Měl jsem k dispozici prkna silná cca 3cm a široká přes 25 cm, nebylo jich dost, proto jsme si udělali spojením ze slabších prken chybějící šalování. Bylo třeba zajistit, aby v žádném případě tlak betonu vylitý s domíchávače nevyvalil šalování a nezpůsobil nám při betonování těžkosti. Nakonec jsme to udělali tak, že by to nevyvalilo ani pět takových tlaků. Pod šalovací prkna jsme umístili vzpěru, která zajišťovala, aby prkno nespadlo dolů. Vzpěra byla dole zapřená o základový pás. Přes tuto vzpěru a šalovací prkno (které byli stejně silné) jsme přetáhli další kousek prkna a to celé zapřeli kulánem. Kulán jsme přibili nahoře a dole zapřeli dalším kolíkem, který jsme natloukli do země. Tyto kulánové vzpěry byli zhruba po 80cm až metru. Navíc byly ještě šalovací desky (prkna) zajištěny zednickými háčky asi po metrech, které jsme navrtali do šalovaček. Drželi tam tak spolehlivě, že jsem je potom málem nedostal ven a když dostal tak zohýbané. Nic nebránilo, aby přivezli beton.
S betonárkou byl krapet problém. Byli tak strašně vytížení, že mi nedokázali říct, kdy budou moct beton dovézt. Takže když jsem ve čtvrtek volal do firmy, abych si potvrdil termín na pondělí. Tak mi oznámili, že jediná a nejlepší možnost je v pátek. Takže jsem na prudko musel sehnat lidi a navíc během čtvrtka to, co popisuji v odstavci výše.
Beton se nemíchal ani tak v betonárce, ale spíš ve stavební firmě, která má dva domíchávače. Při čemž jeden řídí člověk, který zacouvá kamkoliv a druhý to nejraději vyklopí na silnici. Trnul jsem, který přijede. Měli jsme štěstí, dojel ten couvající. Přijel asi o 5 minut později než měl (což je pěkné) a vypuklo to. Pak dojel za půl hodiny od odjezdu a vyklopil dalších 5 kubíků. Vypadalo to na ještě jeden a kousek. Spíš jsem počítal se třemi, ale padlo toho tam víc. Horší bylo, co nám oznámil, když přijel s druhou várkou. Totiž kamarádi elektrikáři, aniž by něco hlásili dopředu, nutně museli opravit vedení u stavební firmy, takže na hodinu a půl odpojili firmu od proudu. Říkal jsem si, jak budeme mít v jedenáct vybetonováno, ale spletl jsem se. Ale bylo to idylické, sluníčko pěkně hřálo, bedna piva byla dobře vychlazená, takže jsme si takzvaně odfrkli. Domíchávač přijel až za 2,5 hodiny a mohli jsme pokračovat. Nakonec tak kubík chyběl, tak jsme si ho domíchali v míchačkách. Celou desku jsme rovnali pomocí dlouhého prkna, na kterém byla přidělána vodováha. Celkově si myslím, že rovina dopadla dobře. Navíc jsme zdili na maltu, takže se nerovnosti srovnali v prvním šáru zděním.
Sdílet 
