Solární ohřev TUV + dotace NZU - vyplatí se ?

Autor: zvirek (79 příspěvků)
Kategorie: Financování
27. 1. 2014
4 komentáře
Dotaz

Uvažuji do stavby domu zakomponovat solárko - k ohřevu TUV a k topení. Jako zdroj vytápění bude zřejmě kondenzační plynový kotel, podlahové topení, rekuperace. Dům jednopatrový zhruba 10x13x6 m,sedlová střecha, obestavěný objem asi 580 m3, materiál porotherm 30 + 20 EPS/min.vata zateplení.

Solárko by mělo pokrýt spotřebu teplé vody pro čtyřčlennou rodinu v létě + přitápění zejm. v přechodných obdobích ( jaro/podzim ) .

Nemám přesnou představu o ceně, ale z několika příspěvků jsem slyšel cca 300 000, a dotaci z NZU až 50%. ( je to vlastně jediná dotace, kterou mohu z programu NZU dostat, pokud nestavím pasivní dům ).

Rád bych věděl, jaká může být návratnost a jestli se to vyplatí realizovat, protože mě dostal kolega z práce, který prý v podobně velkém domě má spotřebu plynu přes léto k ohřevu vody jen kolem 500 Kč !! Navíc mě varoval, že ve vedrech v létě se může voda v zásobních na střeše přehřívat, jak se to řeší ?

Vzhledem k tomu, že v zimě, kdy se topí nejvíce, slunce moc nesvítí, tak fakt nevím, zda to má smysl vůbec realizovat.

Předem děkuji za odpovědi.

zvirek16. 2. 2014 19:23:08

BTW. můžete mi prosím někdo napsat odhad ( nebo ještě lépe reálný stav ), kolik zaplatí čtyřčlenná rodina za ohřev TUV plynem od jara do podzimu ? ( tj. v době, kdy by ohřívaly soláry )

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber27. 1. 2014 20:22:19

No, myslel jsem svou odpověď hlavně tak, že se nevyplatí žádat dotaci, když si uvědomíte, že svépomocí, nějakými výhodnými akčními cenami práce i materiálů a bez obtížné administrativy budete schopen ušetřit třeba i větší cifru, než v případě zisku dotace.

Jinak ptáte-li se na návratnost eko-přístupu, důležité je aby byly ve shodě životní styl, design, konstrukční pojetí, ekologie a ekonomika, pak je dům velmi dobrou investicí. Není správné, že se úřady rozhodly podporovat solární kolektory a ne třeba účelné využití fotovoltaiky pro vlastní soběstačnost, například pro napájení elektrokotle. Stejně jako je škoda, že nejsou více podporovány ekologicky šetrnější automatické kotle na uhlí a podobně. Celkově by mělo být základem úvahy nad ekologickým bydlením účelné využívání energií, lokálních zdrojů, vlastní práce, minimalizace energeticky náročných řešení atd. Dobře vyprojektovaný dům, třebas o půl milionu dražší, než stejně vypadající a zdánlivě stejně fungující, ale bez důkladných propočtů a analýz, se dokáže poměrně dobře vyplatit i do sedmi až deseti let. Mnohem patrnější je odpovědný přístup u rekonstrukcí, tam není těžké dostat se na pětiletou návratnost nákladů, což při skutečnosti, že materiály mají životnost dvacet až padesát let, slušně ušetří peníze svým obyvatelům. A to i bez ministrů životního prostředí a jejich dotací.

zvirek27. 1. 2014 15:48:04

No je mi jasné, že návratnost se zde bude pohybovat někde okolo 20ti let, možná déle, takže dejte mi příklad, co dnes lidi vede k tomu, že si to na novostavby vůbec dávají ? ( pokud pominu kladný vztah k přírodě samozřejmě :-) )

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber27. 1. 2014 13:39:11

Těžko říci zodpovědně, to by člověk musel Váš dům a jeho technologii pečlivě prostudovat, ale ze znalosti stejných úvah u mých klientů a sebe samého můžu říci, že jsem ještě nenašel situaci, kdy je výhodnost zaručitelná. Ale třeba to je tím, že beru dobrou novostavbu v kategorii nízkoenergetické a systémy vytápění podporované NZU nejsou vždy ty nejvhodnější pro malé ztráty.