Rozhodnutí stavět

Velmi rychlá sprcha přišla v momentě zjišťování kolik stojí stavební parcely v okolí našeho bydliště. V tu chvíli jsme zjistili, že na to finačně nemáme. Koncem roku přišel otec s nápadem, jestli si nechceme opravit rodinnou chatu a bydlet tam. Nápad to nebyl věru zlý, nícméně po krátkém propočtu jsme dospěli, že rekonstrukce na stav trvale obyvatelný by vyšlo dráž než stavba nového domu. Teď přišla otázka, jak se s tím poprat. Vzhledem k tomu, že pozemek, na kterém chata stojí, je poměrně dost velký, tak nás napadlo postavit si dům na zahradě. Znělo to jako idylka, všichni jsme s tím souhlasili, teda skoro všichni (k tomu se dostanu později). Nastala teda situace, že jsme se začli intenzivně dívat na typové projekty a zjišťování všeho co je třeba - to už se psal rok 2017. Přišla situace, že jsme to na chvíli dali k ledu a začli jsme to opětovně řešit až v roce 2018. Co čert nechtěl, přišla druhá sprcha, tentokrát ze strany úřadu. Přes pozemek vede biokoridor a dle územního plánu nemůžeme stavět jinde než na místě, kde stojí současná stavba. Po dlouhých rozhovorech a racionálních argumendech, kdy jsme zvažovali vše možné i nemožné, jsme dospěli k názoru, že budeme bourat a stavět na novo. Dům je tvořen ze tří částí. Zvolili jsme teda cestu nejmenšího odporu a rozhodli se odstranit stodolu (paradoxně byla větší než obytná část domu). 24.3.2018 započlo vyklízení stodoly (v té době jsem měl naivní představy o tom, že za měsíc je vyklizeno a jde se bourat a v srpnu se dělá základovka) 5.7.2018 bylo slavnostně vyklizeno (dobrá rada pro všechny, co člověk nepoužívá tak se toho zbavit a neuskladňovat s tím, že se to může hodit) 5.11.2018 stavba odstraněna