V tomto domě nebude na ovládání světel žádné sofistikované řízení, ale vše „po staru“ pomocí běžných vypínačů. Sám mám k elektronice dost blízko, tak by to asi nebyl problém. Ale nevidím nějakou extrémní výhodu v ovládání světel pomocí „chytrých“ vypínačů a mobilu. Žaluzie/rolety na domě nebudou a topení a rekuperaci bude stejně řídit PLC, takže co bude potřeba, do něj připojím.
Elektroinstalace se bude skládat z těchto dílčích částí:
Zásuvkové okruhy – každá místnost vlastní okruh, kuchyň bude mít více samostatných okruhů.
Zásuvky na vnějšku domu (terase za domem a před garáží…co kdyby elektromobil).
Zásuvky pod střechou na vánoční osvětlení, nebo něco podobného (ovládané řídícím systémem).
Osvětlení místností bude pomocí klasických vypínačů.
Orientační osvětlení na chodbách řízené pohybovými snímači a řídícím systémem.
Rozvod dat – do každé místnosti chránička pro kabel UTP. V každém patře bude samostatný AP pro WiFi.
Rozvod dat pro kamery na každý roh domu.
Tlačítka do koupelen, na WC a do kuchyně pro zvýšení odtahu rekuperace
Detekce spuštění digestoře pro zvýšení výkonu přisávání rekuperace
Zvonek u hlavních dveří
Napájení pro ČOV
Napájení čerpadla v jímce na dešťovku
Chronologicky seřazené články z této stavby můžete také najít na mém webu https://www.petanovo.cz/stavba-domu/ a sem-tam na mém Instagramu.
Rozvod elektřiny jsem začal jak jinak, než rozplánováním a zakreslením potřebných zásuvek a vypínačů na zeď křídou. Laserem jsem si na zeď promítl čáru do výšky 120 cm nad budoucí podlahu. V této výšce budou vypínače a zásuvky vedle vypínačů. Do výšky cca 30 cm nad zem jsem zakreslil pozice zásuvek. V každém pokoji bude několik zásuvek a v jednom místě bude i datová zásuvka.
Velkou vrtačkou s korunkou jsem do zdí vyhloubil díry na krabice KU68. Když v této fázi ujede korunka o centimetr, nic se neděje. Při sádrování krabiček se doměřuje vše ještě jednou. Ke všem krabičkám jsem flexou vyřízl drážku od země. Důležité je, aby drážka šla vždy vertikálně bez nějakých zatáček. Do budoucna pak člověk ví, že přímo pod a nad zásuvkou/vypínačem nemůže do zdi vrtat. V některých místech jsem řezal pouze na jedné straně a zbytek cihly vyklepl zednickým kladívkem. Proto některé drážky nejsou zcela rovné – ale na funkci to nemá vliv. Šlo to o něco rychleji a tolik se neprášilo.
Dalším krokem bylo zasádrování krabiček. Opět jsem „rozsvítil“ laser ve výšce 120 cm nad čistou podlahou a krabičky do této výšky zasádroval. Sice je možná ještě korekce výšky při finálním osazování přístrojů, ale čím přesněji se krabička umístí, tím lépe. Na zasádrování jsem používal běžnou šedou elektroinstalační sádru (v 30kg pytlích). Krabičky je potřeba „obsádrovat“ co nejlépe. Dvojnásob to platí u krabiček na obvodovém zdivu z cihel s dutinkami. Nehrozí pak, že táhne zásuvkami vzduch z vnějšku domu.
Místo běžné fanky jsem používal fanku zednickou na násadu. Nic proti výrobcům fanek, ale to co se dnes vyrábí je kolikrát pěkný shit. U běžné fanky se jednak při míchání sádry plete háček a ta násada se mi asi po dvou místnostech rozpadla. Hodil jsem to do kouta a koupil jsem si velkou fanku na násadu. Úplně stejné je to u špachtlí – ideální je špachtle o průměru krabičky (tedy okolo těch 68 mm) a určitě pronýtovaná a ne pouze naražená do dřevěné rukojeti (malířská špachtle). Díru na krabičku je potřeba trochu propláchnout vodou od případného prachu a aby sádra neschnula moc rychle.
Pokud jsem v tomto stádiu zasádroval i drážku ke krabičce, nic se neděje. Díru do krabičky pro kabel vytvořím dodatečně plochým šroubovákem, který mám na toto vyhrazen (tzv. sádrovací šroubovák). Obyčejný levný šroubovák, který používám jako malý majzlík.
Sádra se míchá tímto způsobem – do fanky se naleje trochu vody (cca 2 – 4 cm od dna) a teprve potom nasype sádra tak, aby zaplnila celou hladinu vody + trošku navíc. Pokud se nezačne sádra míchat, tak nějakou chvíli vydrží, aniž by začala tuhnout. Jakmile se začne míchat, je čas asi 2 – 3 minuty než ztuhne do stavu, kdy se s ní již nedá pracovat. Rozhodně nedoporučuji sádru míchat způsobem, že se do sádry přidává voda. Sádra je potom taková mazlavá a hůře se s ní pracuje. Ideální je namíchat konzistenci „na první dobrou“, případně řidší a zahustit přidáním trochou sádry.
Elektroinstalaci lze rozdělit na několik částí. Každá místnost bude mít vlastní zásuvkový okruh který bude mít z rozvaděče přívod CYKY-J 3×2,5. Na jeden okruh by mělo být připojeno maximálně 10 zásuvek. Světelný okruh je pro každé patro samostatný. Přívod napájení je veden vždy „do prvního“ vypínače kabelem CYKY-J 3×1,5. Další vypínače jsou propojeny kabelem CYKY-O 3×1,5. Více informací o zapojování světel naleznete v článku Skutečné zapojení v elektroinstalaci, schéma zapojení vypínačů ke světlům. V kuchyni a obýváku jsem ke světlům přivedl kabel CYKY-J 5×1,5. Jedním kabelem jsou ke světlům připojeny tři okruhy – bude možné světla rozsvěcet po částech. Ve spodním patře nebude SDK podhled – světla budou přisazená pod stropem. Pro snazší propojení kabelů pod světly jsem zasádroval do stropu krabičky. Kde byl jeden, nebo dva kabely nebyl problém. Pokud do krabičky vedou kabely tři, bylo potřeba si s tím trochu pohrát.
Další okruh je pro orientační osvětlení. V obou patrech na chodbách a na schodišti bude orientační osvětlení spínané pohybovými senzory. Okruhy jsou po jednotlivých částech (chodby, zádveří, schodiště) připojeny kabelem CYKY-J 3×1,5. Samostatně jsou připojeny všechny senzory. Vše je staženo do rozvaděče, bude tedy možné osvětlení ovládat i v závislosti na čase.
Do každé místnosti a na další vhodná místa jsou přivedeny chráničky o průměru 16 mm, kterými je přiveden síťový kabel UTP. Kromě místností je kabel připojen i na chodbu, mezi kuchyň a obývák a ven, na terasu, kde bude přístupový bod WiFi. Chránička není zase taková investice, takže je dobré přivést ji třeba i za ledničku. Jeden nikdy neví… Dnes sice není problém mít vše „na WiFinu“, ale kabel je kabel. Navíc není potřeba mít přitažen jenom síťový kabel, ale v budoucnu i něco jiného.
V obýváku je mezi zásuvkami a budoucím umístěním televize protažený kanál na kabely. Použil jsem běžný plastový kanál pro vzduchotechniku. Bude tak možné případnou kabeláž skrýt ve stěně. Do něho jsem ještě přivedl chráničky, které vedou do všech rohů místnosti – příprava na reproduktory domácího kina. Opět bude možné tímto způsobem schovat kabeláž.
Všechny kabely jsem stáhl k rozvaděči, kam budou zapojeny. Chráničky jsou vyvedeny vedle rozvaděče, kde bude namontován datový rozvaděč s patch panelem.
Z rozvaděče mám ještě vyvedeny chráničky na zeď, kudy budou přivedeny snímače teploty od topení, rekuperace, další ovládání atd. Všechny tyto technologie budou v technické místnosti „přiznané“. Na zdi bude žlab, v kterém vše povedu.
Sdílet 
