Zdravím Vás.
Občas se na mne obrací svépomocníci s žádostí o radu či vysvětlení toho, jak matematicky funguje pohyb rosného bodu v konstrukci stěny a proč doporučuji oddělovat nosnou a tepelnou funkci obvodové stěny (nečiním tak vždy, dům je třeba vždy posuzovat jako unikát, nicméně u rekonstrukcí i novostaveb je tento způsob velmi doporučení hodný).
Několikrát jsem ke svým komentářům i k emailové korespondenci připojoval i různé grafy a odborné články, ale rozumím tomu, že mnoho svépomocníků nehoví fyzice a matematice tak moc, aby měli jistotu, že podkladům porozuměli, takže jsem si řekl, že zkusím předat význam vnějšího zateplení a jeho vliv na zónu kondenzace ve vzduchu obsažené vodní páry pomocí jednoduchého matematického porovnání.
Neberte tento příklad prosím doslova a do písmene, parametry jsou voleny tak, aby byl příklad pokud možno dobře srozumitelný, je samozřejmá taky vysoká proměnlivost na základě kolísání teplot, tlaku, vlhkosti vzduchu uvnitř i vně a ještě významnější se řada technologických a řemeslných chyb při montáži, takže dobře navrhnout fasádu nelze jen podle jednoduchého vzorového výpočtu. Usnadní Vám to ale chápání problematiky tak, jak to já předávám studentům, stážistům v mé praxi a příležitostným zájemcům o radu i náročnějším klientům, kteří rádi nakukují "do mé kuchyně". Omluvte proto trochu neodborné výrazivo, používání celsiových stupňů místo kelvinů a centimetrů na úkor milimetrů. Jsem původem křupan z vesnice a i přes mé styky s vysokoškolským prostředím (nebo právě proto) zastávám pravidlo že alespoň trochu poučený řemeslník je použitelnější než nemehlo se třemi diplomy.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Představte si jednovrstvou konstrukci tlustou 30cm (je jedno, jestli z cihly, betonu nebo nějakého prodyšného materiálu jiných tepelných kvalit, třeba balík slámy) ... prochládání od interiéru do exteriéru je přímo úměrné a tedy na každý centimetr šířky klesá teplota o stejný stupeň. Při teplotě interiéru 20°C a exteriéru třeba -10°C dojde ke kondenzaci odhadem na 12,5°C (zjednodušuji pouze pro názornost, je tam mnoho dalších faktorů) a to odpovídá zhruba čtvrtině tloušťky konstrukce, tedy 7,5 cm od vnitřku stěny. Ať je tepelný odpor stěny jakýkoli, pokles teploty je vždy o 30°C na 30cm, tedy 1 °/cm
Pokud bude mít interiérový materiál 5x horší tepelný odpor než exteriérový materiál a obou bude 15cm, naklesává nám stále teplota průměrně 1 °/cm, ale je to již tak, že v interiérovém "dobrém vodiči tepla" o 0,33°C/cm (mnohem nižší pokles teploty díky dobrému šíření) a ve špatném vodiči o 1,66°C/cm. Je to tedy v součtu 15 x 1,66°C + 15 x 0,33°C = 25 + 5 = 30°C. Tedy lze i vypočítat, jakou teplotu bude mít konstrukce v místě přechodu z cihly na polystyren, což je 20°C - 15cm x 0,33°C/cm = 20°C - 5°C = 15°C. Pokud budeme mít stále rosný bod na 12,5°C (hypoteticky), pak se nachází až za první vrstvou, druhé, který, jedná-li se o neprodyšný polystyren, do sebe vzduch s navázanými vodními parami nepropustí a tedy nebude mít kde zkondenzovat. Bude-li se jednat o vatu, na vzduch propustí, ve zmíněných 12,5°C voda zkondenzuje, ale díky difuzní otevřenosti se voda dostane na fasádu a odpaří se do okolního prostředí.
Je tedy možné konstatovat, že se vzrůstajícím rozdílem mezi kvalitou tepelného odporu vnějšího pláště a vnitřní nosné konstrukce se opravdu rosný bod posouvá směrem od exteriéru ven.
