Mezi zásadní výhody teplovodního podlahového vytápění lze zařadit velmi dobré rozložení teploty vzduchu v místnosti. Ze všech variant jak a kde umístit otopná tělesa, je z hlediska rozložení teploty vzduchu nejlepší právě podlahové vytápění.
U plošného vytápění podlahové krytiny jako je například lamino, keramika nebo dřevěná podlaha se teplo po místnosti rozptyluje rovnoměrně. Teplo sálavé, které je vyzařováno podlahovým vytápěním, je příjemnější než teplo vyzařované topnými tělesy. Rozdíly teplot ve výšce nohou a hlavy jsou takřka minimální, pro nás v podstatě nepostřehnutelné. Proto vnímáme pocit tepla celkově jako útulnější a příjemnější.
Z hlediska úspory energií hovoří pro podlahové vytápění výrazně nižší teplota na přívodu, což se samozřejmě projeví na úspoře energie. U klasických topných těles je nutné vyhřát vodu až na 70°C na vstupu, zatímco podlahovému topení při zajištění stejného komfortu postačuje teplota pouhých 35°C.
Z toho vyplývá úspora až 20 % primární energie. Abychom si udělali snadnější představu, uveďme jako příklad následující situaci: pokud snížíme teplotu v místnosti o pouhé 2°C, docílíme úspory energie až o 12 % za rok. Snížením teploty o pouhý 1 °C se dá ušetřit kolem 6 % paliva, z čehož vyplývá, že při použití podlahového vytápění ve srovnání s radiátorovým se dá ušetřit až 15 % paliva.Z hlediska celoroční spotřeby je to již opravdu velká úspora.
Nižší potřebná teplota vody pro podlahové vytápění je zároveň další výhodou, v důsledku to znamená menší tepelné namáhání materiálu i menší délkovou roztažnost trubek v důsledku změny teplot. Navíc nižší teplota vody v podlahovém vytápění je naprosto postačující pro vytápění i v případě nízké venkovní teploty.
Nenahraditelná je možnost vytápění pomocí teplovodního vytápění nebo vytápění elektrickými rohožemi v tom, že tyto druhy lze použít i do místností o rozdílném půdorysném tvaru. Trubky lze různě ohýbat, aniž by se snížila jejich životnost anebo to mělo vliv na jejich kvalitu. Navíc je možné je použít na vyhřívání i některých venkovních prostor jako například na příchozí chodník k domu nebo garážové prostory.
Další vhodnou možností je kombinace podlahového vytápění s konvekčním. V současnosti to není nikterak nemožné a při dobře navrženém projektu a použití kvalitních materiálů je to technicky snadno proveditelné.
Jednoznačnou nevýhodu lze u podlahového vytápění vidět snad pouze v jedné věci, a to v nemožnosti provádět jakékoli dodatečné úpravy a opravy v zabetonovaném podlahovém vytápění. Rozbitím betonu by došlo k poškození jak trubek, tak rohoží a navíc by se mohla narušit i nosnost celé stavební konstrukce. Proto se musí podlahové vytápění od samého začátku pokládky dostatečně kontrolovat a provádění instalace se nesmí uspěchat. Každá část pracovního postupu musí být nutně velmi dobře kontrolována ihned po provedení.
Článek "Co je lepší? Podlahové vytápění nebo radiátory?" vznikl na základě přání stavebníka Tomáše Šrahůlka, který požádal naši redaktorku Zuzku, aby napsala, která varianta vytápění je lepší. Pokud chcete i Vy dát Zuzce TIP na téma článku, které Vás zajímá, vyplňte formulář na této stránce.
Zuzana Bohdalová Foto: plumbers.co.uk, thedurhamplumer.co.uk, blueskyenergy.net, chiswellheating.co.uk, archiexpo.com, ambient-ufh.co.u.
Sdílet 
