Jako ochranu jsem použil zelený Bochemit a dřevo postříkal hned po nařezání. Zase jsem řešil otázku výběru mezi oslovením nějaké firmy či řemeslníka (i v důchodu) s pár brigádníky. Nechtělo se mi dávat balík peněz, ale také mě tlačil čas. Nakonec jsem zvolil kamaráda, který se svým otcem tesařinou živí. Byli celkem čtyři a celou valbu měli hotovou v za pět dní. Vše bez problémů, dílo precizní, takže maximální spokojenost.
Horší to ale bylo se samotnou střechou. Dumali jsme nad tím, co nám bude ležet nad hlavou alespoň po dobu hypotéky. Rozhodli jsme se pro betonovou tašku. Před Bramacem jsem upřednostnil slovenskou tašku Mediterran Danubia – odstín Antracit (z důvodu ceny). Už dlouho jsem měl slíbenou pomoc od známého, který klempířskou ovládá dokonale a taky mi pomohl ; respektive já jemu. Parozábrana a laťování bylo otázkou dvou sobot. Ale krytina samotná, ta už tak hladce nešla. Dělalo se pouze o některých sobotách, takže se celá tahle kapitola roztáhla na tři měsíce. Velkou část jsem udělal sám, možná kvalitně ale šnečím tempem. Vzít tašku, vynést po žebříku na střechu, položit, označit, snést tašku dolů, uřezat podle rysky, vynést tašku na střechu a položit. Čtyřistakrát. Koneckonců střecha je hotová, jen zbývá osadit žlaby. To udělám až po uložení dešťové kanalizace.
Co se týče oken, tak celkem není o čem psát. Je pravdou, že jsem byl rozhodnutý pro Euro okna, ale po exkurzi u známého u sedmiletých oken mě touha přešla. Zvolili jsme tedy plast – zlatý dub. Poslal jsem patnáct poptávek. Přišlo patnáct nabídek, ze kterých jsem vytipoval tři nejvýhodnější, ale nakonec jsem se rozhodl úplně pro jinou. Zvítězila nabídka od Vekra Okna, která byla jednak výhodná cenově, tak měla i slušný termín dodání (6 týdnů). Profil Veka, ze kterého dělají rámy je kvalitní. Co mě fascinovalo na nabídkách, tak byly slevy. Na začátku cena 350 tis. Kč, pak „neuvěřitelná sleva všech dob, která nemá obdoby – 80% “. Montáž bez problémů. Tahle akce proběhla hladce.
Sdílet 
