Kde to bude aneb vize lepších zítřků

Pokud tedy bude v textu nějaké mé zmršené názvosloví, předem se stavbařům omlouvám. Možná bude nejlepší ukončit mé prázdné tlachání a začít psát o tom, k čemu je tento web stvořen a to je postavení klícky jako vystřižené z katalogu i s tou hambatou paní u bazénu. Co je však nejneuvěřitelnější, postavit tu klícku vlastními silami. Pokud se ještě někdo prokousal mým textem až sem a nedal ještě tlačítko zpět, klobouk dolů. Ale vraťme se zpět. Všechno to začalo asi jako u většiny stavebníků, nespokojenost se stávajícím bydlením a vize bydlení lepšího. My jsme od začátku, co se s partnerkou známe, prošli etapami: 1. Free život, nic nás netrápí. 2. Máme se rádi, chceme být pořád spolu. 3. Budeme bydlet spolu u rodičů. 4. Budeme bydlet alespoň v pronajatém bytě a konečně budeme mít soukromí. 5. Budeme bydlet ve vlastním bytě. Nebudeme přece někomu platit za nájem. 6. Nevrátíme se raději k rodičům? Tam jsme se nemuseli o nic starat? 7. Už jsme si zvykli, ale ten byt je malý, budeme chtít miminko, takže budeme muset jít do většího a nebo …..a tady se to začíná lámat. Měli jsme po dlouhých peripetiích, kterými vás nebudu trápit, vlastní byt 2+kk, který jsme již doplatili a v hlavě nás nahlodávala myšlenka co dál. Větší byt? Při dnešních cenách, téměř nerentabilní. Splácet 20let místo, s prominutím v „králikárně“, kde soused ví, kdy jste se sprchoval a ještě vám vytkne, že se sprchujete zbytečně dlouho. No nechám na každém, ale nás vidina dalších 40-50let v „králičárně“, opravdu trápila. Brát dítě na hřiště, kde si nějaký „kouřista“ dělá z pískoviště popelník je přes čáru, ani nemluvě o pejskařích, kteří mají problémy se zády. Začali jsme tedy počítat a dumat nad tím co nám to dá a vezme, když se rozhodneme pro baráček. Za sebe musím říci, že ač se to zdálo jednoznačné, bylo to těžší, než jsem myslel. Nejen to, kde, tedy v jakém městě nebo vesnici se poohlédnout po pozemku, ale jak budou děti chodit/ jezdit do školy. Jak se budeme dostávat do práce. Co nám to všechno přinese za komplikace atd. Nejjednodušší se nám zdálo, vzít si prostě papír, rozpůlit ho napůl a vlevo psát pozitiva a vpravo pasiva Už jsme se pomalu vraceli k názoru, že bude lepší, pohodlnější a jednodušší, koupit opravdu nějakou 3+1, vymalovat a bydlet. Odpadá tím spousta věci. Ano,ale…Až manželka přišla s tím, že se nebudeme ukvapovat, dokud to není nutné a že se zatím poohlídneme po tom, co vlastně trh s nemovitostmi nabízí. Výborný nápad! Tak jdeme na to. Takže, máme tu starší baráčky k renovaci v okolí bydliště. O.k.ale, většina je buď v centru, což mimo to, že to nikdy nebude tak jak jste si přáli u nás třeba znamená, že je to v památkově chráněném území a památkáři no, eh, co na to říct. Raději nic, tak jdeme dál.  Rozestavěné baráčky, ano, ale…většina je buď mimo město v rozvíjejících se satelitech, tedy konkrétně tam, kde dávají lišky dobrou noc, anebo na vesnici s méně jak 10 obyvateli, včetně mé babičky s dědou. Né že bych si nepřál kousek klidu, ale abych musel pro pečivo ½ hodiny do města, na to vážně nemám. Vždyť si neumím pazourkem rozdělat ani oheň, tak základní škola vás vážně na život nepřipraví. Takže okruh se velice rychle zúžil. Pokud baráček, tak max.5km od našeho bydliště s dobrou dostupností, alespoň malý krámek někde poblíž, to kdyby člověk nahonem něco potřeboval a ne někde v centru. Zadáme na internet-hledat. A…. nic! No to jsme si mohli myslet. Tak jinam. Pozemek. No bude to dost práce začít z ničeho, ale zase uzpůsobíme si to podle sebe. Kolik tak může v okolí stát pozemek. Hned jsem se musel sám sobě zasmát, když sem se přistihnul, jak už v hlavě začínám šetřit a přitom ještě nic nemám :). No není nic jednoduššího, než se prostě podívat kruté realitě do tváře. No bylo to právě, když se trh s realitami začínal oklepávat a lidi nakupovali nemovitosti, jako rohlíky v kráme, takže máme na výběr mezi nějakou loukou za městem, kde bychom na přípojky museli kopat tunel „Blanka“. Hm, to bych musel s manželkou prodat všechny orgány a ještě bychom půlku dlužili. Tak dál. Další pozemek se zdál pěkný, slunný cca 400m od centra. Sice bez přípojek, ale napojení je možné cca 80m od pozemku, takže nic hrozného. To nevypadá špatně. Ano skutečně, po prohlídce jsme byli nadšení, do té doby než nám přišel dopis s ČEZu, že přesně v půlce pozemku, vede nějaký vysokonapěťový kabel z bývalých kolejí. Překopání je sice možné, ale na vlastní náklady. Znovu jsme začali uvažovat o tunelu „Blanka“. Neklesejme na mysli, omrknem ještě něco, to by bylo, aby to nebylo. 3 pozemek byl kousek nad centrem. Za sebou měl vysokou zeď a před sebou silnici, takže z paneláku před silnici. Znovu proběhla celkem vtipná konverzace o tunelu „Blanka“. 4. pozemek už jsme skoukli, jako profesionálové, zkušenosti z předchozích návštěv nás zocelili. 5.,6.,7. pozemek nemá cenu rozepisovat. Ale jak se říká, do 3-ti ce (x3) všeho dobrého i zlého. Pozemek kousek od centra v rozvíjejícím se satelitu, na koci, kde za pozemkem byl už jen les a před námi, jako na dlani celé město. Ten výhled bral dech. Rozumná cena, veškeré přípojky, kromě plynu, jsou naplánované na příští rok. Probíhá povolení o prodloužení vodovodu, kanalizace. Elektriku co by kamenem dohodil. Jediná vada, je to v kopci. Resp.na začátku cca 10 m, je to jakžtakž rovné s rozdílem 1m, ale čím jdete dále je pozemek strmější a strmější. V nejvyšším a nejnižším bodě pozemku cca 35m od sebe je rozdíl odhadem 5m. No to už je dost, ale pak se otočíte, sluníčko vám hřeje tvář a ten výhled, k nezaplacení. Ano, tady by se mi líbilo. Dohodli jsme se tedy na předběžném zájmu s tím, že se ještě poradíme. Dle výrazu mé ženy, bude o čem mluvit. Nebudu zde rozepisovat naši konverzaci, jelikož nevím, v kterou hodinu bude tento text někdo číst :). „Nakonec jsem, ale mámu přemluvil.“ (slunce, seno, erotika). Následovalo obvyklé kolečko po úřadech. Známé z našich končin, jako kolo štěstí, v závislosti na jakého úředníka zrovna narazíte. Naštěstí většinu zařizoval vlastníkům zástupce, takže bylo vše vcelku rychle. Se vším všudy za 3 měsíce, jsme měli rozhodnutí a zápis v katastru. Ze začátku byl trošku problém v kupní smlouvě, kde jsme chtěli mít mermomocí uvedené, že do nějakého data, udělá/ zhotoví pan vlastník, prodloužení vodovodu a kanalizace na své náklady, k hranici našeho pozemku, jelikož nám to slíbil při prohlídce pozemku. Sliby se slibují a voda teče, toho jsme se nechtěli dočkat a tak jsme na tomto bodě trvali. Už jsme mysleli, že pod naší tíhou věčného kibicování do kupní smlouvy, pán cukne, ale očividně byl více flegmatický než my. Na závěr se tedy doplnilo do smlouvy, že pokud nebude vše, jak jsme se dohodli, budeme mít možnost od smlouvy odstoupit, vymáhat pokutu za nedodržení termínu nebo zaplacení výdajů s tím spojené. Jsme spokojeni a kousek té boží půdy je náš.