Na první řadě, která se pokládala do suchého betonu a tím se také dobře vyrovnávala, si zedníci dali velmi záležet, a když se potkali na konci tak byli v dokonalé rovině. Tím to také však skončilo. Ztracené bednění vypadalo naoko přesně, ale po třetím šáru se nerovnosti začali projevovat. Tvárnice byli sem tam o mm širší nebo vyšší a jejich vyrovnávání plastovými klínky bylo na každé z nich potřeba.
Pokaždé, když se postavili alespoň dva šáry tvárnic na sebe, tak se začaly vylévat betonem, který jsme si sami míchali směsí cementu se štěrkem. Do každé řady tvárnic jsme vždy položily roxory o síle 8mm vodorovně, a do každé tvárnice jeden roxor svisle, tak aby se vždy provázali. Do rohů jsme dávali roxory tři, a než bylo nachystáno na strop sklepa a zároveň základová deska tak do stavby padlo přes tisíc metrů roxoru.
Konečně se nám začali rýsovat místnosti a jejich velikosti, což je na tom nejlepší, protože m2 v projektu nic moc neříkají, dokud je skutečně neuvidíte.
Stavění šlo docela rychle, ale vylévání tvárnic nikoliv, ale mixem by to bylo hodně drahé, takže nám nic jiného nezbývalo. Navíc nám hodně pomohlo i to, že jsme měli veškerý štěrk a písek zadarmo, vlastně ze známosti za láhev kořalky.
Poslední šár jsme ukončili věncem, který jsme využili také jako vyrovnání na potřebnou výšku. Zároveň se také vyzdilo i bednění mimo sklep, které je po obvodě a také pod nosnými zdmi, opět vše provázané roxory, a plněno i kameny, které zbyli ze základů.
Tuto práci zatím považuji za nejtěžší, protože jsme ji dělali poměrně dlouho, nepřálo nám počasí a bylo poměrně vysilující, ale je konečně hotova.
Sdílet 
