Další dny jsme udělali provizorní plot, jen dřevěné sloupky a uzlíkové pletivo, protože nám každý chodil přes pozemek, děti s radostí hledaly poklady a vše skleněné rozbíjely a začalo nám mizet vše železné… Plot nám dal dobře zabrat, slunce pěkně pařilo, nikde žádný stín a zatloukání taky hrozné, samý kámen, sotva jsme udělali díru, tak se nám opětovně zasypala. Natáhnout pletivo do kopce taky nic moc. Ale za dva dny jsme to spolu nějak zvládli. V zápalu práce jsme si i zhotovili další velice potřebnou záležitost – kadibudku. Nejdřív jsem se chvástala že jí postavím sama, ale už u druhého prkýnka jsem volala o pomoc :-) Tak jsem raději přešla na ruční hrabání a vybírání kamínků, kamenů, šutrů, hadrů, skla, rozbitých tašek, řetězů, drátků, kabelů a milion dalších blbostí z horní půlky parcely, abych zkusila zasadit trávu, kde by si bezpečně mohly pohrát naše děti. Tuto práci jsem postupně dělala celý rok… a dodnes nemám úplně hotovo.