zeleninu

Dýní pěstuji více druhů, ale jednu bych ráda představila. Jde o dýni olejnou, kterou pěstuji pouze za účelem získání dýňových semínek. Tato dýně totiž dává semínka bez slupky. Odpadá tedy pracné loupání. Čerstvá semínka jsou delikatesou. Jsou měkká, jemná a mají lehce oříškovou příchuť.  Navíc jsou nadupaná vitamíny minerály. Zde je třeba vyzdvihnout zinek, který je v dýňových semínkách obsažen ve velkém množství, které u jiného druhu potraviny nenajdete. Převážně muži po padesátce by měli prevetivně, ale i léčebně po dýňových semínkách sáhnout. Léčí se s nimi zbytnění prostaty. Dýňový olej, získávaný právě z těchto semínek, je velmi zdravý a výživný. Lidé, trpící kožními problémy jako exémy, lupénka, akné a další, by měli dýňový olej zařadit do svého jídelníčku. Dužninu z dýně olejné nevyužívám - tato dýně se pěstuje převážně pro semena. Ale místní divoká prasátka jí zřejmně nepohrdnou. Sušená semínka se dají uskladnit na zimní období. Jelikož dýně zatím ručně nepyluji, musím na příští rok koupit semena nová a nemůžu použít svá. Dýně se velmi lehce mezi sebou kříží a z těchto volně opylených semen by vyrostl dopředu neurčitelný kříženec a výsledná semínka by už mohli slupku mít. Na pěstování je tato dýně nenáročná - pouze je třeba ji vysadit na kompost nebo přidat přírodní hnojivo (kompost či uleželý hnůj) k sazeničce při výsadbě. Více zajímavostí a návodů si můžete přečíst na mém FB Moje zahrada.

Ještě před příchodem zimního období potřebuji využít jedny z posledních nabídek bylinkové zahrádky. Dnes ještě naložím tyto bylinky do oleje a ten následně používám na nakládání masa. Bylinky jemně nasekám a zaliju slunečnicovým bio olejem lisovaným za studena. Vydrží to vcelku dlouho - ještě dnes jsem použila poslední bylinkový olej, který jsem přichystala na jaře. Dnes to bude z těchto bylinek:

Bylo třeba vymyslet jiné řešení, protože tady se mi pěstování paprik na záhoncích prostě nedařilo. Zkusila jsem to tedy jinak. Máme tu kousek kamennou jižní zeď domu, a ta funguje jako výborný akumulátor tepla. Ještě dlouho po západu slunce kameny vyzařují příjemné teplo. Papriky jsem tedy ubytovala v květináčích u této zdi. A povedlo se. Prý se jim tam moc líbí. Papriky (ani nic jiného) nehnojím žádnými průmyslovými hnojivy. Do květináče na dno dám vrstvu kompostu a tím hnojení skoro končí. Dál už pouze zalévám vodou z našeho rybníčku. Tím, že nejsou ve skleníku, netrpí ani na žádné škůdce typu svilušky nebo molice. Zdravou a hezkou zeleninu jde vypěstovat i bez použití chemických prostředků. Tak ať vám papriky jdou! :) Pokud vás zajímá více mých článků o pěstování, podívejte se na můj FB Moje zahrada.

Už vám určitě nějakou dobu v hlavě vrtá červík a nahlodává vás, že byste to přeci jen měli zkusit. Ano, měli. A to nejen kvůli svému vlastnímu potěšení, které bude jistě velké. Vlastní sklizni, ať už je sebemenší, se nic nevyrovná. Ale představte si, jak vděčný vám bude všechen ten hmyz, který ve strohých městech marně hledá květ, na kterém by sehnal potravu. Rády budou také všechny včelky samotářky, kterým na balkón vystavíte hmyzí domeček. Moc mě těší na jaře otevřít dveře bytu dokořán, nadýchat se čerstvého vzduchu, obléct zástěru a pustit se do díla. Všechen ten kontakt se zeminou, její struktura, barva a vůně v kombinaci se vzduchem a jarními slunečními paprsky je doopravdy léčivý. Vážně. Téma pěstování i jen na balkóně či v truhlíku za oknem mě tak zaujalo, že jsem napsala bakalářku o komunitním zahradničení. A tak jsem se přesvědčila i z teorie o tom, že je to jeden z terapeutických způsobů. Zahradničení pomáhá nejen lidem s mentálním či zdravotním postižením získat sebevědomí a radost, ale i lidem s duševními problémy načerpat ztracenou sílu do života a víru v něj. A tak se pokusím teď popsat, jak by asi mělo plánování balkonu, a tedy i předpěstování sazeniček ze semínek, začít:

Sepsaly jsme seznam druhů zeleniny a ovoce, které by ráda pěstovala.Sepsaly jsme, co všechno je potřeba dělat (pravidelně), aby zahrada vypadala hezky.Popřemýšlely jsme, co z těchto prací jí zabírá nejvíc času.Ze seznamu zeleniny a ovoce jsme vyškrtly druhy nejvíce náročné na pěstování a čas a taky druhy, které tolik nejedí.Popřemýšlely jsme, kolik potřebují jakých stromů, keříků a kytek, kolik času zabírají a jak jsou jejich pěstování a údržba náročné.Sepsaly jsme seznam vychytávek, které jí mohou ušetřit čas a zahrada přitom bude vypadat hezky a udržovaně.

Zvolili jsme sazenice tyčkových rajčat, které je dobré vyvazovat k opoře jako ochranu před zlomením. Není třeba kupovat žádné drahé speciální tyčky k rajčatům. Pokud máte doma dřevěné laťky, můžete je k rajčatům klidně zatlouct a svázat je k nim. Tyčková rajčata musíte vyvazovat pravidelně, jednou to nestačí, protože jakmile vyrostou, opět hrozí zlomení. Tento způsob vyvazování jsme používali doma, už když jsem byla malá. Taťka je stolař, takže o dřevo nikdy nebyla nouze. Jen pozor na třísky :)  Fantazii se meze nekladou – kromě dřevěných latí můžete použít dlouhé rovné silnější větve třeba z prořezávky lísky nebo starší vlk z ovocného stromu. Taky máme odzkoušeny silnější roxory – plní úplně stejnou úlohu jako kupované tyče. Nebo máte doma staré jekly nebo trubky? Taky řešení  Jen drobná rada – jekly a trubky jsou hladké, provázek by tedy po nich mohl sjíždět, proto je lepší si vyvrtat dírky na provlečení provázku a je po problému. 

Když jsme dům kupovali, zahrada byla celá zarostlá trávou, především pýrem, což na zeleninové zahrádce zahrádkář vidí nerad. Proto jsme zvolili hnědou netkanou textilii, která zamezí růstu plevele mezi sazenicemi. Vím, že si rostliny pomáhají a trocha plevele zelenině neuškodí, ale když prostě na údržbu čas není, musíme si poradit jinak. Můžete použít i černou, která je na našem trhu dostupnější. Bílou textilii pro tento účel nepoužívejte, ta růst plevele spíše podpoří. Pozor ale! Pro sazenici musíte v textilii udělat díru, tím nám vznikne místo ideální pro růst plevele, tady nežádoucí rostlinky jednou za čas budete muset vytrhnout, aby nám sazenice nestrádaly. Na ukotvení netkané textilie nemusíte kupovat žádné kolíky ani hřeby. Podívejte se po zahradě, co můžete použít. Vhod přijdou kameny, kusy dřeva, staré trámky, klády, trubky, zbytky cihel, dlažby apod.

Nestihli jste ještě prořezat stromy a keře? Odstraňte především vše suché a nemocné. Počátkem měsíce proberte keřové lístky a odřízněte těsně nad zemí přestárlé větve. Vytvarujte živé ploty z listnáčů a koncem měsíce přistřihněte jehličnaté a stálezelené ploty. Nezapomeňte na ovocné stromy, bližší informace, jak je prostříhat naleznete zde. Pokud se však na sestřih stromů svépomocí necítíte, zavolejte odborníka.