Oplocení pozemku

První kopnutí proběhlo 18.7.2020. Zároveň se základem OZ jsem musel nejdříve najít již připravené připojky vody a odpadu. To se trochu zkomplikovalo, protože bagr má dosah kolem 3m a odpad s vodou šly pospolu až v 3.2m. O přípojkách tu ale teď psát nechci, to by bylo na samostatný článek. Samotný výkop bez vody bych vykopal za pár hodin. Rozměry výkopu byly dle projektu 0.80m hloubka a 1,25m šířka. Základ samotný (pata zdi) byla 30cm. Krytí betonu po stranách 2,5cm.

Nejdřív bylo ale potřeba strhnout zeminu v místě vjezdu na pozemek a taky kolem stávajícího plotu souseda - o to se postaral kamarád s nakladačem. Rozhodli jsme se pro poplastované pletivo výšky 160 cm, jak z důvodu ceny, tak i estetiky (oba sousední pozemky mají stejné oplocení a nechtěli jsme narušovat vzhled). Čekali nás 2 strany - každá po 30 metrech a pak 10tmetrové oplocení vjezdu na pozemek včetně vrat - to bude jen provizorní po dobu stavby. Nakonec jsme po dohodě se sousedem nahradili ještě dalších 13 metrů jeho starého plotu. Na díry na sloupky jsme si půjčili benzínový vrták - ten nás asi u 3 děr trošku pozlobil, ale jinak to byl výborný pomocník. Za dopoledne bylo rozměřeno a vyvrtáno. Odpoledne nás čekalo betonování sloupků - klasika cement + písek + voda, žádný speciální beton pro sloupky. V týdnu jsem ručně dokopal díry na vzpěry ke sloupkům a zabetonoval je. Malým zádrhelem bylo zjištění, že jsem místo pletiva 160 cm objednal výšku 180 cm, takže vrátit a nechat dovézt jiné - to se do týdne podařilo a mohlo se natahovat. Měli jsme variantu bez napínacího drátu, takže nejdřív samostatný napínací drát a pak navěšovat a přidělávat pletivo. Vrata do vjezdu nám věnoval už hotová strejda, který vyrobil i panty a navařil je na sloupky. Pozemek už je konečně uzavřený a můžeme se pustit do stavby zahradního domku.

Před začátkem jakýchkoliv stavebních prací jsme chtěli pozemek oplotit. Problém je v tom, že v místě plotu stojí planá višeň a vzrostlejší bříza. Museli jsme tedy požádat obec o souhlas s kácením. Starostka obce nařídila místní šetření, společně jsme pak prošli pozemek a ukázali si stromy, které potřebujeme pokácet. Za 14 dní nám přišel souhlas s kácením, které muselo být provedeno v době vegetačního klidu. Za pomoci mého táty jsme za jeden den pokáceli břízu, planou višeň, planou třešeň a jeden kaštan. Větve jsme rovnou pálili a dřevo si odvezli domů, kde si s ním zatopíme. :)

Od začátku nebyl problém s prodejem, bohužel vše se vleče a musí to procházet radou, zastupitelstvem, oznámit sousedům, vytvořit geometrický plán, vykolíkovat od geodeta, zaplatit odhadce, vytvořit Kupní smlouvu… Vše nakonec trvalo asi tři roky, ale stálo to za to. Vadilo mi, že pozemek byl neudržovaný a těžko tam budu někoho nahánět, aby to vyklidil a prořezával. Takto s tím mohu naložit podle své vůle a pozemek teď tvoří krásný celek. Navíc bude krásný pohled z kuchyně na opravenou kamennou zídku. Také jsem zažádal o převedení pozemku na stavební parcelu. Žádost jsem dal na Odbor územního plánování. Větší obce řeší územní plán celkem často, zhruba po 2 až 4 letech, na menších obcích to může být problém. Bohužel mi byla žádost zamítnutá s ohledem na chybějící infrastrukturu, tj voda, kanalizace a příjezdová cesta. Všechny tyto nedostatky řeším a při další změně územního plánu se mi to snad již podaří. Protože nápadů a chuti je pořád dost, pustil jsem se do stavby přístřešku, aby se bylo kam schovat v parných letních dnech. Zajel jsem na pilu koupit trámy a pustil se do stavby. Miluji jaro, kdy konečně po těch hnusných sychravých dnech, kdy je brzy tma, po práci se může člověk tak akorát svalit k televizi, opět natěšený a plný síly vyrazit něco dělat. Na jaře 2017 jsem se pustil do podlahy na chatce. Tlačil mě čas, protože měli přijet vrtaři a v červnu jsem chtěl mít připravený disco plac na oslavu narozenin. Konečně mám vodu a mohu se zbavit plastových nádrží, vaniček a všelijakých sudů. Studna je zkolaudovaná, jediné co chybí je metrový chodník kolem, který dodělám, až bude natažená voda do baráku, abych to nemusel rozebírat. V roce 2018 se mi konečně podařilo přikoupit pozemky a mohl jsem pokračovat v ohrazení západní a severní části pozemku, vyřezat zde nálety a začít upravovat terén a osázet ho stromy. Severní část jsem zatím neohradil, protože zde budu potřebovat vyřezat nějaké stromy, a ty se smí kácet jen v období vegetativního klidu, což je od listopadu do března. Také jsem podal žádost na Odbor územního plánování, abych spojil přikoupené pozemky pod jeden. Mezitím v zimě jsem si svařil bránu, abych mohl vybíhat na louku na západní straně. Jaro 2019, mám povolení pokázet přerostlé vrby a mohu dokončit ohradu severní strany. Z jsem vysázel podél plotu jedlé keře a stromy, které budou tvořit ochranu ze severní strany od nedaleké silnice. Keře jsem volil tak, aby vyrostly do 2-3 metrů a rostly na nich jedlé plody pro moji potřebu. Jako černý jeřáb, líska, moruše, zimolez, muchovník, rakytník, americká borůvka, kamčatská borůvka… Na jižní straně jsem podél plotu vysázel ptačí zob neopadavý a dvě vinice. Tímto mám na pozemku asi 50 ks keřů s jedlými plody a asi 32 ovocných stromů a 17 ks vinné révy. V červenci 2019 jsem se pustil do rýsování projektu a od srpna jsem začal vybíhat stavební oznámení. Tímto mám vše připravené, ale bohužel se vyskytnul problém s příjezdovou cestou, takže povolení nemohu zatím podat, až budu mít stavební oznámení vyřízené, napíšu článek ohledně projektu a vyřízení stavebního oznámení.

Křovinořez jsem opatřil pilovým kotoučkem, který umí řezat malé stromky. Vyřezat prostor o rozloze 1000 m² nebyl problém, horší to bylo s větvemi. Ty jsem nakonec postupně odvážel do sběrného dvoru, kde to použijí na výrobu štěpky. Pálení větví jsem zavrhnul, bylo toho opravdu hodně.

Jak má dům vypadat jsem se rozhodl v lednu 2018 a začalo se vše řešit. Nejdříve bylo nutné dostat povolení k demolici stávající garáže, která stojí u mě na pozemku. To proběhlo celkem v klidu, tedy já jsem  nic řešit nemusel. Na úřad se dala žádost v únoru a již v červenci jsem dostal souhlas s odstraněním stavby. Je to fofr. Mezitím dal projektant ohlášku na stavební úřad, kde nastalo to, že se k dokumentaci začaly vyjadřovat různé odbory magistrátu. Největší problém byl s architektem města. Nepovolil parkovací stání na části mého pozemku, kudy se zajíždí do garáže, která je vidět v mapách z roku 1938. A to z důvodu, že se jedná o zelenou plochu a že nemohu na pozemku ani zpevnit příjezdovou cestu. Navrhl, že na pozemek mám vjíždět 3 m širokou uličkou z druhé strany. Z místa, kudy chci vjezd uskutečnit, by do uličky byl sjezd převýšený cca 1,3 m, což se dá sejít, ale sjet autem ne. Měl bych jet po délce cca 35 m a podélně zabočit na druhou část pozemku, která je vydený jako ostatní plocha. To by se osobákem při troše štěstí dalo, ale větším autem rozhodně ne. Nezbývalo mi nic jiného než zajít za panem architektem osobně a zeptat se ho, zda to myslí vážně. Myslel. Naštěstí měl ale rozum a uvědomil si již při třetí schúzce, že je to hloupost. Mezitím jsem si nechal pozemek zaměřit. Zjistil jsem, že 20 cm mého pozemku je vyasfaltováno a slouží jako parkoviště pro sídliště. Tak jsem mu argumentoval, že to také není zelená plocha. A že, až si pozemek oplotim, budou mi do plotu narážet řidiči, kteří parkují tak, že se zastaví o obrubník.. Na to mi odpověděl, že pozemek oplotit nesmím, protože se jedná o zelenou plochu. Nakonec jsme se dohodli na vjezdu s tím, že parkovací stání bude na druhé části pozemku. Ta v zelené ploše není. A že oplocení nachám ještě u ledu. Zatím vybuduji provizorní oplocení z roxorů a vystražného plotu na stavbu, který půjde kdykoliv odstranit, pokud s tím bude mít někdo problém. Další, co jsem musel zařídit, byly souhlasy vlastníků sousedních pozemků. To proběhlo v klidu a vše jsem dodal. Nyní po dalších 2 měsících si paní z úřadu vymyslela, že chce ještě souhlas vlasníků, kteří bydlí přes cestu, jež je majetkem města. No už mě asi omejou. Mám podepsanou smlouvu, že se za měsíc začne stavět. Snad už to bude poslední, co po mě budou chtít. Ani si nechci předstatvit, co s nimi zažívá projektant. Jsem zvědav, jak bude probíhat papírování po dokončení stavby... 

Bránu, branku i příčníky pro plotovou výplň nám vyrobil kamarád zámečník a zbývalo vybrat vhodnou výplň, která bude ideálně bezúdržbová, nebude se na slunci deformovat a bude ji možné barevně sladit s domem.

Hledali jsme něco estetického a zároveň, aby oplocení nezabralo v zahradě příliš místa. Zvolili jsme proto gabionovou stěnu od společnosti PILECKÝ širokou pouhých 150 mm, do které se jako kamenná výplň nejčastěji sype makadam.

Letos jsem měl v plánu plot, zámkovku a když zbude čas, tak dodělat omítky v garáži. A pak taky nějakou tu dovču. Zatím to vypadá na plot… A tím to asi zhasne. Začali jsme tím, že jsme si s manželkou odsouhlasili absenci mezi Čechy toliko populární pojízdné brány. Já ji pochopitelně chtěl, ale nenapadal mě jeden jedinej, alespoň trochu dobrej důvod, proč ji instalovat. Důvodů, proč ji neinstalovat, bylo naopak hafo. Prostor před garáží tedy zůstane otevřený s tím, že jsme z původně plánovaných dvou parkingů nakonec udělali tři. Plot jsem chtěl ze starých cihel… Ale po té, co jsem postavil zeď u terasy, jsem tento nápad zavrhl. Konečné rozhodnutí tedy byl betoňák, klinker pásky a troška té umělecké kovařiny. Vloni v srpnu se poptal kovář, jeho práce se mi líbila a nebylo co řešit. Ještě ten rok mi dodal sloupky k brance a provizorní branku, abych uzavřel pozemek a děcka nezdrhaly. Zabetonování sloupků, to bylo tuším to poslední, co jsem ten rok, někdy v půlce října, udělal. Do stavby plotu se mi moc nechtělo, pozemek mám oproti příjezdovce v cca dvoumetrovym převýšení. Nebyl jsem si moc jistej, jak na to. V té nejvyšší části se do plotu opírá skoro metr a půl zeminy, takže jsem měl potřebu všechno konzultovat s bratránkem, kterému děkuji za bezplatné odborné rady. Plot šel přes optiku a metaliku, nechal jsem si tedy poslat vyjadřovačku od Cetinu a informoval je, že budou mít během pár měsíců jejich optiku pod mým plotem. Neměli s tím problém. Nebo, lépe řečeno, nic mi na to neodpověděli, což jsem bral jako souhlas. Objednal jsem tříkubík konťák a začal ručně ukusovat břeh, cca 10 čísel za budoucí plot, a kopat základy. Během dvou týdnů jsem naplnil asi 4 konťáky. Základ jsem rozměřil cca na tři schody. Beton spočítal tak, aby nebylo třeba dělat bednění. Udělal odskoky. To byl trochu porod, protože jsem se bál, aby mi pažení odskoků nepodtékalo a na netu jsem nenašel žádnej detailně zdokumentovanej postup. Beton přijel dostatečně hustej, takže v té nejnižší části krásně držel výšku. Zbytek betonu se hodil stranou na OSB desky, nechalo se to chvilku (cca na dva lahváče) zavadnout a hned se tam naházelo bednění, srovnalo pěkně do výšky, aby mi tam při následném skládání nevznikaly nerovnosti, a beton z OSB desek se tam hned přeházel. Domíchalo se asi deset koleček, srovnalo se to, napíchaly se roxory a hotovo. Jak to zaschlo, namázlo se to penetrací a navařila se IPA s menším přesahem dovnitř. Na IPU se naskládalo bednění. Měli jsme to fakt echt rovný, takže mi stačila asi tři kolečka betonu. Nastavily se roxory, doskládalo se bednění až do konečné výšky a čekalo se na beton. Pochopitelně se postupně horizontálně armovalo. Při skládání bednění jsem postupně penetroval zadní stranu plotu a dolepoval IPU. Takže ještě, než se to vylilo, měl jsem to komplet odizolovaný. Do mezery plot x zahrada jsem hodil geošku a dosypal štěrk. V mezičase dorazily sloupky, takže jsem si vše připravil a rozměřil, tak abych sloupky po vylití jen zapíchnul. Dorazila pumpa, vyhrknul se beton, ve dvou jsme sloupky srovnali a nechalo se to vyschnout. Pak se to celý přejelo penetrace, lepidlo, perlinka, očistit, penetrace. Nakoupily se lícovky, lepidlo, spárovačka. Spáruju plošně mokrou metodou. Po vyspárování stěny v interiéru jsem se zařekl, že spárovací špachtli už nikdy nevemu do ruky. Musel jsem, jednou na zeď u terasy. A fakt mě to štvalo. Nahoru jsem chtěl dát parapetku se sklonem do ulice, ale použil jsem třicítku bednění a ani ta nejdelší parapetka by mi nešla do přesahu. Tak jsem se rozhodl použít dvě kratší proti sobě. Pochopitelně jsem to spočítal na tu delší a pak to nevynásobil dvěma, takže jsem musel jednou tolik ještě doobjednávat. Ale to už byl detail. Parapety jsem nikdy nelepil a chytat rovinu, sklon, spáru… Nic moc. Sklon se nám postupně zvyšoval, ale když se na to člověk vyloženě nezaměřuje, tak si toho nevšimne J. Nejhorší bylo vyměřit a vymyslet roh a kraj. Nakonec se nějako zadařilo. Není to precizní práce, ale zas jsem si to pokazil sám, takže jsem spokojenej. Spárování bylo taky metoda pokus omyl. Nacpat spárovačku do spár, které byly cca 4 cm v přesahu, nebyl problém. Ale udržet tam tu spárovačku, aby nevypadla po napchání nebo následném vymývání... Peklo… Ale jsem prostě šikovnej, takže to dopadlo. V týdnu dovezli plot. Jeden díl měl asi sto kilo, takže něco na moje záda. V sobotu v osm dorazili pánové a v šest večer byl plot komplet. Každej sloupek se provrtnul šestkou a následně doladil desítkou. Na sloupky se našroubovaly úchytky, ke které se sponami za tepla přidělaly jednotlivé plotové dílce. Pak se to jen stříkací pistolí doladilo a bylo to. Ještě v neděli jsem si rozměřil konec plotu, nařezal pásky a nalepil do roviny, abych se měl od čeho odrazit. Ty rohové mi daly trochu zabrat, takže jsem se na tom kousnul něco přes hodinu. Plochy už by neměly být problém, takže je do článku cpát nebudu. Tak dva týdny lepení, spárování mokrou metodou... Dva večery po práci. S panem kovářem jsme si sedli jak zadek na hrnec, takže super komunikace a spolupráce. Mohu tedy vřele doporučit www.kovarstvifiala.cz.

Zázemí pro stavbu je důležité. Co si budeme povídat - na stavbě je hodně cenných věcí a plot zastaví málokterého zloděje, natož nějaké nepříznivé počasí. Někdo to řeší tak, že si nechá dovést stavební buňku, někdo postaví zahradní domek. My jsme pozemek koupili se starým domem, který nyní dáváme do stavu obytného/úschovného. Do budoucna bude z domu dílna, klubovna pro mého muže a v patře pokoj pro hosty. Tento dům býval domem hrůzy a každý, kdo nás na vesnici potkal, položil tu samou otázku: "To zbouráte nééé?". A my vždy s klidem odpověděli: "To si pište, že ne!" Dole Vám přiložím fotky, jak to vypadalo. Teď bude stačit napsat, že to je hoodně starý dům, tlusté kamenné zdi, které bohužel nejsou jen kamenné, ale sem tam cihla, sem tam kámen, sem tam taška a kdejaký další bordel. Omítka je dávno opadaná a na to natlučený heraklit, který je zdoben zátkami od piva (asi nějaký zlepšovák). Patro dostavované z ytongu, takže ten krásně svítí nad celou tou hrůzou. Střecha nová, krovy také, a dokonce i okna máme nová - avšak rámovaná jsou ztrouchnivělou montážní pěnou a zdobená ochrannou folií s reklamou, kterou někdo před 10 lety zapomněl sloupnout a bohužel už asi ani nikdo nesloupne, aniž by celá okna sedřel. Uvnitř bordel, sto let staré dlaždičky, cihly, dveře, odpadní trubky, zářivky, vypínače, prach, pavouci – no prostě, předchozí majitel byl sběratel (a to už se prý hodně kontejnerů odvezlo pryč). Zbourané příčky, koupelna, odřezané elektrické rozvody, obouchaný komín, v podlaze díry... Ale my jsme byli nadšení! Konečně máme co budovat!  Nejdříve jsme nastoupil, jako likvidační četa a odvezli několik kárek plných bordelu do sběru. Zbytek věcí, které by se mohly někdy hodit, jsme odnesli na půdu nebo uskladnili v regálech či venku na paletách. Dále bylo třeba si určit, jak dům budeme využívat. Rozdělili jsme si ho na pomyslné dvě části - čistou a špinavou zónu a koupelnu.V čisté zóně bude udržován pořádek a bude tam jakýsi pokoj na přespání, v druhé zóně bude skladováno nářadí a později i věci ze stavby. První věcí bylo nahodit a naštukovat komín - to se příteli povedlo na jedničku a omítky tam padlo jako na celý pokoj. Od této věci jsme se odpíchli dál. V zadní čisté zóně jsme zaslepili díry po policích, odstranili staré vypínače, očistili zdi a nahodili díry po příčkách, pak už stačilo jen vymalovat. Přítel ještě betonem zadělal díry v podlaze. Rozhodla jsem se, že nám tento pokoj zařídím za co nejnižší částku. Nakonec se stalo, že máme gauč, postel, skříně a vše ZADARMO. Napadlo mě totiž shánět věci za odvoz, kterých je plný facebook, ale člověk musí být dostatečně rychlý. Nějaký nábytek je moderní a některý byl retro, ale ani to mě neodradilo a plechovkou bílé barvy jsem "repasovala" i nemožné a myslím si, že to vypadá více než dobře. V zadní části tedy teď máme koberec, kožený gauč, televizi, manželskou postel, skříně a jediná investice byla krbová kamna, ale teplíčko musí být. Ve druhé zóně se museli nahodit díry ve zdi, naštukovat, také celou místnost nabílit, avšak podlaha je v oné části hodně špatná. Ale v tuto chvíli musel opět postačit beton na zadělaní děr a do budoucna se bude muset udělat podlaha nová. V této části mám kuchyňku a stůl se židlemi (také za odvoz), ledničku nám darovali rodiče. Dále jsou tu také regály s nářadím. Tyto dvě části jsme rozdělili bílým závěsem. Ke stropu jsme přivrtali garnýže a na ně jsem ušila dlouhé bílé závěsy, které slouží jako optické rozdělení místnosti a hezké zóny od té průmyslové. Teď bude na řadě koupelna, která je opravdu malinká a je tam jen funkční záchod. Jinak je vybitá podlaha, vana vyhozená venku a stěny taktéž otlučené. Klasickou smaltovanou vanu budu taktéž repasovat (koupila jsem si barvu na opravu smaltu) a budeme ji tam vracet zpět. Stěny se nahodí, koupí se dlaždičky a obnovíme okno. Poté by měl být náš domek připravený na stavbu a myslím si, že tam budeme celé léto i bydlet (jestli si naše městské kočky zvyknou, naposledy, když jsem je tam vzala, tak byly 4 hodiny pod regálem a čekaly, až je odvezu zpět do bytu). Ze všeho nám plyne, že zázemí pro stavbu je důležité a nemělo by se podceňovat. Není to jen ochrana před zloději, ale dá se tam schovat před špatným počasím a nějakým způsobem fungovat. Tak na to myslete a mějte se! Klidně mrkněte na náš Facebook.

Základy pro oplocení vyhloubil bagr do nezámrzné hloubky 80 cm. Hlína z výkopu byla plná kamení, protože při realizaci příjezdové komunikace byl “kufr” pod zámkovkou udělán hodně široký, a tak jsme při následném rovnání terénu měli na dlouhé týdny co přebírat.

Při kontrole nákupu nám pán zjisitl, že paní pokladní nám naúčtovala jiné latě. Takže jsem si šel pro vratku 70 kč, za které jsem měl koupit Terezce zmrzlinu :) Stavba plotu nebyla úplně easy, zatlučení latí do zěmě bylo náročné, ale povelo se nám to :) Udělali jsme rohové latě, natáhli provázek a potom dodělali ostatní latě. Na “oplocení” nám stačilo 20 latí.

Takže jsem zhotovil na starý elektromotor s převodovkou vrták a celé to udělal na to přidělání na vidle ještěrky. Později to můžu používat třeba na sázení stromů. Vrtat díry šly krásně. Potom už klasicky míchat beton a betonovat sloupky pak je natřít, napnout dráty a nakonec pletivo. Už jen svařit brány a můžu pozemek zamknout a pustit psa běhat. 

Nakonec jsme se k tomu nedostali a povolení vyřídili až na podzim. Ale ani s povolením jsme nezačali stavět. Chalupa stále neprodaná, tak jsme jezdili i tam a do stavby se mi nechtělo. Na jaře 2017 už jsme opravdu uvažovali, že začneme, ale tím jak se chalupa neprodávala, jsme začali uvažovat, jestli si chalupu nenecháme a stavět nebudeme. Už jsme stáhli i inzeráty a najednou se ozvalo dokonce více zajemců, kteří měli opravdový zájem a chalupu prodali. Tak už nestálo nic v cestě začít. Popravdě počkat byla výhoda, z jedné strany soused plot postavil a mě už čekalo postavit jen cca. 100 m plotu do Lka. Předek jsem zatím nestavěl, když bude potřeba průjezd stavební techniky. Prvně jsem zkusil to nacenit od firmy, cena byla cca. 40.000,- Kč. To bylo pro mě nepřijatelné. Tak jsem zůstal u původní myšlenky, postavit plot sám. Jen na vyvrtání děr jsem pozval malý bagřík, 30 děr za 700,- Kč. Já jen běhal s lopatou a odhazoval hlínu od vrtáku, aby nespadla zpět do díry. Pár děr jsem musel, ale stejně dovrtat ručním vrtákem, občas se zasekl bagr o kámen a prostě se nehnul, a když to zkusil hned vedle a taky nic, tak nešlo nic dělat a měl jsem práci já. Pak 3 díry jsem vrtal komplet já, kde jsem nechtěl riskovat, že narazím na potrubí vody nebo metaliku CETINu. I když jsem to měl zaměřený, tak jsem tomu nevěřil, mě to vyměřili pomalu o metr jinde než sousedovi. Jistota je jistota než pak platit za poškození. Další úkol byl přes eshop objednat sloupky, vzpěry, pletivo, napínáky, napínací drát. Nechat dovést písek. Nakoupit cement v unihobby. Po naskladnění jsem se do toho pustil. Míchačku jsem neměl, tak jsem beton míchal v kolečku hráběmi, to bylo docela utrpení. První den jsem udělal 10 sloupků a druhý den se nemohl hýbat, záda hrozně bolela :). I když každým mícháním se mi dařilo už chytit hned konzistenci jakou jsem chtěl, i vyrovnáním sloupku jsem trávil méně času, ještě že jsem si koupil vodováhu na sloupky, ní to šlo o dost jednodušeji. Po zabetonování všech sloupků a vzpěr. Jsem se dostal k natahování pletiva. Prvně natáhnout napínací drát a pak natáhnout pletivo. Nečekal jsem, že jen rozmotat pletivo bude takový problém. Než jsem ho začal rozmotávat tak jsem z něj vystříhal provázek, který v něm byl promotaný a pak začal rozmotávat, všude se to začalo zachytávat a vyvlíkávat jednotlivý dráty a byl jsem z toho fakt zoufalý, jsem to rozmotával několik desítek minut a hlavně pak bylo potřeba vyvázat jednotlivé dráty zpět. Podruhé jsem přišel na to, že ten provázek je tam kvůli tomu, aby se to hezky rozmotávalo. Stačilo tahat za provázky a pletivo se rozmotávalo samo, jen kontrolovat aby se háčky nezachytili. Ani háčkovat pletivo na vyvazovací drát není úplně zábavná činnost. Nakonec jsem se ještě rozhodnul přidat branku do zadní části pozemku, aby to do lesa bylo z pozemku opravdu jen přes silnici. Nakonec jsem to zvládl postavit sám a plot po zimě drží. A to mi tchán vyprávěl jak jsem blázen, že to nemůžu sám postavit, že to musí dělat zedník a ještě když jsem mu řekl, že budu dělat beton v kolečku, popadal se za hlavu a nemohl ani mluvit :D.

Vloni koncem roku tedy 2017 jsem si domluvil schůzku s projektantem a po několika návštěvách začaly práce na projektu. Jelikož v té době bylo omezení výstavby na ohlášku do 150m2 vedl jsem projekt tímto směrem. Ten byl hotov v lednu 2018 nicméně terénní práce zacaly již v roce 2017 kdy bylo potřeba upravit plochu pro výstavbu. Té plochy bylo trochu víc než 2500m2 a tak jsme si na pomoc přivolali pomocníka. Následně jsem začal připravovat oplocení z poplastovaného pletiva oko 50x50, výška 180cm. První myšlenka která vznikla v podstatě z návyku na pohodlí a asi trochu lenosti byla oslovit firmy, kolik by asi tak chteli za práci (poue za práci) za postavení cca 200m oplocení. Tak zase práce mi nikdy nesmrděla a napracoval jsem se dřív až až, tak jsem si uměl představit kolik asi tak práce a času obnášelo. Říkal jsem si za tři výkendy by se to mělo dát stihnout a kor když to někdo dělá a má na to věci bude to hračka. Byl jsem ochotný za to utratit cca 35tis. No abych se přiznal byl jsem trochu překvapený když mi chodily nabídky od 75tis., 102tis. a více. Materiál jsem měl nakoupený z obchodu Pletiva Dobrý, kde měli podle toho co jsem nastudoval nejlepší ceny a dopravu zdarma. Po probuzení od facky kapitalismu jsem se rozhodl, že plot postavím sám. Způjčil jsem si v půjčovně DEK zemní vrták v sobotu a tím pádem jsem měl za jeden placený den další k dobru, protože v něděli je zavřeno (dělám to tak v podstatě standardně) a ráno jsem nastoupil na pozemek. Den před tím jsem rozměřil a vyznačil kde budu vrtat. Musim uznat, že to není vůbec žádná sranda a je to pořádná dřina. Těch 70 děr co jsem vrtal celou soboru a neděli s občasnou pomocí. Nejhorší je když jsou v zemi kameny. Pokud nemáte jen hlínu ani si motorový zemní vrták nepůjčujte. Jakmile narazíte na kámen buď se vám vytrhne vrták z ruky nebo s váma pěkně zatočí :-) Nekolik děr právě ve více kamenité zemi jsem vyvrtal kupodivu klasickým ručním vrtákem. Ani to nebylo tak hrozný. Po vrtání jsem nasázel sloupky do otvorů. Ještě jedna výhoda je mít vrták, nespotřebujete tolik betonu a zemina je pěkně pevná. No a pak už to šlo snadno. Po vybetonování polosuchým betonem, který jsem dovezl na vozíku z betonárny byla technologická přestávka kdy nebylo po živé duši ani památky jako na našich silnicích :-D Další víkend proběhlo natažení napínacíh drátů a natažení pletiva. Po par desítkách metrů jsem již získal patřičný grif a vše šlo v celku hladce. I spojování a rozpojování pletiva šlo, dle návodů na internetu, snadno. Další víkend bylo vše nataženo a chystal jsem montáž dvoukřídlé brány. Bohužel jsem si všiml těsně před montáží, že je poškozená a to tak, že v místě štítku a místa pro vložku byla ohnutá. Navíc bylo i špatně navařené oko no prostě zmetek. Po zdokumentování jsem vyřídil reklamaci, která se trochu zadhla, ale bylo to spíse souhrou okolností, protože původně jsem objednal větší bránu a jelikož jí neměli dlouhodobě tak jsem vzal menší a díky tomu si mysleli, že reklamuju tu velkou, kterou samozřejmě stále neměli. No několik telefonatů to spravilo takže bych řekl, že vše v pohodě. Ještě jsem zapoměl, že přední strana bude jednou klasická zděná a tak je trochu víc odfláknutá a pro vjezd těžké techniky jsem vytvořil z mobilního oplocení. Zděné oplocení se bude dělat až někde ke konci po dokončení nebo před dokončením stavby.