Základy a deska

Začíná pátek, první den dovolené, a jak jsem zmínil v předchozím článku, pro nás to znamená brzy vstávat a zkontrolovat označení výkopů, protože dnes nás čeká výkop základových pasů. Ve skutečnosti dovolená začíná jen mně a Verča dorazí až po práci, ale to by neměl být problém. Důležité je, že dorazí bagrista a že bude přát počasí. I když to se ještě uvidí…má zase pršet.

Ahoj všem stavebníkům, rozhodli jsme se, že zde na svépomocí postupně zmapujeme náš projekt od základů až po střechu.Jako první příspěvek z tohoto ranku jsou základy, které jsme chtěli dělat po obvodě formou zatepleného monolitu.Dále jsme chtěli mít základy zateplené minimálně do nezamrzné hloubky, a proto jsme nejprve vylili podkladní pásy, které jsme dělali klasicky /beton do předem vykopané drážky.

Základy jsem prováděl klasickým způsobem. Nejdříve skrývka ornice a následně vytyčení od geodeta. Pásy byly vykopané za jedno dopoledne. Následovalo začištění, zhutnění a pokládka zemnícího pásku. Nezapomeňte na vývod pod budoucí el. rozvaděč.

Kanalizaci jsme prováděli ještě před zavezením prostoru desky. Použili jsme trubky KG110. Na položení potrubí jsme si přivolali kamaráda vodaře, který nám pomohl, abychom měli jistotu, že je vše v pořádku. Nejprve jsme lopatou vyhrábli trasu potrubí, a poté se začala pokládat kanalizace se sklonem 2 cm na metr potrubí. Dohrábli jsme vše, co bylo potřeba, aby se srovnal sklon. Poté jsme pospojovali části potrubí a podsypali. Na závěr jsme zasypali pískem trubky a pořádně udusali .

Po vylití šalovek betonem a týdenní pauze jsem se pustil do přípravy podkladního betonu=základové desky. V prvé řadě jsem sehnal bagristu, aby mi naházel zeminu z pasů, která ležela na hromadách okolo zpět do prostoru desky a následně jí urovnal, tu jsem pak hutnil žábou.Dále jsme objednal štěrk 0/32, který jsem navozil dovnitř desky, vynechal jsem místa, kde povedou odpady. Kanalizaci jsem zhotovili ve dvou lidech, schéma jsem si udělal sám podle výkresové dokumentace. Použil jsem pro hlavní vedení DN125 a pro jednotlivé větve DN110. Hrdla jsem nechal koukat lehce nad desku. Tu část, která měla být v betonu, jsem obalil folii, kterou pak vyndám a vyměním ji za izolaci. Trubky jsem nakoupil ve stavebninách, přebytečné jsem vrátil. Když bylo položeno, ucpali jsem vývod a do odpadu jsme nalili vodu, aby jsme viděli, zda všude těsní. Pak jsem i trubky zahrnuli štěrkem a hutnili žehličkou. Přes trubky jsem jeli opatrněji. Štěrku padlo cca 70t.

Obvod obytného prostoru bude vyšalován pomocí 40cm širokého ztraceného bednění a garáž se všemi vnitřními pasy ze 30cm širokého bednění. Celkem budou 4 řady. Na čtyřicet bylo potřeba 300 ks a na třicet 250 ks.Na zakládání rohů jsem opět pozval známého geodeta a pomocí několika přístrojů jsem naměřili rohy. Použili jsme již naše vybudované lavičky. Laserem-nivelákem jsme měřili výšky, pak dalším optickým přístrojem pravoúhlost. Nakonec jsme měřili úhlopříčky.První řadu jsem zakládal do betonu, který jsem si sám míchal. Každý den po práci po dobu cca 14 dní.Mezi každou řadu jsem vložil roxory ve dvou řadách, rohy jsme provázal a vyztužil roxory ve tvaru L. Vodorovné jsem provázal se svislými roxory ze základů. Použil jsem průměr 10 mm, celkem cca 400 m.Uvnitř základů jsem také vynechával nějaké šalovky kvůli kanalizaci, použil jsem do prostoru vetší KG než budou odpady. Také jsem vynechal v obvodových šalovkách místo pro kanalizaci která povede ven z domu a místo pro externí přívod vzduchu ke kamnům.

Pro uzemnění jsem použil zemnící pásek FeZn 30x4, do základů se vešlo kolem 60 m. Pásek jsme s tátou položili za dopoledne. Zemnění jsme dali jen kolem dokola, pod nosné zdi uvnitř domu jsme pásek nedávali. Rohy jsme spojili spojovací svorkou a přestříkali gumoasfaltem ve spreji, kvůli korozi. Na každém rohu jsme vytáhli pásek a nechali koukat cca 1 m na zem pro hromosvody. Důležité je také vytáhnout uzemnění do místa, kde bude el. rozvaděč. Uzemnění jsme ve finále podložili pomocí betonových dlaždic, aby neležel přímo na zemi.

V první řadě byla potřeba udělat skrývka. Vytyčil jsem prostor +- kde bude stavba stát a přidal 1m na každou stranu. Vzal jsem sekačku na trávu a bagristovi vyznačil prostor, kde má zeminu strhnout. Pro traktorbagr a šikovného bagristu to byla práce na dopoledne. Skrývka byla provedena cca 30 cm do hloubky a jak sem již psal výše 1m od budoucích základů. Zeminu navážel na hromadu dozadu na zahradu, zeminu použiji v budoucnu pro vyrovnání pozemku.

Pro určení rohů jsme se rozhodli místo laviček povolat geodeta. Dost známých nám to doporučovalo, že lavičky jsou spíše dřívější záležitostí . Zakládání rohů jsme nechali na známém a domluvili se, že první řadu udělá on a my si naskládáme druhou řadu. V projektu jsme měli, že stačí jen jedna řada ztraceného bednění, což nám všem přišlo málo, a tak jsme se rozhodli pro dvě řady, a to z toho důvodu, že ten pozemek byla jedna velká skládka, tak kvůli zpevnění.

Začínající stavbou jsem zajistila stavební dozor, který nám povede stavební deník kvůli kolaudaci, a i tak nějak je člověk víc v klidu, že to někdo zkontroluje. Hned mě upozornil, jestli máme archeologický průzkum. Já ho naštěstí udělala, ale zrovna nedávno mi psal kamarád, že ho nemá a je to velký problém, tak bacha na to .

Ahoj stavebníci,v prvním příspěvku jsem se zaměřil na moje chyby, přešlapy nebo rozhodnutí, které bych dělal jinak. Dnes to bude ve stejném duchu. Tentokrát se ale zaměřím na ztracené bednění, beton, kanalizace, odpady, kari sítě, vibrační desku, šalování.

Ahoj, ze svépomocí.cz jsem čerpal mnoho informací, tak musím taky přispět svojí troškou do mlýna. O tom, jak postupovat a jaké technologie zvolit, je tu celá řada článků a příspěvků. Já jsem svůj příspěvek pojal trochu jinak.  Níže bych se rád podělil o moje chyby, přešlapy nebo rozhodnutí, které bych dělal jinak. Takže podrobný návod zde určitě nenajdete.

Pro odvod vody od základu jsem se rozhodl po detailní kontrole stavu konstrukce budovy, která je zakopaná do přilehlého kopce.Není to znát, ale okolní ráz obce je tzv. v dolíku a z okolních polí, lesu a luk se stahuje obrovské množství vody. A to jak podzemní, tak povrchové.Při skoro vytrvalých deštích koncem roku 2020 a první poloviny roku 2021 jsem se opakovaně přesvědčil, že jsem se vykopáním drenáže neunáhlil a udělal jsem dobře.Použité materiály pro drenáž jsem nakoupil postupně dle postupu drenážních prací. Výkop jsem provedl pouze do výšky podlahy.Základ domu je sice ložený kámen, ale při výkopových pracích jsem zjistil pouze venkovní přizdívku z opuky a z větší části pojivo byla jílová hlína. Takže co nejvíce proškrabat spáry, omést a hustou vápenocementovou maltou na velkou tloušťku omítnout.Po zatvrdnutí malty jsem koupil 4x velká balení dvousložkové hydroizolace a vše na základu od spodní části výkopu až po vršek řádně ručně natřel. Jak se říká kousek po kousku po celé délce výkopu. Dál na řadu přišla nopová folie a zvolil jsem výšku nopu 20 mm a ta je také po celé délce výkopu. Drenážní trubka má průměr 100 mm.

Musím se přiznat, že mi na psaní trochu spadl řemen, protože pořád jen zdím a to mě baví o dost víc. Zkusím ale povzpomínat, co se dle fotek dělo.Napřed jsme si dle niveláku na pasech našli nejvyšší pod a pak už jeli jen s vodováhou. V nejvyšším bodě a sušší směsí podbetonovalo první ztracenko a pak už se jelo. Roxory, co jsme dávali do pasů, vyšli dost pěkně, mimo asi dvou, co se museli ohýbat, byli všechny OK. Když se dávali, dával jsem je v rozestupu 25 první a pak 100 každej další. Vím, že by asi měly být v každým, ale myslím, že i tak to drží fest.Občas se nám stalo, že nám ztracenko přestalo sedět - tím myslím v rovině když před tím sedělo dobře, vůbec jsme netušili jako to, takže se občas bednění i několikrát předělávalo a musím říct, že pořád v předklonu a na kolenou, žádná sláva. Později - při zakládání zdiva - jsme zjistili, že jedna dvoumetrová vodováha měří jinak při každým otočení. Nechápu, jak je to možné, ale asi je.Po zdárném položení první řady, a že to nebylo tak jednoduchý, se šli vázat roxory. Položili jsme vždy dva vodorovné a překryvem mezi kusy cca 20 cm a pak se ještě provázaly rohy a to každý s každým - více na fotkách. Koupila se mechanická vazačka (díval jsem se i na půjčení na elektrickou, ale nemyslím si, že by se to pro svépomocníka vyplatilo) a šlo to jako po másle. Jedno upozornění, kupte si delší vázací drátky, i když 100 mm vypadá, že je dost, není. Jak bylo víc než 2 roxory, už to bylo hodně na těsno, nebo to nešlo vůbec.Před položením druhé řady (původně měla být jedna, ale bagrista koukl a říkal, že jsme moc nízko vůči terénu - a měl pravdu) se ještě přichystali prostupy pro kanalizaci uvnitř domu. Kanalizace se vedla v KG 110, takže mezi ztracenko se vyřezaly díry a umístila KG150, aby tam 110 pak šla v pohodě protáhnout.Druhá řada se jela stejně jen byla jednodušší, už se jen pokládala. Občas vnikla nějaká mezera, tu jsme vyplnili jen vložením kusu rozbitýho ztracenka - nebyl to dobrý nápad, protože při zalívání všechny tyhle kusy vypadly, takže doporučuji nějak lépe zabezpečit.A s přesnost není až tak úplně třeba +-2 cm je úplně v pohodě.

Jak už jsme psali dříve, tak dům jsme se rozhodli místo zakázky na klíč postavit z větší části svépomocí.Po důkladném zimním studování videií, čtení článků a studia stavebních postupů zejména na webu Svépomocí.cz jsme se plni odvahy vrhli do stavby našeho vysněného budoucí domu. O tom jak výstavba domu probíhala, popř. nějaké rady a tipy, tak o to se s vámi podělíme v následujících týdnech v tomto malém seriálu.Velkou komplikací a zároveň výhodou byla světová pandemie Covidu, která do našeho stavebního snažení významně zasáhla. Komplikace se zavřenými obchody jsme díky předobjednanému materiálu zvládli. Navíc častější volno a nemožnost cestovat se nakonec při stavbě i hodili.

Stavím dům 16x9 m a k tomu garáž 10x6 m. Pardubický kraj, poblíž okresního města. Vše dělám sám. Stavba základu mi zabrala dva měsíce po práci a o víkendech. Nebudu popisovat detaily, které jsou tu rozebrány mnohokrát, spíše se podělím o rozpočet, který může někoho zajímat v současné době narůstajících cen.