Náš výběr pozemku a jeho důsledky aneb jak na vrt?

Nejdřív jsem vůbec nevěděla, jak na to. Googlení pomáhalo omezeně. Nejužitečnější byl asi článek o nejčastějších problémech a chybách při budování studny – nicméně díky němu jsem si ještě včas uvědomila, že vůbec není jedno, jak se studna vyvrtá (čím), ani jak se vystrojí, ba ani čím se obsype a do jaké hloubky (to první a poslední ovlivňuje to, zda se např. do vody z hloubkového vodu dostane ne dost přefiltrovaná voda povrchová, včetně třeba splašků z polí…).

Tedy jsem zvolila cestu zeptat se odborníka, který tomu rozumí, ale sám to nenabízí (hydrogeolog a člověk zjišťující problémy vrtů v jedné osobě)…

Že vůbec není tak jednoduché správně si vybrat realizační firmu mi potvrdil i on a dodal že často mají nejlépe zmáklý marketing ty firmy, po nichž vídá problémové vrty nejčastěji - že tyto firmy umí líbezně vytvořit dojem, že zaručí to, co jiné ne (ačkoliv fakticky na sebe žádné speciální záruky neberou), a jakýkoliv případný benefit navíc si objednatel prostě zaplatí v ceně vrtných prací (nebo je ta cena skryta v nějakém ošizení kvality provedení, aby finanční bilance byla pro firmu OK).

Jedna věc je zaručit, že voda ve vrtu bude (to není tak těžké), ale jiná v jaké hloubce (a tedy za jaké náklady) a také jak dlouho (zda nedojde v důsledku špatného provedení vrtu k nějaké kontaminaci či poruše, která by vám bránila vodu ať čerpat nebo ji využívat jako pitnou - některé závady se projeví až časem a jen některé jsou řešitelné, ale žádná zadarmo)…

Tedy samozřejmě, aby to zase nevypadalo, že za vše mohou vrtaři – kvalitu vody v podloží nelze znát předem a za tu nikdo ručit nemůže. I při sebelepším postupu vrtařů a správném vybudovaní se může stát, že voda nebude pitná bez nějaké úpravy, aniž by šlo o nějakou kontaminaci vody ze studny vodou povrchovou apod. Může jít např. o přílišnou mineralizaci nebo zvýšený obsah nějakého z prvků, který buď přímo škodí zdraví – od nějaké koncentrace, což je prostý následek typu podloží, v němž je voda uzavřena a které se do ní louhuje (a za toto žádní vrtaři nemohou ani za to nemohou nést odpovědnost). U některých těžkých kovů škodí zdraví i koncentrace velmi nízká, u jiných zase určité koncentrace prvku či jeho sloučenin ztěžují využívání vody – problém např. vyššího obsahu Fe či Mn…

Pro provedení vrtu (tedy před jeho provedením) je potřeba zajistit i hydrogeologa, který nejprve (dle požadavků úřadu) obešel okolní studny (samozřejmě bylo třeba předem požádat majitele studní, resp. pozemků o svolení se vstupem na jejich pozemek, nicméně zjistit, zda nový vrt nemá negativní vliv na jejich studnu bylo v podstatě v jejich zájmu, takže jsme nenarazili na problém), změřil v nich hladiny (neb se musí kontrolovat, zda nový vrt nemá negativní vliv na okolní studny, takže se měří hladiny ve studnách do stanovené vzdálenosti od místa budoucího vrtu před provedením vrtu a po něm, resp. čerpacích zkouškách – o všem hydrogeolog sepíše posudek, což je nutné pro následné povolení studny).

Po vyvrtání a vystrojení vrtu se dělají (a i u nás dělaly) čerpací zkoušky, z nichž se dovozuje vydatnost vrtu. Po zjištění všeho, co je potřeba, hydrogeolog sepíše posudek, sloužící jako 1 z podkladů pro žádost o stavební povolení ke studni. Dalším takovým podkladem je projekt studny (který musí vypracovat autorizovaná osoba s kulatým razítkem).

A pak už jen čerpat a čerpat kvůli vyčištění vody ve vrtu, aby se daly nabrat vzorky se smysluplnou výpovědní hodnotou.

Studnu máme, stavební povolení také, zatím se tedy zdá, že v tomto směru je vše OK (a zbytek potvrdí či vyvrátí čas).