Betonové schodiště

Byla sice zima, ale už byly okna, dveře i střecha, tak se dalo uvnitř domu pracovat celkem pěkně - nemrzlo tam. A protože jsme už měli vyzděné i příčky v přízemí, dalo se pustit do betonování schodiště.

Pod deskou byl v místě paty schodiště udělán základ (zesílení desky) a v patře ze stropní desky koukala armatura, na kterou se mělo schodiště napojit. Teoreticky jsem tušil, jak schodiště postavit, ale tak nějak jsem si na to úplně netroufl a hodně jsem se bál, že by mi to trvalo moc dlouho, takže jsem zase sháněl odborníka. Získal jsem kontakt na pana Hájka, který se stavbou schodů živí (a dělá sám na sebe) a myslím, že to byla dobrá volba. Popíši tedy postup tak, jak jsem obkoukal.

Na schodiště jsem neměl žádný podrobný projekt, tak to bylo tak trochu střílení od boku. Pan Hájek by to stavěl podle sebe, statik zas přes telefon řekl něco úplně jiného. Já měl z internetu pocit, že to má být někde mezi a na tom jsme se domluvili.

Při stavbě schodiště už musí být fakt pevně daná výška podlahy v patrech a člověk musí přesně vědět jakou krytinu o jaké tloušťce bude mít. Shodou náhod jsme tohle věděli, protože jsme týden předtím našli na výstavišti firmu na podlahy, která nás zaujala - krytina bude vinyl s podložkou (5+1mm) a na schodech bude vinyl lepený na dřevě (22 mm). Protože podlaha v patře se bude dělat až později po schodišti, je poslední schod takový hybrid. Kousek schodu je z ytongu zaříznutého do správné výšky a tenhle kousek zároveň slouží jako bednění pro anhydrid - anyhdrid je vlastně zároveň tím úplně posledním stupněm v patře. Tohle jsme ale dělali až s podlahami, v tuto chvíli jsme schodiště ukončili napojením na stropní desku.

Pan Hájek začal tím, že si spočítal přesně výšky schodů a nakreslil si je na zeď. Takhle fáze je důležitá, je potřeba správně počítat a dělit a tak. Takže jsem hodně kontroloval, aby to klaplo :-) Zároveň doma napočítal přesně rozložení tvaru schodů, aby byly co nejlépe modelované.

Když byly na zdech nakreslené obrysy schodů, začal dělat ze dřeva spodní stranu schodišťové desky. Deska bude mít sílu myslím 15cm. Lepší je prý vysekat kapsu do zdí, aby se schodiště zakouslo a dobře drželo, to jsem ale nechtěl (příčky jsou jen 10cm), tak jsem pro jistotu v jednom místě budoucí schodiště alespoň podezdil ytongem 12,5cm.

Na schodišťovou desku přišlo armování ve dvou vrstvách, a pak už jen z desek udělat jednotlivé schody (kotveno jednoduše do zdí na hřebíky). Jakmile bylo hotovo, mohlo se betonovat. Pan Hájek objednal suchý beton dovezený náklaďákem. Do té doby jsem asi suchý beton neviděl, protože jsem se úplně lekl, co to dojelo. Suchý beton prostě udělá hromadu jak písek nebo štěrk. Suchý beton taky můžete z kýblu vysypat na zem, pak zase namést smetáčkem zpět do kýblu, a zase odnést. Přitom, když se to naházelo z kýblu do schodiště, drželo to tvar (nikde nic nevytékalo), ale poté, co se na to položil vibrátor, tak se i takto suchý beton krásně srovnal do roviny, jako by byl tekutý. Koukal jsem na to jak puk :-)

Po "vylití" betonem (to fakt není správné slovo pro suchý beton) jsem pár dní kropil a po cca dvou týdnech pan Hájek odbednil a bylo hotovo.

Práce zabrala asi tři dny bednění, půl dne betonování a necelý den odbednění. Takže to byl fakt fofr, já sám bych to určitě dělal půl roku.