáře jednoduše jeho dlouhou vrtačku a vyměřené prostupy vyvrtal a zbytek vybouchal majzlíkem. Zevnitř to vypadalo ok. Ale zvenčí vypadaly samozřejmě ty vrchní strany cihel ven :-) Inu, v tahu to nic nevydrží, ty porotherm vatovky. Nejhorší bylo udělat prostup pro komín. Nerez prostup, který jsem sehnal od Schiedela, měl průmer 25 cm. Prostup jsem dělal 28 cm. To byla džuzna jak blázen a vypadala spousta cihel.V tu chvíli jsem byl rád, že nad tím je pořádný věnec v úrovni stropu :-) Po nechtěném vytvoření díry, která měla tak 35 cm v průměru, jsem vymejšlel, jak udělat jenom oněch 28 cm. Udělal jsem si z KG trubky prostup a nabalil na to izolepou nějaký 2 a 1cm polystyren. Přeměřil a vložil do díry a zdicí maltou zamazal. Nechal vytvrdnout a za 2 dny odšaloval a byl tu poměrně dobrý kulatý prostup. Do něj jsme s kominářem vložili onen nerez prostup na komín a mezery vyplnili topenářskou bílou vatou. Pěkně našťouchali třískama dovnitř, aby to těsnilo.  No a bylo připraveno na omítky. Ty jsem řešil na klíč a již měsíc před jsem si pozval pána jednak na cenovou nabídku a jednak dojasnit technické záležitosti, a co vše připravit - viz předchozí články. Pak už přivezli silo, rozbili přitom plot a udělali mi díru do baráku o velikosti skoro jedný cihly, aby tam mohli protáhnout velkou hadici vedoucí ze sila do stříkací mašiny. Bylo jim jedno, že mašina váží mraky tun a postavili mi ji přímo na již položenou izolaci. Viděl jsem, jak se kolečka tlačí skrz a tak jsem první den pro práci sám kolečka vypodložil další lepenkou. Vůbec to nešlo šoupnout, jako kdyby to bylo přivařený k podlaze. Pak už jsem jenom jezdil na kontrolu, hlavně jestli dávají perlinku na JAP pouzdra, na rohy oken a ostatní přechody materiálů. Moc jsem toho ale neviděl, protože to stejnak hned zastříkali. Trvalo asi 6 dní, než byl celý barák. Zastříkali mi omítkou 9 vypínačů na elektřinu a jeden geberit komplet. Prostě to nechali pod omítkou neviditelný a nezajímalo je to očividně. Podle nafocených fotek jsem jim přibližne naznačil, kde to má bejt a zavolal jejich šefovi ať to přijedou odhalit.  Příště bych konkrétně komunikoval, jak postupovat při omítání u rozvaděče el. proudu. Protože oni mi omítku zastříkali zároveň s rozvaděčem a ne podle parapetu. Čili teď mi jedna strana parapetu čouhá 1 cm a druhá asi 3 cm. Že prý by elektrikář nadával, kdyby to nezastříkali:-) Jedinej, kdo nadával, jsem byl já. Ale nedalo se s tim nic dělat. Pak ještě drobné 0,5cm nerovnosti na různých místech, když jsem si přiložil vodováhu. Spokojenost tak napůl. Sám bych to nedal, ale čekal bych lepší odvedenou práci za ty peníze.  Stavbě zdar.

U nás na stavbě se konají postupné změny. Omítky a štuky jsou hotové a my jsme nad míru spokojeni. Po celé stavbě, kdy se dělalo krok po krůčku, musím říct, že omítky jsou teprve ta pořádná změna! Konečně to vypadá opravdu hezky a začíná se to rýsovat. My jsme si stavbu teď hezky uklidili a začínáme tavit protiradonovou IPU. Polystyren do podlahy už máme navezený na pozemku. Teď už se tu jen budeme střídat s topenářem, až bude stavba připravená na betonové podlahy. Další skvělá zpráva je, že na venkovní omítky pánům odpadli jedni zákazníci, takže se k nám dostanou už v polovině října! Takže domeček dostane krásný kabátek i zvenčí! Tím nám ale začínají další toky myšlenek, ve kterých musíme vymyslet, jak se vypořádat s venkovním prostorem. Zatím je vše "jako na stavbě" a my to musíme postupně dávat dohromady... Vymyslet, jak to bude finálně vypadat a dát to nějak dokupy. Nějakou představu už máme, teď už to jen zorganizovat. Já pořád říkám, "když zvládneme terén venku a přípojky, tak už zvládneme vše!" 

My si tím procházíme od února 2018, kdy jsme pozemek koupili, a finále máme za rohem i přes spousty problémů a překážek. Na domečku máme ''nově'' elektřinu - vzhledem k tomu, že jsme na ni čekali 1,5 roku, je to velká změna. Ještě, že ty sousedské vztahy fungují.... Od posledního článku jsme dělali hodně na okolí domu. Uvnitř jsme dodělali kompletní fajnovky a v dětských pokojích jsme už i vymalovali. Honzík si začal ''hrát'' s dlažbou v koupelně, vytvářením kuchyňské linky, dekorací kolem televize a venkovní úpravou pozemku vč. hracích zón pro děti. V koupelně jsme tedy volili dlažbu a vzhledem k financím jsme šli do levnější - chyba!!! je křivá. Ale vytrhávat nebudeme, zatím necháme, jelikož to není nic závažného. V koupelně jsme se nedokázali shodnout, co za kámen tam příjde, tak Honzík začal modelovat kameny jako skalky... Výsledek přiložím v příštím článku :-) Kuchyňskou linku jsme volili zděnou se šuplíky. Momentálně máme provizorní podmínky pro uvaření kafe a těstovin na špagety... Dekorace kolem televize ještě není hotová, ale v očích Honzíka je to naprosto dokonalé... My musíme mít prostě všechno jiné... Venkovní úprava byla rozsháhlejší - nejen, že jsme tvořili vodovodní šachtu, ale také jsme stavěli zídku a provizorní plot. Vodovodní šachta - její možnosti jsou jednoduché - koupit plastovou, uložit do země a je to... Nééé to přeci nemůžeme - vrhli jsme se na vykopání a betonování... Měli jsme navíc nějaké plechy, kterými jsme obložili stanovené rozměry a udělali v podstatě betonovou kostku... Stačí - stejně tam nikdo nepoleze celý rok - následně jsme byli dokonce pochváleni pracovníkem, který nám přípojku dotahoval... Vodu jsme měli hned na cestě u pozemku - makačka ji najít, když plány z obce jsou odlišné :-D. Zídku dlouhou asi 30 m jsme dělali ze ztraceného bednění, 15 cm vylitou betonem s dostatkem železa uvnitř. Dodělávka plotu byla akce během týdne, protože jsme si pořídili roční puberťačku irského setra - takže provizorně :-) Z dětských zón jsme měli radost. Vždy, když se z terasy koukáme, jak jsou děti spokojené, tak nás hřeje u srdce těch pár ztracených dní jinou prací. Domeček na stromě jsme vybudovali ze starých palubek, na kterých nám přivezli cihly - jen obsourit  a natřít a pískoviště je ze starých trámů na vyhození (spálení). Jezírko jsme si vždy přáli a nyní ho máme spíš pro psa :-D Nějak jsme se do toho vrhli. A měli jsme ho udělat jinak... Příští rok se bude upravovat. Ale děti a pes jsou nadšení. Během toho jsme na jaře stihli skočit do Malajsie a užít si tamní krásu - architekturu domácích obydlí nekopírujeme - nelze to. No a já jsem se těžkých prací vzdala, protože jsme zjistili, že třetí Honzíkovo dítě dáme do pokoje, kde měla být pracovna :-) Září, říjen nás čekají poslední důležité věci. Zateplení a podlahy + moooooc drobností uvnitř. Celý baráček shrnu do následujícího článku, jakmile budeme bydlet. Počítali jsme, že celá stavba vč. pozemku nás vyšla do 1 milionu a baráček to není, ani hrad, ani domeček pro panenky... Pro některé dostačující a pro některé moc malý... Pro nás IDEÁLNÍ. Jsme na sebe stále pyšní.