Při betonování pásů jsme spotřebovali 10,5 m3 betonu C16/20 (zrno 22 mm). Ještě ten den po zavadnutí betonu jsme do něj zapíchali roxory pro budoucí provázání se ztraceným bedněním. Třetí den od betonování jsme vytloukli nachystané dřevěné prostupy a začali kopat rýhu pro položení KG potrubí pro odpady, rýhu jsme vysypali dostatečnou vrstvou písku pro usazení potrubí. Po usazení potrubí jsme jej opět dostatečně obsypali vrstvou písku a přihrnuli zeminou. Vše jsme postupně důkladně zhutňovali. Ztracené bednění Ztracené bednění bylo těžší, než se zdálo. Aby se s ním chlapci (táta s Pavlem) nemuseli tahat z velké dálky, po dvou kouscích jsem jim je na kolečku vozila blíže k základům. Aby na sobě bednění lépe drželo a případně se nerozjelo při jeho plnění betonem, použili jsme na některých místech stavební pěnu. Mezi první a druhou řadu bednění jsme vložili jednu vodorovnou armaturovací tyč o průměru 10 mm, kterou jsme z části přidrátkovali a z části přivařili k již zapíchaným roxorům. To už jsem se ke stavební pěně dostala já a pořádně jsem se vyřádila při zalepování děr mezi ztraceným bedněním, aby nám z něj nevytékal beton.