Podlahy - pokládání polystyrenu, podlahovka a betonování - část 22.

Autor: Kondrej (35 příspěvků)
12. 10. 2019
2 komentáře
Podlahy - pokládání polystyrenu, podlahovka a betonování - část 22.
Příspěvek stavebníka
Podlahy jsou pro mě dalším vrcholem stavby. Ale bez práce nejsou koláče, a tak i tohle stálo nějaké úsilí. To se píše srpen 2019.

Po omítkách zbyl vápeno-sádrový nepořádek na hydroizolaci (velké kusy jsme samozřejmě dali do pryč). Zbytky tohohle prachu se ale ukázaly pozitivně, že byly tam, kde byly.  Nejdříve ale o skladbě podlahy - projekt říkal 6 + 6 cm EPS jako izolaci a poté nějaká ta systemová deska pro podlahové vodovodní vytápění. Celkem jsem potřeboval "obsadit" 20 cm, které byly pod vágrisem. Desku jsem věděl, že mám veprostřed vylitou do boule, a tak kraje a střed desky tvořili 2-3 cm rozdíl. Ten jsem se ale po konzultaci rozhodl neřešit a polystyren pokládat tak, aby křivou desku prostě kopíroval a finálním betonem se to vyrovná. Ale musel jsem se podřídit nejvyššímu bodu desky, čili středu, a podle něj skládat polystyren. Pak to vycházelo pro přízemí na 6 cm EPS, 2 cm XPS, 5 cm systemová deska Rehau se 2cm špuntama (celkem tedy 11 cm polystyrenu, pak nějaké ty 2cm špunty a pak bylo v plánu cca 6 cm betonu pro místnosti, kde bude dlažba, a cca 6,5 cm betonu, kde bude vinyl). Horní patro bylo jiné, tam se položila přímo systemová deska Rehau 3 cm, z čehož 1 cm byl EPS a 2 cm koukaly špunty. A zbytek beton cca 6 cm. Navozil jsem v autě balíky polystyrenu se sousedovo pomocí v něco jako pickupu a měli jsme to za hodinku ani ne. Bral jsem EPS NEO 100 6 cm a 2 cm XPS. Předtím už jsem měl nakoupeny nízkoexp. pěny a ruční řezačku polystyrenu z Bauhausu a dvě ruční škrabky polystyrenu. Pak jsem prostě začal. Pokládal jsem nejprve tlustší 6cm EPS polystyren, podlepil pěnou a zatěžkal bedňákem. U stěn jsem vynechával kvůli kabelům nebo omítce, která nebyla zrovna rovná dole. Tyhle drobné 1-4cm mezery přítelkyně vysypávala pískem. Další polystyreny jsem lepil i na hrany k sobě a zatěžkával větší cihlou nebo opět ZB, aby spoje byly bez schodů. Nejprve jsem podsypával pískem, kde byl svár hydroizolace nebo jiná nerovnost, ale ukázalo se to jako špatný postup. Písek se i menším chozením vyšlapával. Tak jsem po pár kouskách přešel na ruční škrabku a ukázalo se to jako tisickrát lepší. Každý kus polystyrenu jsem nejdřív nasucho posadil, zatancoval na něm a bílý prach z omítek se obtiskl přesně tam, kde bylo potřeba zbrousit. Tak jsem zbrousil a pak to pasovalo na podlahu parádně, žádný houpání. Lepil jsem pořád na pěnu. Jediná nevýhoda škrabání bylo, že vzniká drobný polystyrenový nepořádek. Pod kamny jsem vynechal a žádný EPS nedával, tam čistě beton. Vynechal jsem i celý sprchový kout. Kolem trubek to bylo pracnější, ale s ruční elektrickou řezačkou to šlo. Polystyren 6 cm v 98 % případech byl vyšší než všechny položené vodovodní trubky. To byl taky cíl. U trubek jsme pak pískovali a pečlivě hutnili, aby byl písek všude. Další mezery jsem tedy někde pěnil, někde přítelkyně sypala písek. Elektrické kabely jsem ruční elektrickou řezačkou vyřezával do EPS a pak podpěnil. Technická místnost byla samozřejmě největší challenge, protože tam byl přívod vody křížený s rozvodem vody v trubkách nad sebou. Trubky po první 6cm vrstvě koukaly pořád ven, ale druhá vrstva XPS to spravila. Nicméně bylo potřeba vyřezávat trubky i některé kabely do XPS, protože ten byl samozřejmě tvrdší a neforemný. Všude pořád lepím pěnou na sebe a zatěžkávám cihlama nebo ZB. Pokládka spodního patra cca 55 m2 první vrstvy trvala v součtu cca 4 celé dny po 9 h práce. Naopak druhá vrstva  2cm XPS už šla poměrně rychle, protože jsem již nevyrovnával skoro nic, ale jenom řezal, lepil a zatěžkával :-) Ale i do systemovky nahoře v patře se vyřezávalo, aby tam elektrické kabely, vedoucí dolů jako světlo na stropě ve středu místnosti, dobře pasovaly. Tam, kde se chodilo pak nějaký čas nad trubkama, co se zasypávaly pískem, jsem hodil staré XPS 10cm desky, aby se to neprošlapalo. Na druhou vrstvu polystyrenu jsem v kuchyni vyznačil sprejem, kde přesně bude kuchyňská linka a kde kamna, aby tam topenáři nepokládali podlahové vytápění. Podlahovka taky nepatří do špajzu, pod sprchový kout, vanu a pod schodiště (jak ostatně říkal projekt). Ikdyž bych ho nejradši do sprchového koutu taky dal. Pak přiběhli topenáři (ostatně, ten samý pán, co mi dělal všechny předchozí instalační práce, což považuju za klíčový, aby stavba hladce probíhala) a začali pokládat Rehau systemové desky pro podlahové vytápění vodou. Jak již bylo řečeno, do patra přišla deska 3 cm a dolů deska 5 cm. Nandali rozvaděče na vodu (jeden dolů, jeden nahoru), dávali dilatace po obvodu zdí i mezi místnostmi, nátahli systematicky hadice, natlakovali a bylo připraveno pro betonáž. Skoro. Zbývalo vyplnit polystyrenem místa, kde nebyla položená ani systemová deska. Například tedy pod schodištěm jsem dopoložil ještě 4 cm EPS (takže tam vzniká 6 cm EPS, 2 cm XPS a teď 4 cm EPS, celkem 12 cm polystyrenu). To samé ve špajzu. Pod vanou jsem to nedělal a nechal tak jenom 8 cm polystyrenu. Nafotil jsem položené hadice, poklidl před betonáží a další týden měl objednaný český makáče, kteří to za jeden den od 8 do 13 h všechno zabetonovali cca 5-7 cm polosuchého betonu, který si míchali ručně s pískem před barákem a pumpovali dovnitř. Celkem byli 4, dva házeli do pumpy a dva rovnali. Celkem to bylo něco kolem 15 tun písku, cement a plastifikátor pro podlahové topení s výstuhovým vláknem. Nedával jsem žádné další kari sítě.

  • zandal si polystyrenem prostup pro odtah spalin kotle, který byl v patře, ale už není, protože mi ho betonáři prostě zabetonovali a nepřišlo jim divný, že tam je přesně vynechaná i systemová deska a stropní beton:-) Naštěstí mám fotodokumentaci a vím skoro přesně, kde prostup byl a že v okolí nevede žádná hadice podlahovky.
  • podezdil JAP pouzdra při instalaci po celé šířce, protože jsem neměl střed cca 20 cm a tam pořád chybí omítka, a tak tu díru budu muset ručně doházet.
  • zatloukl všechny spodní plastové klínky od francouzských oken dovntř, protože to je jednodušší než je venku pak ořezávat.

 Jinak bych určitě příště zase použil beton na podlahy. A to z důvodu, že desky a folie s dilatací nemusí na 100 % těsnit. Polosuchý beton totiž nezateče jako anhydrit pod systemové desky. A že tam pár mezer bylo, kvůli elektrickému vedení podél obvodu stěn. Stavbě zdar.

Reklama

Náklady

Název položkyCena
ruční škrabka polystyrenu 2x
900 Kč
elektrická ruční řezačka polystyrenu
1 500 Kč
zabetonování podlah ca 116m2
31 500 Kč
podhlahové desky a hadice Rehau, rozvaděče, měděný matroš trubky a práce
148 000 Kč
písek, pěny, drobnosti
5 000 Kč
polystyren 2cm XPS, 63m2
4 600 Kč
polystyren 6cm, 4cm EPS, od každého cca 60m2
13 000 Kč
Celkem204 500 Kč
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Kondrej
Kondrej (35 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací