Bylo potřeba už do toho praštit 5/2016

Ti dva nám vypomohli snad jako nikdo jiný. Zaprvé hrubá těžká práce, ta jim jde dobře, a především tempo, s jakým pracují. Když jsem v minulém článku psal něco o tom, že nezůstal téměř kamen na kameni, měl jsem pravdu. Zdi, které se tvářili hrůzostrašně, padaly pod sílou sbíjecích kladiv k zemi celkem nekompromisně. Padal dřevěný strop, skoro 140 let starý, a vše se konečně pohnulo k dobrému a hlavně, kupředu. Z půdy se odvezly dva 9m³ kontejnery téměř všehochuti. Starý nábytek, hrnce, audiosoustavy, slamníky, prostě... Teskné pohledy na kdysi lesklou slávu. Ale muselo to pryč, jinak by náš projekt nemohl pokračovat.  Můžu říct, jestli něco byl oříšek, byla to právě ta půda, která byla jednak: - stupňovitá, stejně jako podlaha pod ní umístěných pokojů, a především nesourodá. Někde pouze záklop z opracovaných kulánků a jinde dvojitá křížová skladba se škvárou a popelem. No, prostě, nemůžu si pomoci, ale tohle bylo silné kafe. Půda trpěla opravdu velkou zanedbaností a vlastně i "důmyslností" tehdejších obyvatel. Jestli mělo být něco unikát, byla to půda. A dalším problémem bylo nekončící seno. Bylo ho mraky, ale podařilo se ho zpacifikovat. Všehovšudy, když jsme se na jaře vrhli na opravdu velkou akci, která trvala 14 dní, udělali jsme likvidaci odpadu, demontáž stropu, bourání původních zdí mezi "pokoji" a pustili jsme se i do skrývky podlahy.  A tady pozor! Kdyby nic jiného, než má zechtěnost, nemuseli jsme si přidělat spousty starostí. V nejsevernější místnosti (chlívku) byla podlaha na nejnižším bodě a tudíž po částečné skrývce jsem z tohoto bodu chtěl udělat kótu 0,0 a od té se odrazit pro náš projekt. Kdybych ale nebyl zechtěný stavitel a ješitný muž, a nechtěl mít interiér bezbariérový, nemusel jsem se vydat do neprobádaných končin a útrob našeho domu. Světe div se, narazili jsme na skálu a to podotkám opravdu hutnou a silnou. Probrali jsme vše s odborníkem a ten nám poradil, že skrýt cca 2x po 15 cm skály bude úděsné, ale jako bonus bude bezbariérový interiér. To jsem si ještě nedovedl představit, jak moc je pouhých 2x 15 cm bourání skály. Je to něco, co jsem poznal cca po několika metrech bourání. Nemluvím o bolestech rukou z vibrací ale především, pokud se člověk pustí do rostlé skály, a neví jak na ní, stráví víc času neúspěchem, než seriózním výkonem. Ale to nás nemohlo odradit. Dolů šel komín, náznaky nových sádrokartonů a vše co "překáželo".  Dovolená byla fuč, a nečekané výdaje s půjčením stroje (kompresoru a dvou kladiv s hadicemi) nastoupily na scénu. Naskakoval počet kontejnerů se sutí a ke všemu se zjistilo, že východní zeď, směřující do zářezu svahu, bude z hlediska jejího stavu vhodné též udělat nově a odizolovat. S tím taktéž nebylo počítáno. Dílo jsme museli protáhnout až do léta, ve vhodných volnech, kdy jsme dobourali zeď a vystavěli východní obvodovou zeď nově z Porothermu 35cm s IPOu a k ní betonový základ s hydroizolací a drenáží. Stěna nebyla dlouhá (cca 12 metrů), ale musela se s ohledem na stav objektu stavět na sekce. Demontovat původní a stavět novou. Jestli se něco začlo komplikovat, byla to tato stavba. Věnec se udělal pouze částečný na této zdi, původní dům věnec neměl, s přípravou, kdybych se někdy rozhodl zdi s ohledem na statiku a projekt zbourat a předělat. Předně jsme si představovali léto teda jinak, a hlavně nás koordinace pracovních sil a našeho volna docela omezovala. Ale když jsme se do toho pustili, nešlo už couvnout. Na podzim nás bude čekat obecní kanalizace (což je vítaý bonus obce, abychom si nemuseli zřizovat septik) a interiérová kanalizace s rozvodem vody a plynu.