Krov, okapy a střešní krytina

První co vás asi jako každého čeká je vybrat zhotovitele střechy, pokud si tedy na to netroufáte sami. V mém případě jsem na to pomyslel asi na vteřinu a pak tu myšlenku radši rychle vypustil z hlavy. Pokud jste se tedy nakonec rozhodli, že to necháte někoho postavit a pro jednou se taky budete kochat, jak na domě maká někdo jiný než vy, tak čtěte dál.Teď jsou v zásadě dvě možnosti. První je nechat si střechu udělat tzv. na klíč, tj. jedna firma co udělá vše, nebo náročnější varianta sehnat si tesaře, pokrývače a klempíře. Já jednoznačně hned od začátku šel po jedné firmě, co udělá vše. V druhé možnosti osobně nevidím žádnou výhodu ač nemám tedy cenové srovnání jednotlivých profesí. Ale jedna firma nese záruku a zodpovědnost za celé dílo a určitě se vám nestane, že přijde pokrývač a bude nadávat na partu tesařů, jak je to špatně provedeno a že nezačne pokrývat dokud to neopraví. A hned je velký problém na světě. Ale pokud máte známého třeba tesaře, který vám udělá krov za dobré peníze a na zbytek někoho seženete, tak za mě bych do toho asi šel.Zašel jsem na poptávkový server a zadal poptávku. Během dalšího dne mi přišlo potvrzení, že poptávka byla rozeslána asi 500 firmám po celé republice a tak čekám na velký příliv nabídek. Jenže firmy v této zemi asi prací nestrádají, tak se ozvali pouze tři. Osobně jsem byl z nabídek mírně rozčarovaný, protože i přes to, že firmy měli dokumentaci ke střeše, spoustu věcí opomněli a do nabídky nedali. Celé to budí dojmem, že to buď počítá člověk co o tom nemá moc šajnu nebo to rychle spočítali, aby dali nohu mezi dveře a pak, když bude zájem, tak se na to podrobně podíváme. Spokojen sem moc nebyl, nakonec jsme ještě oslovili pár firem co jsme našli na internetu poblíž a na doporučení našeho stavbyvedoucího. Tam jsme se setkali s úspěchem a nakonec vybrali firmu. Vyhrálo hlavně asi doporučení i když firma nebyla nejlevnější.

V mém případě jsem od místní firmy Kovokrab objednal hliníkovou střešní krytinu. Jedná se plechovou krytinu „KOB 1017“ – tabule plechu o šířce cca 900 mm a tloušťce 0,6 mm s pěti vylisovanými vlnkami. Plech je embosovaný (vylisovaná struktura) lakovaný polyesterem v barvě RAL7016 – antracitová šedá. Dnes dost trendy barva. Ve stejné barvě budou i okna.Vlastně ještě před laťováním jsem začal změřením přesného rozměru střechy a vypočítáním rozměru a počtu plechů. Kvůli omezení dilatace se nebudou na střechu dávat celé 2m pásy, ale velikost jedné „šablony“ bude cca 1 * 1 m. Při počítání rozměrů se nesmí zapomenout na přesahy krytiny, který by měl být podle sklonu střechy alespoň 10, nebo více centimetrů. Nechal jsem tedy nastříhat dva rozměry – 125 cm a 103 cm. Ty kratší budou na horní části střechy, kde není další přesah, ale hřeben. Překrytí plechů je cca 20 cm.Ke krytině je samozřejmě potřeba i další plechování. Na spodní část střechy přijde okapní plech, na boční strany závětrné lišty a na horní stranu hřebenáč. Veškeré příslušenství se po konzultaci dělalo přesně na míru této střeše. Krytina se kotví nerezovými šrouby s gumovou podložkou. V tomto případě opět s antracitovým nátěrem.Mrkněte na mojí stránku https://www.mylms.cz/stavba-domu/, kde vychází články o stavbě tohoto domu + nějaké info o elektrice a podobně ;)

Samozřejmě existuje i varianta dodatečné montáže na boční strany krovů. V tomto případě však budou háky zakomponovány do laťování. Dnes je to zcela běžné provedení.Na ořezávání palubek v předchozí části stavby jsem používal elektrickou motorovou pilu. Ta se výborně hodí i pro „vyfrézování“, nebo spíše vyříznutí drážky do latě pro umístění okapního háku. Nad každým krovem jsem do latě vyřízl drážku velikostně odpovídající šířce a tloušťce okapního háku. Práce to byla velice rychlá a jednoduchá. Vše jsem prováděl, jak jinak, ze střechy.

V první řadě je potřeba pod fólii dát okapní plechy, aby případný kondenzát z fólie netekl po palubkách a po krovech. Na spodní část palubek se přirazil hliníkový plech s antracitovým nátěrem. Ten má tvar takový, aby případné kapky šly mimo dřevěné konstrukce. Plech se v horní části přibil několika hřebíky – je to jen pojištění proti upadnutí. Tyto plechy, stejně jako celá krytina a ostatní plechové části, budou od místního výrobce, firmy Kovokrab. Je možné použít buď standardní tvar plechu, případně si domluvit změny některých úhlů a délek přesně na míru.Jako pojistnou hydroizolační vrstvu jsem použil fólii DELTA MAXX PLUS od firmy Dorken. Je to dost pevná paropropustná fólie s lepící vrstvou na jedné straně. Fólie se pokládá od spodní strany v pásech s přesahem – ten se poté slepí vestavěnou lepící vrstvou. Podle informací od „střechařů“ se jedná o opravdu kvalitní fólii. Samozřejmě tomu odpovídá i vyšší cena.Hydroizolační fólii jsem nejprve rozbalil a nařezal na potřebné kusy. Délka střechy je cca 17 metrů, je tedy zbytečné rozbalovat vše z 50m role. Fólie se rozbalila zároveň s hranou okapního plechu, vyrovnala se, aby na ní bylo co nejméně přehybů a přilepila spodní stranou k plechu. Výhoda je, že nefoukal vítr, takže nebylo nutné fólii nějak extra kotvit. I tak jsem ji ale na několika místech přicvakl sponkovačkou k bednění – samozřejmě pouze horní v části, kde bude překryta další vrstvou fólie. Nad první vrstvu fólie se uložila druhá. Nyní je pruh již dostatečně široký, aby bylo možné přibít kontralatě a latě.

Dnes je běžné, že se pojistná hydroizolační fólie dává přímo na krovy – to byla i původní myšlenka. Ale celoplošné bednění mi přijde tak nějak poctivější i za cenu zvýšených nákladů.Práce na střeše je poměrně náročná. Kromě toho, že hrozí pád z velké výšky, pracuje se v poměrně náročných polohách. V mém případě jsem často pracoval sám, což rozhodně nedoporučuji! Dále doporučuji používat pořádné boty s pevnou podrážkou. Práce na střeše je natolik náročná, že jsem s sebou většinou netahal telefon. Proto je z této akce poměrně málo fotek…Po dozdění štítových stěn jsem začal nákupem 22 mm silných OSB desek, které budou složit na překrytí mezer mezi krokvemi, pozednicí a bedněním. Vždy mezi dvěma krokvemi jsem změřil otvor a uřízl OSB desku přesně na rozměr. Je lepší naměřit každou desku zvlášť, neboť rozteč krokví nemusí být vždy stejná. Výšku jsem zvolil takovou, aby byla mezera pod bedněním co nejmenší. Každou desku jsem přišrouboval pěti vruty. Tato část bude stejně překryta vnějším zateplením. Ale je lepší, když v tomto místě bude nějaká pevná přepážka.

To zatím byla jedna z nejotravnějších prací na domě. Akce netrvala celkově nějak dlouho, ale pracuje se vysoko a je nutné neustále přetahovat cihly tam a zpět a téměř každou cihlu dořezávat… V jednom člověku to je opravdu otrava.Do patra jsem tedy vytahal paletu „třicítek“ cihel a začal s dostavováním. Pokud nebylo potřeba cihly řezat, bylo to docela v pohodě. Problém byl tam, kde bylo cihlu nutné seříznout do úhlu. A to je u štítu celá vrchní řada – u tohoto domu to vychází na nějakých 80 dořezů na obou štítech. Cihlu jsem umístil na místo a tužkou naznačil řez. Poté jsem ji po celém obvodu rozbruškou ořízl a zbytek dořízl ruční vidiovou pilkou. Cihlu opět vynesl nahoru a přilepil.Řezání cihel tímto způsobem není úplně snadné, protože se přeřezává hodně přepážek uvnitř (na tohle je asi opravdu lepší nějaký porobeton jako třeba Ytong, nebo podobné). S cihlou se musí furt šachovat tam a zpět. Štít už je dost vysoký, takže je ideální mít nějaké lešení. Já jsem opět používal stavební kozy, stoličku a mezi vaznice jsem si na kleštiny položil paletu. Takže alespoň na vrcholu štítu se dalo poměrně dobře manipulovat.

Výrobě krovů předcházela komunikace s tesařem, kterému jsem poslal nejdříve dokumentaci stavby. Ten to hrubě nacenil a přijel se na dům podívat jednou během stavby přízemí a pak podruhé po dokončení věnce pod pozednice. Změřil si rozměry domu a umístění traverz v podlaze a vypočítal výšky v kterých budou vaznice. Do těchto výšek jsem částečně vyzdil štíty. Vycházelo to 178 cm nad výšku okna. Tedy výška 11 cihel nad podlahu. Ty zbylé 3 cm si tesaři podloží dřevem.Po dozdění části štítů následovalo čekání… čekání a čekání… Dnes je doba bohužel taková, že nikdo nechce dělat manuálně, natož venku a s těžkými věcmi. Takže řemeslníci mají o práci postaráno a ti co mají čas většinou nejsou moc kvalitní. Pokud je řemeslník navíc závislý na počasí, nastává další problém. A v roce 2020 bylo léto vyloženě středoevropského typu. Od června do září v podstatě nebyl týden, kdy by nepršelo. A to samozřejmě všechno zdrží… Chápu to, ale nepotěší to.Naštěstí asi měsíc po původním termínu tesaři náhle dorazili a to byl pak frčák. První odpoledne přijeli s náklaďákem s jeřábem a umístili na barák pozednice, vaznice a sloupy. Trámy zavětrovali a odjeli. Druhý den dopoledne udělali zbytek – osadili všechny krokve a kleštiny. Celá vazba byla tedy cca za den namontovaná. Samozřejmě, že měli vše připraveno z dílny a na dřevo nemuseli pilou v podstatě ani sáhnout.

Pro stavbu jsme se rozhodli z důvodu většího soukromí a také jsme chtěli velkou zahradu. Rozpočet jsme popravdě neřešili.

Jedná se o bungalov s podlahovou plochou 150 m2 a celkovou zastavěnou plochou 200 m2. Celý pozemek má rozlohu 900 m2. Stavba má štíty a jen jednu valbu.Stavět jsme se rozhodli z toho důvodu, že byt už nám byl malý a postavit si rodinný dům byl vždycky náš sen. Rozpočet jsme měli 5.000.000 Kč. Pozemek jsme koupili od města za 900 Kč/m2, což byla na tu dobu a místo pěkná cena. Pozemek se nachází v místě mého bydliště, takže jsme se dlouho rozhodovali.

Jedná se o největší akci v oboru střech v České republice a střední Evropě s tradiční účastí nejvýznamnějších výrobců a dodavatelů, která klade důraz na technologické novinky a nová systémová řešení. Nová zvýrazněná témataVeletrh každoročně reaguje na aktuální dění na stavebním trhu, v legislativě i ve společnosti. Jedním z nových nařízení bude například povinnost u všech novostaveb zadržovat dešťovou vodu nebo umožnit její zasakování. Jedním ze zvýrazněných témat pro rok 2021 proto bude zadržování dešťové vody a s nim související i zelené střechy. Dešťová voda a její zadržování s podporou státu i veletrhuOchrana vody a hledání nových vodních zdrojů se týká každého z nás. Jedním z efektivních řešení jsou vsakovací boxy. Dalším řešením, které navíc umožní zadržet dešťovou vodu pro budoucí použití, jsou podzemní nebo nadzemní nádrže. Vystavována budou i mnohá další řešení a návštěvníci mohou využít poradenské centrum, včetně rad a doporučení pro získání dotace na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Zelené střechyVoda úzce souvisí s dalším zvýrazněným tématem, kterým jsou zelené střechy. Vystavovatelé představí řešení pro realizace zelených střech a fasád a nabídnou tak nové možnosti pro vytvoření příjemného prostředí k trávení volného času, k odpočinku, ale především ke zlepšení životního prostředí. Vegetačním střechám se bude věnovat i Fórum střešních konstrukcí, pořádané komorou ČKAIT. Stínicí technikaDalším aktuálním tématem bude ochrana interiéru před přehříváním od slunce. Jedním z účinných a dostupných řešení je stínicí technika. Veletrh představí pestrou paletu vnitřních i venkovních rolet všech výrobců střešních oken, chybět nebudou markýzy a pergoly pro terasy, které jako provozní střechy patří též do náplně veletrhu. Digitalizace řemeselPokračuje vloni nastartovaný projekt z oblasti digitalizace výroby a řemesel. Veletrh představí zajímavé technologie z oblasti zaměřování a 3D modelování střech, řešení pro detekci zatékání střech a mnohé další aplikace. Doplní je různé stavební softwary a také špičkové digitalizované nástroje a nářadí. Většina z nich bude prezentována v rámci Festivalu dřeva a nářadí, který je již potřetí nedílnou součástí veletrhu. Pestrý programKrom komplexního průřezu střešními materiály nabídne veletrh rozsáhlý program s množstvím přednášek, poutavých ukázek řemesel a atraktivních soutěží. Odborníci v nezávislých poradenských centrech poskytnou rady a doporučení ze všech oblastí výstavby, legislativy a využití dotačních programů.

Důvody, které vedou k zateplování šikmých střech, jsou na první pohled zřejmé. Konstrukce střech je trvale vystavena účinkům deště, větru, zimy a jiným povětrnostním jevům. Zateplení šikmé střechy je osvědčeným způsobem, jak zabránit únikům tepla během zimních měsíců, v letních měsících zase zpomalit prostup tepla od slunečního záření dovnitř budovy, a také způsob, jak využít podkrovní prostor k bydlení. Použitím materiálů z minerálních vláken lze dosáhnout tepelněizolačních vlastností konstrukce dle stávajících normových požadavků, akusticky vyhovujícího prostředí i požárně bezpečné konstrukce.

Plánoval jsem předtím střechu z Ytongových nosníků neboli elementů a na to Multipor. Ten by vytvořil 2° sklon a odvedl vodu doprostřed domu odtoky svislým spádem do kanalizace. Byla by to ale střecha s moc tlustým průřezem. A protože na územním plánu mám striktní limit 8,5 m a stavím 3podlažní dům, každý centimetr hraje roli.

Předtím jsme sehnali kulatinu z našich Jeseniských hor a dovezli ji na pilu. Tehdy stálo řezání 900 Kč/m3, dnes, po dvou letech, co jsem zjišťoval, stojí cca 1200 Kč/m3 řeziva. 

Technik společnosti Lindab nejprve seznámil přítomné stavebníky se všemi komponentami, ze kterých se okapový systém Lindab Rainline skládá.  Následně jsme mohli sledovat postup přípravy střechy před montáží okapového systému. Nejprve bylo třeba připravit oplechování. Poté na bednění střechy nainstalovat pojistnou hydroizolaci a kontralatě. Když přišlo na řadu laťování, připomněli jsme si nutnost umístit první lať o rozměru 40x60 mm na výšky. Další latě již připevníme standardně na šířku a vzdálenost mezi latěmi zvolíme dle předpisu výrobce. Pro umístění žlabových háků bylo třeba vytvořit ve spodní lati drážku a na kontralať si namontovat kousky latě ke které žlabové háky připevníme.

Zezadu domu jsme postavili lešení a zepředu jsme používali montážní plošinu a 4 metry širokou lavici zhotovenou na vidle desty. Střešní latě jsem původně chtěl řezat sám, ale z časových důvodu a nedostatku kulatiny jsem musel část zakoupit. Kontra latě dlouhé 140 cm jsem vyřezal z odřezků. Každý kousek stromu se dá využít. A každá ušetřená koruna se na stavbě hodí.

Vše začalo v červnu 2018 v době, kdy jsme ještě ani neměli stavební povolení (květen 2019), abychom zjistili předběžné ceny krovů a tašek. Pro krovy jsme zvolili firmu Kasper a nakonec jsme se domluvli na vaznících. Firma si je pak navrhla sama. S firmou jsme pak v únoru 2019 (stále bez povolení) dali dohromady smlouvu o díle, domluvili si pár prvků navíc a několikrát posouvali termín dodání (na to nejsme vůbec pyšní). V srpnu 2019 jsme už měli hotové obvody a těšili se na další práce. Těžce jsem nesla, že již brzy na dům nastoupí první placení řemeslníci bez nás. Připomněla jsem se tedy našim stavebninám, zda počítají s dodáním střešní krytiny, ale bez odpovědi. Pobočku bez upozornění zrušili. Máme vybranou černou Bramac Max protector, plechový černý okapní systém a všechny potřebné materiály na laťování, takže jsem kontaktovala přímo výrobce. Ti mi předali kontakt na obchodního zástupce z firmy Evromat. S ním jsme nějakou dobu smlouvala o ceně, protože jsme měli porovnání z původní cenové nabídky.  Dál jsme se rozhodli nechat odborníkům celou střechu a trochu si odpočinout. Jenže hledat pokrývače 2 měsíce předem nebyl úplně chytrý nápad. Všichni mají práci na rok dopředu. Ve výškách se moc necítíme, a tak jsme hledali, kde jsme mohli. Nakonec jsme objevili pokrývače z nedaleké vesnice, který měl čas.  Začátkem září přijela firma Kasper montovat vazníky a společnosti Evromat jsme zaplaliti zálohu s tím, že do týdne máme materiál na stavbě a vše se doplatí.  Vazníky byly kvůli počasí hotové až za 3 dny a 14 dní na to si páni pokrývači stavěli lešení. Do toho dne jsme stále neměli materiál na střechu. Pokrývači si tedy sami vyzvedli latě, aby vůbec mohli pracovat. Po laťování jsme si ještě rychle vyzdili komín, aby se do střechy už nezasahovalo. Ve smlouvě nám uvedli dokončení prací do 14 dnů a už jsme dopředu tušili, že to nebude možné vzhledem ke spolehlivosti dodání materiálu. A bylo to skutečně tak. Ve smluvený termín byla střecha hotová z 99 %. Měli jsme samozřejmě radost, ačkoliv jsme po pozemku nacházeli hromady železných víček a jeden lahváč i na střeše (asi to mají kluci na rovnováhu). Práce jim šla rychle od ruky, my bychom to dělali možná do teď.