Základy – Ztracené bednění

Autor: Peťan (79 příspěvků)
Kategorie: Základy a deska
8. 6. 2020
0 komentářů
Základy – Ztracené bednění
Příspěvek stavebníka
Na ne úplně precizně vylité základové pasy je potřeba do roviny naskládat ztracené bednění tak, aby bylo možné vyrobit rovnou základovou desku, nebo spíše podkladní beton. Tato část začala spočítáním množství a objednávkou materiálu.

Nejdříve jsem změřil výškové rozdíly a délky jednotlivých částí pasů. Ty mají několik schodů a tedy i vrstev. Např. tam, kde je v dolní řadě pět vrstev ZB, v horní části je vrstva jedna. Vnější část bednění je šířky 40 cm, vnitřní 30 cm. Každá vrstva je proložena dvěma roxory o průměru 10 mm, převázané o padesátinásobek průměru a svázané drátky. Dobré je si to rozkreslit vrstvu po vrstvě a podle délek spočítat potřebný materiál. Nejprve je nutné co nejpřesněji založit rohy. Dům bude mít pouze 4 rohy, takže je práce o něco snazší. Ale i tak se jedná zatím o jednu z nejsložitějších částí.

Základy – Ztracené bednění

Nejdříve jsem si naměřil nejvyšší místo pasů, na které jsem do zavadlého betonu (písek:cement 3:1) umístil jednu kostku a vyrovnal podle vodováhy. Pozice ZB je vytyčená od geodeta nastřeleným hřebíkem. Následoval další roh, který je ale o jednu řadu níže, takže je potřeba vyměřit výškový rozdíl jednoho ZB, tedy „přesně“ 25 cm. Následují další rohy – vše je nutné neustále přeměřovat jak výškově, tak „pozičně“. Správné rozmístění rohů je nutné ještě ověřit spočítáním a změřením úhlopříček. Pro výškové měření jsem používal nivelační přístroj, pro měření pozice body od geodeta a pásmo. Na založení jsem spotřeboval 5 tun písku a téměř celou paletu cementu. Beton jsem si míchal sám v míchačce…

Reklama
Základy – Ztracené bednění

Postupně jsem tedy vyskládal rohy, mezi nimi natáhl provázek (dobré je jednou za čas zkontrolovat napnutí provázku) a podle něho zakládal další kostky ZB. Problém je, pokud je zde nějaký výškový rozdíl – který v mém případě byl poměrně velký. Potom je nutné si s tím trošku pohrát. Další ZB jsem zakládal pozičně podle provázku, rovnal podle vodováhy a doměřoval nivelačním přístrojem. Pokud řada končila „do ztracena“ vložil jsem pod ZB v další řadě tři roxory o průměru 8 mm. Byly to zbytky a myslím, že pevnost základů to nezhorší. Po dokončení a zatuhnutí první řady je možné další bednění skládat na sucho. To je znatelně jednodušší práce, ale přetahá se hromada materiálu. V tomto případě to bylo nějakých 25 tun materiálu. Dobré je si roztahat okolo základů celé palety, nebo alespoň jednotlivé kostky, aby se nemuselo stále chodit.

Základy – Ztracené bednění
Reklama

Nízké řady jdou rovnat nejlépe ve dvou lidech, plus je třeba dořezávat – téměř celé základy jsme ve 4 lidech (dva skládali, jeden dořezával a jeden vozil ZB na místo) vyrovnali do osmé řady (v nejvyšším místě) za jedno delší odpoledne. ZB jsem k sobě lepil běžnou nízko expanzní pistolovou pěnou*, aby se při betonáži neposunulo a nebo neprasklo. Při skládání ZB je dobré používat půlitelné cihly i v nižších částech základu, nebudete si s nimi potom tolik tahat do výšky. *U několika pěn se mi stalo, že nešla rozhrkat. Po namontování na pistoli pěna sotva vytékala, takže se nedala použít! Při nákupu je asi dobré s pěnou zahrkat, jestli je uvnitř tekutá. Špatná pěna uvnitř nevydává žádný zvuk.

Základy – Ztracené bednění

Poslední řada ZB bude zároveň sloužit jako bednění pro podkladní beton („desku“). Vnitřní přepážku jsem tedy nějakých 8 cm od horní strany nařízl a odstranil. Na této části budou ležet kari sítě. Vnitřní část ztraceného bednění je rozdělena na polovinu – má tedy výšku pouze 12,5 cm. Do této výšky by měl být navezen a zhutněn štěrk. Až když bylo celé bednění vyskládáno, domluvil jsem se s vodákem, kde přesně mám vyrobit prostupy pro budoucí kanalizaci. V příslušných místech jsem vyřízl do kostek díry a vsunul odpadní trubku KG160, do které bude vložena další trubka. Na výstup z domu jsem rozbil jednu kostku ZB a utěsnil dřevěnou deskou tak, aby to těsnilo. Vše se pečlivě zapěnilo, aby při betonáži nevytékal beton – to se později ukázalo jako zbytečná práce.

Reklama
Základy – Ztracené bednění

Před objednávkou betonu je nutné spočítat alespoň přibližné množství betonu na vylití. V katalogovém listu je popsáno množství kostek na m3 a spotřeba betonu na m3 ztraceného bednění. Do horních částí by nebylo možné beton vylít pouze z mixu, bylo tedy nutné objednat pumpu a mix, nebo přímo mix s pumpou. Vylévat betonem je možné maximálně do cca čtyř řad. Toto pravidlo jsem porušil a průběžně zaléval celé ztracené bednění v maximální výšce 8 kostek. Beton má obrovskou sílu, takže rizikové části je vhodné zapřít deskami a betonovat průběžně celé pasy… Ne kydnout všechen beton najednou na jedno místo a ještě zvibrovat ponorným vibrátorem. Pak je pravděpodobnost prasknutí kostky větší… Naštěstí se vše vydařilo a celé ztracené bednění se vylilo na jeden zátah. Díky tekutosti betonu nebylo ani potřeba nějak extra zhutňovat. Celkem do bednění padlo nějakých 25 m3 betonu. Protože několik dní předtím poprchávalo, ztracené bednění bylo vlhké/mokré. Pokud je při betonáži hic, je asi dobré ZB navlhčit tak, aby beton dobře přilnul a nepopraskal. Práce s pumpou je opravdu velice snadná (záleží samozřejmě na obsluze pumpy). Na této akci jsme byli 4, ale myslím si, že by se to dalo zvládnout i v jednom člověku – bude to i tím, že se vše dařilo a neprasklo žádné ZB. Další fází bude zasypání a zhutnění vnitřku a instalace odpadů a dalších sítí. Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce www.mylms.cz/stavba-domu/

Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Peťan
Peťan (79 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací