Kdo jsme?

S ohledem na výše zmíněné tvůrčí činnosti jsme navrhovali i vlastní dům. Nechtěli jsme jít cestou hotových modelových projektů. Když už máte jednou něco stavět, tak přeci podle svých vlastních potřeb. Ne podle obecného modelu. To byste mohli zůstat bydlet v králíkárně...

Proto jsem chtěl v přízemí velkou garáž. Ať už z ní jednou bude sklad, sauna, prodejna nebo třeba tělocvična. Také jsem chtěl jednoduchý praktický tvar. Nejméně obvodových stěn v poměru k podlahové ploše. Žádná elka, zetka, účka. Prostě nudný odbélníkový půdorys. Jednoduchá střecha. Sliboval jsem si od toho ekonomičtější stavbu a provoz, méně případných komplikací.

Také koupelnu, záchod, ložnici a další místnosti jsme rozmístili s ohledem na předpokládaný provoz v domě a hlavně s ohledem na polohu stavby - na severní stranu přišly chladné místnosti s malými okny, tedy garáž, pracovna a ložnice. Na východní stranu pak kuchyň a koupelna. Jih a západ plní obývací pokoje. Tento krok nepodceňujte - sledujte jak na stavebním pozemku svítí v průběhu roku slunce, chtějte mít prosluněné místnosti na jižní straně a technické místnosti na severní.

Ani jeden z nás nemá vzdělání ve stavebním oboru, ale naštěstí disponujeme vlastnostmi, které se v dnešní době u mnoha lidí vytratily. Nechybí nám odvaha zkoušet nové věci, ale zároveň před nimi máme respekt a nevrháme se do nich bezhlavě, ale s námořnickou rozvahou. Držíme se tvrzení, že věci je třeba dělat s rozmyslem, rozumět tomu co dělám a vědět proč to dělám zrovna tak jak to dělám a čeho se tím snažím dosáhnout. Jakkoli se může zdát problém složitý, porozumět jeho podstatě je základní cestou k jeho úspěšnému rešení.

Vzpomínám si, jak jsem před léty měnil v autě první motor. Měl jsem spoustu obav a pokládal jsem to za složitou operaci. Několikrát dokola jsem četl články s návodem k výměně. Nakonec se do toho pustil a zjistil, že na tom není nic složitého. Dnes měníme motory i po cestě na parkovišti během hodinky :)

Když jsem stavěl svůj první motor, také jsem měl obavy. Vnímal jsem motor jako složitý mechanismus. Známý mě ujišťoval, že motor umí složit každý, kdo umí zašroubovat víčko od pet lahve. Něco na tom bude. Dnes mám za sebou tři laděné motory, všechny tři zatím jezdí :) Podobně to bylo s domem.

Propadal jsem skepsi, říkal si, že to nikdy nemůžeme zvládnout. Příliš mnoho různých činností, příliš věcí na které se musí myslet dopředu a nesmí se na ně zapomenout. Opět přišel známý. Ne, nebyl to ten samý co mě ujišťoval před stavbou motoru :) A tak jsme začali dělat základy, později základovou desku a v době psaní tohoto článku stavíme nosné zdi. Baví nás to. Před každou novou etapou stavby hledám souvislosti s dalšími etapami, domýšlím co je potřeba udělat už teď, na co nezapomenout. A jak se říká, připraveným štěstí přeje. Ať je problém sebevětší, je to vždy výzva. A od dětství, kdy jsem musel třikrát otevřít knihu assembleru, než jsem byl schopný jej pochopit a dočíst do konce, vím, že problém se nesmí vzdát. Problémy se samy neřeší, lze je možná úspěšně odsouvat, ale prvním krokem k řešení je začít problém aktivně řešit.

A proto bych chtěl i vás, případné stavebníky, kteří váháte zda se pustit do stavby svépomocí, podpořit. Pokud budete šoupat podrážkami, rozhlížet se kolem sebe, sledovat jak danou práci dělají jiní, seženete si potřebné podklady, budete mít před tím co vás čeká respekt, pak směle do toho. Pokud patříte mezi střelce, kteří jsou přesvědčení, že zvládnou stavbu z patra, bez přípravy, bez pokory, budiž. Ale pozor na to, že následné opravy jsou vždy velmi komplikované a hlavně drahé. Sami nejspíš znáte své schopnosti, zbytečně se nepodceňujte ale ani nepřeceňujte. Pokud se jazýček vašich vah pohybuje někde na rozmezí stavět/nestavět, pak máte naši podporu - stavte !

Nyní se rozloučíme s těmi, kteří si raději nechají postavit stavbu na klíč a dále ve čtení pokračují jen ti, kteří váhají mezi dodavatelským řešením a svépomocí. S firmou nebo sami? I tuhle otázku jsme si pokládali a upřímně - na začátku jsme chtěli stavět s firmou. Jenže abyste byli schopni firmy koordinovat, stejně budete muset problémům rozumět, znát příslušné technologické postupy. Navíc v tempu, v jakém budou firmy postupovat. Denně na ně dohlížet, řešit vzniklé problémy. Manažerskou pozicí jsem si za dobu své pracovní kariéry už také prošel a s přihlédnutím k tomu, že nás nic netlačí a nepotřebujeme naši stavbu uspěchat, jsem se rozhodl pro svépomoc. Pěkně vlastním tempem. Nezávisle na ostatních.

Protože být závislý na ostatních, dohadovat se s nimi a něčeho se od nich domáhat, toho mám plné zuby. Svou roli sehrály také zkušenosti ostatních známých, kteří s firmami stavěli. Některé zkušenosti byly absolutně pozitivní, jiné zase absolutně negativní. V praxi to znamená riziko. Nevíte na koho natrefíte a jaký bude mít zrovna den. Radši si něco zkazíme sami, než aby nám to zkazil někdo jiný. Vždyť chybami se člověk učí, ostatně učíme se tak všichni od našeho narození.

Pro ty, co se rozhodli stavět sami, vlastními silami, se budu snažit sepisovat články, jak jsme postupovali my. Na co jsme přišli, co nás zaskočilo, na co jsme zapomněli nebo co bychom dělali příště jinak. Budu se to snažit psát čtivě a laicky, protože laiky jsme. Doufám, že vám ostatním to pomůže, ať už v začátcích nebo v průběhu celého díla. Tady je asi pravý čas upozornit na to, že v článcích mohou být naprosté bludy. Mýliti se je lidské. Často se setkávám s větou "takhle se to normálně nedělá" nebo "to se dělá jinak". Fajn. Určitě někde získáte stejný pocit. My to prostě dělali tak jak jsme to dělali, ať už proto, že se nám to tak dělalo líp, že jsme to tak chtěli dělat nebo že to jinak dělat nešlo.