Základy - podkladní beton

Bagrista navezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté jsem ho kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20-30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje. Vibrační motor ji tlačí pomalu dopředu a podklad krásně sesedá. Po dokončení podkladu se nanosily "kari sítě" 150x150x83x2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázané dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Teď už chápu, proč se dá půjčit elektrický vazač drátu - ne, že by bylo vázání drátu nějak extrémně složité, ale je to taková blbá práce, vesměs v kleče. Doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci. Rozhodně to ale není nic, co by se nedalo zvládnout.

Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad "ztracenkem". Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo - prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek. Protože dřevo vystupuje pouze několik málo centimetrů nad ZB, není tlak betonu tak velký a není tedy potřeba dodatečné zapírání, vyztužování a podobně. Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyře lidí plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice. Díky pumpě je celá práce rychlejší a není potřeba zástup lidí.

Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou "obedněné" na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouhou stahovací lať s vodováhou. Jeden člověk obsluhoval hadici u pumpy, druhý člověk s kovovými hrabičkami dorovnával a posouval beton kde bylo potřeba a dva lidi dělali rovinu pomocí latě. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. To se udělalo na obou stranách a uprostřed se beton srovnal podle výšky již vyhlazené desky a rovina se držela pomocí vodováhy.

Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m³ betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Nádrží se bude zabývat samostatný článek. Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí. Okolo trubek na odpady se beton vyhladil obyčejným nerezovým hladítkem. Druhý den po betonáži, když je beton již vytuhlý je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem. Pokud svítí slunce a je teplo, je nutné desku kropit, aby nedocházelo k popraskání betonu.

Nyní musí beton pořádně vyzrát a poté se bude navařovat izolace... Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce https://www.mylms.cz/stavba-domu/