Bednění střechy

Bednění střechy
Peťan
Peťan
14. 1. 2021
Inspirace
3 komentáře
U střechy jsem se těsně před realizací rozhodl pro celoplošné bednění...

Dnes je běžné, že se pojistná hydroizolační fólie dává přímo na krovy – to byla i původní myšlenka. Ale celoplošné bednění mi přijde tak nějak poctivější i za cenu zvýšených nákladů.

Práce na střeše je poměrně náročná. Kromě toho, že hrozí pád z velké výšky, pracuje se v poměrně náročných polohách. V mém případě jsem často pracoval sám, což rozhodně nedoporučuji! Dále doporučuji používat pořádné boty s pevnou podrážkou. Práce na střeše je natolik náročná, že jsem s sebou většinou netahal telefon. Proto je z této akce poměrně málo fotek…

Po dozdění štítových stěn jsem začal nákupem 22 mm silných OSB desek, které budou složit na překrytí mezer mezi krokvemi, pozednicí a bedněním. Vždy mezi dvěma krokvemi jsem změřil otvor a uřízl OSB desku přesně na rozměr. Je lepší naměřit každou desku zvlášť, neboť rozteč krokví nemusí být vždy stejná. Výšku jsem zvolil takovou, aby byla mezera pod bedněním co nejmenší. Každou desku jsem přišrouboval pěti vruty. Tato část bude stejně překryta vnějším zateplením. Ale je lepší, když v tomto místě bude nějaká pevná přepážka.

Víte že články s touto stavbou vychází také na mé stránce https://www.mylms.cz/stavba-domu/ Mrkněte tam ;)
Bednění střechy

Na bednění střechy jsem objednal z DEKu impregnovaná prkna 24x100x4000 a na bednění přesahů palubky 12,5x96x4000. Prkna nebudou vidět, ale palubky je nutné nejprve ošetřit postřikem proti plísním, houbám apod. a poté nabarvit. Jako impregnaci jsem použil stejný přípravek jako na ošetřená krovů –  čirý impregnační prostředek DEKsan profi+. Ten se rozmíchal s vodou v doporučeném poměru a palubky se nastříkaly postřikovačem.

Po zaschnutí impregnačního přípravku se palubky natřely dvěma vrstvami lazury DEKfinish světlý dub. Barva samozřejmě záleží na vašich preferencích, zde bude světlejší barva dřeva, která bude kontrastovat s tmavou (antracitovou) střechou a okny.

Palubky usychaly buď na slunci, nebo uvnitř v patře v improvizované „sušárně“. S impregnací není problém a dřevo je možné „štosovat“ do více vrstev. Při nátěru lazurou není možné na jednu položit druhou, neboť by se palubky (nebo prokladky) obtiskly na lazuru. Navíc je potřeba dřevo ošetřit alespoň dvěma vrstvami. Pokud je potřeba více palubek najednou (což v této fázi stavby je), je nutné si je připravit předem, nebo mít někoho, kdo se o to stará. Plocha palubek je cca 60 m2 takže na to musí být docela velký prostor.

Bednění střechy
Bednění střechy

Bednění jako takové jsem začal přibitím prken na krovy. Prkna již byla impregnovaná z výroby, takže stačilo je vytahat do patra, zakrátit na patřičný rozměr a přibít. Akci jsem začal nataháním prken do horního patra – bylo to sice do poměrně velké výšky, ale v té době jsem měl před domem palety cihel, takže bylo možné prkna pokládat přímo na palety a prkna pak šla jednoduše přetáhnout. Do patra jsem přetahal vždy balík tak 30 – 40 prken, ty jsem maflem (okružní pila) ořízl na potřebnou délku – v mém případě jsou krokve cca 1 m od sebe, takže čtyřmetrové prkno vyšlo mezi 4 krokve, ale bylo ho nutné zkrátit cca o 10 cm. Prkno pak vycházelo vždy na polovinu krokve tak, aby bylo možné přibít na druhou polovinu další prkno, nebo palubku.

Pobíjet jsem začal z rohu, ze spodní strany – těsně nad OSB deskou, která je přišroubovaná k pozednici. Na přibíjení prken jsem používal hřebíky 2,5*50 – na každý spoj dva hřebíky (celkem jsem spotřeboval cca 15 kg těchto hřebíků). Vždy jsem přitloukl asi 6 prken nad sebe a na šesté pomocí alespoň třech vrutů přišrouboval další prkno, po kterém jsem chodil. Práce tímto způsobem byla poměrně rychlá – během jednoho dne (cca 10 hodin práce) jsem sám stihl pobít čtvrtinu střechy (od „vybalení“ dřeva z palety po přitlučení na krovy). Díky pomoci kamarádů jsem tuto fázi zvládl cca za 3 dny.

Bednění střechy
Bednění střechy

Bednění jsem neprováděl až úplně do hřebene. Je zde cca 10 cm široká větrací mezera kvůli větrání nezateplené půdy. Tento detail bude v další fázi stavby ještě nějakým způsobem ošetřit – musí to větrat, ale nesmí se tam dostat hmyz a voda.

Bednění střechy

Následovalo pobíjení palubkami. Ty byly již impregnované a natřené dvěma vrstvami lazury, takže je stačilo „pouze“ nařezat na potřebné délky a přibít na krovy. Toto je již o poznání náročnější práce. Pracuje se mimo půdorys domu, kde je možné snadno spadnout. Zde přišlo na řadu neustálé vázání se a zajišťování. Pro manipulaci na krovech jsem si ze dřeva vyrobil „žebřík“, který měl na koncích delší prkna. Ty se před manipulací přišroubovaly ke krovům a po žebříku jsem (samozřejmě zajištěný) chodil. Práce jde o dost pomaleji, ale v tomto případě se to uspěchat nedá…Začalo se spodní palubkou, která se přitloukla spodní hranou zároveň s krovem. Palubku jsme ve dvou lidech z horní strany položili na krokve a přitloukli hřebíky. Další palubky se jednoduše spojovali pomocí pera a drážky, takže nikam neujížděli. Vždy se dalo na střechu několik zkrácených palubek a poté se přibily. Tímto způsobem se pokračovalo na obou stranách domu. Celkem jde délkově o nějakých 34 metrů palubek.

Po pobití spodních přesahů se palubky přibily ke stranám. Na domě je cca 200 kusů palubek dlouhých něco přes 1 metr (od jedné krokve ke druhé, s přesahem). Přesah se nechával cca 15 cm – ten přijde v další fázi oříznout na přesný rozměr, aby byl po celé délce rovnoměrný. Palubky jsou na rozdíl od prken přibity až úplně nahoru ke hřebeni. Tam jsou sraženy k sobě a případný přesah se ořízl. Tato část logicky větrat nemusí (je pod ní venek) a je pohledová (mezera by byla vidět).

Bednění střechy
Bednění střechy

Při montáži palubek se rovnou namontovaly spodní okapní plechy na palubky. Jedná se o hliníkové plechy v antracitové barvě tvarované tak, aby případná stékající voda odkapávala mimo dům a ne na dřevěné části střechy. Plechy jsou pouze zajištěné malými hřebíčky, stejně přes ne bude natažena pojistná hydroizolace a budou přibity přes laťování.

V této části stavby dům již dostává nějakou rozumnou podobu – již nejde jenom o pár stěn mezi které prší, ale už je vidět jeho plná výška a tvar. Díky tomu, že v patře ještě nejsou příčky, je zde jeden velký prostor. Zbývá střechu dokončit, aby dovnitř definitivně nepršelo – následovat bude pojistná hydroizolace, laťování a krytina.

xxx3x 25. 1. 2021 7:36:46

sam strechu delat je hruza, delal jsem taky sam 4 mesice , ale jde to..vemte si ze usetrite treba 300 000, firmy dozor sousedi budou rikat ze jste blazen , podle me to muze byt lepsi nez od firmy ti to odflaknou kdo udela sam vi ze nic nezanedbal ,vencovky, armovani salovani zavitove tyce eps nalepit late kontralate okapove haky osb desky pojistna hydroizolace sindel cele oplechovat ryny svody a v tom 5xstresni okno

MP 15. 11. 2021 19:27:24

300 000 tis je blbost. a sou věci který by někdo nezvládl.

adam 15. 1. 2021 9:21:40

Já jsem také myslel, že to tak budu mít, ale když mě udělali podbití jen toho co je venku už bylo pozdě řešit. Nestihlo by se to, ono to asi ani nebylo v plánu ani projektu. Funkčně to je asi horší, kvůli větrání ale na druhou stranu je to o dost bezpečnější vůči zlodějum a kunám.

Človek není stavař a prostě ty stovky věcí co se řeší předem neví, určitě né u prvního domu. I tak se mě povedlo pár vecí vychytat, např můj dotaz když betonovali podlahu s topením zda se řeší jiná tlouštka podlahové krytiny tj vinil vs dlažba, zdálo se že to ten človek ze stavební firmy neví , nakonec se optal a udělali u míst kde bude dlažba o cca 1cm nižší vstvu.

Nehledě na to, že mě byl projektant schopen udělat schodiště užší než je norma tím že tam dal delicí zeď, firma nakonec tu dělicí zeď demotnovala a udělal otevřenější variantu.

Chci poradit od odborníka

Nevíte si rady a potřebujete pomoci? Spojte se s námi, rádi Vám pomůžeme.

První rok stavby e4

Chci poradit od odborníka

Nevíte si rady a potřebujete pomoci? Spojte se s námi, rádi Vám pomůžeme.

Dobrý den, 
to jsou dost konkrétní technické věci, na které byste se měl zeptat spíše projektanta, proč to udělal tak, či onak, ale všeobecně z mé zkušenosti - nejsem technik(třeba někdo přidá něco dalšího)

1.Existuje i jine reseni, kdy stena pod terenem je z cihel ?
Určitě ano. Já mám celé spodní obytné patro (2,8m) zasypané pod urovní a mám ho z cihel (porfixu), ale k tomu je asi potřeba více než střelba od boku. Je tam spousta věcí okolo. Vy máte ZB zřejmě kvůli tomu, že právě ta zasypaná část je součástí přilehlé vesnická komunikace, kde dochází k nárazovým tlakům, které by mohly ovlivnit stavbu, takže toto bych neobcházel.
2.Jak spravne zaizolovat tu cast ZB(ztraceneho bedneni) pod terenem proti tepelnym ztratam a proti vlhkosti ?
Klasika je penetrace, natavení hydroizolačních pásů, nalepení XPS, nopovka.
3.Jak silna ma izolace byt ?
To je spíše otázka na projektanta, v jakém standartu je váš dům počítán PENB (nizkoenergetický, pasiv.....)Může být 5,10 ale i 20cm XPS. Opět by měl řešit detail projektu.
4.Zakladova deska se logicky cela izoluje proti vlhkosti. Znamena to, ze se prvni sar ztracenho bedneni, ktere tvori zed obytne mistnosti stavi na asfaltovy pas, stejne jako cihly ?
Dle mého ano, ale toto by mělo být uvedeno v detailu stavby. Určitě zeptat projektanta popř. projet projekt, kde bude detail založení. 
5.Co svisle roxory ? Maji prochazet z pasu az do urovne terenu ?
Opět by měl řešit projekt. Pár článků zpět už někdo řešil a měl svislé roxory od podkladního betonu až po úroveň terénu. Což mi smysl dává. (určitě tam budou nějaké boční tlaky)
6.Dava se jeste izolace jeste mezi prvni radu Ytongu a ztracene bedneni, ktere vystoupa nad teren ? Nevidím důvod. Pokud bude dobře odizolována zeď a podkladní beton.

Ještě podotknu, že se mi zdá, že máte projekt dost očesaný, nejspíše pouze pro stavební povolení a dost Vám toho tam chybí.

Majky & L.A.

Dobrý den, to jsou dost konkrétní technické věci, na které byste se měl zeptat spíše projektanta, proč to udělal tak, či onak, ale všeobecně z mé zkušenosti - nejsem technik(třeba někdo přidá něco dalšího) 1.Existuje i jine reseni, kdy stena pod terenem je z cihel ? Určitě ano. Já mám celé spodní obytné patro (2,8m) zasypané pod urovní a mám ho z cihel (porfixu), ale k tomu je asi potřeba více než střelba od boku. Je tam spousta věcí okolo. Vy máte ZB zřejmě kvůli tomu, že právě ta zasypaná část je součástí přilehlé vesnická komunikace, kde dochází k nárazovým tlakům, které by mohly ovlivnit stavbu, takže toto bych neobcházel. 2.Jak spravne zaizolovat tu cast ZB(ztraceneho bedneni) pod terenem proti tepelnym ztratam a proti vlhkosti ? Klasika je penetrace, natavení hydroizolačních pásů, nalepení XPS, nopovka. 3.Jak silna ma izolace byt ? To je spíše otázka na projektanta, v jakém standartu je váš dům počítán PENB (nizkoenergetický, pasiv.....)Může být 5,10 ale i 20cm XPS. Opět by měl řešit detail projektu. 4.Zakladova deska se logicky cela izoluje proti vlhkosti. Znamena to, ze se prvni sar ztracenho bedneni, ktere tvori zed obytne mistnosti stavi na asfaltovy pas, stejne jako cihly ? Dle mého ano, ale toto by mělo být uvedeno v detailu stavby. Určitě zeptat projektanta popř. projet projekt, kde bude detail založení. 5.Co svisle roxory ? Maji prochazet z pasu az do urovne terenu ? Opět by měl řešit projekt. Pár článků zpět už někdo řešil a měl svislé roxory od podkladního betonu až po úroveň terénu. Což mi smysl dává. (určitě tam budou nějaké boční tlaky) 6.Dava se jeste izolace jeste mezi prvni radu Ytongu a ztracene bedneni, ktere vystoupa nad teren ? Nevidím důvod. Pokud bude dobře odizolována zeď a podkladní beton. Ještě podotknu, že se mi zdá, že máte projekt dost očesaný, nejspíše pouze pro stavební povolení a dost Vám toho tam chybí.

První rok stavby e4
První rok stavby e4