Instalace teplovodního podlahového vytápění

Autor: e4 dům svépomocí (130 příspěvků)
20. 1. 2023
0 komentářů
Příspěvek stavebníka

Celý dům z projektu e4dům svépomocí bude mít podlahové vytápění. Proto se dnes podíváme právě na jeho instalaci.

Na začátku stojí projekt

Začneme u projektu, ve kterém vyčteme, jaké budeme potřebovat potrubí, jaké budou rozteče v jednotlivých okruzích a další důležité informace. No a protože tato práce bude vyžadovat odborníka, poradili jsme se s naším topenářem a objednali systém podlahového vytápění od společnosti UPONOR.

„Podlahové topení je dnes jeden z nejmodernějších způsobů vytápění. Skýtá spoustu výhod. Především jde o nízkoteplotní zdroj pro vytápění. Pro jeho využití používáte nízkoteplotně ohřátou topnou vodu, kterou vyprodukuje tepelné čerpadlo, případně plynový kondenzační kotel. Vy na základě toho můžete maximálně využít ekonomičnost a ekologičnost těchto zdrojů. Stavebník by měl mít vyřešený kladečský plán, který firma UPONOR nabízí svým zákazníkům vypracovat zdarma. Zákazník pošle půdorys svého domu a my na vypracujeme cenovou nabídku. Na základě objednávky následně zpracujeme kladečský plán.“

Příprava

Pokud bychom neměli z minulé etapy po obvodu místnosti umístěné obvodové dilatační pásy, provedeme nyní v prvním kroku jejich instalaci kolem stěn. Z jedné strany se pás přilepí na stěnu díky samolepicí pásce.

„Dilatační pás zajišťuje, aby při pohybu podlahy v rámci změny teploty nedocházelo k přílišnému tlaku na stěny. Je tedy potřeba nainstalovat obvodový dilatační pás po celém obvodu. Je důležité, aby dobře přiléhal ke stěně. Proto je vybaven samolepicí vrstvou. Když máte hodně čerstvou omítku, může dojít k tomu, že se pás někde mírně odchlípne. Je tedy lepší ho přikotvit ještě nějakou sponkou.“

Na podlahový polystyren rozvineme folii s rastrem, podle kterého budeme potom snáze vytvářet jednotlivé spirály podlahového vytápění.

„Když dojedete pokládkou jednoho pruhu ke konci místnosti, zaříznete, začnete odvíjet druhý pruh. Když vidíte, že to nenavazuje, doříznete folii tak, aby jednotlivé čáry rastru navazovaly. Stejně tak by měl k sobě navazovat i podélný rastr. Většinou se využívá překrytí folie a následné přelepení páskou. Důležité je, aby tzv. košilka – igelit, který je z obvodového dilatačního pásu – byla položená uvolněně, aby nedošlo k jejímu napínání. Protože v momentě, kdy budete zalívat – a je jedno, jestli anhydridem, betonem nebo jinou zálivkou – musí dolehnout až na tu vrstvu. Kdyby byla napnutá, vznikly by vzduchové bubliny a tím by se snížila pevnost podlahy jako takové.“

V místnostech, kudy nám vedou rozvody vody či rekuperace, nad nimiž již není žádný izolant, nelze sponkami kotvit potrubí podlahového topení. Na folii fixou vyznačíme v těchto místech umístění rozvodů, abychom tak předešli jejich případnému poškození.

Jdeme na rozvedení potrubí

Když máme folii položenou a napojenou na obvodový dilatační pás, můžeme přistoupit k rozvedení potrubí.

S pokládkou začínáme vždy u rozdělovače se sběračem pro okruhy podlahového vytápění. V našem případě jsou rozdělovače v domě umístěny dva – jeden pro každé patro.

V 2. NP jsme použili podomítkovou skříň pro rozdělovač a do předem připraveného otvoru ji umístili ještě před štukováním stěn.

Před pokládkou podlahového polystyrenu jsme společně s topenářem k rozdělovači připravili přívodní potrubí z technické místnosti. V případě skříně rozdělovače umístěné na omítce provádíme její instalaci až po položení podlahového polystyrenu a folie s rastrem.

„Základní výhoda této folie je v tom, že je výrazně silnější než běžně používané folie. Je to proto, že na stavbě se po té čerstvě položené podlaze, kde přikotvíte potrubí, pohybujete dál, a pokud použijete běžný igelit, hrozí jeho protržení či poškození, a to nechcete. Bavíme se o věcech, které zalíváme do podlahy a chceme je tam mít minimálně 50 let plně funkční. Takže z hlediska bezpečnosti, dlouhodobého provozu a investice se určitě vyplatí dát víc peněz a použít vysoce kvalitní materiál. Určitě nechcete řešit, že v rámci zálivky vám vyplave polystyren. Náklady na nápravu jsou pak mnohonásobně vyšší než při pořízení kvalitní folie.“

Ještě, než se dáme do rozvádění potrubí, je potřeba chvilku přemýšlet. S investory jsme se domluvili, že nechceme mít v jednotlivých smyčkách žádné spoje. Proto potřebujeme dobře spočítat potřebné délky trubek, které použijeme pro jednotlivé okruhy.

Pokud spočítáme, že by nám trubka došla dřív, než ji dovedeme zpátky k rozdělovači, raději ji schováme pro nějaký kratší okruh.

Samotnou pokládku potrubí provádíme od vnějších stěn do středu místnosti. Abychom drželi rozteč, kterou nám ukládá kladečský plán Uponor, klademe ze začátku trubky s roztečí dvojnásobnou. Protože až dojedeme do středu místnosti, potřebujeme ještě dojet zpátky k rozdělovači.

Na začátku tedy budeme mít rozteč, dejme tomu 30 cm. A až dovedeme vzniklou mezerou trubku zpátky, dostaneme se na potřebnou finální rozteč 15 cm. Čísla si samozřejmě dosaďte podle svého kladečského plánu. Standardně by se ale dalo říct, že v koupelně je doporučená rozteč 10 cm, v ostatních místnostech 15 cm a na chodbě klidně 20 cm.

„Máme dva typy TACKER sponek – kratší a delší. Kratší se u TACKER systému využívají se systémovou deskou, kde na folii je vrstva polystyrenu 2 nebo 3 cm. Je tam rozdíl v tuhosti polystyrenu a celkové stavební výšce. U 3cm polystyrenu je integrovaná kročejová izolace. Máte tedy protihlukovou vrstvu. U folie se používají delší TACKER spony. To proto, že nikdy nemáme jednotnou kvalitu podkladního polystyrenu, takže delší TACKER spona zajistí dokonalé ukotvení trubky tak, aby při následné zálivce nevyplavala. Při použití s naší silnější folií pak máte ještě o to větší jistotu. Standardně počítejte 3 TACKER spony na 1 m potrubí. Tam, kde vychází při pokládce nějaký oblouk, je dobré tam nějakou TACKER sponu přidat, aby došlo k dobrému zafixování potrubí. Výhodou potrubí, které používá Uponor, je jeho veliká flexibilita. Při pokládce se vám velmi snadno bude ohýbat. Standardní použití je v systému pokládky do spirály, kde je právě velká flexibilita tak důležitá.“

Jakmile dojedeme potrubím zpátky k rozdělovači, trubku odstřihneme a pomocí svěrného šroubení napojíme na rozdělovač. Takto rozvedeme potrubí po všech požadovaných místnostech.

Zkouška

Topenáře necháme provést tlakovou zkoušku a když je úspěšná, máme hotovo.

„Finální dopojení by mělo být zkontrolováno minimálně zkušeným topenářem, ideálně certifikovaným topenářem společnosti Uponor. A to i proto, že na základě takovéto kontroly společnost Uponor poskytuje prodlouženou záruku na své produkty. Standardní záruka je na 2 roky, prodloužená na 10 let.“

V místě dveří nebo jiných otvorů či zúžených prostor v domě je podlaha náchylná k vytvoření dilatačních trhlin. Proto je zde nutné potrubí podlahového vytápění chránit vhodnou chráničkou.

„Spousta lidí používá klasické vrapované chráničky. Jejich nevýhoda je, že je musíte navlékat na trubku a dopředu s tím počítat. Uponor používá chráničky, které mají podobu pásku vybaveného samolepkou. V místě prostupu tedy chráničku vezmete, položíte pod trubku, přehnete nahoru, samolepkou přilepíte a máte zajištěno. Využívá se to jednak v prostupech skrz dveře a jednak v místech, kde jsou nějaké dilatační spáry.“

Pár doporučení na závěr

Při pokládání potrubí dávejte pozor, aby se vám trubky nepřekrucovaly. To znamená, pokud na začátku vidíte nápis, kterým je trubka popsaná, musíte ho vidět po celé smyčce. Nebo naopak, pokud nápis nevidíte na začátku, nesmíte ho vidět ideálně nikde.

A pokud vás někdo upozorní, stejně jako se to stalo nám na sociálních sítích, že trubky do podlahy mohou být jedině červené, není nutné mít z jejich barev obavu.

„Co se týká barvy potrubí, je to věc daná pouze nějakým přídavným barvivem. Různí výrobci ho přidávají tak, aby svoje potrubí odlišili. U Uponoru standardně platí, že barva potrubí PE-Xa je bílá. Rozhodující je materiál, z něhož je potrubí vyrobeno. V rámci podlahového vytápění se používají 3-4 typy materiálu. Jednak je to PERT, což je polyetylen se zvýšenou odolností vůči teplotě. To je asi nejhorší potrubí. Následuje ALPEX nebo PEX-AL-PEX, což je vícevrstvé potrubí, hojně využívané třeba v Německu. Není ale úplně vhodné, protože je třeba ho přesně zohýbat do nějakého tvaru a ono pak přesně v tom tvaru drží. Pokládka je tedy složitější. A pak je PEX potrubí, což je síťovaný polyetylen, který se dělá v několika provedeních. PE-Xa, PE-Xb, PE-Xc. Uponor používá PE-Xa, který zajišťuje nejvyšší flexibilitu potrubí.“

V místech, kde není možné potrubí kotvit do podkladního polystyrenu standardními sponkami, například z důvodu rozvodu rekuperace nebo jiného vedení instalací, ukotvíme potrubí do samolepicích lišt nebo jej přilepíme k podkladní folii lepicí páskou.

Po dokončení pokládky potrubí a zapojení všech smyček do rozdělovače provedli topenáři napuštění systému a tlakovou zkoušku. Po ověření těsnosti systému můžeme bez obav přistoupit k další stavební etapě.

Podlahové topení máme úspěšně nainstalované a příště se můžeme vrhnout na lití podlah.

Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
e4 dům svépomocí
e4 dům svépomocí (130 příspěvků)
Další články autora:
    Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací
    Sponzorovaná reklama

    Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...



    Copyright © 2009 - 2023 Stavební Postupy s.r.o. Obchodní podmínkyZásady ochrany osobních údajů