Pro zjišťování výšky betonu jsem si připravil kousek roxoru a ve vzdálenosti 6 cm od dolní hrany jej obmotal papírovou páskou v domnění, jak snadno se mi bude výška betonu kontrolovat.

Vše fungovalo do chvíle, než jsem si asi po 3 minutách upatlal papírovou pásku betonem a za 5 minut už nevěděl, kde začíná a končí. Jeden „starý betonář“ mi doporučil, abych roxor s páskou zahodil a ze zbytku kari sítě si odřízl kříž tak, aby jeden z roxorů měl požadovanou výšku 6cm.

S touto jednoduchou pomůckou se výška betonu kontrolovala mnohem snadněji. Vždy stačilo zatočit „křížem“ z kari sítě a pomocí železných hrábí rozhrnout po stropě beton všude ve stejné výšce.

Dalším tipem, který jsem dostal a hned vyzkoušel, bylo hlazení betonu pomocí kanalizační KG trubky (bez hrdla). Použil jsem zbytky, které byly k dispozici z etapy pokládky ležaté kanalizace pod základovou deskou. Aby do trubky (která již nesmí mít hrdlo) nezatékal beton, natlačil jsem na obě strany polystyren. Na KG trubku následně našrouboval smrkové latě z původních laviček (latě je vhodné předem předvrtat) a jako vychytávku doplnil malou vodováhu.

Jakmile byl beton urovnán do stejné výšky pomocí postupu popsaného nahoře, stačilo KG trubkou na násadě povrch betonu „natřást“ a bylo srovnáno. Vyzkoušel jsem KG trubku o délce 1 a 2 metry. Má zkušenost je taková, že s trubkou v délce 1 metru se mnohem lépe a snadněji manipuluje a rovnání tak jde rychleji. Ve výsledku jsem tedy za kratší čas vyrovnal větší plochu s trubkou o délce 1 metru než s dvoumetrovou, u které byla práce mnohem namáhavější.