Zahradní stavby

venkovní vánoční řetězy na stromek venkovní vánoční řetězy na zábradlí, pergolu či podbití střechy vánoční osvětlení v podobě rampouchů

Zatím ještě obdivuji, jak několik posledních dělnic stále dokáže najít potravu pro larvičky v hnízdě a do poslední chvíle se o ně stará, i když už musí cítit, že tyhle už to nedají. Jako vždy touto dobou byla poslední potravou pyl z květu břečťanu a šťáva z jablíček pod stromy, které jim tam pro tyto účely necháváme. Od jara do podzimu jsme si tady vedle sebe spokojeně vegetili. Ony si nevšímaly nás a my nechávali na pokoji je. Dlouhé měsíce jsme pozorovali cvrkot u hnízda. Viděli jsme vylétávající první dělnice, následně trubce, čekající na výlet nových královen a nakonec také hodně nových královen. A právě nová generace je cíl veškerého snažení hnízda. Stará královna, dělnice a trubci v těchto dnech hynou a nové oplodněné královny se pokusí přežít zimu v úkrytech. Zdaleka ne všem se to podaří, zdaleka ne všem přeživším se s jarem podaří najít vhodné místo pro založení hnízda, kde budou v bezpečí před nepřízní počasí, ale i před lidmi, kteří z nich mají hrůzu a používají na ně zbraně hromadného hubení… Jsem rád, že ty naše sršně to daly, a věříme, že se na nějakém místě (nikdy nehnízdí v původním hnízdě) zase budeme potkávat i příští rok. Tak holky, sladké sny, zvládly jste to letos báječně. A za tu špinavou fasádu se na vás nezlobíme. Vezmeme hadr a bude zase jako nová… Petr Dobrý, www.zelenadomacnost.com

Sáčky se po jejich zkompostování rozpadnou na přírodě velmi dobře známé složky a nijak životní prostředí nezatěžují. Některé sáčky někteří výrobci označují za rozložitelné, ikdyž nejsou kompostovatelné. Takové sáčky do kompostu nepatří. Aby byl materiál rozložitelný, do klasických plastů z ropy se přidá látka urychlující jejich rozklad v prostředí. O jejich využití prozatím tolik nevíme a stále se vedou diskuze o tom, jak bezpečné pro životní prostředí jsou. Nehledě na to, že dělají problémy při recyklaci plastu – nelze je snadno rozeznat od klasických plastů, a tak mohou výsledný recyklovaný produkt dokonale znehodnotit. Kompostovatelné sáčky je možné naplnit biologickým odpadem a poté k nim na kompostu či v kompostéru přihrnout jiný organický materiál – tak dochází k jejich rychlejšímu rozložení. Ze sáčků vyrobených z obnovitelných přírodních zdrojů, třeba kukuřičného nebo bramborového škrobu, nevznikají po zkompostování žádné nepříznivé látky. Kompostu však také nedodávají látky, které by ho nějak obohatily. Oproti tomu papírové sáčky kompostu dodají uhlíkatou část.

Přesto každý týden u našich domovů zastaví popeláři a naši černou popelnici – takové naše černé svědomí – vyprázdní. Co bychom dnes bez popelářů dělali? Stačilo by nechat pár týdnů odpad ladem a už bychom okolo naší popelnice nechtěli ani projít, natož jí otevírat či se dokonce odpadem nějak zabývat… Biologickému odpadu, který se v útrobách našich popelnic rozkládá a nevábně smrdí, se mnoho domácností nevěnuje. A to je škoda – je to materiál jako každý jiný a není těžké se postarat o to, aby z něj odpad vůbec nevznikl, natož aby začal zapáchat.

A tak jsme celou zahradu udělali co nejvíce přírodní, vysadili jsme pouze původní dřeviny, vybudovali rybníček, instalovali množství budek, domečků a úkryt a těšili jsme se na nové zvířecí sousedy. Bohužel naší radost z nových zvířecích sousedů začaly rychle kazit velmi časté nárazy ptáků do našich oken a prosklených dveří. Kosi, sýkorky, brhlíci, ale i třeba strakapoudi považovali naše okna za místo vhodné k průletu. Většina tento náraz nepřežila, a tak jsme několikrát týdně sbírali jejich ztuhlá mrtvá tělíčka. Nechtěli jsme se smířit s tím, že ptáci, které tu tak rádi vidíme, krmíme a posloucháme, hynou kvůli našemu domu. A tak jsme si řekli, že s tím něco uděláme.

S větrem se snáší k zemi všechno to různobarevné listí ze stromů a keřů. Půda na zahradách tak dostává na zimu ochrannou vrstvu, která chrání jí i kořeny rostlin před holomrazy i extrémními výkyvy počasí. Slouží také jako zimní úkryt pro nepřebernou řadu drobných tvorečků, počínaje hmyzem a konče třeba slepýšem nebo ježkem. Listí se na zemi pomalu rozkládá a dodává tak půdě a rostlinám tolik potřebné živiny, ale i vláhu, protože v době rozkladu výborně zadržuje vlhkost. Do roka a do dne se přemění v ten nejlepší kompost, a to bez práce a finančních nákladů. Nevědoucí lidé však považují listí za nepořádek a věnují spoustu námahy a času jeho odstraňování a odvozu. Cpou ho do popelnic, odváží ho do lesa, nebo ho dokonce pálí a zvířata v něm ukrytá tak upalují za živa. Pak vezmou auto a jedou si koupit různobarevné plastové pytle plné krásného kompostu. Ten rozsypou na svojí uklizenou a sterilní zahradu a s pocitem dobře vykonané práce listují po večerech v časopisech a sní svůj sen o fukaru a vysavači na listí, který jim pomůže v tom souboji s přírodou. U toho si naříkají, jak je ta zahrada stojí hodně času, peněz a sil… Petr Dobrý, www.zelenadomacnost.com 

Zprvu jsem zvažoval pořízení nějakého setu nábytku, ale do naší zahrady jsem chtěl něco obyčejnějšího, ale přitom bytelného a masivního, co nějakou dobu vydrží a nebude zbytečně zatěžovat životní prostředí. Po prohlédnutí několika sestav nábytku jsem usoudil, že bude pro mě vhodnější si něco vyrobit sám, protože klasický dřevěný zahradní nábytek prodávaný v hobby marketech mi přišel zkrátka moc chatrný a kvalitní masivní sety zase moc drahé. Svou roli v mém rozhodování sehrál také fakt, že máme vlastní kousek lesa a kotel na dřevo, takže jsem věděl, že budu mít materiál prakticky jen za cenu nařezání a po ukončení životnosti nábytku jej využiji jako topivo do kamen. Držel jsem se toho, že nemám smysl vymýšlet zbytečně nic nového, když už to bylo vymyšleno, takže jsem víceméně zkopíroval set dřevěného nábytku, který má provozovatel posezení u nás na hřišti a jen jsem jej zvětšil + vyrobil z prken cca dvojnásobné tloušťky. Základový rám je poměrně jednoduchá šroubovaná konstrukce z trámků o průřezu 100x45mm. Deska stolu a sedáky jsou vyrobeny z latí tloušťky 30mm. Na spodky nohou jsem uchytil kovové patky kvůli tomu, že dřevo v těchto místech rychle trouchnivělo. Stůl už máme na zahradě něco okolo 5 let a pořád bezproblémově slouží- z fotek je evidentní, že už má něco za sebou- příští rok na jaře přijde lehké obroušení a nátěr pravděpodobně lazurou. Stavba není nic složitého a za sebe můžu podobný typ nábytku jedině doporučit, i když je fakt, že není při dlouhodobém sezení tak pohodlný, jako klasické židle. Na druhou stranu ale vydrží i nešetrné zacházení a při pořádání oslav se ke stolu s klidem vejde celá rodina.

Základy pro oplocení vyhloubil bagr do nezámrzné hloubky 80 cm. Hlína z výkopu byla plná kamení, protože při realizaci příjezdové komunikace byl “kufr” pod zámkovkou udělán hodně široký, a tak jsme při následném rovnání terénu měli na dlouhé týdny co přebírat.

Zpětně potvrzuji, že to bylo skvělé rozhodnutí, zkusili jsme si tam tom skroro všechny práce, které nás čekají u velkého domu, naučili jsme se spolupracovat mezi sebou a třeba i "tahat"  vodu. Takový zkušební projekt.  První kroky vedli na bazarové stránky, kde jsme si koupili vstupní dvěře a okno, podle jejich velikostí, jsme pak navrhli tvar domku. Dveře byli bez výplně, do ní jsme použili z vnitřní strany palubky a z venkovní marmolit.  Základy jsme vykopali do obdelníku 5 x 3,5, abychom měli ještě protor na malou terásku. I s terasou se vejdeme do 25m2.  V každém rohu  máme asi 70 cm vybetonovanou díru a pak jsme ze ztraceného bednění připravili okraje "desky" a tu zalili betonem, pěkně z míchačky.  Trámy, latě i OSB desky jsme objednali z nedalekého skladu dřeva a za jeden listopadový propršený den, jsme sestavili konstrukci. O víkendu pak přibyly dřevěné sloupy, OSB desky a folie na střeše. To už začalo pomalu přituhovat a zima se blížila. Další víkend jsme tedy na střechu položili plechové díly a usadili okno a dveře. Hned druhý den začalo snežit. Po menší pauze jsme pokračovali uvnitř, zateplovali vatou, připravili kabely pro elektrikáře a vše přikryli OSB deskami. Ze zbytků jsme potom udělali vyvýšené patro, kde můžeme spát nebo mít odložené věci. Desky jsme uvnitř  lakovali bezbarvým lakem. A další víkend už nám dovezli beton, aby kluci udělali podlahu. Domeček pak bude sloužit jako dílna, tohle řešení nám tedy přišlo nejpraktičtější.  Po podlaze už jsme mohli dovést kuchyň a všechen nábytek, který jsme si pečlivě střádali a koupili na bazaru nebo od známých. A bylo hotovo. Skoro. Ještě z venku zateplujeme polystyrenem a na něj přijde fasáda, stejná jako budoucím domě. Teď máme kde spát, abychom stavbě byli co nejblíž. Stavební povolení na dům jsme dostali pár týdnů po zateplení-skvělé načasování. Trochu litujeme, že jsme místo terásky neudělali domek větší, mohla v něm být i koupelna a záchod. Ale co už, záchod jsme udělali hned vedle a připravili k němu vodu a bude splachovací.  Těsím se na příště. A jestli Vás ohledně našeho bydlení zajímá víc tak se podívejte i na blog www.ubarcidoma.cz.

Na baráku máme terasu, kterou s ohledem na velkou zahradu nikdo nevyužívá - z čehož plyne i drobná rada pro stavitele - představa sezení na terase je sice krásná, ale obávám se, že vždy zůstane jen u té představy. Nikomu se ve finále nechce nosit cokoliv do patra a sedět nahoře, když se dá posedět na zahradě a jídlo a vše ostatní lze nosit pohodlně přímo z kuchyně.  Rozhodně nechci někomu dělat reklamu, jen popsat svůj postup. Kompletní výbavu na zateplení jsem kupoval ve stavebninách DEK, kde bylo možné, díky jakémusi "kalkulátoru" pro ploché střechy, i proi mě jako laika, objednat všechny potřebné věci.  Skladba byla následující: 1/ dvě vrsty polystyrenu80mm  lepeného pěnou (první má být parotěsná izolace, ale několik vrstev IPY je pod původní dlažbou, tudíž jsem ji znovu nedával 2/ netkaná textilie (tu jsem objednával jinde, protože ve stavebninách měli jen velké role) 3/ hlavní část, a to PVC folie DEKPLAN 76, mechanicky kotvená Po nalepení polystyrenu přišlo jeho mechanické kotvení. Opravdu nadlidský výkon bylo sehnat sds vrták potřebných rozměrů, s ohledem na to, že průměr je pouze 5mm a délka tuším 200mm. A samozřejmě nezapomenout na vhodný šroubovák - hvězdičku, který buded dost dlouhý, aby dosáhl na dno hmoždinky, respektive nebyla to přímo hmoždinka, ale tzv. teleskop, který se zatloukl pouze do plystyrenu a šroub (průměr 6mm) se šrouboval přímo do betonu, do připravené 5mm díry. Po zašroubování všech šroubů do polystyrenu se po krajích stejným způsobem přichytla folie. Vždy tak, aby se následně vše překrylo další vrstvou.  Jednotlivé spoje PVC folie se k sobě lepí pomocí horkovzdušné pistole - lze na to půjčit speciální, ale zvládnul jsem to i klasickou - je to spíše o nástavci, který je potřeba co nejplošší. Ze speciálníh nástrojů je zapořebí ještě nějaký tvrdý váleček, kterým budete spoj po nahřátí zahlazovat a tlačit k sobě. Poměrně obtížné je najít vhodnou teplotu tavení. Na to bohužel žádný tip nemám, při tak malé ploše jsem se to pořádně nenaučil za celou dobu. Kapitola sama o sobě bylo utěsnění okolo sloupků zábradlí - to jsem prolepil z různých kousků folie a nakonec utěsnil gumoasfaltem (bál jsem se, aby folii neuškodil, ale nic se nestalo), který mi zbyl z natírání zemnícího pásku na stavbě :-) Ve výsledku nikde nezatéká a po letošní zimě mohu potvrdit, že zateplení se opravdu vyplatilo, v místnostech pod terasou bylo o poznání tepleji.  Do přílohy ještě přikládám výpis materiálu.      

Jedná se o kolonii s několika nově vzniknutými parcelami a nějakou dobu bude trvat, než se zrealizuje prodloužení vodovodního řadu a kanalizace. Toto mezidobí jsme chtěli využít k přípravě pozemku na budoucí stavbu a zřídit zde nějaké zázemí, abychom se mohli schovat před deštěm a uskladnit nářadí. Rozhodli jsme se pro dřevěný zahradní domek o půdorysu 2,5 m x 3 m s navazující terasou o půdorysu 2,5 m x 4,5 m. Nejprve jsem provedl skrývku ornice a následně jsme vyvrtali 6 děr na základové patky do hloubky cca 70 cm. Vyrobili jsme si šalung 30 x 30 cm a patky vybetonovali. Hned při betonování jsme do každé patky vložili závitovou tyč, která zajistí upevnění domku. Následovalo natření patky gumoasfaltem a nalepení ipy. Jeden známý nám za dvě odpoledne udělal hlavní konstrukci a dále jsme už pokračovali opět sami. Konstrukci jsem celou natřel čirým Bochemitem. Sřechu jsme zakryli smrkovými deskami a na podlahu jsem použil borovicová prkna o síle cca 40 mm. Vše samozřejmě předem natřeno Bochemitem. Na opláštění jsem použil palubky o síle 19 mm, které jsem před montáží na konstrukci natřel z vnitřní strany a po bocích čirým bochemitem. Z venkovní strany bude použita lazura HK Lasur, která plní i funkci impregnace i ochrany proti škůdcům, takže není třeba už Bochemit používat.Na střechu jsme použili nejprve podkladní pásy IKO Armourbase Pro, které se pokládají přímo na bednění a jako krytinu hliníkové plechy. Venkovní nátěr jsem dělal dvakrát a příští rok mám v plánu ještě jeden. Pod terasou jsem opět udělal skrývku ornice a vykopal základové pásy do hloubky cca 70 cm. Zvolili jsme ztracené bednění šířky 20 cm, ale pro tyto účely by určitě stačilo i méně. Dno výkopu jsem zarovnal kamením frakce 16-32 a tím jsem pro letošek z časových důvodů skončil. Na jaře bych chtěl dosypat kamení 8-16 a další vrstvu do které se položí zámková dlažba.

Když se řekne zatravňovací dlažba, člověku se vybaví betonové dlaždice s otvory, kterými prorůstá tráva. S betonem však ECORASTER nemá nic společného. Velmi jednoduchý systém tvoří plastové dlaždice, které mají oproti betonu spoustu výhod. Mnohostranné využití nám umožňuje u rodinného domku vytvořit zatravněnou plochu pro chodník nebo příjezdovou cestu bez kaluží nebo vyjetých stop. {{gallery|rightThird/}} Beton je už dávno přežitým materiálem. Zadržuje vláhu a ochuzuje trávu o cenné živiny. V létě se navíc rozpaluje, voda se z půdy rychle odpaří a místo trávníku zbyde jen poušť. To se u plastové dlažby stát nemůže. Vláha se naopak drží v zemině a v létě pomáhá ochlazovat okolí domu. A kdo netouží po zeleném dvorku, může síť vyplnit třeba kačírkem nebo do části zasadit betonové bloky.

Ohledně rozměru chatky jsme usoudili, že čím větší, tím lepší, ale zase ne tak velkou, abychom museli žádat o povolení stavby stavební úřad. Rozměr tedy je 5 x 4 m. Dne 1.11.2017 jsme prve kopli do země. Chatku jsme umístili směrem na SV do levého zadního rohu, 2,5 m od hranice pozemku. Vykopali jsme 9  dír  na patky, na které bylo uloženo ztracené bednění, které se vylilo betonem a zpevnilo armaturou. Pro beton jsme si zajeli do betonárky. Jelikož máme terén v mírném svahu, museli jsme ztracené bednění pořádně vyměřit a vyvážit, hlavně tedy co se týče výšky chatky nad zemí, jelikož ještě budeme terén při finálních úpravách pozemku dosypávat hlínou. Na ztracené bednění jsme vyrobili dřevěný rošt z trámů a mohla začít stavba konstrukce. Trámy se spojovaly tesařskými spoji na sedla. Po stavbě konstrukce jsme začali se stavbou sedlové střechy s 6 krovy. Následně jsme krovy zabednili deskami, které jsme pokryli pískovanou lepenkou. Podlaha se zaklopila deskami a tak stejně i podlaha půdního prostoru, která zároveň tvoří strop. V budoucnu máme v plánu chatku na nářadí využívat  jako dílnu, takže potom bychom chtěli  dát na podlahu OSB desky, jelikož sesycháním desek začnou vznikat mezery. Využili jsme dílnu od známého, kde jsme si natřeli palubky barvou Remmers – HK Lazur.  S touto barvou už jsme měli z minulosti zkušenosti a byli jsme s ní spokojeni. Nemohli jsme se rozhodnout, jaký odstín si vybrat, jelikož jsme to chtěli mít slazené s domem (okna, podhledy, obložení). Bylo nám doporučeno, abychom raději zvolili světlejší odstín, protože opakované nátěry ztmavnou.  Nakonec jsme si vybrali pinii a udělali jsme dobře. Palubky jsou zatím natřené jen jednou vrstvou, druhá vrstva čeká na natření, až bude hotová střešní krytina. Od práce nás neodradilo ani počasí, ani brzké stmívání. Světlo jsme měli díky centrále a  na hlavách čelovky. Dne 3.12.2017 jsme začali bouchat palubky. Palubky jsme koupili od známého v první jakosti, ale stejně se tam našlo plno kazových kousků. Jelikož jsme ale dostali lepší cenu a přeci jen se jedná  o stavbu chatky na nářadí, nereklamovali jsme je. Okna jsou z dvojskel o rozměrech 125 x 60 cm, která jsou ve stěně pouze zalištovaná a nejsou tedy otvíratelná. Skla jsme sehnali z jedné firmy na výrobu oken jako kazová. Vstupní dveře jsou svařeny ze železných profilů a to pouze rám. Výplň dveří je ze stejných palubek jako celá chata. Chata je připravena z vnitřní strany mezi trámy na zateplení, a to buď polystyrenem nebo vatou. Stavbu jsme zvládli do poloviny prosince 2017. Střecha se pokrývala stejnou střešní krytinou jako máme na domě loni na podzim a je hliníková.

Hned po koupi jsme začali řešit, co postavíme a jelikož poměry pozemku jsou značně složité, tak zpracování studie nám přišlo jako základní samozřejmost, jelikož jsme si moc nevěděli rady kam co umístíme, natož CO vlastně postavíme. K zadání studie na jaře 2016 jsme měli už předem sepsány požadavky, co chceme na pozemku mít a jak si představujeme domek (druhy a přibližný rozsah místností, využití, všeobecný styl), čehož se ujal architekt a podařilo se mu opravdu většinu požadavků splnit a ke konci roku 2016 byla studie hotová.... Možná že je to nepřiměřená délka zpracování, ale mezitím se řešili celkem zásadní překážky ke stavbě. Naštěstí mezi překážkami nebyly podmínky územního plánu, ten jen stanovoval bydlení v jednopodlažní stavbě, případně max. s obytným podkrovím, což nebyl až takový problém splnit, jelikož jsme stejně nechtěli mít v domě žádné schody. Zásadní překážkou byla městská příjezdová cesta - konkrétně veřejně přístupná účelová komunikace, která není v pasportu místních komunikací (před koupí jsem si skočil zeptat se na podmínky ke stavbě na SÚ - postačí jakákoliv cesta 50m od domu, jak je popsáno v zákoně o územním plánování), a která se při konzultacích s požárníkem v rámci studie ukázala jako nedostatečná kvůli své šířce (i s přihmouřením oka jen mezi 2,5 a 3 m), dále vzhledem k délce cesty přes 100 m, také absence točny či výhybek pro hasičské auto na konci (zpět se musí couvat nebo se dost složitě točit, což se kvůli požáru chaty poblíž, někdy létě 2016, skutečně muselo...ale hasiči to zvládli) a dále vysoké stoupání a klesání (což by se týkalo nejenom obecní cesty, ale i budoucího úseku naší příjezdové cesty), tedy prakticky nic na příjezdové cestě není dle současných norem, na RD do 150m2 by se hasiči nevyjadřovali, takže by se to dalo nějak domluvit, přece jenom je v okolí hned několik RD na tuto cestu připojených, ale my přece chtěli bungalov... Tedy jsme se rozhodli jít cestou stavby pro rodinou rekreaci, která by se podle těchto přísných pravidel neposuzovala, ale nešlo by si odečíst DPH, úroky z hypo a je tam i trochu vyšší daň z nemovitostí. Ale podle zvyklostí lze prý v takové stavbě bydlet i trvale a mít zde nahlášen i trvalý pobyt...nebylo to tedy rozhodně ideální, ale lepší než bydlet ve svahu ve "sklepě" skoro bez oken (okna by šlo dát jen na severní stranu, a horní patro by už mohlo mít i okna na jih, ale spodní patro by nemělo moc dobré využití). Nakonec to s tou cestou bylo trochu jinak, jelikož město plánuje na vedlejších pozemcích vybudovat zónu nových RD a s ní tedy i komunikaci, blíže snad v článku o projektu. Dále jsme si v rámci studie zařídili geologický posudek, který stál 9tis. (sonda byla vykopaná svépomocí), což na tu úroveň a složitost posouzení bylo celkem dost peněz. Naštěstí máme prý dobré podloží pro stavbu (všechno je to štěrkopísek, kamení a zvětralá skála s minimem humusové vrstvy), takže např. i zásak dešťovky bude snad jednodušší... Složité bylo vyřešit také jak propojit jednotlivé terasy pozemku (celkem čtyři), tak aby se dalo po pozemku pohybovat - skrz všechny povede štěrková cesta, která tak rozdělí pozemek na poloviny. Menšími překážkami pak byly inženýrské sítě, které jsme paralelně vyřešili, viz minulý článek. Jelikož kanalizace mezi nimi není, tak musíme mít ČOV s akumulační nádrží na zalévání (na pozemku je celkem dost sucho - je to svah se štěrkopískovím podložím, takže se voda určitě využije). Oplocení Hned po koupi jsme začali řešit oplocení pozemku, jednalo se o pozemek na dvou místech průchozí a určený k venčení psů. Zakreslil jsem náčrtek do katastrální mapy a popis plotu a nechal si jej podepsat jen skutečně dotčenými sousedy (dva osloveni dopisem, jeden osobně), a jelikož na dvou delších stranách jsou ploty již vybudovány, tak nám tedy zbývalo udělat cca 100 m plotu. Po získání územního souhlasu (stačil ten náčrtek, podpisy a základní vyjadřovačky) jsme se dali do svépomocného oplocování. Vykopal jsme ručně díry (pomocí hlavy krumpáče navařené na ocelovou trubku, čímž se dala rozrušit i kamenitá půda), tam kde jsme se nedostali na požadovanou hloubku jsem co nejvíce odhalil skálu a beton šel přímo na ni + bylo třeba někde zkrátit trubky plotu. V našem svahu byl celkem oříšek přesné usazení trubek, takže nakonec jsme šli jen do roviny podle provázku a výšku jsme stanovili jen podle okolního terénu a jelikož se plot navíc na svahu často dost lomil (na terasách), tak bylo nutné dát na každý takovýto zlom sloupek se vzpěrami a zde pak při natahování plot vždy přerušit a opět napojit zase další úsek plotu. Navíc v místech, kde se mění sklon svahu i relativně mírně bylo nutné kombinačkami přeplést skoro celé vydrátování plotu (kvůli vzhledu jsme chtěli pletivo s již zapleteným napínacím drátem) a posunout napínací drát tak, aby byl vršek plotu hezky natažený a nevyboulený. Nakonec jsme osadili branku pro pěší vstup (vstup pro auto jsme ponechali zatím bez oplocení, kvůli příjezdu nákladních aut a riziku poškození posuvné brány). Používali jsme klasické poplastované zelené pletivo se sloupky o 63mm, 2 m výšky nad zemí. Po vybudování oplocení jsme na skoro celý plot dali zelenou stínící tkaninu 90% (pozemek sousedí s veřejným prostranstvím), což se ukázalo asi jako chyba, jelikož v roce 2017 na podzim přišla vichřice (byla i nějak pojmenovaná, ale už si nepamatuji jak), kdy vítr šel přesně kolmo k plotu a jelikož před ním nebylo nic, co by vítr nějak zpomalilo, tak plot zhruba v délce 50 m povalil k zemi, čímž ohnul a částečně i zlámal sloupky. Bylo nutno jej tedy zvednou a narovnat, dočasně upevnit, ucpat díry po nalomení a poté pomocí vložených roxorů o12mm vyztužit a dovnitř nalít řidší beton do celé výšky sloupku, navíc jsem k některým sloupkům zabetonoval mírně skloněné vzpěry ve směru proti převládajícímu větru a přidal ještě další napínací drát. Nyní snad už plot vše vydrží. Výměna sloupků by byla příliš složitá, prakticky na úrovni stavby nového plotu, takže jsme to řešili tímto "provizorně trvalým" řešením. Zahradní domek Na začátku prací na pozemku jsme si přivezli starou mini maringotku jako boudu na nářadí, ale už jsme věděli, že bude potřeba postavit i pořádný zahradní domek (dřevěný). Jelikož bylo v době příprav stavby spousta času, tak jsme jej začali budovat. Nejdřív jsem prošel nabídky "hotových" domků na netu, ale tuto cestu jsme zavrhli především k neúměrně vysoké ceně vůči kvalitě domků - námi plánovaných 15m2 v trochu slušném provedení stálo kolem 100tis. a to bylo jen jednoplášťové (v podstatě jen deskami obitá konstrukce, nebo skládaná z desek podobně jako srub). Domek kompletně svépomocí je opravdu dost bytelný - stojí na 12-ti betonových patkách s ocelovými nožkami a nosná konstrukce je pak ze smrkových trámů 10x10 v kombinaci s 5x10, střecha a vnitřní opláštění je z desek OSB 18mm (na podlahu překládané dvojitě, ze spodu natřené asfaltem a z vrchu nalakováno), vše různě vyztuženo (hlavně kvůli silnému větru a sněhu). Na střeše ve spádu 10cm/1m je střešní asfaltová lepenka 4mm. Okna jsou jen vložená skla do lišt (nejdou sice otevírat, ale vyšlo to o dost levněji a na pohled to skoro není poznat). Dveře jsou nějaké polské, kovové a navíc i bezpečnostní tř. 2, koupené ve slevě jen za 5tis. Ale není to žádná sláva z hlediska dílenského provedení - hlavně přesnost pokulhává. Vnějšek je obitý palubkami 19 mm. Celkem to materiálově vyšlo něco přes cca 70tis. a je navíc několikanásobně pevnější a odolnější než to co se dá běžně koupit dráž (ceny domků se často ještě uvádí bez montáže a bez podlahy, takže na to taky pozor) a vzhledově to vypadá snad také slušně...

Udělali ho do elka. Jelikož jsme zahradu dost vykáceli, ze silnice k nám na zahradu bylo dost vidět. Teď se to aspoň trošku zaplnilo a rozdělilo zahradu. Dole bude taková víc pracovní, užitková (dřevo, kompost,záhony, skleník, možná i nějaké zvířectvo) a horní část bude spíš odpočinková (terasa,okrasné květiny a keře). No a nějak všude kolem hřiště pro dceru. Mám v plánu trampolínu, pískoviště, houpačku a možná i domeček a nějaké prolézačky. V létě nafoukneme bazén.  Mám to, ale šikovného tatínka a manžela. A typ pro Vás, jak využít palety. 

Na zahradě jsme shrabali listí a okopali záhony. Nic moc jiného se tam zatím dělat nedá. Brzy snad zmizí kupy plynosilikátu a další suti a celkově se to kolem domu uklidí.  K 100 letům výročí jsme si koupili lípu a na jaře snad přijde její čas a zasadíme ji (no snad i další rostliny). Na jaře mám v plánu předpěstovat cukety, okurky, dýně atd. Miluju zahradničení. Teď je pro mě relax hrabání listí.