Se stavbou domu jsi tedy neměl žádné zkušenosti, odkud jsi ještě čerpal informace?

Druhým zdrojem byl můj kamarád zedník, který v té době stavěl dům. Snažil jsem se mu o víkendech pomáhat, a přitom se od něj učit stavět. Doma jsem si pak psal deník, co jsme ten den dělali, na co jsme třeba zapomněli nebo na co si dát příště pozor atd.

V roce 2009 jsi spustil poprvé webový portál Svépomocí.cz ještě pod názvem StavbaDomuSvepomoci.cz. Napadlo tě tehdy, že se jím budeš jednou živit? 

Na konci roku 2009 bylo na webu registrováno asi jen 20 stavebníků, na stránky nebyla možnost vkládat samostatně články a svépomocníci mi je museli posílat emailem. Večery jsem pak trávil ručním vkládáním a zveřejňováním na webu. V té době mě opravdu nenapadlo, že by ze Svépomocí.cz mohl vzniknout největší webový portál o stavbě svépomocí v zemi.

Stále si pamatuji první stavebníky Míru a Marušku, kteří mají na webu hotový dům a taky Aleše z Plzně. Hodně také přispíval Míla Krouža, který mi posílal desítky fotografií, což bylo úžasné - především pro ilustraci pracovních činností. Všichni jsme se znali osobně, nebo jsme si chatovali. Radili jsme si.

Změna přišla až když jsem koupil v dražbě doménu Svépomocí.cz. Lidé ji lépe na internetu našli, rostla návštěvnost a tehdy mě poprvé napadlo, že bych vyzkoušel dát na web reklamu. První reklama se tak objevila tuším v roce 2012, ale byla to směšná částka, myslím 400 Kč za komerční článek.

Od té doby se webový portál postupně dostával do povědomí svépomocným stavebníkům. Jeho návštěvnost rostla na tisíce denně, dnes se pohybuje kolem 6000 návštěv za den.

Denně evidujeme desítky nově registrovaných svépomocníků. Ať již chtějí psát články, stáhnout si online knihy nebo odebírat newslettery. Dřív mi přišlo fantastické, když se objevilo za týden pár registrací. To už bych dnes za úspěch nepovažoval. Celkem je na webu registrováno 23 tisíc svépomocníků, naše videa odebírá 20 000 fanoušků.

Z kluka, který začínal na stavbě jako podavač a o stavbě domu svépomocí nevěděl nic, se postupně stal mluvčí celé komunity svépomocných stavebníků v Čechách, několikrát jsi vystupoval v médiích, lidé se k tobě s důvěrou obrací pro rady, stahují tvé knihy a sledují tvá videa. Jaký je to pocit?

To, že je ze mě jakýsi mluvčí svépomocníků, je dobrý pocit. Jsem rád, že mohu být lidem užitečný, že s nimi mohu sdílet své zkušenosti a rady. Když se mě ptají na něco odborného, říkám ale, že nejsem odborník. Rád jim ale zprostředkuji kontakt s profíky, například na našich workshopech, kterých již proběhlo na stavbě přes 30. Když něco sám nevím, jdu se také raději ptát profesionálů. 

Svépomocí je v novém kabátě. Nedávno se spustil nový web, co od něj mohou čtenáři čekat?

Ano, celý web jsme přeprogramovali. Během těch let fungování se z něj stal slepenec, který potřeboval sjednotit a zjednodušit. Nový web je přehlednější, bezpečnější a snad i rychlejší. Vyřešili jsme mobilní verzi prohlížení, upřednostnili jsme vizuální stránku tak, aby vynikly fotky stavebníků. Hezká je také stránka stavebníka, kde se podle napsaných článků ukazuje „teploměr“, kolik procent ze stavby má hotovo. Také jsme opravili registraci a zasílání hesel a mnoho dalších dílčích věcí. Stále máme napsanou hromadu úkolů, co je třeba zlepšit nebo co nového naprogramovat. Během pár dní například přepracujeme fotogalerii, aby byla rychlejší, fotky větší a šla přepínat na klávesnici.

V rámci Svépomocí.cz probíhá také projekt Svépomocí ŽIVĚ, což je vlastně taková stavební reality show. Jak a kdy tě poprvé napadlo natáčet videa o tom, jak stavíš?

Vycházelo to právě z ježdění na stavbu za kamarádem, kde jsem si mohl vše na vlastní kůži vyzkoušet. Chtěl jsem, aby také ostatní stavební začátečníci měli možnost si stavební procesy někde vyzkoušet a ideálně pod dohledem odborníků - tak jsme začali s workshopy na stavbě.

Co na projekt říkalo okolí, přátelé?

Říkali, že je to dobrý nápad, ale obávali se, že na workshopy, někdy plánované na poslední chvíli, nikdo nepřijede. No a hned první workshop praskal ve švech, přijelo na 30 stavebníků, stavěli jsme plot.

Jak hodnotíš Svépomocí ŽIVĚ?

Neuměl jsem si představit, jak náročné bude videa zpracovávat (sestříhat, namluvit, atd.). Od natočení videa až k jeho publikaci je poměrně velký časový posun. Dnes už vím, že příští ŽIVĚ bych udělal tak, že budeme stavět a jednotlivá videa si nechám na zpracování a publikování až se dokončí stavba. Jinak mě Svépomocí ŽIVĚ hodně baví. Vím, že když si stavebníci projdou všechna videa, z nichž mají některá i 30 minut a jsou tedy hodně podrobná, mohou podle nich stavět. Udělali jsme kus dobré práce.

Nejsledovanější video je sestřih stavby pasivního domu za dva roky a má téměř milion shlédnutí a kladná hodnocení, tak jsem spokojený.

Zmínil jsi „další“ Svépomocí ŽIVĚ, opravdu bude druhá série?

Ano, plánuji Svépomocí ŽIVĚ dva, budou tam různé novinky, a mám nápady, jak stavební proces lidem ještě lépe přiblížit. Ale o detailech zatím ještě pomlčím.

Svépomocí.cz má své místo také na stavebním veletrhu FOR ARCH. Pamatuješ si na první ročník?

Ano a velmi dobře. Stánek měl 9 m2, večer před začátkem jsem si z desek sešroubovat stolek. A alespoň jsem ho ozdobil logem. Na něj jsem si dal notebook a jelikož jsem nevěděl, co přesně bych prezentoval, ukazoval jsem na něm fotky stavebníků. Lidé o Svépomocí.cz nic nevěděli, tak jsem jim vše vysvětloval. Úspěšnost jsem hodnotil podle počtu rozdaných vizitek.

To je velký progres, když na příštím FOR ARCHU plánuješ zaplnit plochu o 400 m2. Zavzpomínáš na první přednášky, ze kterých se během pár let staly celodenní konference?

Před první přednáškou na FOR ARCHU jsem měl strach, že nikdo nepřijde. Sál pro 100 lidí, se ale rychle naplnil. Na druhém ročníku již nestačily židle a řada posluchačů musela stát. Nyní registrujeme stále rostoucí zájem o přednášky, ale také o náš stánek, kde probíhají soutěže o ceny v hodnotě desetitisíců korun.

Co nebo kdo ti dává energii pokračovat v projektu Svépomocí.cz?

Nejvíc je to podpora rodiny, když má člověk doma velké zázemí a čas se práci věnovat. Navíc mě práce pro Svépomocí.cz neskutečně baví, vlastně jí žiju. Baví mě natáčet videa, baví mě je lidem ukazovat. Jsem rád, když jim to pomáhá v tom, splnit si stavební sen. Energii také neztrácím, protože jsem se psychicky odstřihnul od negativních komentářů pod videy. Ale to vědomí, že je to pro lidi užitečné, je asi nejvíc.

Jak se změnil pohled na svépomocné stavebníky za těch deset let?

Obec svépomocníků je vnímána jako stále se rozšiřující. Také díky Svépomocí.cz je víc vidět. Na našem webu jsou tisíce příběhů. Snažíme se stavbu domu svépomocí propagovat také v médiích, v roce 2013 jsem například natočil s Českou televizí první reportáž o stavbě domu vlastníma rukama. Také díky této medializaci mohou vznikat nové dotace na svépomocnou výstavbu. Změny se projevují také v projektové legislativě, kdy padlo například omezení pro stavbu svépomocí do 150 m2.

Nárůst staveb svépomocí je enormní…

Změn se událo mnoho. Také firmy na to reagují a snaží se svépomocným stavebníkům vycházet vstříc. Když jsem točil první reportáž pro televizi v roce 2013, bylo registrováno zhruba 5 000 domů stavěných vlastníma rukama. Před pár týdny jsme opět natáčeli a podle statistiky od firmy Wienerberger je již zahájených svépomocných staveb 9 000 za rok.

Jít do stavby svépomocí ano či ne?

Člověk by si měl odpovědět na několik dílčích otázek: Jsem stavbě ochotný/á obětovat dva roky života? Mám podporu od rodiny? Jsem připraven/a, že asi nepojedu na dovolenou? Je má rodina připravena, že nebudu doma a že budu unavený/á? Pokud jsem toto ochoten/a vyměnit za zhruba 2 miliony korun, tak pak to smysl má.

Co bys vzkázal všem lidem, kteří plánují stavbu a rekonstrukci?

Aby se podívali na náš web, prohlédli si videa z workshopů, aby si opravdu zjistili, jestli je stavba svépomocí pro ně. Je to veliká dřina, která ale přinese mimo jiné finanční úspory. A pokud se rozhodnou, že do toho půjdou, tak ať jim to jde od ruky a Svépomocí.cz ať jim je pomocí.