Základová deska na pěnoskle

Autor: Redakce (77 příspěvků)
31. 10. 2015
4 komentáře
Základová deska na pěnoskle
Příspěvek stavebníka
Hned na začátku podotýkam, ano, vyjde dráž, než klasické základové pásy. Proč konkrétně u nás je cena taková, jaká je, je dáno větší cenou výkopů v hodně kamenité půdě a taky nevhodně zvolenými dělníky, kteří sice brali asi polovinu bežné mzdy, ale za to dělali 2x tak dlouho... No, pokračovat ve stavění už nebudou. Nicméně jsme pořád pod nejnižší nabídkou firmy, kterou jsem dostal.

Nejprve jsem zavolal geodeta, který mi vytyčil rohy desky. Pak jsme s kamarádem postavili pomocí niveláku lavičky. Z mírného svahu se vyklubal výškový rozdíl v uhlopříčce skoro 2m. Uhlopříčka je nějakých 16,8m. To není málo. ZD na pěnoskle není vhodná pro svahy, ale bylo mi řečeno, že v tomto případě je to v pořádku. Mimo jiné asi také proto, že máme kamenité až skalnaté podloži. 17.8. bagr poprvé kopnul kvůli desce. Výkop byl poměrně velký a kvůli skladbě půdy mu to trvalo cca 5 dní. Vybagroval cca 300 m3 kamenité hlíny. Musím ale mluvit o štěstí. Prý o nějakých 200m dále musel mít ještě jeden bagr se špicí, která mu rozbíjela skálu, aby mohl bagrovat. Při jednom se udělal i výkop na kanalizaci, vodu a elektriku. Jakmile byl hovotý výkop, prohrábnul ještě menší spáru po obvodu, do které se na geošku položila drenáž a obsypala štěrkem. Pak se natáhla kanalizace, podsypala pískem a obetonovala. Následně měl přijít drenážní štěrk frakce 32 - 63 pod celou desku. Objednali jsme tedy cca 30t betonového recyklátu v domění, že bude plnit stejnou funkci, jako štěrk. Bohužel dovezli spíše hromadu prachu frakce 0 - 63, z čehož jsem neměl radost. Co šlo, jsme nasypali alespoň na spodek výkopu a nechali navézt dalších cca 30t, tentokráte již kameniva frakce 32 - 63, které se roztáhlo a dalo do roviny. Pěnoslo plochou přesahuje dům cca o 90 cm na každou stranu. Jelikož musíme v nejnižším bodě udělat násep, muselo se nejprve udělat bednění, které už tam zůstane napořád. Do tohoto bednění se později udělalo další na desku. Před příjezdem pěnoskla se celý povrch potáhl geoškou a dodělal se odvod dešťovky, která časem povede dle podmínek do retenční nádrže. S pěnosklem byl docela boj. Nejlepší cenu jsem dostal od firmy, která je zde zmiňována v reportáži. Toto se nakonec neukázalo, jako nejlepší volba, protože za ušetřených cca 5000,- jsem následně musel dát navíc asi 15 000,- dělníkum. Důvodem bylo průběžne posouvání dodávky pěnoskla. Celkově se dodávka posunula asi o 1 týden, který byl pro mě kritický, jelikož jsme měli svatbu a nemohl jsem být na stavbě. Kdyby ho dovezli dle první domluvy, měl jsem domluvených 5 kamarádů, kteří by mi pomohli "zadarmo" a narozdíl od dělníků byli rychlí. Hutnění pěnoskla byla jedna z nejhorších věcí na stavbě. Žehlička po tom vůbec nechtěla jezdit a musela se tahat. Dohromady byly 4 vrstvy cca po 15 cm a každá se musela 3x - 4x uhutnit. Hutnění bylo stanoveno statikem na 1:1,3. Pomalým dělníkům rozhrnutí a uhutnění 95 m3 pěnoskla práce trvala cca 7 dnů. Myslím,že s kamarády bychom to zvládli max za 4 dny. Vědět, jak je to pracné a nákladné, asi bych někde sehnal UNC a nechal to navozit a pojezdit... Po uhutnění pěnoskla se plocha znova celá přetáhla geoškou a zalila cca 8 cm betonu. Jezdil jen 1 mix, což nebylo ideání, protože než se stihl otocit po druhé, první várka trochu zaschla. Navíc jsme to nějak špatně spočítali a betonu bylo trochu méně, než by mělo být. Po 3 dnech jsem si koupil 3 pytle nivelačního podkladního betonu, vyrovnal největší díry a upravil beton kolem prostupů. O den později jsem nakoupil asfaltovou penetraci a napenetroval celou plochu. Na druhý den přišli zase 2 dělníci a lepili protiradonovou hydroizolaci. Moc toho ale neudělali, protože začalo pršet. Došlo tedy k dalšímu posunu, cca o týden. Dodělala se hydroizolační vana, do které se položily kari sítě ve 2 vrstvách a zalilo se to cca 27 cm betonu. Tentokrát přijelo 5 mixů najednou i s pumpou, tak za cca 3h bylo hotovo. Dokončeno tedy 22.10. Celkově došlo cca ke 2 - 3 týdennímu zdržení kvůli dodávkám materiálu a 1 - 2 týdny kvůli pomalým dělníkum. Teď to necháme pár týdnů vyzrát a do vánoc chceme mít pod střechou, tak snad nám to počasí dovolí. Co se týče samotné konstrukce desky, jednotlivé postupy jsou dle mého jednodušší, než klasické základové pásy a snadnější pro práci svépomocí. Jen se vrství jednotlivé materiály a hutní a hutní a hutní :) Jen je třeba držet správnou výšku a na přesno se dělá až bednění samotné desky. Mimochodem na desku už nepříjde žádná izolace, pouze 2 cm kročejovky a pak už podlahové topení a další vrstvy s tím spojené. Ale to až za dlouho :).

Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Redakce (77 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací