Hurá do budování

Autor: Otakar (9 příspěvků)
5. 12. 2014
0 komentářů
Hurá do budování
Příspěvek stavebníka
Začal jsem shánět materiál na stavbu. Objednal jsem závěsný záchod, sprchový kout a další potřebnosti. Problém byl ale ten, že nikdo nenabízel sádrovláknité desky. Odborníci v Hornbachu, Bauhausu a jiných obchodech většinou vůbec netušili, co to je, vrcholem úspěchu bylo, když mi alespoň řekli, že to nevedou.

Nakonec jsem volal regionálnímu zástupci firmy Rigips, který mi ochotně poslal kontakt na zástupce firmy SIG Czech, který mi vyšel také vstříc, dle náčrtu mi i spočítal, kolik čeho budu potřebovat a dodal požadovaný materiál. Pokud jste nikdy nepřišli se sádrovláknem do styku, vězte, že jsou ty desky těžké jak blázen.

Další stavební materiály, obklady, dlažbu, jsem (naivní blbec) nakoupil v Horbachu. Jelikož jsem nějak moc nezkoumal ceny, netušil jsem, že předraženější obchod už bych hledal dost těžko.

V rámci budování jsem se rozhodnul i pro nové elektrické rozvody. Staré byly naprosto nevhodně rozmístěné, na mnoha místech svým odporem zralé na vyhoření, k tomu jen 2drátové… V nějaké diskuzi zde jsem se ptal, jak na to nejlépe, někteří z vás mi radili podlahové lišty, že řezat do železobetonu je šílenost.

Reklama

ANO, byla to šílenost :-D

Koupil jsem profesionální kotouč na železobeton (za nějakých 1.400 chechtáků) a začal řezat drážky. 30 cm jedna, 30 cm druhá, šlo to jak po másle, jenže… v místnosti nabylo vidět na půl metru. Vzal jsem si roušku, začaly se mi rosit brýle. Z okna se valilo prachu, jako bych vyhořel. Zcela neschůdná cesta.

Půjčil jsem si tedy drážkovačku na beton. Devět kilo váhy + na tom ještě zavěšená hadice od vysavače, která si občas ledabyle vypadla a měl jsem plný ksicht kamínků a prachu. Začal jsem v 10 ráno, skončil v sedm večer. Připadal jsem si jak Arnold a myslel, že už nepohnu ramenem. A sousedi mne začali milovat…

Poté ještě drážky vysekat, místy se proplétat za armovací železnou sítí… Ohromná zábava byla vyřezávat v betonu díry na instalační krabičky. S kabeláží mi vydatně pomohl bráška, který mi potom i zapojil všechny zásuvky, vypínače a rozvodnou krabici.

Reklama

V zápalu práce jsem zjistil, že příklepová vrtačka opravdu není vhodné nářadí pro vrtání do betonu. Vzdal jsem to poté, co jsem celý zpocený po čtvrt hodině dokončil 8mm díru skrz zeď. Pořídil jsem si pak velmi rychle vrtací kladivo DeWalt a vrtání je radost i nataženou jednou rukou nad hlavou.

Na zaučení a rozcvičení jsem vybudoval výše zmiňovanou předstěnu v dětském pokoji. Aneb modrá je dobrá. Ta šla docela hezky. Původní stěna byla tak křivá, že v prostředku stěny jsou od ní profily vzdáleny půl centimetru, na krajích 5 cm :-D

Galerie

Hurá do budováníHurá do budováníHurá do budování
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Otakar
Otakar (9 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací