Prvně bych rád uvedl, že jsem se do oprav ústředního topení rozhodně pouštět nechtěl. Chtěl jsem to nechat odborníkům. Bohužel sehnat topenáře se ukázalo jako nadlidský výkon a když přišel listopad a my stále topili jen v krbovkách, nebylo zbytí. Většina topenářů, kteří nás navštívili, se na rekonstrukci netvářili - ano to je realita dnešní doby, raději si udělají komplet topení v novostavbě než se zabývat rekonstrukcí. Nakonec na tom ale nic nebylo a kdybych nečekal půl roku na topenáře, mohl jsem mít vše připraveno už v létě. Cílem rekonstrukce bylo: opravit stávající ventily, které u většiny radiátorů kapaly, přidat tři nové radiátory a do koupelny žebřík. Jako perlička bylo přetěsnění růžic u litinového radiátoru, který všichni topenáři navrhovali vyhodit :-), ale kdo má doma litinu ví, že je to nejlepší radiátor, jaký může být. Stávající rozvody jsou samozřejmě všechny v železe, což už dnes jednak nikdo nedělá, kromě pár starých mistrů, a jednak pro svépomoc (pokud zrovna nemáte autogen) naprosto nevhodné. Otevřený systém s expanzkou v patře, oběhovým čerpadlem a kotlem OPOP H4. Jen poznámka k tomu kotli, protože když je něco kvalitní, proč to nepochválit - je to jedna z prvních H4, bílá, bez vestavěného teploměru i manometru, stáří cca 40let (instaloval se už jako starší) a stále funguje bez problému, a to bez jakéhokoliv kotlového okruhu, který by ho udržoval na správné teplotě. Jestli odejde a současně i do novostavby (tepelnému čerpadlu se vyhýbám :)) asi půjdu do kotle od stejného výrobce, i když kdo ví, jestli současné modely vydrží stejně :-) Jelikož jsem majitelem propan butanového hořáčku od MEVA, na malou 2kg bombu (základní koupíte kolem 1000,-Kč a rozhodně nedoporučuji levnější čínské náhražky), Cu trubky byly jasná volba. Jako první jsem se samozřejmě bál vlastního svařování. Pokud Vás toto odrazuje, skutečně není čeho se bát. Dělal jsem to prvně a ve finále ani jeden ze spojů na celkem 60m trubek netekl. Za sebe doporučuji koupit si k tomu opravdu vše, co má být - čistící rouno na očištění konců trubek, drátěné kartáče o totožných průměrech, jako jsou trubky, pro jejich vnitřní očištění, vhodnou Cu pastu a samozřejmě cín. K té pastě - je skvělým indikátorem správně nahřáté trubky, protože po dosažení vhodné teloty změní barvu na leskle stříbrnou, což je signálem pro přiložení cínu, který se, na principu kapilarity, krásně "vcucne" do spoje. {{gallery|rightHalf/}}Nejprve jsem tedy pověsil nové radiátory (plecháče korado se spodním připojením VK), které jsem koupil starší na bazoši (někdo je vyřazoval z novostavby, pro malý výkon). Tyto radiátoy měly termostatické ventily, proto bylo nutné i u stávajících radiátorů namontovat termostatické, a to kvůli průtoku. Ty klasické mají oproti termostatickým větší průtok, proto by všechnu vodu sebrali k sobě a ty nové by netopily. Průměry trubek jsem zvolil 22mm na hlavní vedení (asi by stačilo i 18mm, ale šel jsem od podlahy ke stropu a pak zpět k podlaze, pozn. zde je třeba pamatovat na umístění automatických odvzdušňovacích ventilů v nejvyšším bodě, tak jsem držel průměr jako u původních železných) a odbočky k radiátorům mám 15mm. Existuje nesčetné množství nejrůznějších tvarovek, přechodů apod., s tím nelze moc radit, to je potřeba naplánovat dle vlastní situace. Naštěstí existují různé eshopy, kde si vklidu vše "naklikáte" a necháte dopravit až domu. Pro utěsnění šroubovaných spojů jsem použil klasické konopí, které jsem si vždy po namotání, pomáznul, taktéž klasickou, Indulonou. Balíček stojí pár korun a oproti teflonové pásce, se kterou mi to nikdy moc nešlo, ani jeden spoj neteče. Sem tam je dobré pamatovat také na vypouštěcí ventily - dost jsem si zanadával, když polovina starého sytému šla vypustit jen povolením šroubení u radiátoru. Při slavnostním napouštění teklo jedno připojení radiátoru, které sem zapomněl dotáhnout a druhé připojení radiátoru, kde jsem uřízl krátkou Cu trubku, tudíž dostatečně nezalezla do svěrného šroubení, to byly veškeré nedostatky. Pak už přišlo na řadu první zatopení. Kotel i komín vyčištěny, topení napuštěno, přes silonku přefiltrovanou, dešťovkou se zbytky fridexu v kotli, kterým bylo vše naplněno před tím. Obavy samozřejmě byly, aby všechny radiátory topily. Topily, ale každý trochu jinak :-). Výhoda termostatických ventilů však spočívá v tom, že se dají regulovat jejich průtoky - radiátor nejblíže kotli má mít nejměnší průtok, nejdále pak největší. Toto se reguluje po sundání hlavice - je tam stupnice 1-8 a tam se průtok nastaví. Pak už vše fungovalo jak má a funguje doteď. Celková cena akce byla 20tis, a nejlevnější nabídka byla na 40tis.(bez koupelnového žebříku) Tak si myslím, že se to vyplatilo :-).
Galerie
Sdílet 
