Chemická injektáž vlhkého zdiva svépomocí ano či ne?

Silanový emulzní krém AquaStop Cream® díky své ideální primární hustotě (krémová a po provedené injektáži následně gelová konzistence) nemá tendenci při tlakovém, ale i beztlakovém plnění vyvrtaných otvorů nekontrolovatelně unikat zejména netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i samotným nekompaktním zdivem, ale po úplném vyplnění obsahu vrtů se postupně, relativně pomalu mění ve velmi jemný hydrofobní gel (proces rozpouštění hustšího krému na jemný gel probíhá zejména v závislosti na procentu vlhkosti a teplotě ve zdivu), který velmi snadno a rovnoměrně proniká do pórů i do těch nejmenších kapilár stavebních materiálů a dokonce do značné míry nepodléhá ani gravitaci. To znamená, že hydroizolační clona nevzniká v momentě prováděné injektáže, ale následně. Zdivo se napouští (nasycuje) postupně od vrtů všemi směry, ale právě relativně pomalé rozpouštění a nasycování zdiva zaručuje, že krémová emulze napustí zdivo v celé hloubce a šířce zhotovené injektáže. Co je ale zásadní vlastností postupného nasycování injektovaného zdiva, neuniká nekontrolovatelně netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i samotným nesoudržným zdivem, jako se do děje při aplikaci všech tekutých injektážních hmot, např. u tekutého injektážního prostředku na bázi hydrofobizovaných silikonátů a jiných tekutých injektážních prostředků. Tento únik u všech druhů kapalných, tekutých injektáží nevyřeší tlaková injektáž přes injektory a ani naopak pomalé nalévání vrtů do zdiva přes trychtýřky či infúzní nádobky s hadičkami zavedenými do ústí vrtů. U tekutých injektážních prostředků, ať se injektáž provátí tlakově anebo beztlakově, je to v podstatě zákonitá fyzikální vlastnost. Proti těmto tekutým prostředkům, ať mají složení a koncentraci účinné látky sebelepší, pracují vždy fyzikální zákony jako je již zmiňovaná gravitace, reálnost či spíš nereálnost dostatečné nasákavosti pórů zdiva v závislosti na čase prováděné injektáže, jelikož tekutý injektážní prostředek se příliš rychle ztrácí do základů zdiva a do míst s vyšší savostí či netěsností a tak nikdy nemůže vzniknout rovnoměrně celistvá hydroizolační clona v celé hloubce a šířce zdiva jako je to u krémové injektáže. V neposlední řadě je další nevýhodou, že vrty se u těchto injektáží musí zhotovovat vždy ve značném sklonu (výrobci doporučují až 45st.) k svislé rovině zdiva, z pochopitelných důvodů, ale pokud zde vůbec clona vzniká, tak spíše u rubové části zdiva – u dna vrtu- a tím opět nemůže vzniknout rovnoměrná hydroizolační clona. Je s podivem, že se přesto ještě v 21. století injektuje těmito tekutými hmotami, ačkoliv je jasné z výše popsaných vlastností těchto tekutých, vodních hydrofobizovaných injektáží, že účinnost je velmi nejistá a nespolehlivá. Možná si ještě pamatujete, jak si naši předci zhotovovali injektáže proti vzlínající vlhkosti ve zdivu naléváním vodního skla konvemi do značných průměrů otvorů ve zdivu. Bylo to z pochopitelných důvodů, a to těch, že jiná injektážní alternativa nebyla. Ale pokud bychom se měli držet stavebních dogmat a předsudků, tak budeme dodnes zdít z nepálených cihel, izolovat budeme jílem, zateplovat slámou atd. Samozřejmě se nechci vysmívat těmto technologiím, ba právě naopak, na svoji dobu byly vysoce efektivní, ale pokrok se nevyhnul ani stavebnictví, a proto tekuté tlakové nebo beztlakové injektáže pro zhotovení hydroizolační clony ve zdivu považuji za překonanou historii injektáží. Jsem přesvědčen, že výše uvedené argumenty jsou pravdivé, logické a v neposlední řadě z mé dlouholeté praxe ověřené, a také se jen těžko dají vyvrátit, pakliže věříme na fyzikální, chemické a jiné zákonitosti. Výše uvedené pojednání se pohybuje v oblasti, injektáž zdiva pro zamezení vzlínající vlhkosti.

Jiří Schwarz – jednatel spol. TRUMF sanace s.r.o. , www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz