Hydroizolační pásy aneb kamarádi do deště

18. 9. 2020
Inspirace
Žádné komentáře

Nebojte zas až tak sprostý to nebude…..možná :D

Probuzení do reality

Věc se má tak, že když držíte v ruce projekt, hlavou vám běhají absurdní představy, jak si vše krásně děláte sám. Cihlu k cihle lepíte, jako zdobení na dort a před vámi dům roste, jako akcie Škodovky. Ještě do prvního kopnutí vše vypadá přesně tak. Další den pro jistotu už objednáte komodu do předsíně, protože teď už to půjde tak rychle, že si nestačíte ani vybrat barvu do obyváku. Tedy…takovou představu jsem měl já. Ono se to krásně poslouchá, jak kamarád, co barák viděl akorát z naučných filmů o architektonice, vám řekne: „Hele vyleješ desku, naběhne tam parta zedníků, udělá ti hrubku, patro… buch… střecha. Nafrkáš tam okna, dveře, roztaháš elektriku, vodu. Prdneš tam nějaký kotel a můžeš se stěhovat.“ Už tenkrát mi to přišlo vážně tak trapně jednoduchý, že sem si připadal zahanben tím, že za sebou už nemám postavené aspoň 3 domy a jednu menší kapličku. A když jste takto nabuzeni a máte dostatečně vzdělání tím, že si přečtete všechny 3 knížky od autorů, které nenajdete ani ve zlatých stránkách, kde obsah tvoří cca 30 listů z toho jich je 25 s obrázky a 5 listů poděkování, připadáte si, že o stavbě domu víte naprosto všechno. No nechám konec otevřený a můžete si domyslet, zda to takto bylo či ne. :D

Předcházející práce

Zdárně jsem dokončil podkladní beton (pořád si na ten název nemůžu nějak zvyknout, od mala to byla základová deska a dneska….dneska už je všechno jinak)a další fází byla hydroizolace, nechat si od porfixu založit 1. řadu a pak stavět, stavět a stavět až do zblbnutí.

Příprava

Tak začalo další sebezdokonalování a samostudium. Tyhle části mě vždycky baví. Člověk si přečte xantymilion rad a návodů, ale se zednickou lžící v ruce to vypadá úplně jinak. Ještě se mi nestalo od začátku stavby, aby bylo všechno tak, jak má. Moje vzdělání ve stavebnictví začíná a končí na internetu. Pokud by došlo k většímu výpadku internetu, nezavázal bych si ani tkaničky u bot, ale nebudu myslet hned na nejhorší. Studium natavení hydroizolace není nic složitého.  Podle projektové dokumentace se mrkneme, jaký typ máte mít. U mě je to jednoduchá hydroizolace se skelnou rohoží o síle min. 3,5mm (Jinak skelná rohož v hydroizolaci, není vůbec blbý vynález, jak se mi potvrdilo při nahřívání. Opravdu toho daleko více snese a je dělaná přesně pro takové samouky, jako jsem já :D ). Jelikož mám nízký radonový index, nemusím mít uvnitř hliníkovou fólii. Teď jde krásně vidět, jak vše souvisí se vším. Okolo mě má 90% baráčníků střední index, takže sem s ním počítal taky a peněženka se mi kroutila při představě, že budu muset kupovat drahou AL hydroizolaci na celý barák a ejhle, po radonovém měření jsem ve výseku, kde ten protřelý plyn už nemá takové grády, měkouš. Palec nahoru, i když ta obyčejná taky není žádná láce. Při ceně modifikovaného asfaltového pásu Skloelast S40 – 4mm se skelnou rohoží, bratru za 780Kč/7,5m2 balík. Pořád se mi chce ještě brečet.

Kolik - čeho

Pro samotný výpočet, kolik hydroizolace budete potřebovat, stačí matematika pro 5. třídu. Vezmete si plochu vaši „desky“ přičtete 20% kvůli přesahu přes „desku“, která má být min. 150mm a kvůli krytí jednotlivých pásů přes sebe, které má být min. 100mm a už si to fičíte jako já do stavebnin. Můj výpočet byl naprosto přesný 😊, takže jsem vzal 19 balíků, šup s nima do kufru a ……po vhození 5. balíku do zavazadlového prostoru jsem měl pocit, že mému civicu 8g prolítne zadní pružina stropem. No ty pásy jsou těžší než se zdají, takže pěkně po 4ks odvozit na stavbu. Vážně otrava. Když jsem odvážel poslední pás, prodejce si mě vychutnal a řekl mi, že jsem mu mohl říct a za 2 kilča by mi to hodil až ke dveřím. Vtipálek.

Při hledání vhodných hydroizolačních pásu, můžete ještě narazit na pojmy jako: MODIFIKOVANÝ ASFALTOVÝ PÁS a krátkozraký- levnější OXIDOVANÝ ASFALTOVÝ PÁS. Rozdíl je především v kvalitě tzn.: Modifikovaná směs asfaltu má oproti oxidované vyšší teplotní odolnost (v zimě pás nepraská a v létě má vyšší teplotní odolnost, za kterých dochází k měknutí pásu).Má větší dilatační schopnost (je elastická a pružná) a může se aplikovat i při nižších teplotách. Těmito „zvýšenými“ vlastnostmi mají modifikované asfaltové pásy všeobecně delší životnost a delší záruku, protože u nich dochází ke stárnutí materiálu a ztráty plnění funkce vodotěsnosti mnohem později, než u oxidovaných výrobků. 

Hydroizolační pásy aneb kamarádi do deště

Co si připravit

Další věcí, bez které se neobejdete, je nějaká asfaltová penetrace. Ač se to může zdát jako vyhozené peníze, dát nějakých 380Kč za 5L kanystr s vodou co vypadá, že si v ní někdo umyl hrnek od kafe, opak je pravdou. Bez ní máte jen mizivou šanci, že pásy se k podkladnímu betonu/desce….pišme desce... je vážně otrava psát pořád podkladní beton. Takže opak je pravdou. Penetrace nám udělá jakýsi černý film, který nám pomůže k tomu, aby se nám pásy hezky přilepily celou plochou na desku, ikdyž je nenatavíme pečlivě. Je to takové řekněme lepidlo, které se aktivuje teplem. Já si udělal pásy po celé ploše desky. Prakticky pořád jsem se tu setkával s tím, že se mají natavit pásy jen v místě, které budeme zdít, že jinak se můžou poškodit. Už je to asi takové zažité pravidlo, nevím. Soused je dělal po celé ploše a od něj jsem dostat tip, že to mám takto udělat. Vyhnul se tak pozdějšímu dolepování ve stísněném prostoru. Moje zkušenost je taková, že měl pravdu. Pásy jsem udělal po celé ploše a doteď nemám s hydroizolací problém. Nikde se neprotrhla, nikde se neponičila a to že ji nešetříme. Kolikrát nám popadaly cihly. Na desce mám těžké palety materiálu. Pořád se tu běhá a něco padá, ale tím, že se od sluníčka stále nahřívá a zchlazuje, dochází k roztahování a smršťování a pásy se tak vlastně pořád dorovnávají. Samozřejmě je to asi i o typu izolace. Pokud koupíte za stokorun kilometr hydroizolace, nejspíš to nebude úplně to pravé ořechové.

Dále, pokud si budete vařit pásy sami (opravdu to není věda a zvládne to i poslanec dolní komory), budete potřebovat plynovou bombu a stavební hořák. Doporučuji 10kg bombu a silnější hořák aspoň 30kW. Tavení pásu je rychlejší a na 10kg bombu natavíte vice jak 150m2 plochy. No a poslední je obstarat si nějakého parťáka do nepohody. Dá se to dělat i samostatně. Já jsem si kupříkladu pásy tavil sám. Sám jsem si je nosil, sám tavil a řezal, ale 115m2 jsem dělal celý den a je to opravdu dřina, takže doporučuji alespoň 1 člověka navíc, který vám bude pásy nosit a třeba pomáhat je rozbalovat.

Postup

No a postup?

1.       Vezměte si nějaké oblečení, které můžete zničit. Penetrační lak stříká a dolů nejde.

2.       Váleček větší, alespoň 25 cm a ten s těmi delšími „vlasy“. Předpokládám, že nebudete mít stejně jako já , desku rovnou jak zrcadlo a s válečkem s krátkými vlasy neprojedete různé prasklinky a nerovnosti nebo se s tím budete zbytečně mořit.

3.       Staré koště nebo nějakou násadu. Nebudete se muset při natírání ohýbat.

4.       Plynovou lahev 10kg a hořák- mě se osvědčil hořák 38kW.

Já postupoval takto: Když jsem měl vytvrdlou desku zhruba týden,  vzal jsem zednické kladívko a omlátil různé ostré hrany a beton, který byl nalepený na odpadních trubkách. U nich opatrně, ať je nerozbijete! To by byl průser a blbě se to spravuje spíše to ani není možné. Proto je také dobré mít ty trubky obalené, než se zalejou podkladním betonem! Jinak to oťukávání je proto, aby ostré hrany v pozdější fázi neprořízly hydroizolaci.

Další odpočinkovou etapou bylo zametání hrubým silničním koštětem vzít pěkně celou plochu desky. Moc fajné, takové práce mě baví. Ještě když je takhle pěkně na slunku kolem 33°, prostě jako na dovolené. Dále přijde na řadu penetrace. Stačí vzít kanystr s penetrací, vylít pruh, který se rozetře válečkem nasazeným na násadu viz. fotodokumentace a takto jedete po celé ploše. Nejlépe od krajů do krajů.

Zažil jsem u souseda, že jel v kruhu od krajů do středu a uprostřed zůstal viset do té doby než penetrace trochu zaschla. Jako bonus si u toho pálil jednu cigaretu za druhou. Nemusím podotýkat , že asfaltová penetrace je vysoce hořlavá, ale žije dodnes. Překvapivě. Pak se divte, že někdo postaví dům, kde má dveře, které nikam nevedou. Pravděpodobně to dělají podobní lidé :D.

Ještě jsem zapomněl, že je třeba napenetrovat i zhruba 20cm boky desky, kvůli natavení přesahů. Co se týká penetrace, volte dle libosti. Výrobců je mraky a nehledejte v tom větší rozdíl, všechno je to na jedno brďo. Já používal penetraci v obr.1. Po dokončení si váleček můžete položit do kýblu s vodou, aby vám vydržel ještě třeba na nějaké další natírání, jinak ztvrdne a můžete ho vyhodit. Poté je pauza. Já třeba na obalu neměl čas vyschnutí, takže jsem nevěděl, kdy můžu začít navařovat pásy hydroizolace. Bylo tam pouze šalamounsky napsané: Nechte penetraci dostatečně zaschnout :D! To by mě vážně nenapadlo. Takže jsem ji nechal až do dalšího dne.

Jde se na to...

Jak jsem již psal. Byl jsem na to sám. Bohužel většina mých kamarádů se jako kamarádi tváří jen do chvíle, kdy nic nepotřebuju. Než abych čekat až se někdo zlomí, to si to raději udělám sám.

No byla to dřina, ale byl sem spokojený víc, než kdyby mi to někdo zk…víte co. Pásy jsem měl zhruba 30m od desky a po tom, co jsem je převážel ze stavebnin, jsem neměl sílu táhnout je znovu, takže jsem vzal kolečko a po jedné jsem je na kraje desky odvozil. Upozorňuji, že jeden 7,5m pás má cca 35kg, takže manželku jsem z toho tentokrát vynechal.

I když ke konci dne, když přišla otázka: „Proboha, co si tam celý den dělal?“ bych jí tam velice rád nahnal. Ještě jedna vsuvka. Hlavně nedávejte ty pásy přímo na desku. Pokud bude sluníčko a opře se vám do nich, už je z desky nesundáte. Ta penetrace je jako lepidlo a za chvíli se ty role připečou na desku jako smůla na kalhoty. Hořák to jen urychluje, ale kdyby jste věděli, že bude třeba 10dni pařák, mohli byste fakticky ty pásy jen rozložit a počkat až sluníčko udělá zbytek, protože i po navaření si můžete všimnout, že třeba druhý den, když je opět pařáček, se hydroizolace pořád ještě roztéká.

Já má dům o půdorysu jednoduchého obdélníku, takže jsem začal pěkně od rohu, abych měl přesah přes 15cm za okraj. Za 1. je to kvůli vzlínající vodě a za 2. je to kvůli tomu, že se později bude dělat ještě tzv. zpětný spoj. Roli je dobré si nejdříve rozbalit, jak už tu bylo tisíckrát popsáno, a poté ji z obou stran zhruba do půlky smotat a pak teprve tavit. Je to proto, že kdyby jste rozbalovali celý pás na ráz, mohli byste někde ujet a mít přesah tady 2 a někde 30cm. No a takto pokračujete pořád dokola. Další pás na původní s překrytím alespoň 10cm a jede se vedle. Zase přesah, zase přes sebe 10cm a tak pořád dokola, dokaď vás to baví nebo dokud nedojedete na konec. Pokud máte podobné pásy jako já, tedy se skelnou rohoží, můžete hořák nechat na pásech i déle.

Skelná vlákna vás do jisté míry podrží v tom, aby jste hydroizolaci nepropálily. Pokud vám však již asfalt teče na boty, je to už moc. Mě se stalo dobrým vodítkem pro to, jak dlouho  mám nahřívat pás, to, že se ze spodu na tavné ploše objevovali jakési žíly od skelného vlákna a i tak se mi zdálo, že je to už přehřáté, protože se mi pak zeshora lepily trochu holínky.

Soused říkal, že stačí, když se vám na spodu začnou dělat puchýřky, ale to se mi zdálo málo, protože by to bylo přitavené pouze v těchto roztavených puchýřkách a tak jsem tomu trochu přidal. Další věcí je zakončení hydroizolace. Mě poslední pás vycházel na 95 cm a přes bych měl tak jenom 5 čísel. Asi by se taky nic nestalo, ale…..hurá tedy znovu do stavebnin pro další pás. Možná zbytečně kvůli 10cm, ale mám pozemek ve svahu, takže voda u mě pofrčí po hektolitrech, a mít plesnivé zdi kvůli 7 stovkám mi přijde přinejmenším trapné. Poslední pás jsem tedy zkrátil na ½, tudíž do konce desky zbývalo 55 cm a přes bylo dalších 45 cm. To bylo zase zbytečně moc, ale abych další hodinu strávil měřením a řezáním, na to už nemám náladu, takže z jedné strany solidní ochrana před vodou. Na konec ještě udělat tzv.: "hydroizolační kalhotky" okolo prostupů a je hotovo. Kalhotky jsou další neméně důležitou věcí. Tím, že jsou prostupy skrz desku a v hydroizolaci jsou tak fakticky díry, je nutné kvůli vzlínající vlhosti, která by se mohla táhnout po plastových KG trubkách, tuto izolaci udělat. Opět nic těžkého. Foto viz.níže. Výška by měla být někde kolem 15cm. Pokud máte prostupy pro kanalizaci jako já, tj.KG 100, tak si uříznete kus hydroizolace o výšce alespoň 20cm a šířce (vzpomínka opět na 5. třídu ZŠ tj. o=2r) 32cm + přeložení 5cm, celkem cca 37cm, dole naříznout jako kytičku, nahřát hořákem a pěkně přilepit na prostup. POZOR! Vzít raději silnější rukavice. Takto malý kousek pásu se velice rychle zahřeje a v krajním případě je možné, že by vám stekl asfalt na ruku a to opravdu nechtějte. Nejenom, že to kur...pálí, ale ještě vám to zůstane na kalhotech a vyprat se to nedá.

Hydroizolační pásy aneb kamarádi do deště
Hydroizolační pásy aneb kamarádi do deště

I prodejce je jenom člověk

A na konec přidám ještě malý příběh o tom, že prodavač je taky jenom člověk, i když vám tvrdí, že tomu vážně rozumí.

Začalo to nákupem hořáku. Kamarád se mi sice nabídl, že mi ho půjčí,  ale měl pouze malý a plocha ku hořáku byla jako sekat srpem fotbalové hřiště, takže sem si řekl, že když už budu dělat hydroizolaci na 3 ze 4 stěn a desce, vyplatí se mi jej raději koupit. No jo, ale když o tom člověk prdlajs ví, nechá si prodat třeba i dřevěnou nohu a to i přes to, že má obě zdravé.

Tak si to štráduju do železářství, kde na pána vychrlím můj požadavek. Silný stavební hořák. Ukázal mi dva, jeden 28 a druhý 38kW. Víc výkonu-rychlejší práce, takže beru 38kW a chci platit. Pán se na mě podívá a div na mě nezačal křičet, prý : „A co hadici a regulátor tlaku? A jakou že na to mám bombu?“ Hm. To kdybych věděl. Takže mi narval to o čem neměl ani páru a já v tu dobu taky ne. Prostě asi to potřebuji, tak jsem si to nechal nacpat.

Fičím si to tedy na pozemek, že to jako hned zkusím. U kamaráda jsem se stavil pro 2kg bombu, rozbalím regulátor a hořák a….samozřejmě že regulátor je pouze na 5 a 10kg bomby. Takže zpátky a půjčit si 10kg bombu. Teď už to konečně jde. Našroubuji, podle návodu pustím plyn, otočím kolečkem regulátoru na hořáku dokud to nezačne syčet, škrtnu zapalovačem a BUM, dostavěno... :D Ne dělám si srandu. Hořák hoří, jde se zkoušet.

Raději pomalu na kousku lepenky. Otáčím regulátor a plamínek se zvětšuje, zvětšuje a zvětšuje a najednou jsem na konci s regulací a plamínek je tak akorát na opečení buřtů, ale že bych tím měl natavit lepenku, to nevypadá. Sakra, co je! Tak čtu návod na hořáku o případech, kdy to nejde tak, jak by mělo a dočtu se něco o zanesené trysce. Takže zavřít zhasnout a rozebrat do šroubku. Profouknu, vyčistím, zadělám, otevřu ventil a úplně stejný plamínek, jako před tím.

No dopr----------pííííííp----------------prodal!!! Tak jedu se zarudlýma očima do krámu a vychrlím na toho jelimana, ať si ten hořák strčí tam, kde končí záda a začínají nohy. Týpek naprosto v klidu. „A nemáte skoro prázdnou lahev? Tlak je pak malý a hořák tolik nefajruje.“ Trochu jsem se zastyděl, protože jsem měl opravdu bombu od kamaráda téměř prázdnou, ale připadalo mi, že to ještě stačí. Takže omluva a jízda na benzínku pro natlačení plynu. 380Kč cash a jede se znovu zkoušet.

Překvapivě plná lahev je o dost těžší než prázdná. Napojím hadici, otevřu ventil, škrt a plamínek na buřty je tu, ale ať kroutím jak kroutím, plamínku to je vcelku fuk. Jedna žíla mi vyběhla tak, že jsem ji do dnes nenašel. Slova, která jsem požil tu bohužel nemohu napsat, proto použiji šifru. Bylo to něco o lehké obézní dívce, nechtěnému synovi, pohlavních orgánech všech savců a o lidech s vrozenými duševními i tělesnými poruchami. Ještě než jsem znovu vyrazil za tou lehkou obézní dívkou jsem si projel internet, zda nenajdu nějaké informace ohledně možné příčiny. A co byste řekli. No jistě že našel. A problém? Regulační ventil. Za 1. na 10kg bombě, která má samostatný ventil už není potřeba přidávat regulační ventil a za 2. když už tam regulační ventil máte, měl by mít dostatečný průtok pro hořák. Pokud vám ale nějaké jelito prodá k 38kW hořáku ventil ke grilu, je tu jisté podezření, že to nebude dávat tolik plynu, kolik by bylo potřeba.

Bál jsem se hned zajet do obchodu z důvodů, že mě zavřou za násilnou vraždu, takže jsem raději počkal, až mi tlak klesne pod 250/min. Po cca 2 hodinách jsem ventil rozdělal, úhledně zabalil do fólie a vypravil se znovu do železářství. Pán na mě při příchodu koukal, jako na bradavici na svým nose. Tedy pouze do chvíle, než jsem ho začal poučovat o funkci hořáku a závislosti regulátoru tlaku plynu na množství plynu, které  prochází hadicí. Od pana prodavače přicházelo pouze hrobové ticho a podle výrazu se snažil najít nějakou smyslu plnou větu, kterou by mě vyvedl z omylu. Nic. „Takže regulační ventil bych rád vrátil.“ Chvíli bylo opět ticho a pak přišlo kladivo mezi oči. „No víte, vy už jste ten regulátor otevřel z obalu a byl použitý, tudíž vám jej nemůžu vzít zpátky.“ Teď proběhlo minutové ticho zase na mé straně. V té chvíli vážně člověk neví, co má dělat. Kouknul jsem vedle na bourací kladiva, že bych si ho prohlédl a omylem by mi desetkrát spadlo na pana prodavače, ale zmohl jsem se pouze na sebrání regulátoru z pultu a tichý odchod.

Závěrem. Mýlit se je lidské, ale proč zvíře, jako je třeba vůl, může prodávat v železářství, to je věc stále nejasná!

Galerie

Náklady

Celkem 0 Kč