Zaměření stavby, základy a základová deska

Autor: Jituš a Luky (14 příspěvků)
6. 2. 2010
0 komentářů
Zaměření stavby, základy a základová deska
Příspěvek stavebníka
Koncem roku 2008 jsme získali povolení ke stavbě a začali trochu plánovat časový harmonogram stavby. Hlavní slovo mělo samozřejmě počasí, takže jsme si trošku počkali a začátkem dubna 2009 jsme zaměřovali stavbu. Mezitím jsme aspoň využili okurkové sezóny a kvůli lepší zimní ceně objednali cihly Heluz 30 cm na obvodové zdivo a pak samozřejmě cihly na příčky a překlady - taky od Heluzu – ty nám pak během pár dnů přivezli, protože jsme měli kam je uložit.

10.4.2009 jsme tedy zaměřili stavbu, postavily se lávky, vykolíkovaly základy a natáhly špagáty pro pozdější vyvápňování čar, aby bagrista věděl kam má kopat. Výškově jsme dům umístili víceméně v rovině s pozemkem, samozřejmě má trošku sklon, tak na severu bude trošku utopený a na jihu pak zase bude trošku vykukovat nad zem. Základy byly vykopány během jednoho odpoledne. Použili jsme užší lopatu – 40 cm – abychom pak ušetřili na betonu v základech. Stavební firmy často používají široké lopaty, aby ušetřili čas a nemuseli dělat napřesno. To se pak samozřejmě projeví také v množství spotřebovaného betonu.

Samozřejmě takto úzká lopata vyžadovala docela přesnou práci bagristy a pak také náš nástup s rýči a lopatami, abychom vykopané základy doopravili jak pozičně, tak výškově. Základy byly vykopány do nezámrzné hloubky, počítaje konečný stav okolí domu – jak bude zahrada výškově upravená. Vykopané základy jsme vysypali hrubším štěrkem podle požadavků architekta, dali zemnící pásek pro uzemnění elektrických rozvodů a pro hromosvody. Dali jsme tam i nějaké kameny pro ušetření betonu. Pak jsme vodní váhou přenesli na zapíchnuté dřevěné tyčky rovinu pro vylití paty základů – ta měla být min. 50 vysoká. A pak nakonec před litím betonu dali prostupky pro budoucí přívod elektřiny, vody a odpady. V té době nám už VaK připojili vodoměr, abychom měli z čeho betonovat.

21.4.2009 jsme nechali vylít patu betonem – domíchávačem. Pak už bylo vše připraveno pro položení ztraceného bednění. Vybrali jsem ty nedaleko vyráběné Presbetonem (prý jsou od nich také nejpevnější). Položili jsme 2 řady (přesněji je nechali položit odborníky), které jsme pak vylili betonem – ten jsme si dělali sami, protože lití betonu do ztraceného bednění trochu trvá a domichávačem by to byl zbytečný časový stres a také zbytečné peníze navíc. Samozřejmě jsme si na to pozvali pár lidí navíc.

Reklama

Následovalo uložení odpadů a jejich fixace a navezení stěrkopísku pod budoucí základovou desku. Ten jsme udusali a pak udělali armování pro betonování základové desky. Opět jsme vše dali do roviny šlauchovou vodní váhou.

5.5.2009 pak přišlo samotné betonování základové desky. Roxory jsme koupili u místní firmy, která měla zdaleka nejlepší cenu. Pod budoucí příčky jsme dávali roxor navíc kvůli pevnosti. Všechny roxory se k sobě zafixovaly drátky proti možného pohnutí při betonování. Využili jsme služeb jednoho zedníka, který toto opravdu umí, měli jsme dobré reference. Během betonování naštěstí bylo pod mrakem, dokonce trošku zapršelo, takže vysychání bylo dokonalé a ani se moc nemuselo zalévat.

Deska po ztvrdnutí je téměř dokonale rovná a také se objevily minimální trhlinky.

Reklama

Celkově nás základová deska včetně zaměření stavby, materiálů a práce přišla na 110.000 Kč, což při 150 m2 základové desky rozhodně není špatné, přes firmy by nás vyšla tak na 250 tis..

Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Jituš a Luky
Jituš a Luky (14 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací
Reklama
Reklama

Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...

Reklama
Reklama