Příprava prostupů pro kabely a potrubí, ukládání zemnícího pásku a betonování základů

Naše stavba se nachází v etapě, kdy máme vykopané a začištěné základové pásy! Dnes si ukážeme přípravu prostupů pro kabely a potrubí, ukládání zemnícího pásku a betonování základů. POJĎME NA TO!
Inspirace
25. 6. 2020

Na začátek projdeme základové pásy a zkontrolujeme jejich čistotu. Vše, co tam nepatří, musí pryč. Na dno výkopu přiložíme zemnící pás a rozvineme ho. Pro spojení pásů použijeme spojky typu pásek-pásek a spoje ošetříme gumoasfaltem. Ke každému svodu pro hromosvod a k uzemnění domovního rozvaděče si ze základů vyvedeme zemnící drát. V našem případě má průměr 10 mm. Spoj zemnícího drátu a zemnícího pásu také ošetříme gumoasfaltem. Na zemnící drát nasuneme např. Prázdnou PET lahev, abychom se o něj nezranili. Má zemnící pás ležet přímo na dně výkopu, nebo být něčím podepřen a díky tomu zcela zalit betonem? To je častá otázka. Odborníci nám vždy doporučovali, aby byl zemnící pás kompletně zalit betonem. Proto ho na několika místech podložíme například zbytky betonové dlažby. Do výkopu si připravíme kopoflexové chráničky pro elektrické kabely a pro vedení vody jak z vodovodního řadu, tak ze studny. Odtud vodu v dalších etapách stavby vyvedeme do zahradních kohoutů na fasádu a také pro případné splachování WC. Uvažujeme-li o odchytávání dešťové vody a jejím využití při splachování, musíme na to myslet již nyní. Necháme si tedy volný jeden prostup pro přívod vody z nádrže na dešťovku. Důležité je vést vodu v nezámrzné hloubce, tj. Minimálně 80 cm pod zemí. Všechny chráničky s vodovodním potrubím tedy vedeme ve výškové úrovni dna základových pásů tak, že vždy prochází základovým pásem v kolmém směru. Prostup pro kanalizaci vytvoříme v místě budoucího napojení na kanalizační šachtu. Abychom si zajistili pohodlné protažení kanalizačních trubek, je třeba, aby KG potrubí, které pro kanalizační prostup použijeme, mělo větší průměr, než je průměr samotného kanalizačního potrubí. Pokud nějaké prostupy prochází betonem, je potřeba je dostatečně ukotvit, aby následně při betonování nevyplavaly.

Betonování

Na pozemku máme vytyčen výškový bod. Ten nám pomůže průběžně sledovat dosažení stanovené výšky jednotlivých konstrukcí, v tomto případě rovinnosti pásů. S pomocí rotačního laseru z půjčovny stavebnin DEK odměříme potřebnou hodnotu. V základech si podle dřevěné latě sprejem zhotovíme rysku. Ta nám bude ukazovat výšku betonu. Než začneme betonovat, je třeba zvážit, zda použijeme namíchaný beton z domíchavače a čerpadlo na beton, nebo budeme beton míchat sami v míchačce, rozvážet kolečky a ukládat ručně. Použití betonu z domíchavače je rychlejší, kvalitnější a zaručí včasné zpracování betonu. Vykoupeno je však vyšší cenou. Sami ale jednoznačně doporučujeme tuto variantu.

Příprava prostupů pro kabely a potrubí, ukládání zemnícího pásku a betonování základů

Čerpadlo stojí a my se můžeme pustit do betonování.

Něco o betonu

V projektové dokumentaci máme navržen beton s označením C12/15X0 s kamenivem 8/16 hustoty S3 od CEMEXu. C12/15 je označení pevnosti betonu. První číslo se udává při zkoušce válcem, druhé při zkoušce na krychli. Pokud známe staré měření, je to vždy to druhé číslo, měřené na kostkách. X0 značí odolnost betonu vůči vlivu prostředí, tzn. střídání vlhkosti, zatížení různými chemikáliemi (např. kyselostí půdy atd.). Čím je číslo vyšší, tím je vyšší i odolnost. Třída XF už bývá odolná i vůči střídavému zmrazování. Značení 8/16 nám udává velikost použitého kameniva ve směsi, tzn., jaké největší zrno použitého kameniva v dané betonové směsi najdeme. Vhodnost volíme vždy podle betonované konstrukce. Obecně platí, že zrno by nemělo přesahovat 1/3 celkové tloušťky konstrukce. Pokud bychom ale použili jemné kamenivo na konstrukci s větším objemem a tloušťkou, hrozí větší smrštění a vznik prasklin. Proto je třeba volit kamenivo větší velikosti. Tzn., že například u základové desky tloušťky 15 cm je vhodné vybrat kamenivo velikosti 16 mm. S3 značí hustotu betonu. S3 je do základů nejpoužívanější. Je to nejlepší kompromis mezi dobrou zpracovatelností a nejlepšími dosaženými vlastnostmi hotové konstrukce.

Trocha výpočtů

Dle projektové dokumentace bychom do základů měli uložit cca 32 m3 betonu. Po vybagrování a začištění základů a změření potřebné výšky, jsme se dostali na 36,5 m3. Celkem jsme použili 39,5 m3 betonové směsi. Beton naléváme do výšky vyznačené sprejem. Jakmile je vyplněn celý pás, beton lehce zhutníme vpichy nebo ponorným vibrátorem. Snažíme se dosáhnout co nejpřesnější roviny, abychom nemuseli pracně vyrovnávat následující ztracené bednění. Následně necháme beton trochu zavadnout a zapícháme do něj roxory o průměru 8 mm a délce cca 50 cm tak, aby 30 cm koukalo ven z betonu. Tato výztuž nám zajistí vodorovnou fixaci nadezdívky vůči bočnímu tlaku zeminy.

Příprava prostupů pro kabely a potrubí, ukládání zemnícího pásku a betonování základů

V teplých měsících je vhodné beton ošetřovat. A to buď přikrytím nebo zalitím vodou. Obzvlášť, betonujeme-li do suché a písčité zeminy. A máme vybetonováno.

Galerie

Hledáte výhodnou cenu?

Pomůžeme Vám se získáním cenové nabídky. Napište co sháníte.

Chci poradit od odborníka

Nevíte si rady a potřebujete pomoci? Spojte se s námi, rádi Vám pomůžeme.

Komentáře