Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme

Příspěvek stavebníka

Deska je hotová, skvěle zatvrdlá a nyní nás čekalo navážení zdiva. Když jsme vytvářeli projekt domu, velkým otazníkem pro nás byl zdící materiál. Porovnávali jsme mnoho aspektů, nejenom cenu, a jako jednoznačný vítěz vyšly vápenopískové cihly (dále VPC).

Otázkou zůstávalo, jaká bude jejich velikost. Zpočátku jsme se přikláněli k velkým blokům, které se umisťují pomocí stavebního jeřábu a zedníka. Krátká doba výstavby je kompenzována cenou a nezkušeností v rámci ČR. Nakonec jsme zvolili cihly z VPC o velikosti 248x248x175 mm (dxvxš) na obvodové zdivo, na stěnu sousedící se svahem 248x248x200 mm a na příčky 498x248x115 mm. Jednali jsme se třemi společnostmi, KM Beta odpadla hned na začátku, jelikož jejich zpracování není moc přesné a cihly se snaží na úkor kvality zbytečně vylehčovat velkými dutinami. V poměru kvalita ku ceně nejlépe vycházel Vapis, a tak po týdnu od objednání dorazily z Drážďan čtyři kamiony.

 

Na desce bylo vyrovnáno 110 palet zdiva a v budce pár pytlů s lepidlem. Teď už jen najít chlapy, kteří zdivo založí, a mi budeme stavět. Sehnat v srpnu dobré zedníky se ukázalo jako nadlidský výkon. Nakonec se nám podařilo najít dva koumáky, kteří nám pomohli. No, pomohli, spíš prokecali víkend, a co založili, bylo křivé. Jelikož manžel zvládl za dobu jejich „práce“ založit víc, většinu zdí máme rovných.

 

Problematiku tepelného mostu v patě zdiva jsme vyřešili tak, že jsme založení provedli na Ytong. Jelikož Ytong nevyrábí tvárnice o šířce 175 mm, museli jsme vzít 200 mm a seřezávat. Ale to nebyl problém, máme totiž velice aktivní kamarády ;-) Jelikož tyto tvárnice sají vodu jak houba, tak jsme spodní strany natřeli asfaltovým penetračním nátěrem. Zdění šlo rychle a tvárnice z VPC na sebe skvěle nasedaly. S příležitostnou pomocí přátel a sem tam i zedníků jsme měli za 20 dní hotovo. Práce trvala déle i kvůli dešťům a následné likvidaci jejich následků (stromy ze sousedního pozemku při bouřce strhly svah a část mělčiny jezírka, takže na pár dní bylo více práce než bychom chtěli). Většinu času zdil manžel sám s helfrem, který mu cihly zařezával a připravoval lepidlo.  Za to je obdivuji, jelikož já sama jsem zvládla zvednout pouze jednu cihlu a u toho jsem ještě byla hodně sprostá. Tímto vzdávám holt svému muži.

 

Abych nezapomněla, spolu se zděním, manžel ještě dělal dvojitou hydroizolaci mezi stěnou k sousedům a svahem. U toho byl zase sprostý on :-)

 

Na fotkách si dále můžete všimnout, že jsme už v létě začali zkrášlovat naši malou hroudu stromky vyplavenými po bouřce od sousedů ;-)

Fotogalerie

Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
Vybíráme zdivo, zakládáme a zdíme
hotová deska
Předchozí článek autora
13.02.2015 01:00 13787 zhlédnutí
Jak jsme kutili základovou desku
Po vykopání základů bylo třeba vytvořit užší rýhy pro...
Stropy a jak tvoříme osmimetrový překlad
Následujicí článek autora
04.03.2015 07:00 14069 zhlédnutí
Stropy a jak tvoříme osmimetrový překlad
V půlce září jsme začali umisťovat překlady a chystat strop na betonování. Nejdříve byly potřeba...

Stavební etapa: zdění obvodových a nosných zdí

Název položky Cena
obvodové zdivo, příčky, lepidlo, malta, zakládací Ytong, penetrace a vykládka zdiva 224 000 Kč
Hydroizolace, drenáž a nopová fólie 40 000 Kč
Práce chlapů 25 000 Kč
Celkem 289 000 Kč

6 komentáře

Míša a Radek
napsal(a) Míša a Radek/12. dub 2016 21:17

Zdravím Jirko,

ve své podstatě máš pravdu. VPC je velmi pevný a houževnatý materiál. Založení na Ytongu je především z důvodu odrušení tepelného mostu a snížení nákladů na první šar při zakládání na standardních základových pasech. Pro tento první šar se požívá ytong P4-500 nebo P6 -600. Obdobou je i Porit, který dokonce dělá tvárnice přesně na šířku VPC. Pokud Vám to finance dovolí, můžete použít variantu s VPC tepelnými tvarovkami, které však takové odrušení TM jako Ytong neudělají.

Radek

Odkaz Komentáře
Jirka
napsal(a) Jirka/06. dub 2016 13:56

Pěkný den,
rád bych se ještě zeptal na jednu věc. Jedna z uváděných výhod VPC je to, že díky své pevnosti umožňují stavět obvodové a nosné zdi již od tloušťky 175mm. Proto mi nějak nejde na rozum, jak je možné, že se pro zakládací šár, jež nese celý dům, dost často používá Ytong, který je dost měkký, resp. takovou pevnost rozhodně nemá. Nebo se jedná o nějaký speciální typ Ytongu.

Mnohokrát dekuji za odpověď.
Jirka

Odkaz Komentáře
Míša a Radek
napsal(a) Míša a Radek/03. bře 2016 22:07

Zdravím,
ve své podstatě Vámi navrhované řešení ze spodní deskou a posléze provedení hydroizolace a další desky vhodné, především při použití velmi tenkých m-PVC hydroizolaci v tl.: 1-1,5mm, kde by mohlo dojít k porušení velmi snadno. Při provádění hydroizolace formou, jak popisujete, však musíte vzít do úvahy i možnost usmýknutí tenké vrstvy betonu vlivem neúplného zhutnění podloží, na kterou by se hydroizolace položila nebo zda se dům nenachází v jednostranném svahu (což je náš případ). Zemina tlačí pouze z jedné strany a betonová deska není pevně spojena s pasy a může dojít ke sklouznutí.
Určitě chybu neuděláte s Vaším řešením. Jen si dobře ohlídejte chystání výztuže nad hydroizolací a poctivou kontrolu před zalitím betonem. Byl jsem svědkem situace, kdy hydroizolace byla před zalitím děravá jako ementál.
U řešení hydroizolace na základové desce se používají tlustší vrstvy asfaltových lepenek právě proto, že jsou méně náchylné k protržení. Já jsem pod zdivo položil vždy dva asfaltové pásy, jako jistotu.

Stavbě zdar
Ing. Radek Partika
http://www.atelier-partika.cz

Odkaz Komentáře
Jirka
napsal(a) Jirka/03. bře 2016 21:02

Zdravíčko,
chtěl jsem se zeptat na hydroizolaci. Všeobecně se všude tvrdí, že každý spoj izolace nese jisté riziko a že je nejlepší dělat co největší plochy s co nejmenším počtem spojů, což mi přijde jako pravý opak toho, s čím se tady v článcích o zakládání zdiva na pásy izolace setkávám. Jako stavebnímu laikovi a technikovi mi přijde zvláštní udělat pásy, pak na ně nechat padat prach z cihel, zbytky malty, případně kusy cihel a nakonec po dozajista nedokonalém očištění napojovat izolaci. Nebylo by lepší nebo efektivnější udělat tenčí desku, pak ji celou přetáhnout izolací, na níž by se dala další vrstva betonu na který by se již zakládalo? Možná je to samozřejmě nesmysl, a proto se tážu zkušenějších.
Mnohokrát děkuji za odpověď.
Jirka

Odkaz Komentáře
Míša a Radek
napsal(a) Míša a Radek/13. úno 2015 22:07

Dobrý den,

sendwix jsme zavrhli z důvodu velkých dutin, které cihlu vylehčují a zároveň je známo, že při předsazené montáži oken dochází k odlupování rohů tvárnic.
Dalším kritériem byla přesnost tvárnice. U KM Bety vím, že mají problém s dodržením toleranční velikosti.
Co se týče tepelné vodivosti a objemové hmotnosti (s tím spojené tepelné akumulace), všechny tvárnice se pohybovaly zhruba na stejné úrovni, avšak KM beta uvádí "zázračnou" tepelnou vodivost 0,44 W/m.K, které moc nevěřím :-)
Velkou výhodou u Kalksandstainu je, že dělají i snížené tvárnice nad vnitřní nosné a nenosné překlady. Tedy mají ucelený systém zdění. Pokud bych stavěl někde v západních čechách asi bych se rozhodl pro ně. Dovoz z Německa na jižní Moravu jejich nabídku hodně prodražil (byli jsme až v posledním transportním pásmu).
Nakonec jsme vybrali tedy Vapis s tvárnicemi s objemovou hmotností 1600 kg/m3.

s pozdravem
Radek Partika

Odkaz Komentáře
Kubajz
napsal(a) Kubajz/13. úno 2015 13:43

Zdravím,

chci se zeptat, co Vás vedlo k výběru Vapisu (kromě ceny)?
Dělali jste technické srovnání Kalksandsteinu, Vapisu, Sendwixu?

Mockrát děkuji. Jakub

Odkaz Komentáře