Rozvody a přípojky

Pavel Dufek, specialista na řízené větrání ze společnosti Regulus mi vysvětlil, jaká rekuperační jednotka se nejvíce hodí do našeho vzorového domu. Doporučil mi centrální rekuperační systém, který větrá celý objekt nikoli jen jednu místnost a zároveň v sobě má integrovanou rekuperaci.

Pavel Dvořák ze společnosti HILTI mi přinesl ukázat jádrovou vrtačkou. Předtím, než jsme se pustil do práce, jsme si nejprve obecně řekli, co je to jádrové vrtání. Jádrové vrtání znamená, že když se odvrtá vrt, materiál zůstane vevnitř v korunce. U těžkých litých betonových stropů si musíme dát pozor, aby jádro nepropadlo dolů a nepoškodilo například rozvody.

Kromě tvárnic PILEG bylo třeba pořídit také skříň pro elektroměr, chráničku kopoflex o průměru 50mm a kabel CYKY 4x10 na propojení elektroměru a stavebního rozvaděče. Rozvaděč bude umístěn cca 25m od elektroměru. V podmínkách ČEZ je napsáno, že je nutné umístit stavební rozvaděč maximálně ve vzdálenosti 10m od sloupku, ale po dohodě s technikem nebyl problém rozvaděč uložit do kontejneru vzdáleného 25m. Pro sloupek z tvarovek PILEG jsme vybudovali základ o rozměrech přibližně 60x90cm a hluboký kolem 80cm. Vyhloubili jsme také otvor před sloupkem společnosti ČEZ, do kterého jsme protáhli z přední strany chráničku kopoflex a druhou prázdnou chráničku jsme si připravili ze základu našeho pilíře směrem dovnitř do pozemku. Tudy nyní povedeme kabel do stavebního rozvaděče a později do domu. Základ jsme vybetonovali zavlhlým betonem, který jsme ten den měli k dispozici na stavbě a jeho horní plochu urovnali do vodováhy a uhladili hladítkem. Sloupkové tvarovky PILEG mají rozměr 300x300mm a oproti běžné stavbě plotového sloupku bylo u nás nutné skládat dvě tvarovky vedle sebe a následně vždy jednu tvarovku rozpůlit a zdít sloupek takzvaně na vazbu. Po usazení prvních tvarovek, pod které se nevkládá žádná hydroizolace, byly do betonového základu provrtány otvory a do nich vloženy roxory o průměru 8mm a to minimálně v počtu 3 kusů na jeden sloupek. Vyskládané a urovnané tvarovky se následně prolévají betonem, ovšem maximálně ve třech řadách. Zdění dalších vrstev je třeba ponechat na následující den. Abychom mohli dokončit přípravu celého sloupku včetně „nejdůležitější části“ tedy vyřezávání tvarovek pro vložení skříně elektroměru, domluvili jsme se s kolegy ze společnosti Pilecký, že stavbu sloupku dokončíme takzvaně „na sucho“ a já poté následně budu lepit jednotlivé tvarovky až beton v předchozích vrstvách dostatečně vytvrdne. Tvarovky kolem skříně pro elektroměr jsem lepil pomocí zdící pěny a pro jistotu je vždy převázal vázacím drátem, aby nedošlo do zatvrdnutí pěny k jejich pohybu. Prostor kolem skříně elektroměru jsem uvnitř vypěnil a v posledních vrstvách sloupkových tvarovek PILEG již opět aplikoval beton.  Pro finální dokončení bylo třeba nalepit stříšky za pomoci venkovního flexibilního lepidla. Stříšky se vyrábějí a standardně lepí na jeden sloupek. My máme ovšem spojeny dva sloupky dohromady, a proto bylo třeba stříšky zkrátit flexou. Krácení obou stříšek jsem provedl najednou, aby byl řez stejný a stříšky bylo možné přiložit k sobě natěsno. Po dokončení stavby sloupku přijel elektrikář propojit kabely, následně revizní technik vše zkontrolovat a do 7 dnů od odeslání žádosti o připojení na společnost ČEZ byl na stavbě namontován elektroměr a mohli jsme začít řezat a vrtat z vlastního zdroje energie. Dodavatelem betonových tvarovek je společnost Pilecký s.r.o. – www.pileg.cz TIP: V předchozím článku jsme řešili napojení vody na našem pozemku a osazení vodoměrné šachty. V příštím videu se podíváme na provádění skrývky ornice a řekneme si, zda je pro účely skrývky nutné pozvat k vytyčení geodeta.

Mezi hlavní uváděné výhody na internetových stránkách výrobce patří jednoduchá a rychlá instalace šachty bez složitých stavebních opatření, snadná manipulace při osazení do výkopu nebo například konstrukce odolná proti spodní vodě bez nutnosti obetonování. Majitelé pozemků s výskytem spodních vod ocení jistě mimořádnou odolnost proti vztlaku a vyplavení spodní vodou díky patentované konstrukci DOUBLEKON® Šachtu nám až na pozemek přivezla zdarma zásilková služba a dle jednoduchého výkresu osazení jsme vyznačili bagristovi prostor o průměru zhruba 2m a nechali ho vybagrovat jámu do hloubky 1,5m. Dno jámy jsme zbavili zbytků hlíny a nasypali na něj štěrk frakce 8-16 do výšky přibližně 10cm. Štěrk bylo třeba zhutnit a urovnat pomocí vodováhy. Na takto připravený základ byla usazena šachta a po uvolnění vnitřních matic vsazena přívodní a odvodní vodovodní hadice o průměru 32mm. Následovalo opětovné zatažení vnitřních matic, které vytvoří vodotěsný spoj, ale zašroubovat je v tomto případě byla pěkná makačka. Pro zajištění šachty jsme kolem prstence ve spodní části vytvořili betonovou kotvu o šíře přibližně 25cm a výšce 10cm. Na kotvu jsme použili zavlhlý beton a vyarmovali jej zbytky kari sítí, které jsme měli k dispozici. Díky pískovému podloží nebylo třeba shánět žádný materiál na zásyp šachty a bylo možné použít písek a sypkou hlínu z výkopu. Dle slov výrobce lze pro zasypání použít téměř jakýkoliv materiál, který nebude obsahovat velké a ostré kameny, či tvrdé kusy hlíny a nehrozí tak poničení šachty.