Zkušenosti, rady a pracovní postupy ze stavby i rekonstrukce domu nebo bytu

Ročně se postaví nespočet rodinných domů od partnerských stavebních firem, které jsou plně v souladu s parametry programu e4. Wienerberger spolupracuje s 25 stavebními firmami po celé České republice, což zaručuje kvalitní realizaci a dodržení nejvyšších standardů.

-       musí jít o stavební pozemek, což je nutno ověřit v příslušném územním plánu čili ÚP) nejen kvůli tomu, zda vůbec je zastavitelný, ale také čím je zastavitelný – jestli je náš záměr (jaký dům chceme) v souladu s kritérii příslušného ÚP (třeba ne všude lze postavit dům patrový – výšková omezení, ne všude lze postavit dům z rovnou střechou - někde jsou požadavky na sklon střechy v souvislosti se snahou o zachování rázu obce, ne všude lze postavit srub…) => tedy je dobré kouknout nejen do plánkové části ÚP, ale i do té textové části-       musí mít přístupovou cestu z obecního pozemku (odvážnějším může sice stačit cesta zajištěná smlouvou o věcném břemeni nebo spoluvlastnictvím, ale já už s tímto zkušenost mám a tedy si to znovu odzkoušet nechci - vím, že tyto varianty jsou prostě vždy rizikovější z podstaty věci – není-li něco Vaše ani obecní, je vždy otázka, co na tom budete a nebudete smět udělat -  třeba upravit povrch  cesty, aby se po ní dalo jezdit – a za čí peníze to bude, aniž by mu to s jistotou říkalo pane, ledaže se to opět ošetří smlouvou, a je otázka, která smlouva je kdy neprůstřelná…)-       možnost dojezdu do školky, školy a v našem případě (jedno z dětí bylo o 13 let starší než druhé) i SŠ busem - i kdyby linkovým, ale s rozumnými odjezdy a příjezdy (u případné VŠ se už počítá s tím, že dítě bude bydlet na třeba koleji, u SŠ jsem nechtěla odeslat dítě na internát)-       reálnost nalezení zaměstnání v okruhu do 40 km cesty autem (každý si může dosadit vlastní vzdálenost a dopravním prostředkem dle vlastního výběru)-       umístitelnost domu a případných dalších plánovaných staveb jako garáže nebo zastřešeného stání či jen parkoviště pro auto na daný pozemek, a to při dodržení náležitých odstupových vzdáleností (požadovaných úřady apod.) - toto kritérium souvisí nejen s velkostí a tvarem pozemku, ale i s umístěním sítí na pozemku (nadzemních a podzemních vedení) s jejich případnými ochrannými pásmy (el. vedení, komunikačních sítí, vodovodu, kanalizace či dešťové kanalizace)… A k těm autům je dobré si uvědomit, že třeba na venkově se (na rozdíl od města s MHD) bez auta (a tedy i řidičáku) ani neobejdeme, ba mnohdy je nutné, aby každý z dospělých měl auto své, protože každý pojede do práce do jiného směru a žádným autobusem či vlakem to nepůjde, a ta auta musíme také někde parkovat (a ne všude se dá parkovat mimo vlastní pozemek, někde platí výslovný požadavek na umístění parkovacího místa na vl. pozemku)-       na daný pozemek, a to při dodržení náležitých odstupových vzdáleností (požadovaných úřady apod.) – toto souvisí nejen s velikostí a tvarem pozemku, ale také s přítomností nadzemních i podzemních sítí (el. vedení, komunikačních sítí, vodovodu, kanalizace či dešťové kanalizace)…-       velikost pozemku (nad námi stanovaný limit)-       přítomnost vodovodu či alespoň vrtu (nutno prozkoumat kvalitu vody) - je-li potřeba  teprve dělat vrt, musí být cena adekvátní závislosti na vybudovaní ČOV a vrtu + nutno počítat s tím, že stavba domu se protáhne, a stále je tu riziko toho, kolik a hlavně jaké vody v místě bude (nějaká voda se obvykle najde – pouze v různé hloubce a s různými parametry, které mohou vyústit v nutnost úpravy vody, což pak prodražuje její cenu či omezuje její použitelnost – o tom samostatně v článku Vrtaná studna)-       přítomnost kanalizace nebo pokud se počítá s ČOV, vede aspoň kolem svod dešťové kanalizace, do něhož by šlo zaústit přepad z ČOV (v opačném případě je člověk závislý na možnosti vsakování na pozemku, a ta není tak samozřejmá, jak se může na 1. pohled jevit, ať z hlediska administrativního – např. kvůli rizikům znečištění okolních studen – nebo z praktického (ne všude se příslušné množství vody vsákne)-       celkový dojem z pozemku a jeho umístění v rámci okolí, což zahrnuje posouzení, zda je to (v rámci toho, co lze zjistit) klidné místo nebo rušné či někde u hl. silnice. Já třeba upřednostňovala místa, kde les byl v docházkové vzdálenosti, protože uprostřed polí to moc super na procházky není (zvl. v létě, když všude praží horké slunce)...-       jaké stavby (a jiné souvislosti) jsou v jeho okolí, nebo tam vzniknout mají/mohou (viz ÚP)-       celkový dojem z obce (případně není od věci informovat se, jak je to v obci s vodou, je-li obecní vodovod, případně dalšími obecními zdroji)-       dojem z poměrů v nejbližším okolí (jinými slovy nepodceňujte sousedské vztahy – z vlastní zkušenosti vím, že i jeden výrazně problémový  - a neřešitelný - člověk nadělá klidně několik rodinám ze života peklo)-       samozřejmě cena pozemku (do námi stanoveného limitu – aby zbylo na stavbu domu, :-D), která musí tak nějak odpovídat souhrnu pozitiv a negativ dle výše uvedených kritérií

Pokud jsme chtěli, aby nám po nákupu pozemku ještě zbylo dost peněz na stavbu domu, nemohli jsme po prodeji domu pod cenou (v důsledku developerské smyčky) koupit pozemek s dobrým dojezdem do většího města (i to snad ani kdyby to byl pozemek malý, neideální a bez kýženého soukromí). Takže jsme museli hledat i mezi místy, z nichž bude komplikovanější a dražší dojíždění, těžší hledání práce, ale kde na druhou stranu pravděpodobně nebudeme ohrožováni developerskými zájmy a ruchem města.Umístění je to, co se na stavbě domu nikdy později změnit nedá, takže je opravdu dobré si ujasnit, uvědomit, případně otestovat  priority (viz i můj samostatný článek Kritéria pro výběr pozemku). Život na venkově a život ve městě se opravdu velmi liší a není dobré takovéto rozhodnutí činit neuváženě – nicméně já od malička po životě na venkově toužila a i ve městě jsem žila způsobem, který naznačoval, že by to pro mne neměl být problém.

Vyřízení stavebního povolení jsme po domluvě nechali na našem úžasném panu architektovi. Kdyby chudák tušil, co všechno ho čeká, nejspíš by nám ještě zaplatil, jen aby nemusel nic vyřizovat. Ale pěkně popořádku.Při plánování domu jsme z územního plánu věděli, že můžeme na našem pozemku postavit jen rekreační objekt. S tím jsme také počítali, na chatě se dá přihlásit k trvalému bydlení a časem, až bude proběhne změna územního plánu, dům rekolaudujeme k trvalému bydlení. Před pěti lety na přelomu zimy a jara to začalo. Oběhali jsme sousedy, aby nám podepsali souhlas se stavbou, zažádali jsme o stavební povolení a současně jsme začali vyřizovat hypotéku. Tu jsme, jak víte z předchozího článku, nedostali. Nevadí, něco bylo našetřeno, tak hlavně začít stavět.První pokus nám zamítli. Důvod byl, že v jednom rohu pozemku máme podle územního plánu kus nezastavitelného území a projektant nám tam naplánoval čističku a co hůř, byl tam naplánovaný i roh domu. Čistička se přemístila, ale dům posunout nešel. Pár metrů nad plánovaným domem máme chatu, kterou zbourat nechceme. A posunutím by byly domy moc blízko u sebe.Řešení problému přišlo samo. Obec si v tu dobu nechávala upravit územní plán a my toho využili. Do nového plánu zahrnuli i změny na našem pozemku. Takže budeme moci postavit rodinný dům a ne rekreační objekt, a bude stát na námi zvoleném místě. Ve změně bylo i posunutí nezastavitelného území.Tím pádem se nám stavba odložila, než bude platný nový územní plán. Počítali jsme na rok, maximálně dva.