zahradní domek

Ohledně rozměru chatky jsme usoudili, že čím větší, tím lepší, ale zase ne tak velkou, abychom museli žádat o povolení stavby stavební úřad. Rozměr tedy je 5 x 4 m. Dne 1.11.2017 jsme prve kopli do země. Chatku jsme umístili směrem na SV do levého zadního rohu, 2,5 m od hranice pozemku. Vykopali jsme 9  dír  na patky, na které bylo uloženo ztracené bednění, které se vylilo betonem a zpevnilo armaturou. Pro beton jsme si zajeli do betonárky. Jelikož máme terén v mírném svahu, museli jsme ztracené bednění pořádně vyměřit a vyvážit, hlavně tedy co se týče výšky chatky nad zemí, jelikož ještě budeme terén při finálních úpravách pozemku dosypávat hlínou. Na ztracené bednění jsme vyrobili dřevěný rošt z trámů a mohla začít stavba konstrukce. Trámy se spojovaly tesařskými spoji na sedla. Po stavbě konstrukce jsme začali se stavbou sedlové střechy s 6 krovy. Následně jsme krovy zabednili deskami, které jsme pokryli pískovanou lepenkou. Podlaha se zaklopila deskami a tak stejně i podlaha půdního prostoru, která zároveň tvoří strop. V budoucnu máme v plánu chatku na nářadí využívat  jako dílnu, takže potom bychom chtěli  dát na podlahu OSB desky, jelikož sesycháním desek začnou vznikat mezery. Využili jsme dílnu od známého, kde jsme si natřeli palubky barvou Remmers – HK Lazur.  S touto barvou už jsme měli z minulosti zkušenosti a byli jsme s ní spokojeni. Nemohli jsme se rozhodnout, jaký odstín si vybrat, jelikož jsme to chtěli mít slazené s domem (okna, podhledy, obložení). Bylo nám doporučeno, abychom raději zvolili světlejší odstín, protože opakované nátěry ztmavnou.  Nakonec jsme si vybrali pinii a udělali jsme dobře. Palubky jsou zatím natřené jen jednou vrstvou, druhá vrstva čeká na natření, až bude hotová střešní krytina. Od práce nás neodradilo ani počasí, ani brzké stmívání. Světlo jsme měli díky centrále a  na hlavách čelovky. Dne 3.12.2017 jsme začali bouchat palubky. Palubky jsme koupili od známého v první jakosti, ale stejně se tam našlo plno kazových kousků. Jelikož jsme ale dostali lepší cenu a přeci jen se jedná  o stavbu chatky na nářadí, nereklamovali jsme je. Okna jsou z dvojskel o rozměrech 125 x 60 cm, která jsou ve stěně pouze zalištovaná a nejsou tedy otvíratelná. Skla jsme sehnali z jedné firmy na výrobu oken jako kazová. Vstupní dveře jsou svařeny ze železných profilů a to pouze rám. Výplň dveří je ze stejných palubek jako celá chata. Chata je připravena z vnitřní strany mezi trámy na zateplení, a to buď polystyrenem nebo vatou. Stavbu jsme zvládli do poloviny prosince 2017. Střecha se pokrývala stejnou střešní krytinou jako máme na domě loni na podzim a je hliníková.

Hned po koupi jsme začali řešit, co postavíme a jelikož poměry pozemku jsou značně složité, tak zpracování studie nám přišlo jako základní samozřejmost, jelikož jsme si moc nevěděli rady kam co umístíme, natož CO vlastně postavíme. K zadání studie na jaře 2016 jsme měli už předem sepsány požadavky, co chceme na pozemku mít a jak si představujeme domek (druhy a přibližný rozsah místností, využití, všeobecný styl), čehož se ujal architekt a podařilo se mu opravdu většinu požadavků splnit a ke konci roku 2016 byla studie hotová.... Možná že je to nepřiměřená délka zpracování, ale mezitím se řešili celkem zásadní překážky ke stavbě. Naštěstí mezi překážkami nebyly podmínky územního plánu, ten jen stanovoval bydlení v jednopodlažní stavbě, případně max. s obytným podkrovím, což nebyl až takový problém splnit, jelikož jsme stejně nechtěli mít v domě žádné schody. Zásadní překážkou byla městská příjezdová cesta - konkrétně veřejně přístupná účelová komunikace, která není v pasportu místních komunikací (před koupí jsem si skočil zeptat se na podmínky ke stavbě na SÚ - postačí jakákoliv cesta 50m od domu, jak je popsáno v zákoně o územním plánování), a která se při konzultacích s požárníkem v rámci studie ukázala jako nedostatečná kvůli své šířce (i s přihmouřením oka jen mezi 2,5 a 3 m), dále vzhledem k délce cesty přes 100 m, také absence točny či výhybek pro hasičské auto na konci (zpět se musí couvat nebo se dost složitě točit, což se kvůli požáru chaty poblíž, někdy létě 2016, skutečně muselo...ale hasiči to zvládli) a dále vysoké stoupání a klesání (což by se týkalo nejenom obecní cesty, ale i budoucího úseku naší příjezdové cesty), tedy prakticky nic na příjezdové cestě není dle současných norem, na RD do 150m2 by se hasiči nevyjadřovali, takže by se to dalo nějak domluvit, přece jenom je v okolí hned několik RD na tuto cestu připojených, ale my přece chtěli bungalov... Tedy jsme se rozhodli jít cestou stavby pro rodinou rekreaci, která by se podle těchto přísných pravidel neposuzovala, ale nešlo by si odečíst DPH, úroky z hypo a je tam i trochu vyšší daň z nemovitostí. Ale podle zvyklostí lze prý v takové stavbě bydlet i trvale a mít zde nahlášen i trvalý pobyt...nebylo to tedy rozhodně ideální, ale lepší než bydlet ve svahu ve "sklepě" skoro bez oken (okna by šlo dát jen na severní stranu, a horní patro by už mohlo mít i okna na jih, ale spodní patro by nemělo moc dobré využití). Nakonec to s tou cestou bylo trochu jinak, jelikož město plánuje na vedlejších pozemcích vybudovat zónu nových RD a s ní tedy i komunikaci, blíže snad v článku o projektu. Dále jsme si v rámci studie zařídili geologický posudek, který stál 9tis. (sonda byla vykopaná svépomocí), což na tu úroveň a složitost posouzení bylo celkem dost peněz. Naštěstí máme prý dobré podloží pro stavbu (všechno je to štěrkopísek, kamení a zvětralá skála s minimem humusové vrstvy), takže např. i zásak dešťovky bude snad jednodušší... Složité bylo vyřešit také jak propojit jednotlivé terasy pozemku (celkem čtyři), tak aby se dalo po pozemku pohybovat - skrz všechny povede štěrková cesta, která tak rozdělí pozemek na poloviny. Menšími překážkami pak byly inženýrské sítě, které jsme paralelně vyřešili, viz minulý článek. Jelikož kanalizace mezi nimi není, tak musíme mít ČOV s akumulační nádrží na zalévání (na pozemku je celkem dost sucho - je to svah se štěrkopískovím podložím, takže se voda určitě využije). Oplocení Hned po koupi jsme začali řešit oplocení pozemku, jednalo se o pozemek na dvou místech průchozí a určený k venčení psů. Zakreslil jsem náčrtek do katastrální mapy a popis plotu a nechal si jej podepsat jen skutečně dotčenými sousedy (dva osloveni dopisem, jeden osobně), a jelikož na dvou delších stranách jsou ploty již vybudovány, tak nám tedy zbývalo udělat cca 100 m plotu. Po získání územního souhlasu (stačil ten náčrtek, podpisy a základní vyjadřovačky) jsme se dali do svépomocného oplocování. Vykopal jsme ručně díry (pomocí hlavy krumpáče navařené na ocelovou trubku, čímž se dala rozrušit i kamenitá půda), tam kde jsme se nedostali na požadovanou hloubku jsem co nejvíce odhalil skálu a beton šel přímo na ni + bylo třeba někde zkrátit trubky plotu. V našem svahu byl celkem oříšek přesné usazení trubek, takže nakonec jsme šli jen do roviny podle provázku a výšku jsme stanovili jen podle okolního terénu a jelikož se plot navíc na svahu často dost lomil (na terasách), tak bylo nutné dát na každý takovýto zlom sloupek se vzpěrami a zde pak při natahování plot vždy přerušit a opět napojit zase další úsek plotu. Navíc v místech, kde se mění sklon svahu i relativně mírně bylo nutné kombinačkami přeplést skoro celé vydrátování plotu (kvůli vzhledu jsme chtěli pletivo s již zapleteným napínacím drátem) a posunout napínací drát tak, aby byl vršek plotu hezky natažený a nevyboulený. Nakonec jsme osadili branku pro pěší vstup (vstup pro auto jsme ponechali zatím bez oplocení, kvůli příjezdu nákladních aut a riziku poškození posuvné brány). Používali jsme klasické poplastované zelené pletivo se sloupky o 63mm, 2 m výšky nad zemí. Po vybudování oplocení jsme na skoro celý plot dali zelenou stínící tkaninu 90% (pozemek sousedí s veřejným prostranstvím), což se ukázalo asi jako chyba, jelikož v roce 2017 na podzim přišla vichřice (byla i nějak pojmenovaná, ale už si nepamatuji jak), kdy vítr šel přesně kolmo k plotu a jelikož před ním nebylo nic, co by vítr nějak zpomalilo, tak plot zhruba v délce 50 m povalil k zemi, čímž ohnul a částečně i zlámal sloupky. Bylo nutno jej tedy zvednou a narovnat, dočasně upevnit, ucpat díry po nalomení a poté pomocí vložených roxorů o12mm vyztužit a dovnitř nalít řidší beton do celé výšky sloupku, navíc jsem k některým sloupkům zabetonoval mírně skloněné vzpěry ve směru proti převládajícímu větru a přidal ještě další napínací drát. Nyní snad už plot vše vydrží. Výměna sloupků by byla příliš složitá, prakticky na úrovni stavby nového plotu, takže jsme to řešili tímto "provizorně trvalým" řešením. Zahradní domek Na začátku prací na pozemku jsme si přivezli starou mini maringotku jako boudu na nářadí, ale už jsme věděli, že bude potřeba postavit i pořádný zahradní domek (dřevěný). Jelikož bylo v době příprav stavby spousta času, tak jsme jej začali budovat. Nejdřív jsem prošel nabídky "hotových" domků na netu, ale tuto cestu jsme zavrhli především k neúměrně vysoké ceně vůči kvalitě domků - námi plánovaných 15m2 v trochu slušném provedení stálo kolem 100tis. a to bylo jen jednoplášťové (v podstatě jen deskami obitá konstrukce, nebo skládaná z desek podobně jako srub). Domek kompletně svépomocí je opravdu dost bytelný - stojí na 12-ti betonových patkách s ocelovými nožkami a nosná konstrukce je pak ze smrkových trámů 10x10 v kombinaci s 5x10, střecha a vnitřní opláštění je z desek OSB 18mm (na podlahu překládané dvojitě, ze spodu natřené asfaltem a z vrchu nalakováno), vše různě vyztuženo (hlavně kvůli silnému větru a sněhu). Na střeše ve spádu 10cm/1m je střešní asfaltová lepenka 4mm. Okna jsou jen vložená skla do lišt (nejdou sice otevírat, ale vyšlo to o dost levněji a na pohled to skoro není poznat). Dveře jsou nějaké polské, kovové a navíc i bezpečnostní tř. 2, koupené ve slevě jen za 5tis. Ale není to žádná sláva z hlediska dílenského provedení - hlavně přesnost pokulhává. Vnějšek je obitý palubkami 19 mm. Celkem to materiálově vyšlo něco přes cca 70tis. a je navíc několikanásobně pevnější a odolnější než to co se dá běžně koupit dráž (ceny domků se často ještě uvádí bez montáže a bez podlahy, takže na to taky pozor) a vzhledově to vypadá snad také slušně...

A protože je tento článek určen především právě pro kutily, ukážeme si, jak za pomoci zdících tvarovek PlayBlok a dalších prvků snadno a rychle postavit zahradní domek nebo třeba garáž. Na rozdíl od dřevěných domků je domek z betonu prakticky bezúdržbová záležitost. A už dávno neplatí, že beton může být jen šedý. Vybírat můžete z mnoha barevných variant a povrchových úprav, pokud chcete originální domek, lze barevné varianty i povrchy kombinovat.

Další materiál využívaný na výrobu zahradních domků je plech. Zahradní domky vyrobené z něj jsou převážně objekty určené výhradně pro uskladnění nářadí. Výhodou je zde snadná montáž, bezúdržbovost a v řadě případů i dlouhá záruka na prorezavění plechu skrz. Typickým příkladem jsou americké zahradní domky Arrow, které jsou určené i velmi náročným zákazníkům. Jak uvádí Mirek Menšík z internetového portálu GIVE.cz: „Plechové zahradní domky lze doplnit o podlahovou základnu, do níž lze zabudovat podlahu. Navíc náklady na stavbu jsou nízké a nepotřebujeme k ní stavební povolení. Bohužel na rozdíl od dřevěných typů však neladí většina plechových domků tak dobře s přírodním rázem zahrady. Dnes se ale dají pořídit i plechové domky s dřevěným dekorem, což tento handicap do značné míry eliminuje.“ Rychlá a snadná montáž je také u plastových domků. Také tady se jedná o účelovou stavbu vhodnou pouze k uskladnění nářadí. Protože tyto domky jsou velice lehké, mají horší stabilitu a je nutné jejich dobré ukotvení. Podobně jako u plechových typů nepotřebujeme ani zde stavební povolení.

První na řadu přišel domeček (později přejmenován na dům až hrad) na hraní pro děti.