Někdy před vánocemi jsme ještě prořezali les a vykáceli slabé stromy (cca průměr 10-15 cm), které jsme rozřezali na 3m dlouhé kulány, a které nám později sloužili jako vzpěry pod keramické nosníky stropu. V lednu 2008 jsme se do toho pustili a s pomocí kamaráda, jeho traktoru, jeho a bráchovy motorovky začali kácet stromy. Celkově nám to (po sobotách) trvalo asi měsíc. Počasí se na tuto práci velice vydařilo. Louky byly zmrzlé, ale nebyl na nich sníh (šly dobře tahat klády) a silnice byly suché (klády se dobře a v klidu převážely na pilu). Nejprve jsme dřevo pokáceli a vytahali na louku, kde jsme potom pilou rozřezávali a křídou označovali jednotlivé klády na potřebné délky.
Někdy na konci února nám převezli z pily nařezané trámy před dům mých rodičů, kde jsme jednotlivé trámy poskládali na připravené vyrovnané betonové obrubníky. Prkna jsme všechny očistili od kůry a vyrovnali také na obrubáky. Každou vrstvu jsme proložili proklady, aby se trámy, fošny a prkna nekroutili. Vršky a čela z jižní strany jsme přikryli plachtami. To rovnání bylo nekonečné a každý den po dobu týdne jsme na tom (tak cca 3 hodiny odpoledne) s bráchou po práci dělali. Nakonec to vyrovnávání a prokládání nebylo tak účinné, jak jsem doufal, protože se stejně většina trámů zkroutila. Nejrovnější zůstali pozednice a vaznice, byly nejtěžší a byly vždy až na dně každé srovnané hromady. Naštěstí jsme měli od každé délky trámy navíc, takže jsme ty nejhorší vyřadili. Některé kleštiny (6x16) byli tak zkroucené, že by z nich šlo celkem snadno udělat vrtuli. Ale bylo to nejlepší řešení. Kácet dřevo na vazbu měsíc před realizací střechy nebylo časově proveditelné. Jak jsem již psal v předchozím článku o tom, že se projektant spletl v délkách krovů, tak jsem ještě zapomněl zmínit, že se také spletl v množstvích střešních latí. Napsal jeden kubík, mi nechali nařezat 2 kubíky, a když jsme dokončili pobíjení latěmi, tak nám na zemi zbyly asi 3 latě. To bylo, jak se říká, vo fous.
Sdílet 
