Nosné zdivo 2NP

Výhoda je, že se zakládání provádí na pytlovanou zakládací maltu. Stačí nasypat do kýblu s vodou a zamíchat míchadlem.

Založení první řady začalo opět vyměřením výšek stropu nivelačním přístrojem. Strop je vylitý do bednění, které má správnou výšku, takže rozdíl rovinnosti v krajích byl řádově v milimetrech. Na nejvyšší místo se umístila vrstva zakládací malty a umístila první cihla. Následně proběhlo změření výšky této cihly, která byla vzata jako referenční a poté se pokračovalo v dalších rozích. Vše se neustále proměřovalo pozičně i výškově. Dále je potřeba kontrolovat úhlopříčky a jestli jsou na sebe stěny kolmé – staví se obdélník, ne nějaký patvar. Doprostřed delších stran se umístily další dvě cihly – stačí pouze, aby byly výškově správně. Slouží jako podpory pro provázek, který se na takové délce již dost prohýbá. Cihly se poté odstraní a vloží se místo nich cihly „na čisto“.

Jakmile se založily rohové cihly, začalo se se stěnami mezi. Na krajní cihly se položila další cihla a mezi ně se vložil hřebík. Na první hřebík se naváže provázek, druhá strana provázku se zatíží kusem ztraceného bednění. Je potřeba, aby byl provázek stále natažen.

Cihly se umisťují opět na zakládací maltu. Je potřeba kontrolovat správnou výšku a rovinnost. Takže je potřeba mít stále při ruce vodováhu a cihly umisťovat pokud možno do co nejlepší roviny. Vše je stejné jako při zakládání cihel 1NP a vyzdívání spodního patra. Založení první řady v jednom člověku zabralo cca celé jedno odpoledne.

Následující den jsem vyzdil rohy do výšky pěti cihel. Takto budou vysoké „půlštoky“ + výška věnce, který bude stejně vysoký jako cihla – tedy 25 cm. Zejména u rohů je potřeba pečlivě dodržovat rovinu, aby stěny někam necestovaly. Mezi cihly se stejně jako v první řadě natáhne provázek a cihly se pouze lepí jedna vedle druhé pomocí příslušné lepící pěny (případně lepidla). Je nutné hlídat vazbu cihel, která by měla být v ideálním případě polovina cihly. Ne vždy to samozřejmě takto vyjde, ale přes 100 milimetrů by mělo být určitě všude.

V páté řadě se ve štítových stěnách vynechaly mezery na okna. Ty vychází buď na celou, nebo na půl cihly. Lze tedy na vnitřní stranu okna použít půlenou cihlu a pak někde udělat dořez.

Na vyvážení cihel a jiného materiálu „do patra“ jsem vyrobil zdvihací plošinu. Určitě to není nic pro „bezpečáka“, ale je to funkční a člověk se tolik nenatahá. Samozřejmě, že při zvedání materiálu pod tím a v bezprostřední blízkosti nikdo nesmí stát!

Na dvě kozy jsem umístil dva trámy a na ně připevnil elektrický naviják. Na menší paletu jsem přišrouboval držáky a pevnostní závitové tyče. Na ty namontoval oka, celé svázal lanem a zapřáhl za naviják. Paleta se dole naloží, vyzdvihne nad úroveň horní podlahy, pod paletu se vloží trám a poté se opět trochu povolí. Paleta je potom stabilní a je možné z ní materiál vyložit. Takto jsme ve dvou lidech vyvozili asi 7 palet (nakládáno po 9 cihlách), překlady a další materiál.

Nicméně, paleta není na tento druh zatížení stavěna! Doporučuji tedy její vyztužení nějakými trámky, nebo podobně. Při této konstrukci je ideální, pokud jsou závitovky skrz paletu a dole zajištěné maticí s velkoplošnou podložkou.

V „šesté řadě“ bude železobetonový věnec, který bude kvůli oknům ve tvaru dvou písmen „C“ proti sobě. Nejlepší by bylo, aby byl po celém obvodu domu. Ale kvůli zvýšeným stěnám toto nevychází. Zřejmě ještě v prostředku delších stran udělám výztuhu mezi věncem a železobetonem ve stropu.