Neváhal jsem ani minutu a hned objednával bagr na skrývku. Přibližné umístění domu jsem vyznačil vápnem a než jsem stačil smotat provázky, bagr už byl na pozemku. Skrývka, včetně odvozu hlíny na konec, pozemku zabrala asi 2 hod – traktorbagr je k těmto účelům k nezaplacení. Následovala návštěva geodetů a přesné vytyčení domu, včetně usazení laviček. Po přeměření roviny terénu jsem vyznačil základové pásy a traktorbagr mohl dojet po druhé. Samotné kopání základových pasů zabralo jen 1,5 hod. Po začištění základové spáry jsem s otcem pomocí niveláku zatloukl do pasů roxory na přesnou výšku pro zalití betonem a zašaloval dva rohy, které byly moc utopené. Dále jsem vystužil všechny rohy domu roxorama ve třech řadách nad sebou, uložil zemnící pásek a udělal průchodky pro budoucí odpad a vodu. Ještě před zalitím pasů jsem pečlivě rozměřil místa, kam budu zapíchávat roxory, aby se nestalo, že je budu muset řezat/ohýbat nebo budu muset do tvarovek sekat. Doporučuju se tomuto pověnovat, ulehčí to pak pokládání tvarovek. Zalití pasů proběhlo v pondělí 25.4. přesně týden po udělení povolení. Mix se dostal jen ze třech stran domu, což znamenalo, že asi 10 m jsme museli pádlovat. Byli jsme na to dva a měli jsme co dělat. Výšky betonu jsem měl sice stanoveny zapíchnutými roxory, ale jakmile se dostal beton nad jejich výšku, bylo těžké je znovu najít J. Ztracené bednění jsem chtěl skládat nasucho, proto jsem si s vrchní vrstvou pohrál a vyhladil hladítkem do váhy. Následovalo zapichání roxorů podle značek a řádné zapití hotového díla J. Po dvou dnech odpočinku jsem začal na beton skládat ztracené bednění. Chvilku trvá než si člověk založí rohy, ale pak už to jde podle provázku rychle. Jedna tvarovka má cca 30 kg, takže jsem byl rád za pomoc kamarádů, kteří mi je nosili až pod nos. První řadu jsem provázal vodorovně ve dvou řadách roxorama, které jsem svázal z vnitřní i venkovní strany k svisle zapíchnutým roxorům. Zalití bednění proběhlo ze třech stran z mixu a čvrtou stranu jsme si z mixu pouštěli do kýblů a kýblovali. Naštěstí řidič mixu je kamarád a zároveň soused, tak mu prostoje moc nevadili. Další etapou byly odpady. I když skládání vypadá strašně jednoduše, raději jsem to nechal udělat instalatéra, aby to bylo na 100%. Musel jsem nejprve rozházet hlínu uvnitř desky, abych se dostal na původní zeminu a následně si pomocí provázků a několika značek udělal body, kde budou vývody kanalizace. Pak už jsem jen vápnem vyznačil dráhy potrubí a vykopal pro trubky járky, kam je uložit. Kanalizaci jsem schválně dával pod úroveň původní zeminy, aby byla dostatečně chráněna při následovném hutnění. Jakmile jsem měl dokopáno, dojel pán a za 3 hodinky měl s mojí pomocí kanalizaci položenou a navíc za super price! Odpady jsem pak ještě kompletně podsypal a obsypal pískem a začal je zavážet hlínou. Hlínu, kterou jsem měl uprostřed „domu“ uloženou ze základových pasů jsem s kamarádem rozházel a následně začal hutnit 250kg deskou. Deska se při prvním startu samozřejmě hned zaryla a nejela a nejela, nakonec musel kamarád tlačit a já zepředu táhnout. Naštěstí deska po uhutněné první vrstvy už začala jezdit. Druhý den dojel opět věrný pomocník traktorbagr a začal do desky navážet makadam, který jsem měl uložený na pozemku. Jednalo se o kolejový svršek použitého makadamu, takže byl za cenu recyklátu. Jenže jsem ho měl jen 60 tun a to stačilo na vysypání jen asi 3/4desky. Hutnili jsme po asi 15cm vrstvách, takže když pak bagr na uhutněný povrch najel, nezanechal za sebou žádnou stopu. Zbytek desky jsem následující den dosypal recyklátem a hutnil již menší 100kg deskou, ze které jsme udělali 200kg desku tím, že si na ni kamarád nebo já sednul J Po hutnění došlo k pokládce kari sítí (skládal jsem s přesahem dvou ok a podkládal zámkovou) a šalovaní. Šalování jsem chtěl od začátku udělat z extrudovaného polystyrenu, protože polystyren budu na sokl stejně dávat, tak bych byl o krok napřed. Bohužel jsem si neuvědomil, že díky střednímu radonu budu lepit hydroizolaci ve dvou vrstvách a výsledné natavení na desku by nebylo dokonalé. Navíc mě od toho odradil i projektant, takže jsem v den plánovaného šalování zajel koupit 4 pláty OSB desek, rozřezal je maflem na 25cm vysoké desky a začal pomocí truhlářských spojek, několika vodovách, provázků a turbo šroubů šalovat. I když jsem měl z této akce obavy, šlo to velmi rychle a dobře. Výsledné přeměření laserem dělalo 0,5 cm na celém obvodu. Zalití desky jsem měl naplánované na pátek 13tého, protože 13tka nás ve všem provází J Ovšem, jak už to bývá, ne vždy se počasí přizpůsobí plánovanému programu, takže nám celý pátek mírně pršelo. Což o to, betonu to jenom prospěje, ale díky blátu by nám mix nevyjel z pozemku, takže jsem musel od souseda betonáře objednat i pumpu. Práce šla velmi rychle a jediný prostoj bylo čekání na domíchávač. Po dvou plných mixech jsem měl dopočítat zbytek betonu, dal jsem 5,5 m3 a samozřejmě to nevyšlo … naštěstí v pumpě dost betonu zůstalo, takže nám to vykydl na plachtu a do desky jsme to nakyblovali. Ze třech mixů mi zbyli 2 lopaty J Samotné zalití desky trvalo díky pumpě asi jen 2 hod, takže kamarádi lopaťáci neměli co dělat J Večerní zapíjení úspěšného zalití desky raději ani popisovat nebudu, ale stálo to za to. Celá základová deska trvala od 18.4. do 13.5.2016. Většinu času jsem na ni strávil sám a o to lepší je to pocit, když teď na ni stojím a polívám ji J
Sdílet 
