Na desce bylo vyrovnáno 110 palet zdiva a v budce pár pytlů s lepidlem. Teď už jen najít chlapy, kteří zdivo založí, a mi budeme stavět. Sehnat v srpnu dobré zedníky se ukázalo jako nadlidský výkon. Nakonec se nám podařilo najít dva koumáky, kteří nám pomohli. No, pomohli, spíš prokecali víkend, a co založili, bylo křivé. Jelikož manžel zvládl za dobu jejich „práce“ založit víc, většinu zdí máme rovných.

Problematiku tepelného mostu v patě zdiva jsme vyřešili tak, že jsme založení provedli na Ytong. Jelikož Ytong nevyrábí tvárnice o šířce 175 mm, museli jsme vzít 200 mm a seřezávat. Ale to nebyl problém, máme totiž velice aktivní kamarády ;-) Jelikož tyto tvárnice sají vodu jak houba, tak jsme spodní strany natřeli asfaltovým penetračním nátěrem. Zdění šlo rychle a tvárnice z VPC na sebe skvěle nasedaly. S příležitostnou pomocí přátel a sem tam i zedníků jsme měli za 20 dní hotovo. Práce trvala déle i kvůli dešťům a následné likvidaci jejich následků (stromy ze sousedního pozemku při bouřce strhly svah a část mělčiny jezírka, takže na pár dní bylo více práce než bychom chtěli). Většinu času zdil manžel sám s helfrem, který mu cihly zařezával a připravoval lepidlo.  Za to je obdivuji, jelikož já sama jsem zvládla zvednout pouze jednu cihlu a u toho jsem ještě byla hodně sprostá. Tímto vzdávám holt svému muži.

Abych nezapomněla, spolu se zděním, manžel ještě dělal dvojitou hydroizolaci mezi stěnou k sousedům a svahem. U toho byl zase sprostý on :-)

Na fotkách si dále můžete všimnout, že jsme už v létě začali zkrášlovat naši malou hroudu stromky vyplavenými po bouřce od sousedů ;-)