Tu bylo ale nejdříve potřeba opravit, jelikož nebyla zcela funkční. Nejen, že je stará, navíc si před několika lety trošku “zaplavala”, jelikož se domem a zahrádkou prarodičů prohnala povodeň. Manžel s tchánem jsou ale naštěstí velice šikovní a tak si se závadou dokázali poradit. Po téměř dvou týdnech odpočinku, v rámci kterých proběhla naše svatba a svatební cesta, můžeme zpět do práce! Druhého července jsme začali s budováním ztraceného bednění. Jako úplně první bylo třeba zjistit, který roh je nejníž a s jak velkým výškovým rozdílem budeme pracovat. Po té se položiy všechny rohy. Zkontrolovali jsme délky protilehlých stran a úhlopříčky. A samozřejmě se opět používali naši oblíbení pomocníci - provázek a nivelační přístroj, ten jsme před zahájením stavby vyměnili za flašku rumu s naším známým zedníkem, který si kupoval nový. Jelikož byl na stavbě většinou jen manžel, občas jsem mu tak nějak pomáhala já, a mimo víkendy jsme chodili na stavbu jen po práci, rozhodli jsme se zakládat na sucho. Na těch pár hodin po práci by se skoro nevyplatilo rozdělávat maltu nebo snad vozit beton z betonárky.
Výškové nerovnosti jsme tak nějak vybalancovali dřevěnými klínky a mezery vystříkali nízkoexpanzní pěnou. Na druhou stranu jsme se úplně nestresovali milimetrovými rozdíly, jelikož jsme věděli, že nás čeká ještě lití základové desky, kde lze tyto nedostatky utopit. Sem tam se stalo, že v místě, kde z vybetonovaného pasu trčel roxor vycházela hrana bednění. Takový roxor jsme ztloukli na stranu. Po každé dokončené řadě ztraceného bednění následovalo svazování armatury, což byla většinou moje práce. Pro tento účel jsme používali pytlové úvazky a vázací háček (který nám vyrobil můj otec) přidělaný na AKU vrtačku - viz foto pořízená při svazování armovacích košů.
Ve chvíli, kdy jsme měli garáž se stáním připravenou na zalití bednění betonem, objednali jsme beton a pumpu. Rovnou jsme začali s budováním a svazováním ztraceného bednění u domu. Ztracené bednění garáže jsme tedy vylévali 19. a ztracené bednění domu pak 29. července. Musím uznat, že před prvním vyléváním jsme si malovali opravdu černé scénáře. V hlavě se nám pořád promítalo, jak se nám ty tvárnice rozjedou, klínky vyskáčou a pěna povolí. Navíc kolem nás bylo i pár známých, kteří nás v těchto myšlenkách jen podpořili. Je vážně super mít kolem sebe pozitivní lidi, kteří umí podpořit. :D Při prvním lití nám skutečně tlakem betonu malinko uskočila jedna tvárnice, ale naštěstí to bylo v místě, kde je jen zastřešení a stojí zde pouze sloupek. Den před vyléváním bednění u stavby domu jsme raději rohy zpevnili OSB deskami a “pery” z roxorů. Nevím, zda to pomohlo, nicméně vylití tentokrát proběhlo naprosto bez problémů.
Pán s pumpou dorazil krátce před jednou hodinou, zapatkoval auto a rozbalil pumpu, kterou následně ovládal dálkovým ovládáním. Bylo na něm vidět, že ho to vyloženě baví. Dle mého názoru vypadal jako malý kluk s hračkou na ovládání. Než se z pumpy začal valit beton, nasadil ještě na konec trychtýř, který měl zpomalit tlak betonu. Manžel už pak pumpu jen usměrňoval, aby byl beton přesně tam, kde má.
U garáže jsme použili ztracené bednění o šířce 30 cm a stavěli jsme tři řady bednění, u stání na auto jen dvě řady. U domu to byly také dvě a tři řady, a to díky schodům ve vybetonovaných pasech. Bednění u domu má šířku 40 cm. Když si uvědomím, že každá ta betonová tvárnice váží kolem 30 kg a každou z nich měl manžel minimálně dvakrát ve vzduchu, nemám pochyb o tom, že je to skutečný pracant! Pozn.: před samotným vyléváním jsme ztracené bednění prolili vodou, beton se pak údajně lépe spojí. Do bednění garáže padlo 4.5 m3 a do bednění domu 12 m3 betonu. Následovalo usazování rozvodů kanalizace a příprava na vylití základových desek, o tom ale až příště. Stavbě svépomocí zdar! :)
Náklady
| Název položky | Cena |
|---|---|
ZB, roxory (vč. roxorů, které padly již do pasů), pěna | 50 623 Kč |
Beton vč. dopravy a pumpy | 37 000 Kč |
| Celkem | 87 623 Kč |
Sdílet 
