Rekonstrukce

Poměrná velká část stavebních činností, ať už zaměřená na stěny, podlahy, či stropy, vyžaduje kvalitní přípravu povrchu. Právě k té jsou určeny různé typy penetračních nátěrů, případně aplikace kontaktních můstků. I v této oblasti nabízí společnost Baumit vhodná řešení v podobě několika produktů.Zároveň je důležité připomenout, že penetrace nebo kontaktní můstky patří do oblasti jak renovací starších objektů, tak novostaveb. Obě varianty mají totiž společného jmenovatele a tím je právě sjednocení vlastností podkladu před jeho dalším využitím, ať už je to lepení obkladu a dlažby, nebo nanášení interiérové omítky a podobně. Jaký je však rozdíl mezi penetračním nátěrem a kontaktním můstkem? Odpovědí budou následující řádky, ale stejně jako v jiných případech se i zde doporučuje využívat při realizaci ideálně ucelený systém řešení (tzn. jednotlivé vrstvy materiálů) od jednoho výrobce.

Velkou předností pórobetonového schodiště Ytong je vysoká přesnost a možnost postavit jej a užívat ve velmi krátké době. Výrobce vám také zdarma dodá první návrh schodiště. Jednotlivé díly jsou při dodávce již nařezány na míru, takže odpadají úpravy a schodiště můžete rychle a snadno sestavit. Samozřejmostí je neomezené spektrum povrchových úprav a podlahových krytin.

V širokém produktovém spektru společnosti Baumit hrají významnou roli výrobky s označením Speed. Právě toto označení se logicky vztahuje ke zrychleným procesům při jejich zpracování, jejich předností je však mnohem více.Důvody, proč jsou výrobky s označením Speed často nepostradatelným pomocníkem při stavební realizaci, jsou minimálně dva. Tím prvním je, jak již z názvu vyplývá, schopnost těchto produktů zrychlit proces mezi jejich aplikací a finálním vyzráním. Jedná se zejména o případy, kdy investorovi nevyhovuje požadovaná technologická přestávka u standardních produktů a kdy je třeba zkrátit realizační termíny na stavbě. Jako příklad uveďme betonový potěr. Doba vyzrání je závislá na venkovní teplotě a tloušťce vrstvy betonu a investor požaduje zrychlení procesu vyzrání s cílem co nejdříve pokračovat s dalšími stavebními pracemi. To je přesně situace pro aplikaci betonového potěru s označením Speed.

Dnes je to 5 měsíců, co bydlíme v novém a užíváme si náš mezonetový byt. Ten vznikl přestavbou původního 3+1 a rozšířením o bývalé půdní prostory. Cesta k vysněnému bydlení byla ale chvílemi dost trnitá. Co nás v průběhu rekonstrukce nejvíc překvapilo a co si z toho odnášíme?

Jednoho dne jsem si řekl, že bych se mohl pustit do rekonstrukce dětského pokojíčku a zajistit nový nábytek. Dcerky už totiž potřebovaly změnit pokoj z vyloženě dětského na nový typ, kde si budou moct jak hrát, tak i odpočívat a učit se.

Založit si cihly do 2 NP jsem si dovolil sám. V podstatě jsem dělal jen jednu řadu, takže echtovní rovina mě až tak netrápila. Rozmístil jsem si rohy nasucho, vyměřil pásmem. Natáhl provázky, abych měl cihly do úhle. Umíchal zakládačku a vyskládal to. Měření prokázalo, že mi to letí jen asi o 5 cenťáků na těch 6 metrech délky a 2 metrech výšky, takže si myslím jsem to 1 NP zvládl docela dobře....ještě že nestavím 15 metrovej barák :D. Na založené cihly jsem dolepil 10 cm příček, abych nahoru netahal zbytečně moc betonu do věnce bo i tak to byl záhul.Bednění na věnec jsem splácal z obití chlíva, který jsem předtím rozebral. Nařezal, navrtal a prošrouboval 4 mm závitnicema. Nahoře se to pak ještě provrutilo, aby se to nerozjelo.Další pátek ráno dojelo řezivo na střechu. Klasika, všechno problém, nic nejde, prostě podnikatel z vesnice. Řezivo se vyskládalo, jasně že to problém nebyl, prostě manager z Prahe, co mu zapomněli předem říct, že všechno je problém a nic nejde a tak to prostě udělal. Odpoledne se dodělalo bednění, nalámaly roxory a napíchaly závitnice na pozednici a bylo připraveno na sobotu. V sobotu dorazil půlkubík, naházet do míchačky, vytahat ve kbelíku na laně nahoru a nalejt do bednění, srovnat, oběd a chvíli po jedný už jsem parkoval na Barvách léta v Poděbradech. V neděli se to pak jen odbednilo a šmitec.Pak tři víkendy v srpnu na dovče a další víkend schůzka s tesařem, rozhodnutí, že krov půjde dolu celej a chlív bude ve složení věnec, 4 řady cihel, věnec. Rozebrání pergoly a čekání na nacenění krovu. Tesař slíbil, že střechu udělaj ještě do zimy, takže se z dlouhé chvíle sundala část střechy, aby se dala připravit ocelová konstrukce nad pergolou.Tesař nestíhal (kupodivu), takže jsem ve čtvrtek večer najel na chalupu. V pátek se sundaly tašky (ne, nebylo jich málo a ano, druhý den to bolelo). V sobotu se rozebral štít a shodil krov (ano, druhý ten to bolelo ještě o fous víc). V neděli se vše dočistilo a pouklízel jsem cihly a shozený krov.....a pak jsem do půlnoci bušil reporty do HQ bo houmofis 😊. V pondělí se obednilo. OSB desky jsem měl spočítaný naprosto přesně a pro jistotu jsem vzal jednu navíc.....takže jsem v úterý jel do stavebnin dokoupit OSB desky a haldu drobností a půjčit kango. Dobednilo se to, vymlátila se díra v původní pergole na jeden sloupek ocelové konstrukce (Proč na jeden? Protože na druhej už jsem zkrátka neměl sílu) a objednal se kubík a půl betonu.....na druhý den na sedmou......hurá. Ten večer už mě bolely i záda a s těma jsem tak dva roky neměl nejmenší problém. Ve středu v půl sedmý vstávačka, připravit míchačku, dopěnit bednění, ořezat přebytečnou pěnu. V osm dojel beton, naházet do míchačky, vylejt do kolečka, nabrat do dvou kbelíků a tradá nahoru do patra po řezivu na krov, který jsem využil jako provizorní schodiště. Párkrát jsem se otočil no, kubík a kus se tam vešel. Zbytek betonu na sloupek a nezbyl ani cenťák čvereční. V jednu jsem měl hotovo a uklizeno. Večer jsem to ještě odbednil a párkrát pokropil. Jestli jsem si v úterý myslel, že mě bolej záda, tak to jsem si jenom myslel....... Ve čtvrtek jsem si ráno skočil na houby a odpoledne navozil dvě palety Porfixu (Ytong ve stavebninách neměli, tak jsem pár korun ušetřil) a založil rohy. Jednoduše jsem si natáhl provázky od přístavku, chytil rovinu podél zdi přístavku a pak už to jen vyladil za pomoci pásma. V pátek jsem to jen zaplachtoval a o víkendu odpočíval.....tak, že jsem přejel do Tábora, kde jsem v rámci praxe ke studiu u kamaráda stáhl a naporcoval ovec......a vypil snad všechen Prazdroj co v Táboře ten víkend byl.Další pátek jsem natahal nahoru cihly, založil, hned nazdil šár a půl a ve čtyři zaplachtoval bo začalo pršet. Večer jsem ještě navozil dvě palety cihel pod chlív, protože mi bylo jasný, že v sobotu budu zase bolavej 😊. V sobotu jsem zas až tak bolavej nebyl, ale venku pršelo. Takže do PRO-Doma v Hořicích, nakoupit OSB desky a závitnice na bednění (tentokrát jsem vzal 8 mm, ty 4 mm závitnice sice ve finále stačily, ale pracuje se s nima hrozně a tentokrát byl navíc šalunk o fous vyšší), roxory na třmínky, naložit, vyložit. Déšť, nedéšť, odplachtovat chlív, natahat cihly nahoru, namíchat lepidlo a dozdít. Večer jsem ještě natahal nahoru OSB desky, nařezal je, připravil si závitnice a obednil jednu stranu....a hurá na točený. V neděli jsem si přispal, během dne dodělal bednění nad chlívem a založil rohy na přístavku bo jsem cca 50 čísel nad původní plán (jo, ladí se to za pochodu, takže budu mít na přístavku tři věnce a to stačí Antone Pavloviči). Zaplachtoval se chlív, nařezaly se šestky roxory na třmínky, hodil se do auta paletoohýbák a ty roxory a tradá domu.V týdnu jsem se pak po večerech bavil přípravou třmínků. Je to lepší než sedět večer u televize a pít pivo......akorát že vůbec. V pondělí jsem jich bouchnul 50, v úterý dalších 50, ve čtvrtek vyzvednout sud Prazdroje a hurá na chalupu.V pátek se založily cihly na přístavku a došla zakládačka, tak se aspoň udělalo kus bednění. V sobotu se to dozaložilo, dobednilo, dopil sud a k mé nelibosti jsem zjistil, že mám málo roxorů. Nadělal jsem tolik košů, kolik šlo a v neděli se věnoval přípravě dřeva na zimu.Ještě v neděli večer se poptaly roxory a dvě palety cihel, v pondělí zacvakat a další pondělí ráno závoz.Půlka listopadu, začíná se blížit zima teploty už nebyly uplně přívětivé, ale to mě nezastavilo. Ve čtvrtek ráno se najelo na chalupu a udělalo se pár košů do věnců. V pátek se to dofouklo a zajistilo se bednění proti rozjetí, vykopla se díra na druhej sloupek a rozházelo pár koleček kamínku na příjezdovku, aby projel mix bo celej den chcalo (nebo sněžilo, nebo něco mezi). Večer jsem si u kamen jen posvazoval koš ke sloupku. V sobotu se dopěnily díry a v 8 tam byl mix. Pro sichr jsem vzal 4 kubíky, stačilo by 3,5. Natáhla se pumpa a kupodivu, stejně jako u základovky, nedosáhla do zadní části bednění (hrozně jsme se nad tím s pumpařem podivovali, bylo to opravdu nečekané, mrk mrk). Takže se nejdřív vylil věnec nad chlívem, kam jsme dosáhli.....nebudu lhát, měl jsem docela nahnáno, obzvláště tam kde byla 12mm OSB deska. Vydávalo to přímo děsivé zvuky a čekal jsem, že až se deska nacucá, tak mi vystřílej vruty a pojedu to celé znovu.....vydrželo to, zřejmě to někdo kvalitně provedl 😊. Pak se dolila díra na sloupek a zbytek se vylil na podlahu přístavku a do věnce jsem to nanosil ve kbelíku. Co se nevešlo to šlo za barák do nezasypaného výkopu. Odpoledne se nahoru natahaly ještě dvě palety cihel a okolo čtvrtý jsem to zalomil. V neděli se odbednilo a bednění uklidilo na další fáze rekonstrukce. Zařízl jsem si zabetonované jekly na požadovanou délku a hodil si nahoru se sousedem původní pozednice, jako konstrukci pro vytažení íček. V pondělí ráno jsem vyslal matku do Hořic pro dva pytle zakládačky na štít a zjistil, že mi na věnec v noci namrholilo a namrzlo to. Čímž pádem jsem ukončil letošní zdící sezónu............a vrhnul se na íčko. Použil jsem jednu kleštinu co mi zavezli nerozřízlou a naložil na ní obě íčka, který jsem už v létě zakrátil na požadovanou délku, rozmístil si pozednice a pomocí kočky vytáhl jednu stranu cca do půlky a zajistil to upínákama. Přehodil kočku, vytáhl druhou stranu na jekl a pak dotáhl stranu kde jsem začal. Ty zvuky, který tyhle mašinky zavešený na kládě z počátku 20 století a řetězu, jenž používal k orbě můj praprapraprapraděd vydávaj.....to je něco, co stojíce pod dvěma sty kily železa slyšet nechcete. V mezičasech jsem si domluvil svářeče, tátu kamarádky, zasloužilého toť zámečníka. V úterý ho v 8 nabral u Kolína, v deset začali vařit a ve čtyři jsem ho zase vyhazoval doma.V pátek se mi tam taky konečně otočil tesař....prý neznají zimu a do vánoc bude krov a plachta. Tašky prej hned po zimě. V pondělí to prej doladíme.....do úterka jsem ho neviděl. Tak uvidíme, jestli uvidíme 😊. Původně jsem chtěl článek postnout až dodělam krov, ale ten nebude v mé gesci, takže tuhle fázi zmíním jen v krátkosti v příštím článku.Náklady z nějakého důvodu nejdou vložit, takže o ty se tentokrát nepodělím, popř. doplnim časem....škoda

Když jsme se rozhodli zrekonstruovat náš byt 3+1 a rozšířit ho o pokoje v podkroví, neměli jsme ponětí, jak velká akce to bude. Bourací práce začaly v prosinci 2021 (po dlouhém plánování a vyřizování) a trvaly až do března dalšího roku. Pak už jsme se konečně mohli pustit do toho hlavního – stavění a budování. A tady začala ta „pravá jízda“.

Rekonstrukci našeho bytu 3+1 jsme sice zahájili už v lednu 2021, ale k opravdové akci – bourání – došlo až koncem roku. Před Vánoci se ještě stihla nová okna a v garáži jsme měli uskladněnou minerální vatu. Když pak po svátcích nastoupili zedníci, aby připravili prostor pro sítě, čekalo nás první nepříjemné překvapení.

V případě obnovy fasády by měl každý investor a majitel domu zvážit možnost úplného zateplení nebo tzv. dozateplení v případě, kdy byl systém ETICS realizován např. v 90. letech, tedy s tloušťkou izolantu 5, resp. 8 cm. To jsou totiž parametry, které neodpovídají současným standardům v zateplení.

Co se stane, když zavřete čtyřčlennou rodinu na pár měsíců do 3+1? To není začátek hádanky, ale naší rekonstrukce. Lockdown během covidu nám totiž ukázal, jak důležité je mít pro každého vlastní osobní prostor. Tedy místnost, kam nikdo jiný „nemůže“. A protože k našemu bytu náleží i půda, donedávna zastavěná hromadou nepoužívaných věcí, rozhodli jsme se náš příbytek nejen předělat, ale rovnou rozšířit o další patro.

V oblasti povrchů stěn a stropů v interiérech je i v českém stavebnictví po mnoho let tradiční a typickou skladbou kombinace jádrové omítky a štuku. To platí i přes v současnosti vzrůstající oblibu sádrových omítek především u investorů a developerů z řad majitelů rodinných a bytových domů. Ale tradice je tradice, a proto i Baumit oslovuje na trhu výběrem suchých štukových směsí.

S tématem zateplení stavebních objektů u novostaveb nebo rekonstrukcí starších domů bylo dlouhou dobu spojováno zejména zimní období. Léty prověřený zateplovací systém Baumit open však prokazuje investorům své služby spojené s významnými úsporami doslova po celý rok. Co stojí za tímto úspěchem?

Po vylití základové desky se objednal pán na založení rohů od Ytongu. Mohl přesně za dva týdny, takže akorát, aby deska byla ideálně vytvrdlá. V úterý mi zavezli materiál, ve čtvrtek jsem to přejel penetrací, natáhl IPU a navozil dvě palety cihel. Jasně, že 1 by stačila, ale omylem jsem navozil příčkovky, tak jsem si to dal celé ještě jednou. V pátek ráno dovalil pán na zakládání. Rychlej, precizní, nenáročnej......stará škola, to už se dneska moc nevidí. A navíc jsem zjistil, že je z Úval (my kluci z Prahy východ.....nedocenitelní), takže mi jel 100 kiláků založit stavbu vpodstatě soused.V sobotu ráno mi dovalili kubík a půl zavlhlé Cé třicítky bez kamene na finálku. Domíchat, vylít rovnou do desky, rozházet, rozhrabat a stáhnout třímetrovou latí.....měl jsem to jen tak tak. Naštěstí mě podporovala matka svými dotazy....ona, koukajíce na hromadu již umíchaného betonu: “a nemůže to ztvrdnout?“já: „nemůže“ona: „a jakto že ne?“já: „protože jinak by to bylo v p*deli“Když jsem to dodělal, proběhl se mi po tom pes. Dvakrát. Večer se mi po tom prošel syn a u vjezdu se to s nim urvalo „máš to měkký táto“. Měl pravdu ten chlapec. Nevadí, měl jsem v plánu kletování. A taky jsem ho provedl. Druhý den. Chyba. Už nikdy nebudu plánovat kletování. Hmota cement x voda je podobná směsi sádra x voda. Neschne to tak rychle, ale tahá se to fakt na h*vno. Navíc už byl podklad suchej, takže to rychle vyschlo a popraskalo. V budoucnu to ještě přejedu nivelačkou. A nebo taky ne, že.V neděli jsem dotáhl druhou řadu v místě kde se bude dosejpat zemina a provedl výše zmíněné kletování. I v tomhle odstavci si myslím, že to byla chyba. Ale zkusil jsem si to a to už mi nikdo nevezme. Jen jsem v tom utopil 5 pytlů cementu no.Další čvrtek mi navezli 30 metrů trávy. V pátek jsem jí položil na místo původní dílničky a navozil si na desku 4 paletky cihel. V sobotu jsem naskládal 3 palety a příčku, v neděli jsem navozil 1 a 1 a půl doskládal. Jasně že to mam špatně spočítaný, takže budu ještě někde nahánět paletu příčky a obvodu, ale čert to vem. V neděli jsem rozebral část střechy pergoly, bo mi přesahuje do budoucí obvodové zdi.V průběhu času se mi podařilo sehnat 2 HEAčka a jekly v Přelouči, fošny na strop v pergole až někde v Broumově. Shánění materiálu je peklo, pak zajišťovat dopravu, to je peklo číslo dvě......a to největší peklo je komunikace s „podnikatelema“ na vesnici. Není problém, že je všechno drahý, je problém, že to vlastně není ani za draho.Další víkend se to dotáhlo po překlady. Tahat sám ten 1,25 metru byl vcelku záhul, ale dalo se. Ten 2,5 metru nad vjezd jsem k poslední řadě přepravil postupným podkládáním (tady jsem zapojil celou rodinu)....krz bolest ramen jsem ale tu poslední řadu už nezdvihl a přišel na řadu soused.....jednoduše a rychle a překlad je na místě. Jeden překlad jsem jaksi neodhadl dobře, takže na nějakejch 10cm přesah jsem musel zapomenout....ale tak snad se mi to nezřítí.....Ještě v neděli jsem dopravil nahoru všech 8 pětimetrových nosníků. Vyšlo mi to přesně bez řezání, hurá. Roztahal a naskládal jsem tolik vložek, kolik jsem stihl. V jednom se to všechno strašně táhne. V dalším týdnu jsem u Rakovníka vyšašil dalších 24 vložek, v pátek je dovalil na chalupu, dojel pro věncovky a cement do Pro-Domy v Hořicích (dar svepomoci.cz). V sobotu dozdil, tak aby šlo posunout poslední nosník do požadované pozice a doházel zbytek vložek. Samozřejmě mi jich ještě pár chybělo, ale to se pořešilo kusem dřevotřísky a pár roxorama. Naházel jsem si nahoru karisítě a věncovky a v neděli dozdil komplet zdi. Další víkend jsem to v sobotu ráno objel 5 cm věncovkama a odpoledne si nalámal třmínky a vyvázal armokoše. Naházel jsem na to karisítě a opět posvazoval a hurá na betonáž.....Další pátek jsem provedl ještě pár dolaďovaček a v sobotu ráno dorazil mix. Tentokrát jsem se nenechal přesvědčit, abych vzal půlkubík navíc a vyšlo mi to +/- přesně. Cca půl kolečka chybělo, takže pajáda. Stáhlo se to třímetrovou latí a během odpoledne dvakrát zalilo.V pátek večer jsem si natahal do pergoly fošny na budoucí strop v pergole a v sobotu odpoledne je všechny ohobloval a nanosil do přístavby. Vše se bude opalovat, kartáčovat a napouštět voskem. Ale to až operatívně před pokládkou. V neděli jsem ještě zatáhl hydroizolací část přístavku, která bude pod zemí. IPA mi na tom z nějakého důvodu nedržela a v jednom člověku tohle prostě dělat nelze. Tak jsem vzal nějakou v kbelíku.....Další víkend se čekalo na materiál do patra, takže se sundal dřevěný strop v části pergoly a obití čela chlívu. V týdnu pak zavezli cihly, překlady a maltu a o víkendu se to navozilo na přístavek.....a pak jsme odpočívali a nabírali síly na další víkend.Patro a krov v dalším článku.....až se to udělá pochopitelně :)

Suché betonové směsi dnes patří k základním kamenům převážné většiny stavebních realizací. A zatímco dosud byl kladen důraz výhradně na jejich vlastnosti pro určitý způsob využití, Baumit nyní posouvá vnímání betonových směsí do spektra uživatelských výhod v oblasti ekologie, efektivity a také zdraví. O tom všem je totiž suchá betonová směs Baumit ALL IN Beton B 20, novinka roku 2022.     

Sanace omítek je oblast, kde se mají na pozoru snad všichni majitelé starších nemovitostí. A mají k tomu dobrý důvod. Bez řešení vlhkosti v zasoleném zdivu, často již ve fázi výkvětů, dochází následně k mnohem vyšším škodám. Baumit dlouhodobě nabízí pro tyto případy účinné řešení v podobě uceleného omítkovému systému Baumit Sanova. Jeho cílem je funkčnost a kvalita obnovy.

Situace začínala být kritická. COVID, homeoffice a dokončovaček na baráku závratnou rychlostí ubývalo. A co pak? Zfotrovatět a jezdit s dětmi na výlety? Nepřichází v úvahu. Na chalupě se naštěstí u pergoly pod ořechem úplně nedařilo trávníku, a díky prorezlým okapům se tam při sebemenším deštíku tvořila bažina. Bude potřeba vyměnit okap a koupit travní koberec. A když už budeme pokládat trávu, zvýšíme podlahu pergoly, uděláme dlažbu. To chce ale novou pergolu a rovnou s krbem a umyvadlem, pochopitelně. A propojíme jí s chlívem a uděláme tam pařící místnost. A nahoře nějaký letní pokoje pro pařiče. A co s bordelem z chlíva? Zboříme dílničku a uděláme jí větší a nad dílnou vznikne další ubytovací kapacita. A nacpeme tam i techniku ze stodoly a ve stodole uděláme otevřenej prostor s ochozem a pár ložnic. A mohli bychom propojit spodek s podkrovím krytým schodištěm a udělat nahoře vikýř. Ten výhled do okolí by byl hřích zazdít.......Asi jako když jdete do obchodu jen pro rohlíky nebo do hospody jen na jedno rychlý.......to prostě nefunguje.....Zatímco nám plány bobtnaly, stihl jsem vyklidit půdu v chlívě....haldy a haldy zavařovaček, zbytky minerální vaty, květináče, plasty a obří halda dřeva. Všechno se poctivě vytřídilo. Obouchal se klenutý strop ve chlívě a ještě před zimou se pozvala parta a nechalo se to otryskat suchým ledem (drahá sranda, ale výsledek nad očekávání). Když jsme konečně doplánovali, rozhodl jsem se vše pro jistotu prokonzultovat s architektem. Poptali jsme tedy architekta, v listopadu zkreslili na místě současný stav a před Vánocemi měli na stole první návrhy. Měli jsme tedy dostatek času vše probrat v kruhu rodinném.Hned po zimě jsem se pustil do díla, sundal střechu dílny, kangem rozbombardoval stěny a vymlátil budoucí pas do stávající základovky a šel se na půdu v chalupě pokochat výhledem a ejhle, výhled super....bez přístavku. Ale jakmile přistavím, budu mít luxusní výhled do střechy přístavku. Info architektovi a jeho návrh udělat jen jedno NP a na střeše posezení.....u baráku bez pozemku možná, ale na chalupě ke které patří solidní pole mi to smysl nedávalo. Návrh z naší strany na moderní přístavbu, 2 patrovou kostku.....dneska jsou toho plný časáky, stará chalupa, moderní přístavba. Náš architekt tomu moc neholdoval a přišel s návrhem ten přístavek udělat z druhé strany. Vlastně jsme nechápali, proč jsme tímto směrem nešli hned. Přístavbou směrem k chalupě jsme totálně „odslunili“ prostor před chalupou. Přednesl jsem návrh doma a během minuty byl jednohlasně schválen. Přístavba tedy za pergolou. Střechu pergoly srovnáme s chlívem a máme další ubytovací prostor navíc a zůstane nám krásný výhled ze záhrobně u chalupy i z budoucího vikýře na půdě.Hned v lednu se objednal materiál bo informace o nedostatku všeho stavebního materiálu se donesla i k nám. Už v té době byla čekačka na Ytong 16 týdnů. Na konci dubna máme závoz, před dvěma týdny, tedy po třech měsících od objednávky mi oznámili, že nedodaj vložky. Prý budou možná v červnu nebo v červenci...MOŽNÁ. Ale ty už mi nedovezou, to se jim nevyplatí....ale „můžete si pro ně dojet“, pokud budou teda. Zbytek materiálu jsem nechal zavézt, tak snad nepřijedou s půlkou. Za ty tři měsíce stihlo zdražit železo tak, že i bez vložek to nakonec bylo ještě o fous dražší, než když jsem odsouhlasoval objednávku. Vložky jsem z větší části sehnal v různých stavebninách u Prahy, nechal si je navozit před barák a teď je po pár kusech vozim na chalupu v kufru. Chytit mě někde benga, tak mě na místě zastřelej nebo mi v lepším případě jen odeberou děti.Přístavek bude +/- 30 m2, na šířku chlíva (520 cm) a délku 10 cihel (600 cm) bez dořezu. Ytong 24, nosníky, vložky. 2. NP bude max na dva šáry cihel.Provedl jsem hrubé zaměření (provázek/pásmo), pozval se minibagr. Hlína se odvozila na bouračku z dílny, dodělal se plot za bývalou dílnou, během dubna se tam položí travní koberec a jakoby nikdy žádná dílna nebyla. Připravil jsem si armokoše bo ze ztracenka stavěj základovky jen másla. Objednali se 4 kubíky zavlhlého betonu na sobotu ráno a začal jsem uhánět bagristu na dokop (to už by nebylo ono, kdyby se neuháněl řemeslník/dělník nebo ne?). Dojel, zapadl, rozes*al to tam a odjel. Plocha byla v pohodě, 2 pasy cajk a třetí byl tak napůl a navíc stejně širokej jako dlouhej. Na jeho obhajobu, to nebyla úplně jeho chyba, pršelo a déšť a jíl.....asi dobrý na omítky v hliněným domě, ale na ježdění s bagrem to není no. Lopata, krumpáč a do osmy do večera hotovo. Pak zjištění, že nemám správnej kabel k míchačce....soused....a hotovo. V půl osmý ráno dojel beton. Naházet do kolečka, přeházet do míchačky, vylejt do pasu.....ke konci se to navíc muselo lejt zpět do kolečka bo pádlovat to fakt nešlo a manipulace s míchačkou bez pomoci.....nemožné. Chvilkama mi beton v pasech rovnala i manželka s matkou......žalostnej pohled :D. Dalo se to tak akorát do výšky spodku armokoše. Napíchaly se roxory. Dobetonovaly podhrabovky u plotu vpředu (když už tam ten beton zbyl) a než beton uplně zatvrdl (zbyl mi cca půlkubík), tak se navozil na plochu. V půl šestý večer hotovo, oběd a halda piv. Jakože vážně halda.Umístily se armokoše, posvazovaly, připravily prostupy na vodu a elektriku. Odpad se dal hned 125 trubka. Zatím není jisté jak s odpadam, nedaří se mi na těch vzdálenostech chytat spád a čerpadlo tam prostě nechci, takže už je ve hře cca 30 čísel rovnání pozemku......je to chalupa no, všechno za pochodu, ale hlíny je naštěstí pořád dostatek. Šalování z XPS 5 cm.....na prasáka, žádný velký rovnání, celý to bude pod zemí a já to rovnání prostě asi nějak neumim. Takže jasně, tahle deska by mohla být na wiki pod příspěvkem „Jak se deska nedělá“. Objednaly se 2 kubíky a stejně jako předtím. Navozil se kamínek, udusal, navázaly se kari sítě a objednal se mix s pumpou, celou noc pršelo. Dorazil mix......a už to jelo „tam nezajedu“, „tady sklouznu“, „tady zapadnu“, „tady to neprotáhnu“. Trošku mě polejval studenej pot. Krz vrata projel, sice se málem převrátil bo nájezd nebyl dělanej na 40 tun a kapku se mu to propadlo, ale projel. Pak betonová trubka u potůčku....“nepraskne to?“....“když to nezkusíme, tak to nezjistíme“. Neprasklo to. A pak zastavil až v navážce z výkopu, kde zapadl a dál se nehnul. Zapatkoval, udělal krokový odhad, protáhl hadici mezi střechu a ořech.....a světe div se, byl nad deskou....akorát se nehnul, takže jsem tam běhal s trubkou na rameni dokolečka jak lipicán a hrál si na hasiče. Ale lepší než to míchat. 4 kubíky ve 40 letech, už to byl nadlidskej výkon. Měl jsem spočítáno na 6,5 kubíku max....zas jsem se nechal ukecat a vzal 7. Zabetonoval jsem z toho ještě sloupky na prádlo a zbylej půlkubík odvozil pod plot. Stáhnul jsem to 3 metrovou latí a deska budiž hotova....hurá.