Mezi tím vším jsme dělali bedýnky pro pozdější prostrčení trubek na kanalizaci, řezali a rovnali jsme roxory, nosili kamení, shromažďovali plastové láhve, které jsme dávali na roxory (protože nám to připadalo vcelku nebezpečné, kdyby se někdo napíchnul, nebo na ně spadnul, tak by to nedopadlo dobře) atd.
A tak jsme začali se ztraceným bedněním, beton jsme ještě vždy očistili od hlíny, zametli a vozili jsme kolečka … hezky jedno za druhým a jednu kostku za druhou jsme zakládali do roviny. Byla to celkem fuška, jak jsem na chlapy tak koukala Vypadalo to, že jsou i pro ně ty tvárnice dost těžký…Děda aktivně házel kameny dovnitř, Jirka dával roxory do roviny a svářel. U ztraceného bednění jsme strávili asi dva víkendy. Druhý víkend jsme zakládali druhou řadu, ze které už měli chlapi větší radost…konečně totiž vykoukli nad zem
V týdnu přijel pán roztahat trubky na kanalizaci. Takže se vyřezávalo ztracené bednění pro ně a konečně jsem pochopila, k čemu jsou ty bedýnky Spád to snad má, tak bude vše ok. Hlavně aby taky byli spokojení páni ze stavební firmy, až k nám přijedou na hrubou stavbu
V další fázi přišlo opět betonování Fuj, to bylo koleček…a děda opět aktivní, přihazoval kamení Což o to, ale hutnit to šlo hůř.
Dále jsme srovnali zeminu uvnitř do roviny a začali zase kolečkovat. Teď pro změnu kamení. Půjčili jsme si žábu a hutnili a hutnili.
Na řadu přišlo zateplování základů. Ve stavebninách nám opět dali krásnou cenu na Styrodur. Okolo domu jsme dávali 8cm a okolo garáže 4cm. Jirka chodil okolo s vrtačkou a dával hmoždinky, aby vše lépe drželo, až budeme dělat desku. Což nám přišlo fajn, že jsme nemuseli dělat šalování.
No a náš poslední víkend strávený u základů byl víkend v květnu. Před námi byla základová deska. Tady jsme se opět rozhodli pro slavné kolečkování Chtěli jsme prostě ušetřit co nejvíc peněz. Tentokrát nám ovšem známý sehnal tři Ukrajince, kteří upozorňuju byli výborní. Nastoupili v sobotu 5.května v 6h ráno. Říkali jsme si všichni, že si myslíme, že ještě v neděli nebude deska hotová. Vyvedli nás ovšem z velkého omylu, když řekli, že ve čtyři odpoledne budou mít hotovo. Padla druhá hodina a chlapci odjížděli Lítali tam doslova jako na mraveništi. Samozřejmě jsme jim pomáhali…měli jsme dvě míchačky, tři kolečka a lítalo to … jo a deska má 108m2 jen tak pro info
Deska by byla a nad námi se začali honit mraky Jeli jsme koupit velkou plachtu, kterou jsme celou desku zakryli a doufali, že nebude taková průtrž jako minulý den. Takže nám nezbývalo než jenom doufat, aby nám kroupy nezničili tu krásnou, rovnou hladkou desku a nevyplavil se cement … naštěstí ale ne. Druhý den ráno jsme jeli plachtu sundat. Desku jsme ještě právě ráno zakropili a odpoledne začalo parádně pršet…jen tak z lehka, takže nám déšť kropil desku místo nás Teď už jen lepenka a práce nám na delší dobu končí. Budeme čekat na pány z Futuru. (www.futur.cz)
Sdílet 
